Životaschopnost: 11 + 3
Útočné číslo: ( +5 +4/+3 ) = 9/ +3 ( tlama )
( +5 +2/+4 ) = 7/ +4 ( roh )
( +5 +1/+7 ) = 6/ +7 ( pařáty )
Obranné číslo: ( 3 + 5 ) = 8
Odolnost: 17
Velikost: B - C
Bojovnost: 12
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 28/zvíře na souši, 20/zvíře ve vodě
Vytrvalost: 12/zvíře
Inteligence: 1
Poklady: nic
Ostatní: zuby – 25zl./10 mn., rohy – 30zl./20 mn., kůže – 25zl./80mn.
Celková délka: 3 sáhy
Výška(výška v lopatkách): 1,25 sáhu
Váha: 2650 - 3200 mn.
Zkušenost: 2300
*Samice má stejné parametry.

Mládě:

Životaschopnost: 6 + 1
Útočné číslo: ( +2 +3/+3 ) = 5/ +3 ( tlama )
( +2 +1/+4 ) = 3/ +4 ( roh )
( +2 +1/+5 ) = 3/ +5 ( pařáty )
Obranné číslo: ( 3 + 1 ) = 4
Odolnost: 12
Velikost: A
Bojovnost: 7
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 17/zvíře na souši, 15/zvíře ve vodě
Vytrvalost: 7/zvíře
Inteligence: 1
Poklady: nic
Ostatní: zuby – 10zl./5 mn., rohy – 15zl./10 mn., kůže – 5zl./50mn.
Celková délka: 1 sáh
Výška(výška v lopatkách): 1,25 sáhu
Váha: 1000 mn.
Zkušenost: 650
*Mládě do 9 měsíců.


Auriův deník:

---

...

Dnes je konečně den, kdy si Já, Quinci a Baltimor můžeme vydělat nějaké ty zlaté. Dozvěděli jsme se, že král pořádá lov na chňapavce. Šli jsme tedy za králem do hradu. Všechny čekající družiny vešly do arény. Nahoře na druhém konci arény stál král se stráží a začal mluvit. „Všichni odvážní a chrabří bojovníci. Přišli jste za účelem lovu na chňapavce. Váš úkol je asi každému jasný. Zabít, zlikvidovat a přinést důkaz. Každý, kdo zabije a přinese mi důkaz o zabití chňapavce dostane 10 zlatých. Zuby, kůži i rohy si může ponechat a prodat. Vyražte tedy na lov a myslete na to, že tyto krvelačné bestie zabíjejí ženy a děti.“ Dav se náhle rozhlučet napětím a touhou po penězích. Quincimu se rozzářily oči a s představou spousty zlatých vší silou začal prorážet dav. My jsme šli za ním vytvořenou cestičkou. Quinci mě začal popohánět do lesa se slovy „Dělej najdi stopy! Honem!“ Protože sem nechtěl odmlouvat, začal jsem hledat stopy. Našel jsem stopy smečky chňapavců. Byly čerstvé. Smečka měla asi 9 členů. Šli jsme za stopami. Při cestě Quinci pořád mlel „Už se těším až je všechny pobiju. To bude bitka!“ Baltimor nic neříkal. Našli jsme jeskyni chňapavců. Začalo svítat, takže jsem myslel, že budou všichni spát. Omyl! Z jeskyně vyšel velký samec, který měl na sobě samé šrapnely. Vypadal opravdu nebezpečně. Quincimu spadl hřebínek a začal se bát „Neměli bysme počkat na odpoledne?!“ Baltimor jen řek „Ale copak, přece se nebojíš takový ještěrky.“ Byli jsme od něj asi 125 sáhů. Samec zvedl hlavu a podíval se přesně směrem na nás, ale zase se otočil. Připadalo mi to divné. Říkal jsem si „Třeba je přežranej.“ Byli jsme ukryti v lese a on ppřed jeskyní. Šel k řece, která byla hned vedle. Začal pít a já zašeptal „Teď.“ Přemístili jsme se o 10 sáhů blíže do dobře křoví. Snažil jsem se kontrolovat vítr, aby neucítil náš pach. Už jsme nebyli kryti stromy byli asi 15 sáhů za námi. Samec zvedl hlavu podíval se znovu na nás a zasyčel. Rozeběhl se k nám ohromnou rychlostí s nastaveným rohem. Ve stejném čase, kdy se rozebíhal, z jeskyně vyšli ještě čtyři další samci a rozběhli se také. Quinci vyskočil z křoví a nastavil před sebe štít, přes který položil meč. Chňapavec, který se na něj rozeběhl, se díval do země, takže neviděl, co Quinci dělá. Orientoval se jen podle čichu. Jeden ze samců se nabodl. Dva běželi na mě a poslední na Baltimora. Posedl sem si a jednoho jsem bodnul do břicha. Druhý do mě narazil. Měl jsem štěstí nebylo to špičkou rohu jen hlavou. Odrazil mě asi 5 sáhů dozádu. Narazil mi do hrudníku a přelámal žebra. Baltimor začal kouzlit a zabil běžícího chňapavce. Chňapavec se na mě vrhl. Ležel jsem na zemi v bolestech. Když mě chňapavec chtěl dodělat, uviděl jsem v jeho tlamě meč. S chrchlotem a krví v puse jsem řek „Dík Quinci.“ Všichni byli mrtví. Baltimor řek „A kde je vů....“ Viděl jsem, jak měl v břiše rohy, pak jsem omdlel. Probudil jsem se u alchymisty. Byl jsem obvázán okolo hrudi obvazy. U mě seděl Quinci a řekl „Proč si tak simuloval, mohli sme mít víc peněz.“ Usmál se na mě. Zeptal jsem se „Co je s Baltimore a co s tim vůdcem?“ Quinci odpověděl „Vůdce sem zabil, ale Baltimor? O tom nic nevím. Je ve vedlejší místnosti a alchymista mě tam nechce pustit.“ Pak jsem usnul, když jsem se znovu vzbudil vedle mě (na druhém lůžku) ležel Baltimor obvázaný kolem dokola obvazy. Alchymista mi řekl, že to nějaký čas bude trvat než se Baltimor uzdraví, ale má prý veliké štěstí. Takový zážitek bych už nechtěl zažít znovu. Už nikdy ani nepomyslíl na chňapavce, už jenom kvůli tomu, že jich bylo jen pět. …

