Nové Rasy

Zelený lid Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 18

Zelený lid

Poznámka k názvu: Zelený lid je jaksi obecný název. Je možné, že příslušníci ostatních ras si pro ně časem vymyslí vlastní označení - například "Rostlinové", "Kytičkové", "Herbové" či "Plantové"...

(vznik & popis biologie - pro to "důležité" skočte k nadpisu "PRAVIDLOVÉ VLASTNOSTI")

Zástupci této rasy jsou, ve své podstatě, humanoidními inteligentními rostlinami. Ačkoliv za určitých podmínek mohli vzniknout přirozenou cestou, my využijeme k vysvětlení jejich evoluce působení magie. Nejprve si popíšeme jejich evoluci a sice v několika fázích vývoje:

Den 1:
Na počátku stála malá trojčetná víceletá hlízovitá rostlinka, která se kromě kořeny dokázaly živit i pomocí lapače hmyzu. Nebylo by na ní nic moc extra zajímavého, kdyby se neobjevil druid Chlorofil (neplést s chlorofylem), jehož snem bylo stvořit "rostlinu k obrazu svému" a právě tuto rostlinku si nevybral ke svým pokusům. První co udělal, že rostlinku "naučil chodit"...

Den 2:
Vznikla tak rostlina, jejíž součástí byla velká hlíza, ze které na jedné straně vyrůstal stonek s listy a na druhé kořeny, která byla dutá a do této dutiny si rostlina ukládala zásobní látky v době hojnosti. Když pak vyčerpala živiny, zanechala své do hloubky sahající kořeny svému osudu a pomocí malých mělkých kořínků, které na jedné straně vrůstaly do podloží, pak se pomalu přesouvaly pod rostlinu a pak byly odvrženy, se přesunula o kus dál. Zásobní látky odebírala z dutiny ve své hlíze, a jakmile její krátké kořínky odhalily nové ložisko živin, tak opět zakořenila. Rychlost pohybu nebyl nijak valná, ale za den se rostlinka dokázala dostat o dostatečný počet metrů daleko. Druidovi to však nestačilo. Nelíbilo se mu, že rostlinka plýtvá tolika kořínky. Proto začal zase experimentovat...

Den 3:
Nová rostlinka už neměla kořínky v pravém slova smyslu. Místo krátkých pohybových kořínků měla trojici tupých špalíčků, vyrůstajících z hlízy, kterými dokázala pohybovat pomocí zvláštních rostlinných svalových vláken (budou popsány níže). Výživové kořínky byly stočeny na bocích, v mezerách mezi kráčivými špalíčky, a při bližším pohledu bylo možné na nich pozorovat další malé srolované kořínky vytvářející fraktálovou strukturu. Tyto zámotky neurčitého tvaru se nerozvíjejí z kraje, ale z prostředka, kde je konec kořenu. postupně vrůstají do země, nejprve "hlavní kořeny" ze kterých se později vyrolují "vedlejší" a postupně se zmenšují a zmenšují až na ta nejtenčí kořenová vlákna. Z hlízi rostliny vyrůstá trubicovitý stonek, nahoře otevřený, sloužící jako past na hmyz, který je váben omamnou vůní, a podlehne li "svádění" spadne do hlízovní dutiny do směsi výživných látek a enzymů, které zjednodušují jakékoliv složitější látky, které se do dutiny dostanou. Ze stonku pak vyrůstají boční stonky, které se větví a jsou zakončeny listy a místy z nich vykukují pupeny květů. Druid se zde však nezastavil a dál pokračoval v experimentech...

