Arhgadasz - Mistr Mučitel

"...dát jim takovou bolest, že už si myslí, že nic horšího už být nemůže. Až tě nenávidí jako nikoho jiného...
A pak jim dokázat, jak se mýlili. Že to může být ještě mnohem, mnohem horší.
Nedovolit jim zemřít.
Znovu překonat hranice bolesti.
A znovu.
A pak totéž provést s jejich blízkými, nespěchat.
A pak je přinutit, aby jim to udělali oni sami.

A oni jim to udělají, vždycky, vždycky to udělají, Angelo... a ochotně.
Pak nenávidí sami sebe, jako nikoho jiného.

A pak znovu překročit hranice utrpení, o nichž si mysleli, že existují.
A znovu.
Potom je nechat trpět. Dlouho, nekonečně... Nekonečně.

A pak skončit.

A oni tě milují, jako nikoho jiného na světě. Nic, nic v nich nezůstane, jen prázdná slupka a láska, nekonečná láska a vděčnost ke svému mučiteli. Udělají cokoliv, naprosto cokoliv... Budou se dokonce sami mučit, když budeš chtít. A hluboko ve své duši - tam si budou ubližovat víc než bys jim dokázala ublížit svýma rukama.

Když je necháš dostatečně trpět, mohou dokonce prosit o to, aby byli mučeni. Mohou žadonit a žebrat o tvou přízeň, mohou prosit, abys jim dovolila ublížit si nebo na ně vztáhla svou vznešenou ruku plnou bolesti.

To je pravé Mučitelství, to je Umění, andílku!

A to jsem se ani nezmínil o magii, o napojení na jiné světy... a na podsvětí.“

Ptáte se mne, kdo to je, kdo je mistr Arhgadasz?
Inu, mistr Mučitel. Mistr Mučitel samotného nesmrtelného Lorda Kargala, jenž je vládcem Antarkagu, říše Zla.

A to by mělo mluvit za vše.

Vzhled

Mistr Arhgadasz je nevelký, nevysoký, spíše štíhlý a drobný. Vzhledem vypadá tak na 40 – 50 let, jeho skutečný věk však může být podle potřeb PJ libovolně vyšší.
Vlasy má černé, naolejované, vzadu spletené do dlouhého copu. Jeho tvář je úzká, výrazná s vystouplým orlím nosem a vysedlými lícními kostmi. Rty úzké, sevřené, téměř bezkrevné. Od ostrého aristokratického nosu se dolů k bradě stáčejí dvě výrazné vrásky budící dojem, že jejich nositel se něčemu neustále opovržlivě ušklíbá. Oči jsou blízko u sebe, malé a pichlavé. Čiší z nich ne až tak chlad, jako nevšední, až šílené zaujetí. A což teprve, když svůj pohled stočí k vám…
Ne, ať už jste v životě viděli cokoli, není možné zůstat při tomhle pohledu lhostejným. Z pohledu toho mužíka přímo čiší nesmírná arogance, krutost a nepochybná moc. Jako by vás prohlédl zkrz nazkrz, jako by vás hodnotil, oceňoval. A vzápětí s pohrdáním zavrhl.
Tedy, doufáte v to. A pokud to opravdu učiní, skutečně se vám velmi uleví.

Mistr Arhgadasz rád nosívá krátký černý sametový pláštík sahající sotva ke kolenům, šarlatově rudou hedvábnou košili s širokými rukávy, široký opasek se stříbrnou přezkou ve tvaru stylizované lebky, tmavohnědé kalhoty z jemňounké kůže a vysoké měkké boty zahrnuté od půli lýtek zpět ke kotníkům. Šaty jsou vždy naprosto perfektní, z nejlepšího materiálu a bez jediné chyby.

Také si jistě povšimnete jeho podivného náhrdelníku. Velmi, velmi podivného...

Pohled na něj vámi patrně poněkud otřese. Je sestaven z pěti malých hlaviček. Řekli byste lidských, ale jsou veliké sotva jako malíček. Hlavičky mužů i žen. A nějak tušíte, že kdysi patřily živým lidem.
Nejhorší na tom však je, že ač visí na řemínku provlečeném jejich ušima a s odťatým krkem, stále se pohybují! Otvírají ústa v šílené bezhlesé agónii, jejich oči na vás hledí a prosí o milost, o ukončení svého nesmírného nekonečného utrpení. Jejich ústa se svírají, čtete v nich slova... "Smrt, smrt... prosíím... Zab mě...!".

Minulost

Z hlediska vedení této postavy v dobrodružství není pro PJ příliš důležitá. Navíc jí lze libovolně přizpůsobit podle daného světa. Takže se o ní zmíním jen celkem stručně a nastíním jí takovou, jaká je ve světě mém.

Samozřejmě že i Arhgadasz byl kdysi dítětem. Dítětem silně podvyživeným, brutálně šikanovaným, vyrůstajícím bez rodičů na ulicích Antarasu, sídelním to městě samotného Pána Zla, Lorda Kargala. Během soustavného týrání staršími, silnějšími a mocnějšími se jeho už od počátku patrně značně atypické předpoklady pro vztah k ostatním lidem kolem postupně přetvořily do výsledného tvaru – chorobné nenávisti a zloby vůči druhým, touhy být tím, koho se budou bát, kdo dokáže způsobit bolest a strach.
Když se mu poprvé naskytla příležitost k pomstě poté, co si jeden z jeho dřívějších trapitelů ošklivě zlomil nohu, beze zbytku jí využil a pustil se do odplaty. Nikoli ovšem na místě ideálním a tak se stalo, že ho při tom přistihla jedna z městských skřetích hlídek. Když její velitel spatřil, co všechno ten mrňavý sedmiletý klučina dokázal způsobit zraněnému výrostkovi pouze pomocí několika hadrů, ohořelého klacku a rezavého hřebu, byl zcela uchvácen. Okamžitě rozpoznal nevšední talent, kluka sebral a odnesl jako kuriozitu městskému katovi.
To byla pro napůl šíleného chlapce ona snad samým peklem seslaná příležitost, která změnila jeho život!
Už tehdy, v sedmi letech věděl, naprosto jistě věděl, čeho chce dosáhnout. A jako první věc, kterou sám ve svém novém životě učinil, byl výběr nového jména. Žádné jiné od něj kat nikdy neslyšel. Slovo arh - gadasz pochází z jednoho nářečí skřetího jazyka a znamená nesmírné utrpení.

