Nové Rasy

Orcchladi / Gron-Grykové Hodnocení: Vítěz soutěže Vítěz ZD

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 26

Předmluva:

     Orcchladi jsou odrůdou Orků, kteří žijí na chladném severu či jihu, což bude z textu jasně patrné. Popis této rasy je poměrně značně rozsáhlý a ne vše by muselo být jasné, proto je na konci příspěvku dodán malý slovníček pojmů. Tato rasa není přímo specifikována jako hráčská rasa, přesto jsem v závěru uvedl aplikaci na pravidla Dračího Doupěte verze 1.6 Předem upozorňuji, že některé části nemusí být příjemné, zvláště pro slabší nátury. Takže čtení tohoto příspěvku na vlastní zodpovědnost. Zvláště některé úryvky kurzívou, mohou způsobit šok, či obrácení žaludku, tak čtěte opatrně aby jste se nezděsili svou fantazii. Předkládám vám drsné a šokující menu, dobrou chuť.

Orcchladi / Gron-Grykové



12.11.1106 v Sněžných horách

     Už je to den co nás napadli. Tábořili jsme pod velkým převisem nedaleko Rokle stínů, vše vypadala zcela poklidně a chystali jsme si večeři. Když tu se ozval divoký řev a po svahu se k nám řítila skupina Orcchladů. Překvapeně jsme na ně zírali. Nikdo z nás nevěřil, že historky o orcích žijících v Sněžných horách jsou pravdivé. Ostatně kdo kdy viděl Orca na povrchu v zimě? Než jsme se stačili vzpamatovat byli u nás a napadli nás svými kyji.
     Popadl jsem meč a zařval jsem: "Do nich!" Pak se spustila strašná řež. Podařilo se nám je sice pobít, ale přišli jsme o pár přátel, které jsme ještě téhož večera pohřbili pod kamenné mohyly. Pak jsme chvatně opustili místo střetu a zanechali malá, ale robustní těla Orcchladů napospas divé zvěři zdejších hor...

Vyprávění jednoho z horských lovců...


Potkal jsi Orcchlady? A jak vypadají?

     Orcchladi nejsou příliš vysocí. Dosahují výše kolem 150 coulů, mají silná robustní těla, která jsou poměrně svalnatá. Což lze zjistit pakliže odloží kožešiny, do kterých jsou téměř neustále oděni. Jejich hlavy zdobí kupodivu bílé vlasy, což ale zřejmě nesouvisí s jejich věkem, protože bílé vlasy mají všichni od dětí po dospělé. Vlasy jim tvoří většinou jenom krátké účesy. Po stranách jim trčí dvoje oválná ucha. Mezi očima se jim vyjímají široké rozpláclé nosy. Mají poměrně velké pusy, ale tesáky jim z nich netrčí. Přesto jsou jejich zuby značně ostré, pevné a kupodivu i zdravé. Ramena mají značně široká, stejně tak trup, ruce i nohy. Pohybují se zvláštní houpavou, ale přec jistou chůzí. Jejich světle hnědá kůže je podivně zrohovatělá a silná, takže jim mráz nijak zvlášť nevadí.
     Ale i přesto jsou neustále oděni do kožešinového oblečení. Kabátce, nebo i kalhoty mívají, ale velmi často již na mnoha místech úplně sedřenou srst až na kůži. Místy jsou i děravé. Kabátce jsou opatřeny kápí, kterou mívají nasazenou obvykle jen za sněhových bouří. Kápi lze stáhnout tak, že skryje zcela obličej a zůstane jen malý otvor pro dýchání. Dále mají kabátce prodloužené zadní části do podivného delšího cípu, který se podobá jazyku. Ten jim slouží obvykle k sezení. Orcchladské ženy mívají kabátce volnější, co se zádové části týká a to z jednoho prostého důvodu. Nosí pod kabátcem na holém těle malé Orcchladské děti.
     Jedna část Orcchladů je vybavena kalhotami z kožešiny ledního medvěda. Obvykle jsou jimi vybaveni ti nejstrašlivější Orcchladští válečníci. Je to důkaz jejich umu v bojovém i loveckém umění. Sem tam se vyskytne i Orcchladská, žena která se může pyšnit tímto ošacením. Pod pevným kožešinovým kabátcem a kalhotami, nosí všichni jak jinak spodní kožešinové oblečení, šité nejčastěji z polárních králíků. Samozřejmě mají i kvalitní kožešinové boty a rukavice. Pro chůzi v hlubokém sněhu používají sněžnice a pro pohodlnou chůzi po ledě mají speciální boty do jejichž podrážek jsou vsazeny rozštěpené malé úlomky kostí.
     Rozdíly mezi muži a ženami jsou naprosto nepatrné co se týká chování, vypadá to, že ženy vykonávají vše co muži, až na to že jim přísluší ještě povinnost starat se o Orcchladské děti. I když v dobách míru, bývá značný rozdíl v povinnostech mužů a žen. Rozhodně nosí úplně stejné oblečení až na pár detailů a cvičí se v boji. Ale některé ženy si navíc zdobí oděvy vpichováním různých kůstek či z kostí vyřezaných ozdob. Fyzické rozdíly mezi muži a ženami jsou poměrně zřejmé. Už jen v obličeji mají ženy vlídnější vzhled a to hlavně díky tomu, že mají zpravidla drobnější nosy než muži a jejich oči působí vlídněji. Orcchladský muž vypadá jakoby se skoro neustále mračil. Některé ženy mají ještě ve zvyku si propichovat ušní boltce v nichž potom nosí zavěšeny vyřezané kostěné náušnice. Ostatní rozdíly, nejsou tak patrné, protože skrz kožešinový oděv toho moc vidět není. Jinak ženy mají vzrostlejší ňadra, jimiž kojí malé mimina. A samozřejmě pohlavní orgány jsou taky jistým rozpoznávacím znakem mezi muži a ženami.
     Celkově vzato vzhled Orcchladů je zarážející pokud se na ně díváte jak jsou oděni a jak vypadají, ale pohlédnete-li jim do tváří působí velmi odpudivě, tedy hlavně muži...