Den 4:
Stavba spodní části rostlinky se změnila jen málo... Jen "nožičky" byly obdarovány druhým kloubem. Podstatné změny se odehrály v uspořádání trubicovitého stonku a z něj vyrůstajících "větévek". Větévky byly totiž rovněž obdařeny svaly a klouby a jejich dužnaté konce získaly schopnost se ovíjet . Vnitřní uspořádání rostliny bylo také vylepšeno a bylo o stupínek sofistikovanější. Rostlina nyní dokázala svými šlahounky ovinout nějakou kořist a vsunout si jí do otvoru na vrcholu stonku, kolem kterého přibyly pohyblivé trny, které se jednak dokázaly "zakousnout" do oběti a usmrtit jí a jednak jí zamezit případný únik. Podobné trny se z ochranných důvodů objevily uvnitř dutiny, které měly omezit předsmrtný zápas kořisti, která se pomalu rozpouštěla v koktejlu vylepšených enzymů. Tato rostlinka si dokázala podávat nejen živočichy... Ba jak se ukázalo, dokázala sbírat i různé kousky rostlinné potravy, a to i z živých rostlin. Přesto se však nejednalo o parazita, jako spíš o všežravce. Našemu druidovi to ale stále bylo málo...

Den 5:
Nový druh rostlinky vznikl po dalším magickém zásahu, který zredukoval a vylepšil její kráčivé končetiny, které byly nyní dvě, trojkloubové, zakončené růžicí pahýlků, které vytvářely "chodidlo". Rovněž postranní stonkové větvičky byly omezeny na dvě, ale rovněž byly povýšeny na trojkloubové. dužnatá zakončení větviček byla trochu kratší, ale stále vyjímečně ovíjivá. Také došlo k přeorientování z listů na krátké tenké jehličí, které vyrůstalo po celém těle rostlinky. Stonek rostlinek se stal trochu silnější, byl také rozkloubován na několik dílů a byl obdařen nějakými těmi svaly. Květy byly přesunuty z větévek na stonek. Přijímací otvor stonku byl stočen o devadesát stupňů, takže již nemířil k nebi ale dopředu, do směru, který vznikl současně s tímto otočením. Kolem tohto koncového otvoru vyrostlo několik vyboulenin, které nesly upravené světločivné orgány této rostlinky - základ očí. Dokázaly vnímat intenzitu světla. Dále přibyly orgány citlivé na vibrace vzduchu - základy sluchu. Nakonec také malá dutinka se sliznicí, která dokázala vnímat některé pachy. V další vyboulenince se skrývalo největší řídící centrum této rostlinky - rostlinný mozek, i když se po těle ještě nacházelo mnoho dalších "fytonervových" uzlin. I když už se tato rostlina vzdáleně podobala živočichovi, druid Chlorofil stále ještě nebyl spokojen...

Den 6:
...A tak rostlinku znovu pozměnil a tentokrát dal jeho pokus vzniknout prvnímu rostlinnému živočichovi. Obratnost pohybu po dvou končetinách se zvýšila, poté co upravil systém rostlinných svalů a fytoneuromotorické spojení s centrální fytonervovou uzlinou, které konečně můžeme říkat mozek. Také využitelnost a obratnost horních končin se velmi zlepšila. Navíc došlo k vylepšení všech smyslových orgánů a zelené jehličky tvořily cosi jako srst tohoto tvora pod kterou byl dosti tuhý povrch těla, takže měl tento tvor zajištěnu ochranu před většinou predátorů a díky jeho povaze o něj neměli zájem ani býložravci. Množství květů bylo zredukováno na 1 a protože druid Chlorofil se chtěl dostat co nejblíže k člověku, tak ho logicky umístil do rozkroku. Náš druid seznal, že se již dostal velice blízko ku svému finálnímu cíli a že příštím krokem bude již konečně stvoření plnohodnotného Zeleného člověka...

A protože ten krok sedmého dne učinil, tak se konečně můžeme vrhnout na popis vlastních zástupců této rasy. Nejprve tedy po biologické stránce:

- zvláštnost číslo 1: Buňky mají buněčnou stěnu.