Nemá cenu popisovat jeho vzestup, oblibu a přízeň, kterou si získával nevšedním zanícením i netradičními postupy při městských slavnostech (čti veřejných mučeních a popravách) a brzy pak i na soukromých představeních pořádaných pro bohaté měšťany se zvláštními zálibami. Jeho hvězda závratně stoupala. Z katova otroka, pacholka, učně a posléze řádně vyučeného kata se vypracoval až na elitního mučitele.
Byl tak dobrý, že si ho nakonec povšiml On, Nejvyšší Lord a Pán Zla, sám Nesmrtelný Kargal. Povolal si ho, hovořil s ním. A nakonec ho učil.
Z této zkušenosti vyšel Arhgadasz jako jiný člověk. Už ne tak otevřeně nenávistný a brutální, zato mnohem sebevědomější, pyšnější a daleko nevyzpytatelnější. A už se zdaleka tak nezajímal o bolest těla. O to více o utrpení duše.

"Nesnáším řezníky, kteří klientovi vyštípnou kus masa žhavými kleštěmi a když on při tom řve a poví co ví, tak si myslí, že to dělají správně.

Mučení je nástroj. Jemný a dokonalý.
Skrze bolest těla totiž můžeš uchopit duši. Můžeš jí sevřít, hníst a tvarovat jak se ti jen zlíbí. Pokud to uděláš dobře, tak ten, který z mučení vyjde, už nikdy nebude stejný.
Můžeš ho dokonale přetvořit. Můžeš stvořit nekonečnou nenávist, strach. Ale i nekonečnou oddanost a... ano, i lásku. K sobě, k jinému, k příteli, k matce... ke komukoliv.
Můžeš jí rozbít a zničit. To je snadné, tohle většinou udělá každý diletant, který to přežene. Můžeš ale pomocí bolesti třeba i léčit z chorobného šílenství. To je potom ovšem téma hodné Mistra.

Pravý Mistr dokáže ještě víc. Mnohem víc.
Jistě, i každý smradlavý knecht může vyvolat bolest. Ale jakou bolest!
Nikoli tu nesmírnou, dlouhou a silnou. Nikoli tu vycházející z hlubin samotná podstaty duše. Takovou, která se dotýká hranic šílenství. Takovou, při níž hlas mučeného se rozezní jako chorál, který otřese jemným předivem bytí. Až ho uslyší někdo někde jinde...

Když klientova bolest a zoufalství pronikne závoji oddělující náš svět od světů za ním, pak přijdou.
Láká je.
Vábí je.
Neodolatelně.

Chtějí cítit chuť jeho utrpení, touží po ní tak, že ti dají vše, co budeš žádat. Dají ti moc. Budou ti sloužit. Můžeš je ovládat, stupňovat jejich chuť, můžeš na ně hrát jako na jemný nástroj tím, jak formuješ utrpení mučeného. A nejzábavnější je, že jim jí můžeš i náhle odepřít. A pak ti dají ještě víc... Dokáží mučeného udržet naživu i dlouho po tom, co jeho tělo je k nepotřebě. Tím pro tebe padají další hranice, při mučení se už vůbec nemusíš ohlížet na tělo.
Můžeš se už soustředit jen a jen na utrpení a tvarování duše..."

Charakter

Už byl naznačen. Jedná se o člověka, který by v našem světě byl okamžitě označen za velmi nebezpečného duševně nemocného a takto s ním bylo nakládáno. (Pokud by ho chytili.)

Ne tak v Antarkagu, říši Zla. Zde je velice ctěn a neobyčejně obáván (což je tu ostatně prakticky totéž).
Jeho nenávist ke světu, krutost, pýcha a nevyzpytatelnost jsou pokládány za přednosti. Co u něj ale patrně překvapí je jeho neobyčejná schopnost empatie, zejména ke klientům. Schopnost vcítit se do druhých používá k tomu, aby dokázal hlouběji a ošklivěji ublížit a to raději psychicky než fyzicky. Nebo aby si dokázal jejich utrpení lépe vychutnat.

V našem světě by psychologové patrně hovořili o nedostatku lásky, zejména v dětství. O potřebě, kterou si vynahrazuje jinak. O tom, že po lásce podvědomě touží, o tom, že obdiv a strach ostatních mu jí nahrazuje. Že proto vlastně touží zlomit mučeného tak, aby ho dotyčný nezměrně nenáviděl, bál se ho a nakonec ho vlastně miloval.
Ze silného dlouhodobého strachu v minulosti pak že pramení jeho touha, aby pocítil svou absolutní moc nad druhými. Že jeho zřejmá nesnášenlivost k jakémukoli náznaku konkurence (jiného mučitele v okolí), či ohrožení jeho výsadního postavení ho okamžitě přivádí k nevybíravé snaze, aby konkurenci zlikvidoval…
Patrně by měli i pravdu.

Pro naše účely (vedení této CP v dobrodružství) však něco takového asi není vůbec třeba. Nám stačí podstata. Takže ještě jednou a přehledně: Je opravdu zlý. Plný nenávisti. Touží kohokoli, kdo ho zaujme, duševně zcela zlomit. Je bystrý, inteligentní. Je psychicky nevyrovnaný, lze ho snadno přivést k výbuchům nenávistné mstivé zuřivosti. Je neobyčejně působivou osobností, šíří strach už pouhou svou přítomností. Je až neskutečně dobrý ve svém oboru. V mučení.