...probuzení démona

     ...probudil se démon a začal rvát zemi na kusy. Z nosu vydechoval jedovatý vzduch, z tlamy mu šlehaly plameny v nichž se i skály měnily v tekoucí žhavé řeky. I začal se šíleně smát a ze země začaly vyletovat kosti země a z děsivé rány tekla její žhavá a smrtící krev...

Vyprávění jednoho z Orcchladských starců o dávných časech...



Kde se vzali? A jak přišli ke jménu?

     ... Orcchladi příliš na minulost nemyslí, žijí jen a pouze současností. Proto je velmi těžké dopátrat se něčeho z jejich historie. Přesto se ve slovní formě dochovalo mnoho legend o starých dobách, protože vyprávění legend je jednou z oblíbených večerních činností Orcchladů ...
     ...Nejstarší zvěsti praví o tom, že dávné Orčí podzemní sídlo Orcchladských předků postihla velká katastrofa. Tenkrát se prý země začala strašně třást, pukaly chodby i celé místnosti. Z puklin se začal šířit strašný žár a vzduch se stal nedýchatelným a začal dusit všechny kolem. Orcové prchali na povrch, všude se objevovali velké pukliny v zemi a k obloze z nich začaly vyletovat obrovské žhavé kameny. Mnoho Orců tehdy umřelo strašlivou smrtí. Největší podíl přeživších byl z Orců, kteří byli v dané chvíli na míle daleko od sídla svého kmene. Traduje se, že někteří přeživší z původních Orců tvrdili, že na tom pradávném místě vyrostla zničeho nic hora. Ti kteří unikli zkáze, se vydali směrem na sever. Cestou se museli skrývat a bojovat s lidmi a jinými rasami, které když je spatřili popadli zbraně, zavolali posily, chtěje je zabít. Bylo nezvyklé aby najednou krajem táhl takový voj Orců včetně mužů, žen a dětí. Proto nenávist prchajících Orců vůči ostatním humanoidům kromě jejich rasy nesmírně vzrostla. Cestou potkali několik jiných kmenů svých druhů Orčí rasy. Ti jim nabídli ať zůstanou u nich, že v podzemí je místa dost i pro ně. Ale Orcové, kteří prchli před zkázou veškeré nabídky odmítli. Do nitra země už v žádném případě nechtějí nikdy vstoupit a tento strach v nich je dodnes, stejně jako nenávist k humanoidům. Ale mezi některými kmeny se vyskytli klany, které se rozhodly vydat se společně s prchajícími Orky na sever, atak se jejich řady značně rozšířili. A proč tomu tak bylo? Inu protože když si vyslechli vyprávění o zkáze jaká potkala jejich příbuzné zalekli se, že by se jim mohlo stát něco podobného a tak popadli rodiny a vydali se vstříc neznámu...
     ...putovali na sever celé týdny, protože kdosi se zmínil že na severu existuje zem bez země. Prý je tam zem pokryta bílou hmotou a to tak, že zem není vůbec vidět. Po zdánlivě nekonečných týdnech utrpení, odolávání neustálým útokům, lidí a jiných humanoidů dorazili k cíli. Od té doby o nich na dlouhá léta nikdo neslyšel...
