Alchymistické Předměty

Bubínková kuše Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 14

Skupina: Zbraně

Základ: Výroba 1 kuše, 1 bubínku a 4 ocelových, obyčejných jehlic: 10 mn dřeva, 14 mn železa

Trvání: stále

Výroba: 2 dny, doma

Popis:

Leiff Blumenthuft patřil k těm největším „rybám“ v celém městě. Patřilo mu několik hospod a nevěstinců, kam zval i nejvlivnější konšely a církevní hodnostáře a uzavíral s nimi své špinavé obchody, i proti jejich vůli. Inu to víte, rozházet si to s Blumenthuftem znamenalo přinejlepším jen ztrátu moci, ale leckdy i rodiny, ba dokonce vlastního života. A to nechtěl nikdo.

Antikvář Kamil Friedrich dlužil Bumenthuftovi už hodně přes tři sta a po včerejších kartách, kde prohrál ve vybrané společnosti dalších sto padesát vážně uvažoval s provazem v klíně o sebevraždě. Vždyť právě dnes – už za půl hodiny! se měl Blumenthuft zastavit a on neměl ani na čaj, aby jej mohl pohostit. Dlouho, dlouho váhal. Nejistý několikrát provaz se smyčkou uvázal na trám v sednici, ale poté ho bázlivě odsekl. Bylo tam již asi deset uzlů a provaz byl čím dál kratší.

Mezitím Blumenthuft pozvolna kráčel za doprovodu svých tří goril ve svém fešném klobouku, z něhož vyčuhovaly jen dva chuchvalce černých pejzů obtahujících mu hrubě jeho odstávající uši. Procházeli právě Zlatou tržnicí, kde měli ještě jednání s trhovcem Vilímkem, který družil za výstrahu konkurenci, kterou si u Blumenthufta objednal. Vilímek se zkoušel různě vykrucovat, ale i za cenu několika otoků a monoklu neupěl a dluh splatil.

Blumenthuft měl dnes obzvláště dobrou náladu a tak se rozhodl ještě porozhlédnout po tržnici, zda by nenarazil na něco pěkného pro svou dcerku. Když byl u stánků s ovocem, kdosi se k němu přitočil – nějaký na první pohled slušně vypadající mladík, snad student místní univerzity. Gorily mu ani nevěnovali pozornost. To byla ovšem osudová chyba.

Mladík odhrnul plášť, který mu doposud kryl tělo a v ruce se mu objevil podivný podlouhlý předmět. Namířil jej proti Blumenthuftovi. Dříve než stačily gorily přihopkat to třikrát cvaklo. Blumenthufta zasypala salva jehlic. Mezitím gorily mladíka jednou ranou meče zlikvidovali.

Blumenthuft seděl na zemi a prohlížel si opět už ostražitě a nedůvěřivě mrtvolu mladíka. Gorily mu pomohli vstát. Naštěstí jej zasáhla jen jediná ze čtyřech jehlic pouze do ramene. Přestože rána pálila, rozhodl Blumenthuft, že budou pokračovat. Neušli však ani dvacet kroků a Blumenthuftovi se začala podlamovat kolena. Motala se mu hlava. Viděli, jak zbledl. Náhle se sesunul na zem. Asi po třech dnech, kdy už dávno odřízli antikváře Friedricha z trámu jeho sednice se městem roznesla zpráva, že Leif Blumenthuft zemřel na otravu, která se šířila dál i přes amputaci paže, ve které se rozšířila.

POPIS

Bubínková kuše vypadá jako asi třicet coulů dlouhé, deset coulů vysoké a zhruba čtyři couly široké dřevěné tělo lehké kuše bez lučiště, které je však opatřeno kohoutkem, spouští a kruhovým otočným kovovým bubínkem 10 coulů dlouhým a pět coulů širokým, které pracují v podstatě na podobném mechanismu jako revolver.

Bubínek je z jedné strany dutý – podobně jako u revolveru, opatřený většinou čtyřmi krajními dírkami cca půl coulu širokými a jednou centrální, užší, s pomocí níž „drží“ v kuši. Uvnitř krajních dírek je pružinový mechanismus. Tento pružinový mechanismus pak způsobuje samotné vystřelování a palebnou sílu zbraně. Je vyndávací a jeho zasazení do kuše je v podstatě obdobné jako u revolveru. Z druhé strany je plný.

