Nové Rasy

Eledhelové Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 33

ELEDHELOVÉ

VZHLED, VLASTNOSTI

Eledhelové jsou už na první pohled velice neobvyklou rasou. Mají postavu velikosti B. Jejich těla jsou většinou hubenější s dlouhými končetinami a mají štíhlý krk. Rozhodně Eledhel nikdy není ani trochu obtloustlý. Jeho postava se zdá být až subtilní, ale ve vnitř se skrývá tvrdé jádro. Hlava má ostré rysy a je vzdáleně podobná elfské – špičaté uši a jistý vznešený výraz. Čím se však Eledhelové odlišují nejvíc je barva jejich kůže. Mají naprosto nepřirozeně bělavě šedou kůži, která je však velice jemná. Její barva se více než čemukoliv jinému podobá bílému hustému dýmu, který se někdy objevuje nad ohněm při pálení mokrého dřeva. Jejich nehty a vlasy jsou více šedé s tmavším odstínem. Oči jsou velké, kulaté a sytě šedivé - zorničky lze rozlišit jen těžko. Výraz jejich tváře je velice charismatický, až nadpozemsky. Celkově Eledhel budí dojem důstojnosti a sebevědomí. To i přes své neobvyklé tělesné znaky.

Vlastnosti mají trochu podobné elfům, jen jsou slabší, méně inteligentní a více houževnatí a charismatičtí. Díky náročnému životu v chladných močálech si vypěstovali slušnou odolnost. Ta je vzhledem k jejich stavbě těla až překvapující. Pro pohyb v močálech se jim také hodí jejich vysoká obratnost. Inteligenci mají průměrnou, ale na jejich jednoduchý způsob života jim stačí. Vyšší charisma je jejich tradičním rysem, jejich tvář a vůbec celý zjev je až nadpozemský. Hůře jsou na tom se sílou. To je vlastnost, kterou v životě nikdy moc nepotřebovali. Všechno mají totiž ze dřeva, které je lehké. Navíc nenosí téměř žádné oblečení natož pak zbroj (viz.níže). Jinak jsou Eledhelové dlouho žijící rasou, dožívají se až 200 let. Naproti tomu mají omezenou schopnost rozmnožování, každá žena může mít maximálně 3 potomky za život. Pro to je každý nově narozený Eledhel oslavován a naproti tomu každá smrt je pro společnost katastrofou.


Hodnoty pro tabulku vlastností podle rasy:
síla: 5-10
obratnost: 11-16
odolnost: 10-15
inteligence: 8-13
charisma: 10-15

Opravy pro tabulku povolání:
síla: -5
obratnost: +1
odolnost: 0
inteligence: -2
charisma: +3

Eledhelové mají jednu zvláštní schopnost, která však souvisí s pradávnou magií v Eledhelských močálech, takže nikde jinde ji použít nemůžou. Můžou se kdykoliv, jen pouhou myšlenkou, proměnit v mlhu, nebo se zase nečekaně zhmotnit. Eledhelové tak splynou s okolní mlhou a jsou dokonale chráněni. Ve stavu mlhy můžou zůstat jak dlouho chtějí a můžou se proměnit kdykoliv se jim zachce. Je to jejich nejspolehlivější ochrana. Mohou se taky ve stavu mlhy volně pohybovat močály bez nebezpečí utopení. Pravidlově se berou se jako postava po požití lektvaru Mlhovina. Proměna funguje jako vyvolávání kouzla s vyvoláním 1 kolo, přičemž si to stačí pouze přát. Eledhelům při proměnách zůstávají jejich věci (mají jen bederní roušku a hůl z Eledhielu). Tuto schopnost postrádali jen šamani. Ti však zase ovládali theurgské umění.

Další zvláštností je eledhelská otužilost. Díky životu v chladných močálech už ji mají geneticky vrozenou a nejsou tudíž náchylní na chlad. Je to nezbytná vlastnost pro jejich přežití.

Poslední eledhelskou specialitou je jejich perfektní sluch - ultrasluch, který funguje na stejném principu jako ten krollí. Díky němu se můžou v močálech bezpečně pohybovat, i když ani oni nevidí na cestu. Navíc jsou velice obratní, takže jim pohyb v močálech nedělá potíže. Cestu si navíc můžou kdykoliv propátrat svou holí z Eledhielu, která je pro tento účel jako dělaná. Navíc samozřejmě znají močály téměř dokonale, takže se tam nikdy neztratí ani neutopí. Vždy si najdou bezpečnou stezku.