     ...Orcové byli zaskočeni krutostí ledového světa. Tak mu začali říkat. Mnoho jich zahynulo, ale přesto jich dokázalo přežít dost tak dlouho než, přišli na to jak v ledovém světě přežít. Plynuly roky a oni si žili v utajení v zemi ledu a sněhu. Octnul-li se v jejich zemi nějaký humanoid, byl nemilosrdně zabit a sněden. Proto se po čase ve světě za hranicí ledu začalo mluvit o tom, že v zasněžené zemi žije nějaká příšerná nestvůra, která zabije kohokoliv kdo se vydá do jejího panství. Bylo jen málo těch co znali skutečnou pravdu o rase žijící v zemi věčného mrazu..
     ...A tak měli Orcové na dlouhá léta klid, živili se zvěří, které sice nebylo mnoho, ale naučili se chovat některé z nich pro potravu. Navíc se v té době mezi nimi objevil šaman, který dokázal vytvářet podivná magická pole, která plodí úrodu rostliny zvané Molinora, do dnešních věků. A tak si nežili příliš špatně. Po mnoha letech se přizpůsobili prostředí natolik, že jim mráz nečiní žádné nepohodlí. Kůže jim ztvrdla natolik, že jej ani nevnímají. Jejich těla se dokonale přizpůsobila prostředí. Někdy v té době se narodil první Orc s bílými vlasy. A od té doby, to tak už bylo běžné, že nyní není v jejich populaci nikdo kdo by neměl bílé vlasy...
     ...jenže jak počet Orců rostl přestávalo být dostatek zdrojů potravy. A tak nastala v severních zemích zima, kdy hnědou zem pokryl bělostný sníh a z říše věčného ledu a sněhu se vyřítily armády podivně vyhlížejících Orců. Lidé brzy zjistili, že jsou nějakým způsobem spjatí se zimou dali jim název Orcchladi. Takto jsou známi nyní ve světě i když oni sami se zvou Gron-Grykové...


příběh na dobrou noc

     "...to se opravdu stalo? Až vyrostu udělám vše pro to aby se o mně vyprávěly taky takové příběhy..."

užaslé dítě při poslechu příběhů na dobrou noc


Legendy aneb Orcchladské povídačky

     Orcchladi neovládají znalost písma. A tak veškeré jejich vědomosti si předávají pouze ústní formou. A za staletí, po která si takto předávali vědomosti, se spousta příběhů poměrně zkreslila. To nic nemění na tom, že i dnešní Orcchladé, těmto povídačkám a zvěstem z minulosti plně věří. Proto je velmi těžké dopátrat se jejich opravdové minulosti. Zde je několik z mnoha příběhů, které se dochovaly. Lidé když si některé z nich vyslechli, tak je ohodnotili jen jako Orcchladské povídačky. Jenže Orcchladé si těch příběhů považují a velmi často je pokládají za legendy svého lidu...

     Svět ledu a sněhu:
     Jedna z nejznámějších Orcchladských legend praví, že jednou se narodí Gron-Gryk, jenž udělá čin, který se natolik zalíbí jejich bohu Voqovi. Že bůh Voqov jako dar za daný čin, zahalí celou zemi do věčného příkrovu sněhu. Tehdy bude zvolen vyvolený Gron-Gryk, Vládcem dobyvatelem a pod jeho vedením dobije jejich lid celý svět a bude mít možnost vyhubit všechny lidi a jim podobné. Gron-Grykové se pak nebudou mít již čeho bát a budou moci dosáhnout štěstí. Z jejich pohledu je štěstí, když budou jediní kdo bude moci po světě chodit po dvou nohách. Proto není v poslední době o zdánlivě hrdinské činy některých Orcchladů, kteří se pokoušejí uvést legendu ve skutečnost...