Opěrný systém:

Kostru tohoto tvora tvoří tkáň velmi podobná dřevu. Je vylučována okolními dužnatou tkání ve svém středu, jak organismus roste. Její celková stavba je zjednodušenou obdobou kostry lidské, neboť Clorofil nebyl příliš zdatný v anatomii a tak vycházel pouze ze svého těla, avšak nenašli byste v ní prsty na rukou a na nohou. Ty jsou totiž tvořeny modifikovanými šlahouny.

Svaly:

Svalová soustava dala Clorofilovi zabrat opravdu hodně, protože během jeho pokusů jeho rostlinky často nedokázaly vykonat některé pohyby proto, že jim chyběly potřebné svaly. Jednotlivé svaly mají podobnou strukturu jako lidské - skládají se ze snopců vláken, které jsou smotány ze snopečků a až ty jsou tvořeny jendotlivými vlákny. Tato vlákna jsou tvořena protáhlými buňkami, které dohromady tvoří spirálovitou strukturu. Pokud přijde impuls z mozku, z nervových zakončení jsou uvolněny specializované látky, na které reagují zvláštní buňky umístěné mezi svalovými vlákny tím, že vyloučí jinou sloučeninu, která způsobí smrštění spirálovitých buňek. K tomu je potřeba pouze energie ve formě ATP, které se v určité míře vyskytuje v organismu samo o sobě, ale může vznikat i rozkladem cukrů a dalších organických sloučenin.

Tělní pokryv & dýchání:

Zelení lidé dýchají celým povrchem těla a zvláště pak drobnými jemnými jehličkami, které po jejich těle vyrůstají a na hlavě dokonce dosahují mnohem větších délek délek. Princip je stejný jako u rostlin, tedy zjednodušeně: CO2, trochu živin a sluneční záření dovnitř, O2 a H2O ven, to celé díky chlorofylu. Díky tomuto uspořádání nemají plíce a volné místo v jejich těle se využívá jinak. Pod vrstvou jehliček se nachází mírně zdřevnatělá pokožka, pod kterou se nachází dužnina obsahující svaly, cévy a zásobní tkáně, kam se ukládají využitelné produkty metabolických procesů.

Cévní soustava:

Rostliny srdce nepotřebují, protože u nich jsou živiny z kořenů směrem vzhůru vytahovány jednak díky vlastnostem vody v kapilárách a jednak podtlakem, který vzniká odpařováním vody z listů. Zelení lidé však potřebují tento proces urychlit, aby jejich tkáně měli dostatek živin i při rychlém pohybu. Proto se v jejich tělní dutině nachází srdce, které je schopné urychlit tok mízy, která tvoří krev tohoto druhu.

Trávicí soustava:

Trávící soustava tohto druhu je tvořena trávící trubicí, která zašíná ústním otvorem. Už v ústech začíná trávění, když modifikované trny - zuby rozmělňují potravu a varianta slinných žláz vylučuje trávící enzymy. Cesta pokračuje skrze jícen až do žaludku, kde dochází k dalšímu vylučování všech nutných enzymů a mísení. Z žaludku pokračuje cesta bez okolků do střev, kde dochází k vstřebávání živin a vody. Nakonci zůstane jen minimum nezužitkovaných živin a nestravitelné zbytky. Co se potravy týče, jsou dosti všeobecně nevybíraví. Určitou tradiční potravou je hlína, ale jak už to bývá, začali si zvykat na potravu s nižším obsahem takových těch křupavých kousků, které se navíc obtížně vylučují. Preferují čistý organický materiál, v libovolném stádiu rozkladu. V trávící soustavě dále dochází k tlecím procesům, které vytváří nezanedbatelné množství tepla. To umožňuje Zelenému lidu přežívat i během zimy při dostatku zásob.

Vylučovací soustava:

Největší část tekutin je vyloučena povrchem těla. Močovou soustavu však mají velmi omezenou. Všechny odpadní sloučeniny obsažené v jejich tělních tekutinách jsou dehydratovány a v pevné formě vyloučeny do trávící soustavy.