ELEDHELSKÉ MOČÁLY

Eledhelské močály jsou místem, kde není ani dne ani noci, ani dobra ani zla. Jediné, co tam je, je všudypřítomná vtíravá mlha a rasa s ní navždy spjatá - Eledhelové. A právě tato legendární eledhelská mlha je základem celé Eledhelské civilizace. Je uspořádána do prostoru o tvaru 50 sáhů vysokého disku o průměru 3000 sáhů, přičemž uprostřed je kruhový otvor s poloměrem cca 200 sáhů, v němž je jen slabý mlžný opar. To je jediné místo v močálech, kam dopadají sluneční paprsky. Všude jinde je velmi šero, chladno a ticho. Světlo se tam dostává jen lomem a odrazem od částeček mlhy. Viditelnost je pouze 3 sáhy (za slunného dne).To je způsobeno extrémní hustotou mlhy. Dokonce se tam i špatně dýchá (Elehelové jsou adaptováni a dýchají normálně). To je také důvodem, proč tam nežijí žádní tvorové. Mlha je navíc magického původu – byla vytvořena pradávnými mocnými předky Eledhelů, kteří své potomky takto chtěli ochránit před expanzí lidské rasy. Vykouzlili tudíž nad celé močály věčnou mlhu a nezastíněný nechali jen životadárný prostor uprostřed. Mlha byla vytvořena za pomoci pradávné mocné magie, takže na ni nemá vliv dokonce ani Rozptyl kouzla. Mlha se drží na místě a zachovává hustotu za jakýchkoliv podmínek. Samozřejmě, že když v ní někdo vyvolá vítr, tak začne vířit, ale pohubuje se jen v prostoru dané polokoule, jako by kolem byla neviditelná bariéra (kromě středu). Mlze také neuškodí žádný oheň, nelze v ní zapálit jiný než magický oheň a ten navíc dává jen poloviční zranění a trvá jen poloviční dobu. To platí i pro elementála ohně – Salamandra. Ten nemá zářivě rudou barvu ale jakoby takovou doutnavě tmavší, skomírající a nejasnou. Mlha se sice kolem elementála nepatrně vypařuje ale hned se zase vrací do původního stavu, takže na konci zůstane nepoškozena. Za Salamandrem tudíž nezůstává spálená země a nic nemůže zapálit žárem těla ani speciálním útokem. Zraňuje jen za polovinu životů normálním i speciálním útokem. Eledhelská mlha je věčná a zůstane v močálech až do konce světa. Dalším aspektem mlhy jsou velice depresivní účinky na psychiku. Cizí postavy se v ní cítí stísněně a některé začínají mít strach. Občas zaslechnou nějaký šelest, šeptání, nebo divné zvuky. To může být způsobeno také tím, že mlha obsahuje duše mrtvých Eledhelů (viz. níže). Vládne tam tísnivá atmosféra, celé je to jakoby prokleté místo. O Eledhelských močálech mezi lidmi kolují různé děsivé legendy a nikdo se tam neodvažuje vstoupit.

Teď k onomu záhadnému středu téměř bez mlhy. Je to jediná plocha v močálech, kam svítí slunce, takže tam Eledhelové pěstují rostliny pro svou obživu. Je tam úrodná vysušená půda, takže tamní rostliny mají velké plody a rychle rostou. Navíc je tam i skromný pramen s čistou vodou, který se rozlévá v několik stružek, které zavlažují okolní rostliny. Hlavní a jedinou plodinou je keřovitá rostlina Eledhiel. Je to asi 3 sáhy vysoký keř s hnědě dřevnatými tlustými větvemi. Má velké rozvětvení a podivné tvary. Listy jsou naprosto nepravidelného tvaru a mají různý počet laloků. Keře zaplňují téměř celý střed a jsou jediným zdrojem potravy Eledhelů. Mají čtyři důležité části: jedlé dužnaté plody, jedlé kořínky, lýko a užitkové dřevo. Plody jsou fialové bobule vakovitého tvaru dlouhé asi 5 coulů. Mají však velice tenkou kornatou slupku, takže jedlá dužina je celkem velká. Je to hlavní složka jejich potravy a také bohatý zdroj tekutin. Chutná asi jako kyselé mango. Tyto plody rostou velmi intenzivně po celý rok, mají dostatek živin z úrodné půdy. Další částí jsou kořínky. Jsou částečně nad zemí a jsou asi 3 cm tlusté. Jsou spíš jen doplňkem stravy, protože jejich přílišné trhání by poškodilo celý keř. Dřevo Eledhielu je tmavě hnědé, lehké, a velice dobře opracovatelné. Zvláštností je, že je toto dřevo hořlavé pouze asi jako mokré obyčejné dřevo, protože obsahuje značné množství vody. Samo však na vodě plave, takže se Eledhelům např. nikdy neztratí jejich hůl v hlubokých močálech. Poslední důležitou věcí je lýko, které je měkké, tenké a poddajné skoro jako látka. Získává se sloupáváním z tlustších větví Eledhielu.