"Jako bych v tobě viděl touhu, fascinaci...
Chceš si to vyzkoušet, miláčku?
Můžeš si zvolit jakoukoli část těla. Jakoukoliv, třeba docela malou, naprosto triviální. Když se jí budu věnovat jen holýma rukama pouhé dvě minuty, budeš šílet, řvát bolestí a přitom na ní nebudeš mít ani škrábnutí.
Když se jí budu zabývat dvě hodiny, nebudu už potřebovat dotek, budeš se vřískat sotva svou ruku přiblížím. Jistě to oceníš…

Za dva dny budeš má.
Zcela a úplně má. Budeš si myslet, co budu chtít, budeš milovat či nenávidět, koho budu chtít.

Chtěla bys to zažít?
Chtěla by ses dozvědět o mé práci?
Všechno?
Chtěla bys sledovat všechna má mučení z první ruky?"

Použití ve hře

Doufám, že už jste pochopili, že Arhgadasz je velmi mocná CP postava určená především k rolleplayingu, k dotvoření atmosféry a nahnání strachu postavám, potažmo hráčům o postavy.
Arhgadasz je velmi silná a působivá osobnost. Pokud se s ním postavy střetnou (zejména jako jeho klienti v mučírně), měli by to odnést s ošklivými fyzickými, ale hlavně psychickými traumaty, snahou se mu propříště vyhnout a případně snad někdy v budoucnu mu to vrátit. (Možný námět na tažení pro družinku kolem dvacáté, pětadvacáté úrovně). Pokud bude ovšem jejich touha po odplatě či očištění světa od takové stvůry stále dost silná (jistě ji lze průběžně přiživit).
Takové střety by ale PJ měl ale dobře zvážit. V zásadě tato postava původně není určena pro boj a likvidaci, ačkoliv ta samozřejmě není vyloučena. Ovšem není to jen tak. Krom toho, že se obvykle (alespoň v mém světě) vyskytuje v samém srdci říše Zla, obklopen strážci a patolízaly (to ovšem záleží hlavně na PJ), by to asi nebylo ani zvlášť zajímavé. (I když… kdo ví, že.) Ačkoli má několik fascinujících duševních schopností, možný přístup k mocným magickým předmětům a ovládá velmi účinně boj beze zbraně, jeho síla je především v působení na psychiku. Jistěže na psychiku postav, ale v dobrém podání PJ hlavně na pocity hráčů. A především má cenu pro PJ v nastolení té pravé temné atmosféry při hře. Aby postavy i hráči měli možnost procítit, co je to skutečné pravé Zlo!

Zájmy, záliby, chování

Arhgadasz je velice pyšný na dojem, který vyvolává v druhých, na strach, který čte v očích druhých, když jen vstoupí do místnosti. Vzhled, výraz a celkový dojem své osobnosti na druhé proto považuje za neobyčejně důležitý a je předmětem jeho neustálé péče a zájmu.
Rád se velmi kvalitně obléhá do vždy perfektně čistých či zcela nových šatů. Vousy, vlasy i nehty mu smí upravit jen ten nejlepší lazebník přesně podle jeho požadavků – a běda mu, kdyby neuspěl. Lázeň využívá nejméně dvakrát denně.
Vždy vyžaduje, aby jídlo, které je mu předloženo, bylo dokonale připraveno a naaranžováno.
Má v oblibě knihy, zejména vybraná díla o mučení, ďáblech a jiných světech, pojednání o duši a vrcholná filosofická díla daného světa.
Rád poslouchá jemnou lyrickou hudbu, zejména na harfu.
Největším jeho potěšením je ovšem kvílení mučených a deptaných obětí, ale to je snad z předchozího už více než jasné…

Svých zvyků a zálib se patrně nebude ochoten vzdát ani v případě, že by vyrazil na cesty či kupříkladu válečné tažení s vojskem (něco takového učiní patrně pouze z rozkazu Nejvyššího Lorda a jako pravá ruka generála). Pak ho vždy bude obklopovat houf fanaticky oddaných, mučením zpracovaných a takřka posvátnou hrůzu téměř ani nedýchajících otroků, z nichž každý by měl být mistrem ve svém oboru a kteří by se měli starat o jeho potřeby.
Pokud by o ně z nějakého důvodu přišel, silně znervózní a bude za ně okamžitě hledat jakoukoli náhradu. Třeba i naše dobrodruhy…

Číselné charakteristiky

Uvádím je na začátku pro ty PJ, kterým na nich záleží. Jinak si myslím, že se bez nich dá docela dobře obejít. Pokud tuto cizí postavu PJ povede tak, jak je zamýšleno, neměl by je snad ani potřebovat.

Arhgadasz z hlediska povolání

Arhgadasz je, jak už bylo několikrát řečeno, mučitel. Pro účely DrD to budiž samostatné povolání specializované na způsobování bolesti jiným tvorům, zpravidla za účelem získávání informací, změny jejich postojů a chování, či prostě kvůli zábavě a potěšení některých sadistických postav. Vzhledem k tomu, že nebylo mým cílem zpracovat samostatné povolání mučitele, ale podělit se o zajímavou cizí postavu, vychází většina vlastností a schopností z upravených mechanismů jiných povolání.

Omezení povolání

Mučitel obecně je schopen používat lehké a střední zbraně, z těžkých pak popravčí meč a sekeru, ovšem zpravidla pouze na exekuci. V boji by s nimi měl mít postihy (v závislosti na úrovni asi 1 – 2 k ÚČ, OČ i iniciativě). Arhgadasz sám však zpravidla vůbec nebojuje zbraněmi, boj jako takový vůbec netrénuje.
Mučitel může používat pouze prošívané či kožené brnění. Arhgadasz nepoužívá zpravidla žádné.
Základní počet životů je 7, přírůstek životů z hlediska mechanismů DrD je 1k6 životů za úroveň, od 9 úrovně 1 život za úroveň.

Zvláštní schopnosti

Je jich celá řada, zvláště na vyšších úrovních. PJ si podle své fantazie může doplnit další, pokud si myslí, že obohatí jeho postavu.