     Vyskakující ryby
     Další mezi Orcchlady oblíbená legenda vypraví, příběh o jednom z prapředků, kterému stačilo vysekat díru v ledu a ihned vysekaným otvorem začaly na led vyskakovat ryby, které dokázaly nasytit nejednu Orcchladskou ves. Je to příběh vyprávěný velmi často v dobách kdy Orcchladi nemají co k snědku. Není náhodou, že tento legendární lovec ryb byl i šamanem. Ale smůla je v tom, že žádný z dnešních Orcchladských šamanů, není schopen něco podobného zopakovat. Ale to neznamená, že by se o to přestali pokoušet...

     Hora života
     Tato legenda praví, že pokud se najde nějaký odvážný Gron-Gryk, který sestoupí do hlubin hory, kde se v dávných dobách nacházelo Orčí sídliště jejich předků. Povstanou z ledu všichni zesnulí Gron-Grykové od dob pradávných po současnost a společnými silami ovládnou existující svět. Jenomže nikdo již neví, kde se dané místo nachází. I kvůli tomu, že toto poselství se předávalo jen ústní formou a jak známo všichni původní předci Orcchladů leží již celé věky hluboko pod ledem...

     Stromy masa
     Gron-Grykové věří, že v sněhobílých pláních, se nachází místa kde ze sněhu trčí obrovské kostěné stromy, které jsou obalené velkým množstvím velmi chutného, leč zmrzlého, masa. Dle několika málo zvěstí, tato místa již několikrát někteří Gron-Grykové nalezli. Mnohdy jim to místo díky tomu masu zachránilo život, ale když se později vrátili ke svému kmeni a chtěli jej dovést k této oáze nekonečného jídla, nikdy již neuspěli. Místo se stromy porostlými masem, jako by zmizelo. Přesto je mezi kmeny víra, že až bude nejhůř tak místa se stromy plných masa se Gron-Grykům zjeví a nastane věčný věk, klidu a blahobytu s dostatkem jídla pro všechny...

     Voqov v čele armády
     Jiná z legend praví, že jednoho dne sestoupí bůh Voqov mezi Gron-Gryky a vezme na sebe jejich podobu. Mělo by se tak stát v době, kdy jinde ve světě mají léto. A tehdy Voqov půjde včele armády Gron-Gryků. Kamkoliv šlápne ta zem ihned zamrzne a pokryje sněhem, na míle daleko. Veškeré nepřátele , kteří se mu postaví na odpor zmrazí pouhým pohledem. A sám prý dovede svůj milovaný národ k legendární hoře života, aby mohli dosáhnout znovuzrození...


Varování!

     "Nikdy nevstupuj na půdu bez sněhu, jinak na místě zemřeš a budeš zatracen!"

Jedno z Orcchladských přikázání


Neuvěřitelné a žijí vůbec na tomto světě?

     Orcchladi žijí v zemích a částech světa kde je věčný sníh, takže nejčastěji v severských oblastech, nebo ve vysokých stále zasněžených horách. Žijí tedy v chladném subpolárním až arktickém podnebí.
     Zůstal v nich strach po předcích. Strach z normální hlíny, či kamene, bojí se vstoupit na nezasněženou půdu. Ke svému životnímu prostředí mají neutrální vztah, ani jej nijak zvlášť neplení, na druhou stranu o něj ani nepečují. Netráví kratochvíle lovem zvěře jen z rozmaru, nýbrž zvěř loví kvůli hladu, tedy kvůli potravě. Ledové pláně jsou pro ně vším.
     Případní vysokohorští Orcchladé nenávistně shlíží s temen hor na zelené kraje v údolích. Svá území na zasněžených vrcholcích hor, bedlivě střeží proti všem vetřelcům. Ale v horách žijí jen výjimečně.


A teď jdi!