ZVYKY, ŽIVOT, HISTORIE

Eledhelové žijí v rodové pospolitosti velice jednoduchým životem, prostým lidských špatností a násilí. Centrum mají ve slunném středu. Tam je půda úrodná a téměř bez močálů. Kromě keřů jsou tam rozesety malé chýše, ve kterých přebývají hlavně ženy s dětmi. V podobných chýších kdysi dávno také přebývali šamani, kteří byli zároveň vůdci a ochráncemi celé pospolitosti. Byly to temné doby, za kterých vznikl legendární Amulet eledhelských mlh. Tehdy byly Eledhelské močály rušným místem. Lidé se ve svém opojení mocí pokusili Eledhely zotročit a jejich močály vysušit. Narazili však na mocnou magii, kterou nedokázali zlomit, ve vzteku pak vyhladili kult šamanů a ukradli Amulet. To byly nejčernější doby Eledhelů, avšak čas smyl všechnu krev a přeživší Eledhelové, kteří použili svou schopnost a unikli, obnovili postupem let všechno ztracené. Od těch dob se zatím nikdo nepokusil vstoupit do močálů a o Elehelech kolují jen zubem času ohlodané legendy. Močály jsou nyní místem, o kterém neexistují žádné písemnosti a možná jen ti nejstarší kronikáři by si na nějaký stín minulosti vzpomenuli. Eledhelové si tak nerušeně žijí ve svém zapomenutém ráji a jen občas vyšlou nějakého zvěda, aby se pokusil zjistit něco o Amuletu. Jsou to v zásadě mírumilovné bytosti - pokud je úniku, tak nebojují. Spíš se snaží zastrašit nepřítele svým tajemným zjevem nebo náhlým zhmotněním. Nepřítel častěji než jim podlehne svému vlastnímu strachu, který se mu plíží do duše, jako ta mlha a už nikdy nespatří slunce. Eledhelové mají tedy mírumilovný vztah k ostatním bytostem, ale i k přírodě. Jsou to vegetariáni, živí se jen produkty Eledhielu o který se starají jako o vlastní děti. Také mají negativní vztah ke kovům. Na území močálů se jich stejně moc nenachází. Vyrábějí si téměř vše ze dřeva Eledhiel, které má perfektní vlastnosti. K výrobě jim postačují nalezené kousky magmatického skla obsidiánu, který se v močálech sem tam vyskytuje. (Dříve byla blízko močálů činná sopka.) Ze dřeva umějí vyrobit hůl, která má parametry SZ 5, UTČ -2, OZ 2, délka 2 sáhy a váha 30mn. Eledhelové chodí neoblečení, bosí a muži i ženy mají jen bederní roušku. Z toho plyne jejich houževnatost a otužilost. Na druhou stranu ale nemají rádi oheň a nikdy ho nepoužívají. Díky neustálému pobytu v šeru jsou také lehce světloplaší a radši jsou v chladu a stínu než na slunci, kde se necítí ve své kůži. Plavidlově postihy nemají. Asi vám teď přijde nelogické, že mají centrum na slunci, jenže tam mají za prvé chýše, ve kterých je stín. A za druhé tam sluce nepraží přímo, protože se tam přece jen pár chomáčů řídké mlhy vznáší.

Eledhelové nikdy neopouštějí močály a když se ocitnou jinde, tak se okamžitě snaží dostat zpět. Pokud se Eledhel ocitne mimo Eledhelské močály, tak ztratí svou schopnost proměnit se v mlhu. Pakliže mimo močály pobývá déle než měsíc (asi jedině nedobrovolnou cestou), tak se mu ta schopnost nevrátí ani po opětovném příchodu do močálů a je vyloučen z Eledhelské společnosti. Může tam žít, ale ostatní jím opovrhují a po jeho smrti se jeho duše nestane součástí mlhy. Totiž tělo zemřelého Eledhela se promění v obláček mlhy a ta se postupně rozplývá v mlze okolní. Následuje rituál zaříkání jeho jména a následné 1 denní mlčení. Od té doby se jeho jméno již nesmí vyslovovat, aby jeho duše mohla v klidu odpočívat. Ta se připojí k ostatním v mlze a bude tam navěky opatrovat pradávné dědictví. Možná pro to se v eledhelských mlhách občas ozve jakýsi vzdálený šepot, možná to je důvodem tak děsivé a ponuré atmosféry, možná z toho vycházejí děsivé legendy o hrdinech, kteří se odsud nevrátili. Možná. Rozhodně je to jeden z důvodů, proč mlha působí na psychiku a proč se v ní cizí tvorové cítí tak špatně a uprostřed močálů zpanikaří a bezhlavě se rozeběhnou přes bařiny a vzápětí jsou pohlceni němou hladinou… Naprosto nejhorší věcí je však pro Eledhela smrt mimo území močálů. Takový nešťastník zemře jako normální člověk a jeho duše je ztracena ve víru nečistých lidských duší.