Mučení

Schopnost získat požadovanou informaci či docílit změnu postoje pomocí způsobované bolesti. Mučitel hází proti základní pasti 9 zvýšené o odolnost mučeného, použitou vlastností je jeho obratnost + rozdíl úrovní. Pokud uspěje, získal požadovanou informaci (či změnil názor mučeného), pokud ne, mučený odolává. Za každou směnu mučení se past snižuje o 1 a oběti ubude 1 - 6 životů. Mučitel může při mučení libovolně „změkčit“ či „přitvrdit“ své metody, ztráty životů oběti pak mohou být pouze stínové nebo naopak mnohem vyšší, čas na snížení pasti se logicky v takových případech prodlouží či o něco zkrátí. To už nechám na každém PJ dle jeho záměrů, stejně jako případné fatální úspěchy či neúspěchy. Tvrdší a měkčí praktiky by však měly být obecně méně výhodné, než základní postup.

Pokud se PJ rozhodne používat pravidla pro psychické deptání (viz níže), postavě by také za každou směnu standardního mučení mělo ubýt 1 – 6 psychických bodů (viz níže). To proto, že psychika postav samozřejmě souvisí s fyzickým stavem a zejména aktuálními, ne zrovna příjemnými, zážitky. Být zmučený na těle a přitom silný na duchu je tedy samozřejmě možné, ale také dosti obtížné. Ostatně kdyby to bylo snadné, nebylo by to ani tak oceňováno.

Předpokladem pro mučení jsou standardní mučicí nástroje. V případě výborně vybavené mučírny je past pro mučitele o 1 - 2 menší. Mučitel může mučit i s provizorními prostředky, nebo dokonce zcela bez nástrojů. Past je pak ale až o 6 vyšší.
Mučit lze pochopitelně pouze bezmocnou oběť.
Základní past lze také snížit či zvýšit podle úvahy PJ podle založení, přesvědčení a odhodlání mučeného.
Podle mého názoru je ale ze všeho nejlepší celou situaci dobře popsat, odehrát, hodit si a v závislosti na chování postavy stanovit výsledek.

Psychické deptání

Na vysokých úrovních (16 a více) dokáže zkušený mučitel působit na svou oběť i jinak, často mnohem hrozněji. Dokáže se vcítit do své oběti natolik, že mezi nimi vzniká zvláštní psychické pouto. Nepotřebuje k tomu žádnou magii, stačí mu k oběti hovořit, působit na ni a pozorovat jí alespoň jednu směnu. Skrze toto pouto pak může pak na oběť vyvinout psychický nátlak, okamžitě postřehnout obnažit a zneužít jakékoli její slabiny - citové vazby k něčemu či někomu, její skryté či zjevné strachy, touhy…
Jistou nevýhodou pro mučitele je, že psychická vazba je obousměrná a pokud je oběť ještě dostatečně odhodlaná k odporu, může přes toto pouto podobně zapůsobit i oběť na svého mučitele. Je to však pro ni dosti obtížné.
Pokud oběť mučení není skutečně psychicky odolná, vyrovnaná a vyzrálá osobnost, často se stává, že na konci takového „rozhovoru“ se promění v roztřesenou trosku zuřivě vyzrazující svá nejhlubší tajemství a proklínající toho, koho dosud milovala.

U této schopnosti platí výše uvedené ještě ve větší míře. Vřele doporučuji se hodům a číslům vyhnout, protože mechanismy pro deptání jsou přes veškerou mou snahu o zjednodušení celkem složité. Doporučuji pročíst, odhadnout výsledek a pak odehrát.
Pro ty, kdo bez čísel ale nemohou být, však zde pravidla uvádím.

Pravidla pro deptání

Ač je mučitel v zásadě nemagické povolání a deptání nemá s magií celkem nic společného, dá se pro něj využít upravený mechanismus podrobování kombinovaný s mentálním soubojem u mága.

Psychické deptání probíhá verbálně, je mnohem pomalejší, než normální souboj. Jedno kolo psychického deptání proběhne za 6 kol obyčejných, tedy za jednu minutu. Oběť by měla na mučitele dobře vidět, ale hlavě ho musí dobře slyšet. Musí také rozumět tomu, co mučitel říká.

Základem mechanismu jsou „psychické body“ (PB) vyjadřující míru psychické pružnosti, vnímavosti a odolnosti každé postavy. Mučiteli můžeme přiřknout počet PB odpovídající počtu magů u mága o stejné inteligenci a na stejné úrovni. Tentýž počet PB přísluší mágovi a siccovi. To proto, že jsou to povolání, která dokáží ovlivňovat přímo a bez magie ostatní. Čaroděj, hraničář, chodec, lupič a zloděj, nechť mají počet psychických bodů odpovídající počtu magů u druida stejné úrovně a inteligence, jaké jsou sami. Jsou to povolání, která buď ovlivňovat bez magie dovedou v menší míře, nebo k tomu magii potřebují.
Nu a druid, theurg, alchimista, válečník, šermíř a bojovník nechť mají pro jednoduchost počet psychických bodů jako jim úrovní a inteligencí odpovídající chodec (neboť každý se setkává s lidmi, každý v životě musel někdy čelit urážkám či hádkám).

Nyní se dostáváme k průběhu deptání. Mučitel naváže s obětí psychicko vazbu a pak verbálně útočí a snaží se svými slovy, silou své osobnosti a celkovým dominantním chováním rozložit psychiku oběti, oběť se brání. Útočnému číslu říkejme „psychická síla“ (PS) a získáme jí stejně jako u mága sílu mysli – dvojnásobek bonusu za charisma zvětšený o jedna za každé dvě úrovně, o které je mučitel výše než jeho oběť.
Další hodnotou je „psychická pevnost mysli“. Závisí na inteligenci a pro jednoduchost nechť přesně odpovídá pevnosti mysli vůči podrobování (viz. tabulka v PPP u povolání mág).
Mučitel hodí 1k6+ a přičte svou PS. Oběť hodí 1k6+, přičte svou psychickou pevnost mysli. Pokud má dohromady méně, než měl mučitel, sníží se počet psychických bodů oběti o 4 za každý bod rozdílu mezi hodem na útok a obranu. Za každé čtyři snížené PB u oběti se sníží počet PB mučitele o 1. Pokud oběť útoku odolá, sníží se počet PB mučitele o jedna.
Ve chvíli, kdy oběť přijde o všechny PB, padly její psychické ochrany a ona prozradí či změní postoj k dané věci podle mučitelova přání.

