Toto je verze pro můj svět, takže Telfradise si klidně změňte na úplně jiného boha.

Původ

Vzhled

Jejich stvořitel a pro Medžaje hlavní bůh Telfradis má podobu lidského těla s psí hlavou. Medžajové jsou podobni lidem s protáhlejším obličejem a psími rysy, jsou vytrvalí a dokáží být v poušti i 14 dní bez vody, mají bystrý sluch a čich (nejsou ochlupeni).

• Výška: 180-210cm
• Váha: 85-115kg.
• Dožívají se přibližně 900 - 1400 let.
• Velikost B.

Způsob života

Medžajové žijí na poušti u velkých červených skal, ze kterých vysekávají velké bloky kamenů a z těch potom staví zdi a hradby měst. Žijí ve velkých, dobře opevněných městech, jejichž zdi jsou ozdobeny kresbami hlavního boha Telfradise.

Každé město má maximálně tři studny, protože neradi těží v hloubi země. Obyvatelé měst se vždy dělí na sedm skupin Medžajů. První skupina obstarává jídlo, druhá skupina jej zpracovává, třetí skupinu tvoří „těžaři“, na ně navazuje skupina čtvrtá, která vytěžený kámen upravuje a pátá, která z kamene získává různé kovy. Šestá skupina z nich vyrábí potřebné věci. Sedmá skupina učí malé Medžajské děti psát, číst a bojovat. Tyto činnosti vykonávají v pravidelných šestihodinových intervalech, poté jdou domů a žijí svůj soukromý život.

První a druhou skupinu tvoří převážně ženy, které jsou navíc v bitvách velmi platnými lučištnicemi. Ženy v sedmé skupině vedou děti po stránce vědění, zatímco muži v této skupině učí malé Medžaje vládnout zbraněmi. Ženy mohou porodit maximálně tři potomky za život. Hlavní potravinou je chléb Akši, surovinou pro jeho výrobu je kaktus zvaný Akšir, jako chuťové ingredience se do těsta přidávají podle tajných rodinných receptur kobylky a různé pouštní tajemné byliny.

Přesvědčení

Mohou být ZkD – ZkZ.

Dobrodruhové

Medžajští dobrodruhové jsou proslaveni ve své rodné zemi, ale do okolních světů se dostali teprve nedávno. Nejčastěji bývají Medžajové hraničáři, ale jen málokdy kouzelníci. Medžajové nejsou nikdy nájemní vrahové. Vraždit pro peníze nebo pro zábavu jim přijde podlé. Pokud musí zabíjet tak jedině v boji na bitevním poli, či jako „muž proti muži“.

Chování

Jsou to praví gentlemani, vždy dávají přednost dámě a v partnerství jsou si celý život věrní, nikdy se nehádají a po smrti svého partnera jsou mu stále plně oddáni. Těla mrtvých spalují a prach rozhází po poušti.

Znají spousty společenských her. Nejoblíbenější je hra na stvořitele národů. Pravidla jsou vcelku jednoduchá: hra se hraje ve skupině, každý hráč je stvořitelem, vytváří si svůj vlastní národ a pečuje o něj. Hned na začátku rozdá hráč, který hraje hlavního boha, území na mapě. Vytvořené národy takticky bojují proti sobě tak dlouho, až zůstane jen jeden národ. Již od raného věku jsou děti vychovávány k boji. Medžajové mají velmi přátelský vztah s Elfy, ale nemají se rádi s trpaslíky.

Rodová zbraň–Telfradisovo Dvoupádlo a Dlouhý luk

Telfradisovo Dvoupádlo: Jak již název napovídá jedná se o zbraň, jejíž tvar připomíná eskymácké dvoupádlo, jehož konce jsou opatřeny ostrými, ocelovými břitvami, zahnutými do oblouku. Břitvy jsou navíc potaženy zlatem, které i přes líté boje zůstává stále na povrchu zbraně. Tento zvláštní jev zapříčinilo kouzlo Otce Telfradise. Rukojeť je z odlehčeného a specielně tvrzeného kovu, který je i přes svou „muší“ váhu nárazuvzdorný. Telfradisovo dvoupádlo mohou používat je postavy s vysokou obratností.

Dlouhý luk: Ze střeleckých zbraní znají a ovládají jen dlouhý luk a z ostatních zbraní je Telfradisovo dvoupádlo. Pro svou obratnost dokáží velice zručně střílet z dlouhého luku a Telfradisovo dvoupádlo používají pouze v boji tváří vtvář.

• SZ: 4
• Útočnost: +2
• OZ: +1
• délka: 2
• váha: 80mn
• cena: 4zl

Zbroje a brnění:

Medžajové nemají rádi svázanost a málo pohybu. Tato skutečnost je důvodem proč nechtějí nosit plátové nebo rytířské brnění, nehledě na to, že v rytířském brnění by se mohli udusit. A proto nosí v bitvách buď kožené či kroužkové brnění. Lučištnice se oblékají do koženého a vojáci do kroužkového.

Vzpomínají rádi:

Každý Medžaj má svou osobní knihu kde si vždy večer píše co vše zažil za uplynulý den (tyto knihy jsou s papyrusu ale z hodně pevného papyrusu). Medžajové mají tyto knihy vždy při sobě. Jakmile ji dopíší jdou si pro novou nepopsanou knihu do svého rodného města a popsanou odevzdají do městské archivní knihovny kde má každý narozený novou poličku na své knihy. Základem města je městská kronika, kterou předá Medžajský král každému, kdo chce založit nové medžajské město. Medžajové jsou proslulí také tím že sbírají knihy psané v jiných jazycích, jinými národy.

Velice děkuji

Moc děkuji Erricovi a své Mamince za pomoc při tvoření této rasy.