Samotné tělo je v místě, kde se střetává bubínek se zobáčkem kohoutku zlomitelné (na způsob vzduchovky atd. Jeho samotnou nerozlomitelnost v průběhu boje zajišťuje pojistka, která je umístěna v místě zlomu a která drží zbraň „pohromadě“. Tělo samotné je na svém konci opatřeno dírkou, která je v podstatě totožná dírkami v bubínku. Její poloha odpovídá poloze vrchní dírky bubínku.

Tento výrobek může vyrobit jen pyrofor alespoň na 6. úrovni..

JAK SE S TÍM STŘÍLÍ

Střelba probíhá v podstatě na stejném principu jako střelba z revolveru. Zmáčkne se spoušť, která dá do pohybu kohoutek, jenž udeří do zadní, plné strany bubínku. Rána uvolní natažený pružinový mechanismus, jenž vypálí projektil ven. Ten proklouzne hladce hlavní, která umožní zpřesnění střely. Spoušť, která se po výstřelu vrací na své místo, navrátí kohoutek do přirozené polohy a navíc posune bubínek o jednu dírku dále, tedy na tu, která je nabitá.

NÁBOJE

Bubínková kuše samozřejmě nestřílí klasické šipky, ale asi 8 coulů dlouhé, ostré jehlice, které se pro zvýšení účinku nejčastěji máčí do jedu. Někdy mohou být i duté. Každá jehlice váží cca 1 minci. Většinou se dělají ze železa, ale lze použít i materiál jako dřevo, stříbro, bronz atd. Omezení či bonusy z toho vyplívající ponechám na volbě PJ.

JAK SE TO NABÍJÍ

Nabít zbraň může alchymista několika způsoby:

1) Pyrofor prázdný bubínek nabije v klidu doma, ve své laboratoři, či jiné dobře vybavené laboratoři – nabití 100% úspěšné
2) Pyrofor má možnost v klidu nabít zbraň, ale je mimo laboratoř – např. v divočině atd. (v klidu se rozumí mimo boj – alespoň jednu směnu odpočinku). Musí s sebou ovšem mít polní ládovačku (co to je vysvětlím níže). Nabití 100% úspěšné.
3) Pyrofor má možnost v klidu nabít zbraň (ale je mimo laboratoř a nemá polní ládovačku) s 50% pravděpodobností (opravuje se o bonus za obr a úroveň zk., tedy alchymista na 8. úrovni s obr. 15/+2 nabije zbraň s 60% pravděpodobností) za 3 směny. Pokud se nezdaří, je nutné opět obětovat celý časový interval. Fatální neúspěchy a totální úspěchy nechám na fantazii PJ.
4) Pyrofor nabíjí v boji. Musí mít samozřejmě polní ládovačku. Nabití jedné střely, tj jedné dírky bubínku trvá 1 kolo. Oznámí-li ale dopředu, že hodlá nabít celý bubínek, bude to trvat 3 kola. Jelikož však nabíjení není zrovna jednoduchá záležitost, musí si alchymista hodit proti pasti 2xObr ~ 8 ~ nabije/nenabije. Fatální neúspěch znamená např. rozbití pružiny, totální úspěch např. nabití celého bubínku atd.
Jiná postava též dokáže nabít zbraň, ale musí být poučena pyroforem a alespoň 3 hodiny strávit „tréninkem“ v jeho doprovodu. Musí však vždy pracovat s ládovačkou:
1) Postava je v klidu, má alespoň 2 směny čas – úspěšnost nabití je rovna 90% (opět se opravuje o úroveň a obratnost; zloděj si může přidat 5%).
2) Postava je v klidu, ale nemá polní ládovačku – připusťme, že tu ta možnost je, ale je velmi malá – rovna součtu bonusu za obratnost a úrovni zkušenosti, zloděj si může přidat 5%. Nabíjí celou hodinu.
3) Postava je v boji. Doba nabití jedné střely trvá 1 kolo, celý bubínek však 4 kola. Past je stejná ~ 8 ~ nabije/nenabije. Opět fatální neúspěch a totální úspěch ponechám na fantazii PJ. Zloděj si může připočíst 1 k hodu proti pasti.