Mučitel se s tím ovšem nemusí spokojit, může dál pokračovat ve svém psychickém nátlaku. Za každé dva body rozdílu mezi hody může dočasně snížit projevy inteligenci oběti o 1. Tehdy dochází ke skutečnému deptání, které může zanechat na oběti i dlouhodobé následky, „jizvy na duši“. Během tohoto procesu může totiž mučitel oběti vsugerovat nějakou utkvělou myšlenku, představu, názor nebo postoj na něco či k někomu. Klesnou – li aktuální projevy inteligence oběti na nulu, oběť neumírá, pouze se zhroutí v třesoucí se uzlíček a tento názor přijme za svůj, ať je ve skutečnosti jakkoli nesmyslný.
Tento názor jí později může někdo vyvrátit, když jí upozorní na pravý stav věcí. Je–li dostatečně inteligentní, může na to přijít i sama. Psychicky je však poznamenána a to na dlouho. Ještě dlouhý čas se k této události a tomuto názoru bude v myšlenkách vracet, na samotné deptání nezapomene patrně nikdy.

Příklad: Arhgadasz (inteligence 15, charisma 19, úroveň 20) se snaží zdeptat zajatého čaroděje Ravena (inteligence 18, úroveň 16). Arhgadasz bude mít 94 psychických bodů (viz. tabulka magenergie kouzelníka), jeho psychická síla bude (2 * 4 + 2) = 10. Raven bude mít 88 PB, o které ale rychle přijde, protože jeho psychická pevnost mysli je jen 3.
Není těžké tomuto intelektuálovi podsunout myšlenku, že za to, jak je chytili, vlastně může on a nechat ho tím trápit.

Arghadasz se po úspěšném zdeptání Ravena pokouší o totéž u bojovníka Gura (inteligence 4, úroveň 16). Tady se už pořádně zapotí, protože ačkoli má Gur jen 44 PB (posuneme si trochu tabulku chodce pro nižší inteligence), má psychickou pevnost mysli 9. Kroll zkrátka na řečičky moc nedá a je velmi náročné ho přesvědčit, že jeho přátelé jsou vlastně zrádci...

Představa či názor, který vnucuje mučitel své oběti může být skutečně jakýkoliv. Čím je však tato představa absurdnější a čím více je v rozporu s realitou, tím je větší i pravděpodobnost, že jakmile oběť bude moci alespoň částečně použít svou inteligenci, přijde sama na to, jak se věci skutečně mají. Oběť si pochopitelně vždy pamatuje, o čem jí mučitel přesvědčoval, ví, že to byla jeho slova i jeho názor, který jí vnucoval. Je to však pro ni tak důležité a mučitel jí připadá tak působivý a přesvědčivý, že tomu věří, dokud nemá nějaký závažný důvod svůj názor změnit.

Příklad: Arhgadasz je v hravé náladě a tak se rozhodne přesvědčit Gura o tom, že on sám i všichni ostatní lidé jsou vlastně želvy. Po jistém úsilí a nějaké době psychického deptání se Gurovi snížila inteligence na 0, Gur Arhgadaszovi naprosto uvěří, skutečně leze po čtyřech po zemi, hledá salát a snaží se zatáhnout hlavu, když Arhgadasz přijde příliš blízko.
Už po probuzení zrána druhého dne, kdy se mu zvýší projevy inteligence na 2, mu však začíná v hlavě vrtat strašná myšlenka, že někde ztratil krunýř.
Navíc uvidí žalářníka, začíná hloubat nad tím, že želvy snad chodí po čtyřech, a ne po dvou. A nakonec ho napadá, jestli se snad Arhgadasz přece jen nezmýlil, i když byl tak strašně přesvědčivý, když mu včera tamto o želvách tvrdil…

Psychický souboj

Mág a sicco na šestnácté a vyšší úrovni díky svým schopnostem ovlivňovat druhé nejen okamžitě poznají, o co se mučitel pokouší, ale také jsou schopni mu vzdorovat a oplácet mu stejnou mincí. Pokud PJ chce, může v zájmu zábavy tuto schopnost přiřknout i jiné, vcelku jakékoli dostatečně inteligentní postavě. Zde záleží hlavně na psychickém založení, „ostrém jazyku“ a schopnosti postavy formulovat dostatečně demagogicky a úderně své myšlenky. Postava pak může vstoupit s mučitelem do psychického souboje.

Mučitel i oběť si už známým postupem určí svou psychickou sílu v útoku (PSU). Ta se rovná součtu jeho bonusu za charisma a úrovně, mučitel si ještě přičte bonus +2 za své povolání.Dále si určí „psychickou sílu v obraně“ (PSO). Ta je rovna součtu bonusu za inteligenci a úrovně, mučitel si tentokrát žádný bonus nepřičítá. Neháže se na iniciativu, začíná útočit vždy mučitel, oběť se brání. Pak útočí oběť a brání se mučitel. Vyhodnocování útoků včetně důsledků probíhá stejně jako při deptání, ale vtisknout nějaký postoj při snižování inteligence svému protivníkovi může pouze mučitel.
Nutno podotknout, že pokud snížení inteligence mučitele není opravdu rychlé a razantní (např. jedním útokem), mučitel zpravidla včas svou snahu vzdá a uteče z doslechu. Na rozdíl od oběti deptání to většinou může udělat. Vyvolat psychický souboj může jen mučitel. Pokud ho přeruší na déle než jednu minutu, oběť v něm nemůže pokračovat.