     "Synu postav si vlastní Gluk, najdi si ženu ať v něm nespíš po nocích sám, pořiď si děti ať náš rod pokračuje. A nezapomínej na své povinnosti ke kmeni. Voqov s Tebou. A teď jdi!"

Rady otce synovi, který dosáhl dospělosti.


Hrůza! A mají kde spát?

     Orcchladi žijí v domech, které postavili ze sněhu a nebo případně v ledových jeskyních, které vysekali v ledu, či ledovcích. Ale nikdy ne hlouběji než několik sáhů pod povrchem a nikdy, si nebudují jeskyně v hlubinách země. Domy ze sněhu mají tvar polokoule, složené ze sněhových kvádrů. Zpravidla každý Orcchlad má vlastní příbytek Gluk, kde žije ať už sám nebo se svou ženou a dětmi. Pokud nějaký Orcchlad zemře, jeho Gluk náleží do vlastnictví jeho nejbližšího příbuzného.
     Je-li sídliště Orcchladského kmene vysekáno v ledu, má každý Orcchlad nějakou svou místnost. V ledovém sídle je velký spletenec chodeb a místností. Ale pokud mají své sídlo na povrchu postavené ze sněhu tak jsou jejich Gluky nekontrolovaně rozesety po kraji a mezi jednotlivými domy, jsou ve ztvrdlém sněhu vykopány příkopy, cesty. které se musí pravidelně udržovat.
     Pro stavbu venkovních obydlí zvané Gluky, není vhodný každý sníh. Za léta života v nehostinném prostředí, si osvojili metodu zjišťovaní kvality sněhu pomocí kostěné hůlky, kterou vpichují do sněhu čímž zjišťují jeho kvalitu. První kvádry na stavbu vykrajují vždy ze zamýšleného vnitřku stavěného obydlí. Podlaha je zapuštěna metr i více pod povrch vůči okolnímu terénu. Mají-li po ruce led, tak tu a tam vkládají do stěny ledové kvádry, což způsobuje mírné prosvětlení jejich obydlí ve dne. Kvádry staví těsně vedle sebe spirálovitě a přitom mírně nakloněné jakoby do obydlí a nakonec vloží na vrch klínový díl, tak vznikne kopule a vlastně jejich obydlí. Orcchlad který kopuli staví tak ji buduje zevnitř, posléze vyřeže otvor pro vchod a vytvoří pomocí kvádrů jakýsi tunel, který bude nadále sloužit jako vchod do příbytku. Tunel i snižuje přístup vtíravého mrazu dovnitř obydlí. Ve finále vyřízne v klenbě malý větrací otvor a spáry mezi kvádry utěsní čerstvým sněhem. Gluk může mít průměr od několika málo sáhů až po obrovské až dvaceti sáhové místnosti. Ale ty jsou obvykle zapuštěny hluboko pod úroveň terénu a na povrchu je možné spatřit jen malou kopuli. Z čehož vyplývá, že obydlí je z větší části vysekáno ve sněhu, či ledu a jen vrchní kopule je z kvádrů. Matné osvětlení v příbytcích způsobují stvoly Molinory, o té bude psáno níže.
     Vybavení příbytku je poměrně skromné. Jako lůžko slouží několik zvířecích kůží. Někdy mají podlahu vystlanou klasy Molinory, se které si občas vytvářejí i rohože na sezení, či spaní. Jako nástroje používají věci, které získali plenivými nájezdy během zim, do sousedních zemí lidí aj. Hodně jejich nástrojů je kostěných ať už z kostí ryb, sobů, či lidí. Pokud mají příbytky ozdobeny nějakým nábytkem, či čímkoliv podobným tak je to vždy kořist z nějakého nájezdu, takže v některých příbytcích lze najít zajímavé věcičky. Jejich nejběžnějším majetkem jsou výrobky z kostí a kůží. Žijí-li v blízkosti ledových moří a oceánů, je jejich obvyklým vlastnictvím i kožený uzavřený člun s kostěnou kostrou, ve kterém vyjíždějí na rybolov.