VETŘELEC V MOČÁLECH

Cizí postava nemůže zapálit jiný než magický oheň, špatně se jí dýchá, deprese (mlha obsahuje duše mrtvých Eledhelů …). Má sníženou pohyblivost na ½, a pokud se nemůže soustředit (třeba boj) na cestu, tak si v každém kole pohybu hází na past Obratnost ~ 2 ~ nic / uvízne na místě v bažině (nemůže se hýbat, je tam asi po pás a postupně se potápí) a pokud během dalších 5 kol házení neuspěje proti pasti, která se v každém kole zvyšuje o 1, utopí se. Pokud mu někdo pomáhá, tak se během 3 kol automaticky vyprostí. Viditelnost je jen 3 sáhy a orientace zcela selhává. Ten, kdo do močálů vešel a neoznačil si dostatečně cestu už neví, kterým směrem přišel. Zvířata do močálů sama od sebe nechodí. Instinktivně vycítí podivnost toho místa a odejdou.
Eledhelové by případného vetřelce nechali možná bloudit močály, dokud by se neutopil, nebo by se ho snažili zastrašit. K boji by došlo asi jen při ochraně středu, kde jsou děti a ženy.



Kdo by se chtěl dozvědět něco víc o příběhu Amuletu eledhelských mlh a zjistit, jestli je to legenda, nebo skutečnost, tak ať se mrkne do předmětů.
Jinak jste si asi všichni všimli, že jsem se ostýchal uvádět přesná čísla (počet Eledhelů apod.). je to pro to, že každý PJ má jiný svět, takže si ta čísla zvolí, tak aby tam zapadala. Jinak Eledhelové nejsou dělaní jako typická rasa pro hraní, ale spíše jako zvláštnost, jako samostatná kultura. Dalo by se z toho udělat spousty dobrodružství. Např. Eledhel byl unesen a družina mu pomáhá vrátit se do močálů, aby nebyl vyloučen ze společnosti a neztratil schopnost navždy. Nebo Eledhelové jsou ochotni svolit ke kontaktu s družinkou za cenu vrácení Amuletu. Nebo nějaký theurg přišel na způsob jak močály vysušit a Eledhelové chtějí pomoct apod.

obsidian

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

charisma +3 ? co to je za krasavce ?


 Uživatel úrovně 0

Eledhelové jsou elfové ne? A elfové jsou uz v pravidlech.


 Uživatel úrovně 0

Swift: ale dá, dokonce je tam i nahazovací tabulka vlastností

Toruwiell, bobo apod.: když hodnotíte jako ostatní a nemáte co říct, tak sem nic nepište!


 Uživatel úrovně 0

Ja si myslim ze to je dobrý ale má to malý mouchy


 Uživatel úrovně 0

Dost zajímavé a nevšední. Vcelku se mi to líbilo, jen bych občas řekl, že jsi se snažil bejt tak zvláštní a originální, že si dělal dost neuvěřitelný věci, který by snad ani nemohli bejt. Ale to je otázkou vkusu...


 Uživatel úrovně 0

Je to super !!! no skoda ze sa za to neda ist ako postava , je to skuor na pribeh. inak SUPER


 Uživatel úrovně 0

Grollw: Elfové taky nežijou ve vytápěných zděných domech a maj také charisma vysoké. Ale zčásti máš pravdu. Dalo by se to vysvětlit tím, že kdsi to byla rasa, která musela do močálů přejít z nouze po vymření Eldarů. Charisma a inteligence jim zůstala.


 Uživatel úrovně 0

Povedlo se Ti to, jen mi stále nejde do hlavy, jak něco tak inteligenního může vydržet v močálech a přesto být tak charismatický (z lidského měřítka).


 Uživatel úrovně 0

jj, takže je to vyřešené, díky


 Uživatel úrovně 0

obsidia: hm....ted jsem se nedostal na net a resim trosku jine a osobni problemy! Takze se ti omlouvam a tady mas tu repku...nestiham, takze me omluv a mej se...

Tex.