A nyní konečně k samotnému aktu nabíjení. Jak již bylo řečeno, k efektivnímu nabití je k tomu třeba vybavené laboratoře, nebo alespoň polní ládovačky. Jistě. Jde to i bez výbavy, ale je dost veliká šance, že se nabití nezdaří.

Jistě se ptáte, co to ta polní ládovačka je. Tady je odpověď. Jedná se o asi deset coulů dlouhou tyčinku ze dřeva, která je na konci opatřena škvírkou hlubokou asi dva couly tak, aby se do ní mohl vložit hrot jehlice. Ten tam drží jen velmi jemně. S tímto se jehlice vloží svou zadní částí přímo do pružinového mechanismu uvnitř bubínku. Ládovačka je asi z jedné pětiny ponořena v bubínku. Tlačíme směrem proti pružině do doby, než se ozve cvaknutí a pružina neklade odpor. Nyní je ve stavu, kdy je jištěna pojistkou, přičemž svírá jehlici tak, že jejím otočením směrem k zemi nevypadne. S nejvyšší opatrností plynulým tahem sundáme ládovačku. Pozor! Nesnažme se ovšem sejmout ji vikláním či prudkým točením, neboť by se jednak mohl uvolnit citlivý pružinový mechanismus a zmařit tak předchozí práci, a jednak by se mohl setřít případný nanesený jed. Takto pokračujeme do úplného nabití bubínku.

Další alternativní možností nabití je pouze výměna vystřeleného bubínku za nabitý (jako zásobníky). Takové nabíjení trvá pouze jedno kolo.

ČÍSELNÉ PARAMETRY ZBRANĚ

Zbraň má SZ 2, útoč. 0 a obrany -2, přičemž při úspěšném ubránění se zbraní je šance 70%, že se poškodí či alespoň spustí citlivý pružinový mechanismus bubínku, navíc její funkčnost klesne o 40% (co je funkčnost je vysvětleno níže). Dostřely zbraně jsou následující: 6/12/25. Samotná zbraň pak váží 14 mincí. Co se týče obtížnosti zvládnout tuto zbraň, klasifikuji ji jako střední. Připouštím i možnost střílet i ze dvou kuší najednou, ovšem nepřikláním se k ní, a proto ponechám její řešení PJ. Zbraň může být používána i postavami velikosti A.

RYCHLOST STŘELBY

Tato kuše má velikou výhodu v možnosti vystřelit všechny střely v jednom kole, tedy útok 4x za kolo, ovšem již při třetím výstřelu je postih k útoku -1, při čtvrtém výstřelu je to –2, za přesnost.

ZRANĚNÍ A VÝHODNÉ POUŽITÍ ZBRANĚ

Přes veškerou dokonalost a výhodnost bubínkového mechanismu, jenž umožňuje, aby kuše byla mnohem skladnější, má jednu velikou nevýhodu, a tou je neúčinnost. Samotný zásah jehlicí díky přeci jen slabému pružinovému mechanismu způsobí jen zranění za 1 stínový život (pravda, PJ musí brát v úvahu např. zásah do oka, ale to už je jen na něm, jak to bude řešit). Proto je krajně nevhodné spoléhat na bubínkovou kuši jako na „standardní“ střeleckou zbraň do každé situace, obzvláště proti těžké pěchotě v rytířské zbroji.

Její síla a uplatnění spočívá především v rychlosti střelby, která spolu s otrávenými hroty nadělá velikou paseku na nic nečekajícím nechráněném těle. Proto je s oblibou využívána, jak bylo popsáno výše v povídce, k atentátům a mordům. Ostatně není nic lepšího, než záda neoblíbeného nic netušícího politika z bezprostřední blízkosti zasypat v jednom kole sprškou otrávených střel a utéci v nastalém zmatku pryč. PJ by měl vzít také v úvahu zbroj cíle. Kuše jako taková je stavěna k překonávání buď holé kůže, šatů, nebo lehké zbroje. Apeluji proto na PJ, aby s rozmyslem volili postih ke zbrojím těžším. Bude určitě snadnější úspěšně zasáhnout nepohodlného svědka v tunice, než biřice v kyrysu ba dokonce trpaslíka v po špičku vousů oplechovaného rytířskou zbrojí, který zvoní jako příborník přes tři bloky domů.