Nervová soustava:

Ačkoliv buňky nervové soustavy mají odlišný tvar a jiné složení, funkce je v zásadě úplně stejná. Z mozku opět vybíhá mícha, ze které se dále větví nervy do různých částí těla...

Smysly:

Všechny smysly jsou na úrovni lidských, s tím rozdílem, že nemají vyvinutou chuť, což si vynahrazují vylepšeným čichem. Hmatové receptory jsou situovány v dužnatých prstech, které jsou až podivuhodně ohebné. To platí jak pro prsty na rukou, tak pro prsty na nohou. Oči mají nevýraznou bledou barvu, která může být odstínem takřka jakékoliv barvy, kterou by jste nalezli u květů rostlin. To jim však nebrání v tom, aby viděli stejně dokonale jako lidé a jim podobní. Sluch je v zásadě vyřešen podobně jako u lidí - zvuk se přenáší pomocí pružné blanky na jemný převáděcí systém a z něj do mozku.

POZOR!!! Pouze od 15 let! Zavřete oči!

Pohlavní soustava & rozmnožování:
Zelení lidé, tak jak je stvořil druid chlorofil, žijí pohlavně. Jelikož však Chlorofil žil dosti stranou od lidí, tak se musel jít podívat do přírody, jak problémy pohlavního života řeší zvířata, neboť mu přišlo divné, aby jeho výtvor využíval vítr, hmyz, nebo jiné opylovače. Základ pochopil dost dobře. Potřebujete samečka, který je vhodně vybaven na to, aby své pohlavní buňky dopravil do těla samičky, kde dojde k oplození vajíčka. Povšumnul si také těch důležitých fyzických znaků, a nakonec to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí převedl do rostlinné podoby. Skutečnost se má takto: Na jaře, když kvete kvítí, začne dozrávat samčí pohlavní orgán. Ten je hodně podobný jakémusi "lusku", který jakoby podléhá velmi pomalé erekci, to jak v jeho nitru narůstá tlak plynu, který má význam pro vypuzení oblaku pylu do samičiny "dělohy". Ve chvíli, kdy je "zralý" má ideální rovný tvar. Tato chvíle je většinou již očekávána samičkou, a jakmile si ti dva řeknou že je ta správná chvíle, uskuteční pohlavní styk. Podobně jako u lidí se pohlavní úd samečka pohybuje sem a tam v dužnaté pochvě samičky, která ústí do dělohy. Tkáň tvořící povrch pochvy důsledkem tření nabývá a vylučuje látky, které pronikají do údu samečka, což zvyšuje tlak uvnitř údu. Je-li úd opravdu "zralý", dojde nakonec k prasknutí čepičky na jeho špičce, za kterou se nachází dutina s pylem a za kterou se nachází dutina vyplněná natlakovaným plynem. Ten se uvolní, prožene se prašníkem a nažene tak pylová zrnka do dělohy. Zde se pylová zrnka zachytí na blizně, odkud prorostou až do vajíčka. Po úspěšném oplození se začne vyvíjet plod, v tomto případě hodně podobný ořechu. Po sedmi měsících je oříšek "dospělý" a tak dojde k porodu. V časovém horizontu několika dní oříšek praskne a tak přijde na svět nový maličký zástupce druhu. Sex u tohoto druhu je dosti odlišný od lidského. Nedochází zde k orgasmu jako takovému, pouze u samců k jakémusi "uvolnění" a není tudíž příliš vyhledáván.

Oči už můžete otevřít...

Žlázy:

Zelení lidé mají mnoho žláz s vnitřní i vnější sekrecí. Ty s vnější mají efekt pro udržování čistého prostředí na povrchu těla, čímž chrání organismus před chorobami a také lákají jedince opačného pohlaví. Žlázy s vnitřní sekrecí mají význam pro vylučování protilátek, pro řízení chodu těla, řídí dospívání a další takové ty věcičky...