Příklad: Arhgadasz (inteligence 15, charisma 19, úroveň 20) se pokouší zdeptat třetího z družinky, sicca Gelerina (charisma 17, inteligence 15, úroveň 19). Tady však narazí. Gelerin okamžitě rozpozná jeho snahu a uhlazeným, mírně jedovatým tónem mu odpovídá. Arhgadasz má PSU (4 + 20 + 2) = 26, PSO (2 + 20) = 22 a 94 PB. Gelerin má PSU (3 + 19) = 22, PSO (2 + 19) = 21 a 88 PB. Arhgadasz má tedy sice navrch, ale už vůbec ne tak jednoznačně. Gelerin má štěstí a daří se mu přesvědčovat Arhgadasze, že vlastně není tak velký mučitel, ale zato velmi ubohý zbabělec. Arhgadasz včas pochopí hrozbu, kterou Gelerinova slova představují a po několika minutách ostrého rozhovoru plného působivě modulovaných emocí raději téměř vybíhá z mučírny bledý vztekem.
Až se příště setkají, Gelerin se v rozhovoru sice pokusí pokračovat, ale budou to už „jen“ jedovatá slova, duši mučitele nezraní. Dokud Arhgadasz sám znovu nezačne...

Léčení PB a bodů inteligence

PB se samy doplňují po důkladném odpočinku, nejlépe klidném spánku. (Vhodnost konkrétní vězeňské kobky k odpočinku nechť posoudí PJ). Body inteligence „ztracené“ při deptání (ve skutečnosti jde o schopnost plně inteligenci využívat, ne o nějaké skutečné poškození) se sice doplňují, ale celkem velmi špatně. Po důkladném odpočinku přibude polovina ztracených bodů inteligence. Další bod se vyléčí následující den, každý následující bod inteligence pak přibude za dvojnásobek doby než ten předchozí. Následující bod tedy po dvou dalších dnech, další po čtyřech dnech… Nejhůře jsou na tom tedy velmi inteligentní postavy. Málo inteligentní tvorové si totiž z řečí zpravidla moc nedělají a výčitky svědomí je trápí zřídka.

PJ může dobu léčení upravit - při procházkách v klášterních zahradách a útěšných rozhovorech s mnichy se patrně budou body inteligence navracet rychleji než za opakovaného šikanování bachaři ve vězení…

Oči muže tě pozorují, lačně, posměšně, ústa se křiví v pobaveném opovržení. Zjevně vychutnává tvůj strach.
A pak, pomalu a významně si promne své dlouhé štíhlé prsty s dokonale upravenými nehty a zvolna udělá krok k tobě. Druhý. Velmi pomalý. Očima se pase na tvém strachu. Zastavil se.
Jeho mlčení a jeho pichlavé oči jsou snad ještě horší než předtím jeho slova. Předtím si tě všímal sotva napůl, byla jsi bezvýznamná okrajová záležitost. Teď máš jeho pozornost.
Plnou.
V jeho očích čteš svůj osud, svou budoucnost. Tušíš... ne, víš! Víš že tě už nenechá. Že ti udělá to, co řekl.
Třetí pomalý krok a děsivý muž stojí u tvé postele. Z jeho úst vyjela špička jazyka a přejela po předních zubech. Jsou špičaté, napůl dravčí. Je to vůbec člověk?
Ani na okamžik od tebe neodtrhl pohled, hledí ti do očí. Chtivě, výsměšně s nekonečným pohrdáním. Pase se na strachu… A ten, ač by se ti to snad zdálo nemožné, stále narůstá. Chtěla bys ječet, řvát, propadnout hysterii...
Neodvážíš se. Nedovolují ti to ty jeho strašné oči...
Pomaličku a významně zvedl ukazováček s dlouhým naleštěným nehtem. Jestli má ďábel nějaký úsměv, musí to být ten, který se objevil na jeho tváři. Zuby ti nekontrolovatelně drkotají. Ty oči! Ty strašné oči!
Ukazovák pomaličku významně krouží. Je ti to jasné. Vybírá si. Je naprosté ticho, ledovou chvějící se ruku si tiskneš mezi zuby, aby hlasitě necvakaly. Ukazuje na tvůj obličej. Na oči. Na nos. Na ústa. Na hrdlo. Na prsa. Na břicho. Mění směr. Vrací se výš. Na obličej. Pak opět klesá. Níž. Ještě níž...

Energické bušení na dveře jako by protrhlo kouzlo, které dosud svíralo celou místnost.
"Mistře! Mistře Arhgadaszi, jste tam?" ozývá se za dveřmi neznámý tvrdý hlas plný autority.
Na okamžik máš pocit, že se do místnosti dostala kobra. Pak teprve pochopíš, že zvuk vyšel z úst toho strašného člověka.
Věnoval ti poslední pohled. Pohled ze kterého čteš, že tohle nebylo vaše poslední setkání. Že to udělá. Za hodinu. Zítra. Nebo za rok. Ale udělá.
Pak se otočil a otevřel dveře.

Za nimi stojí mohutný voják v dokonale zpracované plátové zbroji, drobného muže před sebou převyšuje dobře o hlavu. Nevíš, jaký má Mistr Arhgadasz výraz, ale ten obrovský muž před okamžikem tak plný autority se okamžitě zlomil, zakoktal a jaksi zhroutil do sebe.
"Pa... pane, tedy Mistře... já... nechci vás rušit... omlouvám se... ale... Ale pán vás prosí... zda byste se laskavě nedostavil na snídani..."
Arhgadasz mlčí. V očích vojáka vidíš nesmírný strach. Přes čelo a po spánku mu zvolna stéká kapka potu.
"Jistěže ano," odpovídá nakonec Mistr mučitel vybraně a kultivovaně, dokonale vyrovnaným tónem.
Vidíš, jak voják polkl a jak nesmírně si oddechl.
Pohyb Arhgadaszovy ruky jsi vůbec nepostřehla jen široký rukáv sebou trochu škubl. A z úst obrněného vojáka se ozvalo zařvání, neartikulovaný zoufalý výkřik, který se zlomil v táhlé naříkavé kvílení, když za rachotu svého brnění o kameny dopadá na dlažbu chodby.
Mistr se otáčí. Na jeho tváři je opovržlivý ďábelský úsměv.
"Dovoluji si předpokládat, že toto pozvání platilo i pro tebe, mé milé dítě. Chceš se přece něco naučit, ne?A tvůj smradlavý řezník už čeká, co hezkého mu ukážeš. A jak svému pánovi ukážeš, že jsi lepší, než ten přivandrovalec..." sděluje ti jemně.
A pak se tvým pokojem opět rozlehne smích tolik připomínající syčení kobry.