...přežil jsem

     Tehdy jsem zabloudil. Snad to byla vůle Voqovova. Nenarazil jsem na nic co by se dalo ulovit, cítil jsem že pomalu slábnu. Nevzdával jsem se a šel dál a neustále jsem se brodil sněhem v pevné víře, že Voqov mne má rád. Třetí den už jsem téměř nemohl chodit a tak jsem se vláčel sněhem po čtyřech a v tom se přede mnou v dáli objevil nějaký pohybující se tmavý bod. Zakřičel jsem jeho směrem a bod se začal zvětšovat. Děkoval jsem Voqovovi za jeho milost, že mne ušetřil. Byl jsem sice překvapen, když se postava přiblížila a já rozpoznal, že to není Gron-Gryk, ale nepřítel. Hlavu jsem měl skrytou v kápi, tak jsem ji sklonil aby mi neviděl do obličeje. U chopil jsem kyj a zanořil jej do sněhu. Čekal jsem. Muž přišel na pár kroků ode mne a cosi nesrozumitelného mumlal. Ani jsem se nepohnul, čekal jsem. Po chvíli se ten muž odvážil přistoupit až těsně ke mně, poklekl do sněhu a zvedl mi hlavu, přičemž něco říkal. V tom okamžiku jsem ze sněhu vytrhl kyj a vší silou jej udeřil do hlavy. Byl natolik překvapen, že se ani nezmohl na obranu a padl omráčen do sněhu přede mnou. Jeho vlastní kožešinová kápě, jej sice zachránila od roztříštění hlavy, ale i tak jsem jej omráčil. Radostně jsem zakřičel a začal z něj strhávat oblečení. Pak jsem se mu s chutí zahryzl do obnaženého boku a hravě vytrhl kus masa. Nařízl jsem mu zápěstí a hltavě pil jeho krev. Sice se ještě probral, ale jen proto aby s rozšířenýma očima plnýma děsu opět ztratil vědomí...

Vyprávění lovce o jeho bloudění na lovu


Teplé maso, mňam...

     Hlavní zdroj obživy je maso a to ze zvěře která v daném prostředí žije. Polární králíci, lední medvědi, na okrajích nějaký ten sob, vyráží-li na rybolov, jsou schopni udolat i velrybu, ale loví i například mrože. Jejich největší úspěch je že se jim povedlo na krajích ledových plání zřídit farmy na chov polárních králíků (samozřejmě se to netýká Orcchladu žijících v horách).
     Trvalo jim poměrně dlouho než přišli na to, že pokud králíky nechají na sněhu, pod kterým je země tak králíci se jim obvykle podhrabali a uprchli. Ale časem začali vytvářet chovné farmy na ledovém podkladu. Farmy jsou zřizovány jen poblíž Molinorových polí. Tam kde není dostupný ledovec, či ledová plocha, vytvoří ledový podklad Orcchladští šamané Pkloumové. Museli se jen starat o to aby měli jejich chovaní králíčci co jíst. Poblíž farem se často nachází budova plná nejrůznějšího krmiva ale hlavně je plná klasů Molinory. Králíci jim poskytují maso i teplý kožíšek. Maso z veškeré ulovené zvěře jedí jak jinak syrové a miluji vůni čerstvě vonící a pomalu vychládající maso. A bez zábran pijí i jejich krev. Jinak tekutiny získávají z ledu a sněhu, o pití není tedy nouze.
     Na několika místech mají Orcchladé magická pole na nichž roste Molinora. viz. níže Molinorová pole.
     A samozřejmě jedí veškeré humanoidy. Sice je nenávidí, ale zjistili že maso mají chutné, tak se stává že po bitvě naloží mrtvoly nepřátel na soby, které občas využívají a odvezou si je hezky domů. V chladu se maso tak rychle nekazí. A když je zmrzlé stačí jej žmoulat v puse a ono postupně povolí, vydrží tak na dýl.
     Doufám, že je zřejmé, že nerozdělávají oheň. Sice se ho nebojí, ale na druhou stranu jej nenávidí.
     Ale nejvíce jejich obživy je ze zimních plenivých útoků. To hlavně proto, že jejich populace je již natolik veliká, že lovem zvěře se nejsou prostě schopni všichni uživit. I když po některých bitvách prořídnou natolik, že dají i na několik let pokoj. Nyní je to podstatě tak, že během zimy se musí podařit Orcchladům několik velmi zdařilých útoků aby získali velké množství potravin (často těl humanoidů), které uchovávají po té u sebe. Ale nezřídka se stává, že některý kmen začne trpět hladem a tak zažádá s prosbou o poskytnutí nějakých potravin. Někdy se stane, že jsou odmítnuti a tak vyrazí k nejbližšímu kmeni a pokusí se vyplenit jeho zásoby. Ale to se stává jen v době léta a časného podzimu. Jinak jde-li o boj proti lidem a jiným, drží všechny kmeny Orcchladů při sobě. Rozhodně by se žádný Orcchlad nesnížil k tomu, aby pozřel maso jiného Orcchlada.
     Dokud jejich populace nebyla příliš velká, tak byli převážně jen lovci a vůbec nevyráželi do válek se zeměmi lidí aj. Dokáží v ledu vysekávat pasti, které po té překryjí kožešinami a vyčkají až se do nich chytí nějaké zvíře. Umějí lovit pomocí kostěných oštěpů. Jsou zběhlí v rybaření ať už v člunu na moři, či v díře vysekané v ledu. Občas se jim zadaří i ulovení nějakého ptáka.      Umějí skvěle stahovat a vyčinit kůže a to nejen zvířecí... Což může být v krajních případech jejich obchodním artiklem, který nabízejí za potraviny. Žijí ze dne na den a nijak zvlášť se netrápí osudem, tedy pokud mají dost potravy.
     Jsou hlavně masožravci, ale v poslední době si začínají přivykat i sem tam nějakému ukořistěnému ovoci či zelenině, i když nejčastěji táhnou tyto suroviny do svých domovů, jen proto aby je posléze dali jako krmivo svým králíkům na farmách. Pokud narazí při plenění na nějaké vařené či pečené jídlo, ani se jej netknou, příšerně jim smrdí a oheň dle nich kazí jídlo.