Nebyl by to druh, kdyby ho nestíhali různé choroby. Zde bude uveden seznam i s příznaky. Výhodou zeleného lidu je poměrně velká schopnost regenerace. I když přijdou o část těla, je tato schopná jim poměrně rychle dorůst. Nejrychleji dorůstají prsty, které jsou schopny dorůst během několika týdnů, při větším poškození už se ale regenerační proces protáhne na mnoho měsíců...

Plíseň: Na povrchu těla se začínají utvářet barevné skvrny. To je však pouze vnější projev. Hlavním problémem je to, že vlákna houby - původce této nemoci - prorůstají hlouběji a hlouběji do těla. Řeší se amputací zasažené oblasti. Hodně se vyplácá prevence.

Tkáňožrouti: Tento druh se může stát terčem larev některého hmyzu, které se pak prokousávají tělem a působí velkou bolest. Řešením je vyoperování parazitů jednoho po druhém. Do těla se dostávají kladélky hmyzu.

Chronický rozpad chlorofylu: Tato choroba je způsobena virem. Kvůli němu dochází ke snížení funkčnosti až k vyřazení chlorofylu, což má za následek nedostatek energie. Symptomy se podobají spavé nemoci. Může končit smrtí. Léčba: Ukázalo se, že zvýšená konzumace rostlin bohatých na alkaloidy může chorobu při dlouhodobém a důsledném používání vyléčit. Nemá to původ v alkaloidech, ale v látkách, které vznikají jejich štěpením během složitých dějů v organismu. Do těla se můžou dostat zraněním nebo potravou.

Mízožrouti: Parazité, kteří se usadí v cévách a přiživují se na živinách obsažených v míze. V důsledku má určitá oblast tkáně, do které vede zasažená céva, problémy s nedostatkem výživy. Do těla se mohou dostat s potravou.

Jmelí: Obecný název pro rostlinné parazity, které se přichycují na těla zástupců člověka rostliného. Zde se nejvíce vyplatí prevence, i když léčba je dosti prostá - stačí vyříznout haustorium a odříznout přirostlého parazita.

Otrava: Běžné jedy nebezpečné člověku na ně nepůsobí. Jsou ale mimořádně citliví na jedy zvané herbicidy. Pro zjednodušení řekněme, že každý jed, účinný na lidi, má svůj ekvivalent mezi herbicidy. Odlišují se v použitých surovinách. Herbicidy mohou mnohdy působit i na lidi, obvykle ale se sníženým účinkem.

Vnitřní členění druhu:

Tím jak se Zelený lid šířil po světě a obýval různá prostředí, došlo i k určitým změnám. Došlo tak k vytvoření několika "kast" zeleného národa (jejich podrobnějším popisem a kulturními a pravidlovými odlišnostmi se ale zabývat nebudeme):

1. Členění podle rozmnožování

Heterosexuální varianta - varianta popsaná výše - stejně jako u lidí je zapotřebí "samečka" a "samičky".

Hermafroditní varianta - Všichni jedinci tohto druhu mají oba pohlavní orgány a neliší se na "samečky" a "samičky".

"Heterosexuálně-hermafroditní" varianta - Ačkoliv všichni jedinci tohto druhu mají oba pohlavní orgány, přesto není jedno, s jakým jedincem se dají dohromady - část jedinců má totiž samčí pohlavní orgán A a samičí pohlavní orgán B, zatímco druhá část má "samčí B" a "samičí A" - tudíž populaci dělíme na hermafrodity AB a na hermafrodity BA - zkráceně ABy a BAby.

Samoopylovači - tato varianta se rozšířila v nehostinných prostředích u samotářsky žijících jedinců. Ačkoliv jsou schopni využívat hermafroditický způsob rozmnožování pokud k tomu dostanou příležitost, jsou zároveň schopni provést samoopylení.

2. Členění podle specializace na prostředí

Kaktusové - zvláštní odnož - místo zelených jehliček mají ostré trny, které jim slouží jak k obraně tak k útoku. Žijí - podobně jako katusy - v sušších pouštních oblastech. V oblasti břicha mají zváštní absorbční tkáň, která je schopná pojmout obrovské množství vody.