Vzhled:

Chňapavec vypadá, jako zmenšený tyranosaurus rex bez zakrnělých předních končetin, takže má jen dvě končetiny. Ocas s hlavou jsou pořád v jedné rovině. Kůže chňapavců je tmavě hnědá, velmi silná. Z kůže se dá udělat kožené brnění, které má zvýšenou obranu o 1. Má ohromně silné nohy a stisk. Díky silným nohám dokáže běžet ohromnou rychlostí na krátkou vzdálenost. Na hlavě má tři velké žluté rohy, postavené do trojúhelníku. Na čumáku má roh, který je postaven ve špičce pomyslného trojúhelníku. Je širší, kratší a šedý. Tento roh slouží k nárazu do nepřítele ( viz. Zvláštnost ). Ocas má posázený žlutými krátkými rohy, které jsou po stranách. Při klidném stádiu má chňapavec mírně pokrčené nohy. Na konci nohou jsou pařáty. Pařát má 4 drápy, které jsou dožluta zbarvené. První tři jsou vepředu a jeden vzadu. Drápy slouží k podržení potravy na zemi. Slouží i k případnému zabití oběti, kterou nejdříve shodil na zem. Tlama slouží k trhání oběti. Zuby jsou postaveny, jak u vlka, ale jsou všechny špičaté ( tesáky ). Jazyk má krátký a drsný. Oči jsou celé zelené. V noci září zeleně. Ocas chňapavce není určen k boji. I když se to nezdá, chňapavci jsou výborní plavci. Jejich styl plavání je stejný jako krokodýlí. Potápět se neumí. Pod vodu vydrží maximálně 20 vteřin.

Smysly:

Zrak: Ve dne se dá říct, že chňapavec nevidí, ale v noci vidí perfektně. Vidí infračerveně, jako trpaslík. Takto vidí maximálně do 50 sáhů.
Čich: Jeho čich je vynikající. Je to jediný smysl, na který se může ve dne spolehnout. Dokáže vycítit kořist, až na půl míle, ale určit její přesnou polohu dokáže až ze 150 sáhů.
Sluch: Sluch je dost chabý. Uslyší, tak maximálně řev člověka z 25 sáhů.

Výskyt:

Chňapavec žije v mírném podnebném pásu. Mají své jeskyně blízko kamenitých hor u jezer a řek. Jeskyně buď nachází už prázdné, nebo je kopají do země. Jeskyně jsou dobře skryty. Žije dál od měst a civilizace. Kvůli honům to není moc rozšířený druh. V jenom kraji je jich okolo 20.