VÝROBA JEDNOTLIVÝCH KOMPONENTŮ

1) tělo kuše: potřebuje 10 mn dřeva a 3 mn železa, 100 zlaťáků surovin, 1 den, doma
2) 1 bubínek: 7 mn železa, 20 zlaťáků surovin, 1 den, doma
3) 1 jehlice: 1 mn železa (materiálu), 2 zlaťáky surovin, 1 hodinu, doma
4) 1 jehlice (dutá): 1 mn železa (materiálu), 3 zlaťáky surovin, 2 hodiny, doma

OPOTŘEBOVÁVÁNÍ, FUNKČNOST

Jak již bylo řečeno, citlivost bubínkového a pružinového mechanismu je značná, tudíž každý výstřel zbraň „poškozuje“. PJ by měl (chce-li být důsledný) při každé střele ověřovat funkčnost zbraně. Ta je s prvním výstřelem 100%. S každým dalším klesá o 1% (ověřuje se na začátku kola, na konci kola se funkčnost odečte podle počtu výstřelů, obran atd.)

Ověřování probíhá tak, že PJ (či hráč – záleží na dohodě) hodí normální procentový hod. Vejde-li se do funkčnosti, výstřel proběhne normálně. Nevejde-li se, záleží na PJ, co se stane. Zcela jistě se však sníží funkčnost zbraně o 30%. Dále se může stát např. toto:

- jehlice se zablokuje v hlavni
- pružinový mechanismus se poškodí a nepůjde nabít
- jehlice bude mít poloviční dostřel
- kohoutek cvakne naprázdno – pružinový mechanismus se neuvolní
- bubínek se neposune
- zablokuje se spoušť
- zbraň se sama od sebe rozlomí
- atd. – záleží na fantasii PJ

Při každém pádu, nebo úderu ztrácí kuše funkčnost. A to nejčastěji v rozmezí od 5 do 50%. Záleží však na PJ. Jinak tomu bude, spadne-li kuše při běhu do trávy, jinak když na kamenitý povrch a jinak když se bude kutálet 30 sáhů ze skály (poškození může být i 100%).

Fatální neúspěch a totální úspěch opět nechám na fantasii PJ.
Pokud funkčnost zbraně klesne pod 25%, s dalším, byť úspěšným výstřelem se zbraň (či bubínek – nechám na PJ) nenávratně poškodí a bude nutné vytvořit novou/ý).
Samozřejmě není nutné přesně dodržovat toto pravidlo – PJ klidně může nechat postavu předmět používat, a bude-li jej využívat často, může jí říci, že zbraň se jí zdá zašlá, či dle intuice ji prohlásit za porouchanou.

OPRAVOVÁNÍ

Opravit bubínkovou kuši dokáže jen pyrofor, nebo velmi zkušený zbrojař, mechanik, zkrátka někdo, kdo se o podobné jemné mechanismy zajímá. Potřebuje na to ale alespoň 6 hodin času, doma nebo ve velmi dobře vybavené laboratoři. Opravení každých započatých 10% funkčnosti vyžaduje 2 zlaté surovin. Oprava spočívá především v čištění „hlavně“, pružinového a kohoutkového mechanismu a také v olejování, utahování pojistky atd.

ZÁVĚR

To je snad vše, co mělo být napsáno k této zbrani. Omlouvám se za možná zbytečnou velikost celého příspěvku, ale po vzoru druhých jsem se snažil celou věc co nejvíce propracovat, abych uspokojil co možná největší spektrum uživatelů.

Děkuji
Ozz

Přidáno:

Přečteno: 0

Hlasovalo: 14

Autor:

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

No...a taky by to mělo být vyráběno spíše šikovným kovářem...popřípadě ve spolupráci s ním


 Uživatel úrovně 0

Proč ne...je to docela vyvážené...jenom bych nedovolil duté jehlice(není to nic jednoduchého na výrobu)


 Uživatel úrovně 5

Hamster: opravdu jsi to vystihl, je to "kůl". Tak kůl, jako třeba pozlacené vidle, posázené drahokamy. (konec OT)


 Uživatel úrovně 8

Hlavní nevýhodou tohoto díla je podle mne fakt, že je napsáno asi 4x delší, než co obsahuje faktů. Kdyby se hned na začátku přiznala podobnost s revolverem a od toho se odvíjel popis, nemuselo to být tak dlouhé a ani zmatečné.