Bodlinové - v podstatě "nepouštní" varianta Kaktusů - liší se v tom, že nemají břišní absorbční tkáň a zachovávají si většinu jehliček - trny vyrůstají mezi nimi.

Chaluhové - uzpůsobeni k životu pod vodou - žijí hlavně v mělčinách prosluněných vod. Plavání jim usnadňují dužnaté lamely podobné ploutvím na kočetinách.

Kosodřevinové - Poněkud zdřevnatělý druh... Vyměnil obratnost za větší odolnost.

PRAVIDLOVÉ VLASTNOSTI:

  • velikost: B
  • výška: 160-210 coulů
  • váha: 80-120 kg (1600-2400 mn)

(Rozsah/oprava podle rasy)

  • síla: 8-13 / -1
  • obratnost: 9-19 / +1
  • odolnost: 11-16 / +2
  • inteligence: 10-15 / 0
  • charisma: 1-16 / -1

Rodová zbraň: Hůl (i okovaná) - místo +1 k ÚČ mají bonus +1 k OČ

Sekery a podobné zbraně mají proti této rase +1 k útoč.

Zvláštní vlastnosti:

Odolnost vůči jedům
- běžné "lidské" jedy způsobují pouze poloviční zranění. Oproti tomu herbicidní protějšky dvojnásobné.

Přirozená tuhost
Tužší povaha jejich kůže jim sama o sobě zaručuje KZ = 2.

Bodliny
Kaktusové a Bodlinové mají tělo pokryté ostny. Ty zvyšují jejich neozbrojené ÚTOČ o 1 + mění zranění ze stínového na skutečné a jsou-li napadeni útokem "holou končetinou", je útočník v případě úspěšného zásahu zraněn za 1-3 životy.

Hraničářské nadání:
Je-li Zelený člověk hraničářem, uvažuje se pro potřeby hraničářských schopností jako by byl o 1 úroveň výše. Tento bonus mizí s přestupem na 16. úroveň.

Společnost:

Zelení lidé obecně žijí v malých uzavřených komunitách, co nejblíže přírodě - tam kde není mnoho vysoké stromovité světlokradoucí konkurence a kde není těžké sehnat či vyprodukovat dostatek živin. Města jiných inteligentních ras, kde je příliš mnoho kamene, nevyhledávají. Komunita bývá nejčastěji řízena "Radou starších", většina ostatních jsou řemeslníci nebo zemědělci, z pravidlových povolání v drtivé většině převládají hraničářové a jejich nástavby, které zároveň činí obrannou sílu komunity.

Sídla:

Jejich vesnice a města bývají obehnána hustou trnitou ohradou, za kterou se nacházejí jejich příbytky vzniklé kontrolovaným růstem rostlin. Mají spíše formální funkci, neboť zelený lid se raději vyskytuje pod širým nebem, kde může naplno vychutnávat sluneční paprsky.

Povaha:

I když jsou v mnohém podobní lidem, občas to vypadá, jako by jim emoce byly cizí... Působí jako suchaři, málokdy se zasmějí, málokdy nenávidí... I když je u nich citová složka částečně zastoupená, většinou se řídí spíše racionalitou.

Náboženství:

Na rozdíl od ostatních ras, tat orasa ví přesně, jak vznikla - magickými pokusy jistého druida. To otázku teologie výrazně zjednodušilo, a tak je "náboženství" Zeleného lidu ateistické - v našem světě by se přibližovalo směrem k Budhismu - a je v něm jasně patrný silný vztah k přírodě.

Popis:

Při vzdálenějším zkoumání neoblečeného zeleného člověka si můžeme myslet, že se jedná o obyčejného člověka, jehož tělo je hustě pokryto zelenými chlupy... Rozhodně nás upoutají zelené vlasy a bledé oči.