Boj beze zbraně

Mučitel není bojové povolání. Je však rychlý jako kobra, lidi bije a ubližuje jim téměř každý den. Zná dokonale lidské tělo, jeho slabá místa, ví kam zatlačit a kde udeřit, aby způsobil bolest, ochromení, ba i vnitřní krvácení a pomalou smrt. Neumí používat boj v obraně.

Pro jednoduchost lze předpokládat, že Arhgadasz ovládá boj beze zbraně jako lupič o pět úrovní níže. Nedokáže používat výskoky, otočky a kopy.
Naproti tomu svými údery může způsobit zvláštní zranění – zvláště bolestivá zranění, ochromení části nebo celého těla a vnitřní krvácení. Což z něj činí velmi nebezpečného protivníka.
Pokud chce své zvláštní útoky použít, sníží si u bolestivých zranění ÚČ o 1, u ochromení ÚČ o 2, u vnitřního krvácení ÚČ o 3 a pokud zasáhne, hodí si proti pasti obr + žvt 9/12 s následujícími účinky:
Bolestivá zranění: bolest/ silná bolest + snížení ÚČ a OČ o1 na 1 - 3 kola/ velmi silná bolest + snížení ÚČ a OČ o 2 na 1 - 6 kol.
Ochromení: nic/ochromení zasažené části těla na 1k6 kol/ochromení zasažené části těla na 1 směnu. Ochromená oběť si háže na odolnost proti pasti 6. Pokud uspěje, může ochromenou část těla používat s postihem -1, neuspěje- li, pak s postihem – 3. Jak se to promítne do ÚČ a OČ postavy záleží na tom, která konkrétní část těla byla zasažena a tudíž to budiž ponecháno na rozhodnutí PJ.
Vnitřní krvácení: nic/vnitřní krvácení rychlostí 1 život za kolo až do výše ¼ stínového zranění utrženého tímto útokem/vnitřní krvácení rychlostí 1 život za kolo až do výše ¾ právě utrženého stínového zranění.

Léčení

Zasadit vymknuté klouby zpět na místo, srovnat zlomeninu, natřít popáleninu olejem, zavřít krvácení žhavým železem či uťatou končetinu vřelým olejem – i to musí mučitel dobře ovládat. Zná dokonale anatomii lidského těla a ví, co udělat, aby tam všechno bylo zase víceméně správně, když to poškodí. Na vyšších úrovních (16 a výše) dokáže i používat akupunktury a pomocí tenkých jehel přinést úlevu od bolesti, zmírnit otoky masáží apod.

Z hlediska pravidel DrD dokáže mučitel vyléčit jedné fyzicky zraněné postavě bez magie až 1k6 + Žvt (úroveň/5) životů. Léčení každých 3 životů mu do 15 úrovně trvá 1 směnu, od 16 úrovně může vyléčit za směnu 4 životy, od 25 úrovně 5 životů za směnu. Léčení trvá vždy alespoň 1 směnu. Není to však žádný felčar, jeho léčivá schopnost má své hranice a omezení. Může zraněné postavě vrátit do 15 úrovně svého povolání maximálně 2/3 životů ztracených fyzickým zraněním (zaokrouhluj dolů), od 16 úrovně 3/4 ztracených životů.

Příklad: I kdyby byl Arhgadasz právě na 30 úrovni, nemůže postavě zraněné za čtyři životy vyléčit více než tři. Bude mu to trvat 1 směnu. Kdyby byla postava zraněná za 20 životů, může jí vyléčit až 7 – 12 (1k6 + 30 : 5) životů a bude mu to trvat 2 – 3 směny.

Lektvary, kyseliny, jedy…

Mučitel vyšších úrovní dokáže vyrábět a používat i jednoduché lektvary způsobující bolesti a křeče, leptavé a žíravé směsi a také ohavně působící jedy. Může používat i rozličné exotické parazity, larvy žijící v lidském těle atd.… Otvírá se tu pole pro barvitý popis PJ a také možnosti pro zpracování rozličných ďábelských prostředků k jiné formě mučení.
Zpravidla tyto prostředky způsobují mučenému bolest, případně zesilují její vnímání. Bývají často značně nákladné.
Z hlediska herních mechanismů je celkem zbytečné jejich výrobu, základy či suroviny popisovat, protože postavy se beztak setkají asi jen s jejich účinky. A pokud náhodou nastane situace, že Arhgadasze budou pozorovat při výrobě odněkud z úkrytu či jako bezmocné oběti natažené na skřipci, jistě nebude pro PJ problém si něco působivého a efektního vymyslet. Jejich účinky jsou dle mechanismů jednoznačné a velmi podobné – snížení pasti na odolání při výslechu o 1 – 6. Je velmi vhodné používat především nižší rozsahy, snížení pasti např. o 5 by mělo znamenat už několikatisícové výdaje na jeden výslech (exotické suroviny, drahá, složitá a dlouhá výroba…)
Ve hře mi tato schopnost sloužila zejména k doladění patřičné atmosféry mučírny a samotné osobnosti Arhgadasze. Pokud by však někoho zaujala, je jí jistě možné patřičně rozvinout.