Souhlasím s Aritmou, taky jsem nějak nenašel popis jak má bubínek řešeny náboje (kolik) kromě odkazu na "vystřelí se všechny v jednom kole". A 4 je dosti nevýhodné číslo z technického hlediska, 6 je pravidelnější (podobá se víc kruhu), není potřeba tak dlouhé "přetahování" mezi sousedními náboji (protože 6 se už může lépe prakticky dotýkat. Samozřejmě j možné i více (a výše zmiňované body to splňovat bude), ale technicky co do náročnosti je 6 minimum pro efektivitu.

Stínové životy, vícenásobný útok (pro Krtečka k bodu 4 - to možné je a je to v souladu s pravidly, základní SS to neřeší), složitá pravidla pro nabíjení a opotřebení (neboli stálé házení, které lépe simuluje a přenáší i mimo hru tu atmosféru, že je to strašný krám, kde se furt musí něco řešit, do normálních bojů prostě nepatřící) a podobné věci mi na závadu nepříjdou.

Nicméně to není nic extra a nepřehlednost a zdlouhavost popisu to velice strhávají dolů.


 Uživatel úrovně 8

Aritma: ale 1. foukačku třeba na severu v životě neviděli, 2. neni to tak "cool" moderní zbraň a 3. máš jednu trefu, musíš se trefit a musíš správně fouknout, aby šipka vyletěla popř. nepřeletěla, bubínková kuše je prostě pro ty pitomce (jako to dítě v příkladu), který nic neumí, jen stačí Push the button.

Neřikám, že to je vlastnost, která ji řadí mezi božská díla : ))) ale já to oceňuji v tý haldě zmatených popisů... a snažím se tě vyvrátit : ) (obzvlášť ten klasický přístup "tohle je lepší, tak proč vymejšlet něco novýho"


 Uživatel úrovně 0

Haster: Stejného efektu - zasáhnout a otrávit - dosáhnu s foukačkou, která se lépe schová a je levnější. To, že vystřelím jen jednou přežiju, pokud vím, že to na efektivní otravu stačí.


 Uživatel úrovně 8

Aritma: naopak využití této .. zbraně je v díle poměrně jasně popsáno. Její jednoduchá funkčnost (zmáčknu a vystřelí, 4 střely zasáhnou skoro sami) jsou stejně nebezpečné, jako kuše ve středověku, kterou zakázala církev, protože prostý rolník mohl jedním výstřelem zmařit život zkušeného rytíře... Stejně tak v příběhu malé dítě zabilo bosse podsvětí.
Stínové zranění - není cílem zbraně zranit, ale zasáhnout a otrávit.

Mě se na bubínkové kuši právě líbí její "techničnost", čímž vybočuje ze světa DrD, ale zranitelnost, nepřesnost a složitost a cena jsou věci, které ji strhávají zpět do toho fantasy, do toho středověku, kde nic takovýho neni. Je to technologický zázrak, mít něco takovýho je jako mít v 19.? století auto... rychlejší byla chůze, ale mít ten drahej krám znamenalo něco.


 Uživatel úrovně 0

Kouknul jsem na tu práci a tady je můj stručný a výstižný komentář. Píšu to jen v bodech aby bylo jasně vidět kde je problém a nenastávala zbytečná diskuse. Možná se budu opakovat, je to nutné kvůli celkovému hodnocení.