- bližší informace viz. odstavec "Opěrná soustava" a "Tělní pokryv".

- další společenské charakteristiky a kulturní podrobnosti zcela záměrně neuvádím - kultura bývá značně ovlivněna prostředím, ve kterém zástupci rasy žijí - může záviset na ročních obdobích, na stycích s okolními rasami, na tom, jaká zvířata se v okolí vyskytují... Proto musím tyto podrobnosti ponechat na tom kterém PJovi, který by chtěl tuto rasu do svého světa začlenit...

Diskuze

 Uživatel úrovně 8

Pozn.: Vytrženo z kontextu - Rostliny srdce nepotřebují, ale Zelení Lidé ano - stačí si ten odstavec přečíst pořádně.


 Uživatel úrovně 0

"Rostliny srdce nepotřebují..."
"...Proto se v jejich tělní dutině nachází srdce, které je schopné urychlit tok mízy, která tvoří krev tohoto druhu. "

Zastaví-li se rostlině srdce vlivem například bodné rány přímo do srdce, rostlina neumírá, protože srdce nepotřebuje. Bude ležet na zemi, jíst hlínu, dokud se nezregeneruje :-) U mě dobrý.


 Uživatel úrovně 0

Prostě biologický lid...;)


 Uživatel úrovně 0

líbí se mi to, originální a propracované...


 Uživatel úrovně 0

Trochu mi to připománá Břuňobřichy ze sci-fi "Skleník" od Briana W. Aldisse...
_______________________________________________

Použití vědeckých termínů je OK, ale alespoň ty podstatné je vhodné objasnit.
...léčba je dosti prostá - stačí vyříznout haustorium... Chápeš? :>

Anatomie je popsána poměrně dobře, ale popis vzhledu je dost chabý. Těch odlišností musí být víc. Jaké mají rysy například?

Nikde jsem nenašel jak se dorozumívají. Tedy krom toho, že vnější sekrecí lákají jedince opačného pohlaví.

Nato že jsou to "jen" živoucí humanoidní rostliny mají poměrně vysokou inteligenci a potenciálně značné charisma. Jakto?

Není uvedena základní pohyblivost (!!!) a případná oprava postřehu (předpokládám tedy, že je beze změny, jako u člověka).

Jak píše Suk, +1 k OČ je více naž +1 k ÚČ. A ta úrovňová protekce na hraničářské schopnosti je docela síla...
_______________________________________________

Asi bych to viděl spíše do Bestiáře (už kvůli tomu, že mají nevýrazný charakter).


 Uživatel úrovně 0

Ahoj,

co se mě týče, biologii a chemii nerozumím ani za mák (ani za nic jiného), ale mě přesto ty popisky nenudili. Ačkoliv je pravda, že přeci jen mi byla většina pojmů alespoň povědomá... pro někoho, kdo je v životě neslyšel, to může být dost nuda.
Za sebe ono odborné zpracování příspěvku hodnotím kladně. je vidět, že sis dal opravdu práci a promyslel sis to.

Kultura mi zas tak nechybí, z popisku povahy a společnosti se to dá jakž takž představit a přizpůsobit světu...

K pravidlům však moc kladných připomínek nemám - opět jsou to jen mouchy, které si každý PJ může ošetřit po svém, ale dohromady se mi nelíbí:
- obratnost je dle mě nadhodnocena, 9-19 je moc, +1 je OK;
- odolnost 11-16 ještě v kombinaci s KZ=2 je moc bonusů dohromady, ještě k tomu +2 bonus za odolnost... Já bych odolnost snížil na lidskou (včetně bonusu +0).
- se Sukovým přesvědčením o hrdinech asi nesouhlasím (podle toho, co myslí pojmem hrdina), ale osobně se mi moc nelíbí nadržování takovýmhle způsobem. Jedna úroveň navíc je docela dost poznat...