Psychická ruka

Od šestnácté úrovně dokáže mučitel s postavou, se kterou byl někdy předtím v těsném kontaktu alespoň 1 směnu (rozhovor, mučení…) navázat během jedné minuty psychické pouto a pak jí vsugerovat svými slovy a vystupováním pocit, že se jí může dotknout a zejména jí ublížit i na dálku - asi na 2 – 10 sáhů. Na tuto vzdálenost jí může svou „psychickou rukou“ mučit a bít. Oběť přitom musí vědět, o co se zrovna mučitel pokouší (musela to už někdy vidět, nebo jí to musel mučitel podrobně popsat). Musí mučitele dobře vidět a slyšet.
Mučitel musí uspět proti pasti 9 zvýšené o inteligenci oběti, použitou schopností je charisma + rozdíl úrovní. Pokud uspěje, oběť pocítí dotek či bolest tam, kde by se jí dotkl či udeřil, kdyby byl o daných 2 – 10 sáhů blíže. Může se těmto stínovým úderům normálně uhýbat či je krýt podle svých možností. Nemůže však mučiteli ublížit ani na „psychickou ruku“ podniknout žádný „protiútok“. Mučitel nemůže pomocí psychické ruky používat své zvláštní útoky, pokud je na svou oběť předtím alespoň třikrát úspěšně nepoužil.
Veškerá takto způsobená zranění jsou ve skutečnosti vždy jen přesvědčivou sugescí oběti, jsou tedy pouze stínová.

Kontakt s jinými světy a s peklem

Arhgadasz dokáže při složitých malebných obřadech vábit bolestí svých obětí obyvatele některých jiných světů, kteří se živí emocemi, zejména ďábly a získávat od nich různé služby a výhody. Pravidla pro něco takového jsou zbytečná, protože postavy sice mohou sledovat jeho hrůzné obřady, alchymista možná i vlákna magické moci, která proudí do jejich světa ze světů jiných, ale se samotnými mechanismy se nestřetnou. A Arhgadaszovi se jeho záměr zdaří nebo nezdaří podle potřeb PJ.

Zvláštní předměty

Arhgadasz je natolik bohatý a v takovém postavení, že si může dovolit prakticky jakékoli magické předměty. Normálně je ovšem nevyužívá, dalo by se říci, že jimi pohrdá. V případě, že by byl povolán například do války by si ovšem patrně opatřil nějaký ochranný amulet, který by mu zajistil bezpečnost před fyzickými útoky a možnost případného útěku (např. kouzlo pavéza, hyperprostor II), dále možnosti důrazného zničení protivníka (pekelný oheň, blesky…) a patrně by využil i možnost získat snadno a rychle oddané služebníky z materiálu, který je zrovna po ruce (oživ neživého). Běžně to nemá zapotřebí.

Jedinou výjimkou z jeho obvyklého pohrdání magií je jeho vlastní náhrdelník. Je pochopitelně opravdu ze zmenšených hlav kdysi živých a nyní uměle při jakési parodii života udržovaných lidí, kteří se mu znelíbili a kteří mu odporovali či ho významně ohrozili. Představuje však kromě efektního symbolu moci i stálé spojení s Peklem. Arhgadaszovi stačí uchopit jednu z hlaviček, rozdrtit jí a utrhnout z náhrdelníku a vyslovit své přání, které bude neprodleně splněno. Při jeho inteligenci je slušná šance, že ho nepromarní, že bude velmi konkrétní a jednoznačné. Záleží ovšem také na tom, kolik bude mít času, podmínkách, atd. Peklo ho splní.
Tuto možnost použije pouze v krajní situaci, případně po dlouhém a velmi pečlivém rozvažování jako součást nějakého velkého a důležitého plánu. Po odtržení poslední hlavičky totiž okamžitě a neodvratně sám propadne Peklu.

Závěrem

Arhgadasz je CP určená k ozvláštnění situace, navození atmosféry temna, zla, krutosti a strachu. Může sloužit jako noční můra postav ještě dlouho poté, co se jim podaří dostat z jeho blízkosti. Může být i důrazným připomenutím toho, jak bezvýznamné jsou dosud postavy v soukolí světa a jak snadno v něm lze ztratit vlastní život či identitu. A také ukázkou toho, co je to skutečné, inteligentní, kultivované, patologické Zlo.
Arhgadasz se příliš nehodí jako hlavní padouch, i když tak může být použit. Na to je příliš zahleděný na své nejbližší okolí a soustředěný na sebe - samolibý, poživačný, oddává se vlastním potěšením spočívajícím zejména v dokazování sobě sama jak je dokonalý a mocný a ti ostatní bezvýznamní a malí. Větší ambicie týkající se kupříkladu vlády nad světem nemá. Ovšem pokud by dostal správný podnět, objevil se nějaký důvod… mohl by je v zásadě časem získat.

Varování!

Střet s Arhgadaszem není pro každého. Jsou hráči, kteří DrD rádi hrají pro pocit kontroly i hráči, kteří jsou silně emocionálně spjati se svou postavou. Takoví hráči velmi špatně snášejí představu, že je jejich mocná/vypiplaná postava ponižována, trápena a vydána na milost a nemilost bestii, která se těší z jejích traumat, strachu a bolesti a oni proti tomu nemohou celkem nic udělat. Milí pánové a paní jeskyní, nevystavujte své hráče zbytečnému stresu, je ho dost v reálném životě. Pokud chcete použít Arhgadasze s takovými hráči, doporučuji nastavit situaci tak, aby třeba jejich postavy mohly jeho mučení pouze přihlížet a pak např. v noci osvobodit ztrápeného zajatce.

Na druhou stranu jsou i hráči, kteří mají rádi horory a tady Arhgadasz otvírá možnost nastolení atmosféry husté tak, že by se dala krájet. Krom vlastní drsné situace a trápení postav může vzbuzovat nejistotu ohledně toho, co vlastně dokáže, kdo vůbec je a hlavně vyvolává neobyčejně působivý dojem.

Na samý závěr bych rád podotkl, že autor není sadista ani psychopat a veškerá podobnost s popisovanou cizí postavou je čistě náhodná. :-) Všem PJ kteří se odváží Arhgadasze zapojit do svých plánů přeji hodně temné zábavy.