Obživa:

Chňapavec je masožravec, takže se živí vším živým, co jde okolo něj. Napadá často lidi. Jediné, čemu se vyhýbá je drak a ostatní větší potvory. Za „den“ ( tedy spíš noc ) toho dospělý samec sežere okolo 125 mincí masa. V zimě je podobná. Chňapavec si trofne na medvěda, takže o potravu je postaráno. Nikdy nežere své členy smečky (není kanibal). Když nemůže najít potravu, odchází blíž k civilizaci a přepadá lidi. Často jsou takto zabiti dřevorubci, kteří jdou v zimě na dřevo, nebo lovci. Chňapavec má odolnou kůži, takže mu zima nevadí.

Chování:

Chňapavci žijí ve smečkách. Počet členů smečky se drží okolo 15. Poměr samic a samců je asi 3 : 2. Každý si loví pro sebe, až na samice, které loví i pro svá mláďata. Smečka má svého vůdce, který musí bojovat s ostatními samci o vůdcovství. Jejich teritoria mají rozlohu okolo 1 míle čtvereční. Jednotlivé smečky chňapavců se nemají moc v lásce. Když jedna smečka vstoupí na teritorium jiné ( ikdyž se to nestává často), strhne se bitva. Vítězná smečka zabírá teritorium druhé. Chňapavci jsou velice agresivní. Jak už bylo zmíněno zabijí všechno živé. Jsou nenáviděni farmáři a pastýři. Jejich dobytek zabíjejí a půdu rozdupávají. Dvakrátkrát za rok jsou na ně pořádané lovy ( podle úvahy PJ ), kvůli jejich přemnožení a škodlivosti. Chňapavci jsou noční tvorové. Ve dne se uchylují do svých jeskyní. Spí ve stoje jako kůň. Při útoku na nepřítele nejdříve syčí, pak se rozeběhnou a nastaví roh, nebo skočí z vyvýšeniny.

Rozmnožování:

Samici se narodí jedno mládě za půl roku. Jejich rozmnožování je dost těžké, už jen kvůli stavbě těla. Trvá asi hodinu. Samice vyvrhne mládě za měsíc od spáření se samcem. Mládě už od narození umí chodit. Hned po narození se učí lovit, pít apod. Ve smečce se smí pářit jen vůdce smečky. Ostatní členové smečky musí o samice bojovat. Mládě po narození je ještě 6 měsíců pod ochranou matky. Potom se o sebe stará samo. Po osamostatnění mláděte je samice znovu připravena ke spáření.

Zvláštnost:

Náraz rohem s rozběhem je určitě pro zasaženého bolestivé. Když běží chňapavec s připraveným rohem, už ho nic nezastaví. Na člověka normální velikosti roh míří do břicha. Když roh zasáhne, protivník si hází proti pasti na odol+sil~13~nic/pád na zem ( zvedání x kola=>1k6 ) a bolesti na x dlouhou dobu ( 1k6+3 kol ). Když nepřehodí past proti nárazu rohem, nevydrží bolest a skulí se v ohromných bolestech na zem. Bolest se projeví v zmenšeném útoku -2 a obraně -3. Pokud má napadená osoba plátovou nebo rytířskou zbroj je hod na bolest snížena ( 1k6-3 kol ), pokud má kroužkouvou zbroj (1k6-1 kol)a pokud má osoba kožené nebo vycpávané brnění ( 1k6+1 kol ). Další zvláštnost je, když chňapavec využije moment překvapení. Čeká na vyvýšené plošině, počká na oběť a skočí na ni s nastavenými pařáty. Vzhledem k jeho váze je past opravdu vysoká. Oběť si hází past na obr+sil~14~nic/pád na zem ( zvedání x kol=>1k6 ). V plátové nebo rytířské zbroji je past obr+sil~16~nic/pád na zem ( zvedání x kol=>1k6+2 ). Když nepřehodí, je svalena na zem. Past se snižuje se znalostmi těchto zvláštností. Když někdo jenom slyšel, co chňapavec dělá, past se sníží o 1, pokud to už zažil past se sníží o 4. Na obě zvláštnosti je potřeba buď vyvýšená plošina, nebo rozběh.

Využití ve hře

Hon na chňapavce.

Pomoc zoufalému farmáři se smečkou chňapavců.

Nalezení a zabití jejich vůdce smečky.

Dodatek

Je to velmi silná nestvůra, která je na úrovni PPP.