Váhám mezi 3 a 4, což je škoda. Určitě jsi měl na víc, ale mě tohle neoslovilo tak moc, abych dal jednoznačných 4*.

s pozdravem
-skeWer


 Uživatel úrovně 1

Rozmnožování bylo roztomilé. To není nejapná poznámka, to je věcné - vážně roztomile napsáno :-)
Osobně mě ale herbové (tak se mi to líbí nejvíc) až tak nezaujali. Přijde mi to už hodně ulítlé a já raději konzervativnější světy. Jinak proti tomu ale nic moc nemám.


 Uživatel úrovně 0

Úvod nudný, ale od kapitoly "pravidlové vlastnosti" to bylo zajímavé čtení. Zajímavé vlastnosti, dobrý nápad a....nějak mě to prostě oslovilo, trochu inspirovalo a zpříjemnilo několik minut na netu:-) Navíc je rasa vcelku vyvážena, jen bych možná malinko snížil charisma.

Pěkné, až na biologii (které bohužel bylo až moc) čtivé, zajímavé...za ****


 Uživatel úrovně 5

Poznámka k názvu – název má být zajímavý, zelený lid nezní nic moc. Oproti tomu Herbové by se mi velmi líbilo – osobně.

Kdybych měl stručně shrnout úvod a vznik rasy, tak – je to velmi složité (ostatně jako celý příspěvek a zbytečně nudné, je mi líto, že to tak musím říct, je to prostě tak)¨

Jednotky – užívejte sáhy a ne metry, prosím, ono je to podstatě jedno, ale do hry to vtáhne více fantazi ducha.

Tak mě napadá, mají vůbec chuť? Jako smysl?

Pokud jde o onu složitost, pak by se o tom rozepsal o něco více… ano, jsou to pravidla, styl užitý k psaní může, ba dokonce by měl být vědecký, ale tady píšeš pro laiky, proto je třeba vysvětlit veškeré cizí termíny, které by mohli vzbuzovat nejistotu.
Ať se mi do pošty ozve ten, který rozumí všem následujícím slovům, či spojením, nebo co to vlastně znamená:

Buňky mají buněčnou stěnu – co by znamenalo, kdyby ji neměly?
Energie ve formě ATP – co je to forma ATP?
Kapiláry – co to je?
Tlení – znáte rozdíl mezi tlením a hnilobou? Ha
Blizna – mé oblíbené slovo, víte všichni, co to je?
Chlorofyl – co to je a k čemu slouží?
Alkaloidy – co to je a k čemu slouží?
Haustrorium – co to je a k čemu slouží?
Sex – co to je a k čemu slouží?

To je část, pro některé možná nepochopitelných výrazů, které v příspěvku motají hlavu a nemyslím si, že by si s nimi každý poradil, proto by bylo lepší je vynechat, nebo vysvětlit lépe.

Pokud jde o plavidlové vlastnosti, tak si myslím, že jsou o malý kousek nadsazené rovnováze.

Rodová zbraň je hůl, bonus +1 k OČ místo k UČ je zajímavý nápad, snad to i ničemu nevadí, ale pozor, 1 bod obrany je více jak 1 bod útoku a proto si na to nezvykejte, je to zase výhoda navíc. Navíc když k tomu přičteme přirozenou tuhost… už to začíná být na rasu až až.

Hraničářské nadání – Naučí se dříve telepatii a spol? Možná je to až moc, elfové také nemají žádné obdobné nadání pro kouzelnickou magii… ale je to zajímavé.

Hraničáři a jejich nástavby tvoří obranou sílu komunity – to aby jich bylo hodně a to se tak trošku neshoduje s mým přesvědčením, že hrdinové netvoří ani 1% dané rasy.

Pokud jde o kultura, tak jsi se sice pokusil se jí vyhnout, ale mě by stejně zajímal, alespoň 1 příklad za všechny.

Závěrem – rasa s velkým potencionálem, bohužel dle mých měřítek málo čtivá a něco tomu prostě chybí. I tak dávám 3 hvězdy a myslím si, že na 4 nebylo daleko.