- První část, tj. příběh, na mě moc dojem neudělal a připadal mi moc moc dlouhý
- Celý popis je vsán ve smyslu "Jako revolver" a přitom ten popis mi k tomu nesedí. Možná by to chtělo trochu víc fantasie a rozepsat to, přehnané přirovnávání není vůbec v podobné práci vhodné
- Samotný mechanismus mi připadá dost nešikovně vymyšlený, do DrD mi moc nesedí a myslím, že na výrobu podobného předmětu by pyrofor nepotřeboval laboratoř ale spíš velice slušny vybavenou dílnu (pokud bereme většinu světů DrD, tak bych řekl až nadstandardně vybavenou)
- Popis střelby mě připadá takový "něco udělám a stane se tohle, tohle, tohle a tohle" ale vlastně to moc nevysvětluje, takže vlastní mechanika moc dobře popsaná není (ikdyž chápu, že ne každý by byl schopen to správně popsat)
- Nabíjení je hromada čísílek, se kterými se špatně pracuje, každý výstřel a každé nabití je pak číselný blázinec. Takovou zbraň bych osobně nikdy nepoužil, protože je s ní jen obtíž a užitek téměř nulový (viz číselné parametry zbraně a opotřebení)
- Stínové zranění mi přivádí na mysl spíš představu utlučení do bezvědomí rojem šipek. Ne ne ne
- Podle popisu vzhledu jsem pochopil, že lze vystřelit jen 4 rány (víc v bubínku není) Pak tento předmět ještě víc postrádá užitek.
- Samotná výroba je zdlouhavá, náročná a drahá (100 zlatýj je dost) Překvapila mě pak cena bubínku, která pak neodpovídá ceně těla. Bubínek obsahuje nejdůležitější mechaniku a proto bude nejnáročnější. A tím pádem i nevýhodný, kdyb chtěl člověk použít bubínků více. Kdo to má vyrábět.
- Rovněž výroba šipek je náročná
- Vzhledem k výpočtu opotřebování je to silně poruchový předmět. Stačí s ním někde třísknout a je absolutě nepoužitelný (120zl v ****)

Celkově: Dávám 1* za sympatické 4 útoky za kolo a za očividnou (neúspěšnou) snahu o propracování. Jinak jsem nenašel nic, co by za to stálo.

s pozdravem Aritma


 Uživatel úrovně 0

Jen tři problémy, co se týče mne:
1) Ládovačka je sice zmíněna a celkem osvětlena, avšak výroba chybí.
2) Rchlost střelby - v RSS by tyto 4 útoky za kolo sebou nesly 4 další obrany, či akce jinak využitelné. Samozřejmě jsem schopen si tuto věc sám opravit (až čtverný útok na jednu postavu), ale toto řešení není tak úplně super.
3) zmíněná nekonečná opravitelnost
Jinak jsou veškeré mechanismy dostatečně přehledné a zřejmé (byť nabíjení by se určitě dalo zjednodušit)
Toto rozhodně nejsou záhadné chyby.


 Uživatel úrovně 0

+ Dostatečné zpracování a rozepsání všech důležitých údajů. Autor si dal s dílem práci a to lze z výtvoru vyčíst. Takže tento postup u tvoření dílka hodnotím pochopitelně jako kladný.

+ Pěkný příklad na úvod, aneb takový kratší příběh. Dodává dílu šmrnc.

+ Jde o zajímavou myšlenku, která se poněkud ztotožňuje se samostřílem, avšak autor to dokázal napsat takovým způsobem, že dílu "dal" jistou nápaditost.



- Ten poslední kladný bod by byl kompletní, ale bohužel jej doplňuje jedna věcička, která se mi moc nelíbí: kuše mi až moc připomíná revolvery z mladší doby. A autor se navíc zmiňuje o tom, že tomu tak nějak je. Zbraň v podstatě funguje na bázi pistole, což se mi moc - do této doby - nezamlouvá.
Ale vzhledem k tomu, že v DrD existují předměty podobné primitivnějším formám bomb a taktéž střelný prach (v omezené míře), budiž. Přihmouřím nad tím očka.

- Kuše by měli patřit zlodějům a možná ještě hraničářům. Co se ale týče alchymistů, nevím nevím... Je absolutně v pořádku, že pyrofor ji svede vyrobit - kdo jiný, že? -, leč užívání kuší bych přenechal těm "zkušenějším" v tomto oboru.
Jelikož to však není pravidlo, nebudu to brát jako chybu. Ber to pouze jako můj názor.

- I přesto, že dílo obsahuje téměř vše potřebné a obsahuje veškerá důležitá fakta, řekl bych, že není příliš čtivé. Text je docela složitý, zejména pak pro ty, co se v podobných mechanismech abslolutně neorientují.



Celkově se mi Bubínková kuš relativně líbí. Pravda, obsahuje chyby, ale to jako většina ostatních děl. Hodnotím ji tedy jako nadprůměrné dílo.