Hřiště

     Děti si vesele pobíhaly mezi stébly, nedbajíce na to kolik ji ohnou či zlámou. Veselili se, pošťuchovali se a v tom se ozvalo: "Spratci okamžitě zmizte z toho pole, nebo vám rozmlátím držky, to není místo na hraní!"

příhoda hlídače a dětí od Molinorova pole


Molinorová pole

     Molinorová pole jsou na svých místech od pradávných časů. Nikdo již neví jakým způsobem byl doopravdy způsoben jejich vznik. Traduje se že vznikli díky nesmírné moci a magii jednoho z jejich předků. Molinorová pole mají zpravidla čtvercový tvar a délka jedné hrany se pohybuje mezi 20-100 sáhy. Čím větší dané pole je tím více žije v jeho okolí Orcchladských kmenů. Pole je plné zvláštních obilných klasů, podobných pšenici. Až na to že nerostou ze země, ale ze sněhu, či ledu. Klasy mají světlemodrou barvu a jejich stébla dorůstají výše až dvou sáhů nad povrch. Pod povrchem může být i několikanásobně delší. Jejich podstata je plně magická. Tudíž nepotřebují k životu, ani světlo, ani živiny z půdy, ani teplo.
     Sklizeň probíhá tak, že se klasy odřeží i se stébla těsně nad sněhem či ledem. Molinora se automaticky sama zacelí a během jednoho měsíce opět doroste do své plné výše i s plným klasem. Pokud je nějaká sněhová vánice, pokryje sněhem, tak během několika dnů prorostou na povrch. Takže někde mohou být jejich kořeny ukryty opravdu hluboko pod sněhem, či ledem.
     Molinora má pro Orcchlady mnohé využití. Ze stébel si splétají rohože, zdobí si jimi své příbytky. Stébla Molinory ať už živé, či uříznuté mají takovou vlastnost, že v noci, či tmě, jemně modře světélkují. Proto je v každém Gluku minimálně několik klasů po stěnách, aby v něm bylo alespoň trochu vidět. Dále klasy netřeba nijak zpracovávat a tak je rovnou pojídají, vůbec nevylupují zrnka. Na druhou stranu to není moc zvykem, protože maso má pro ně nedocenitelnou hodnotu. Proto jsou klasy i se stébly obvykle využívány jako potrava pro polární králíky, které chovají na svých farmách.
     Jelikož jsou tato pole již poměrně vzácná, tak kmeny, které s nějakým takovým polem sousedí, jsou povinny poskytnout krátkodobě, jsou-li o to požádáni, zdroje z pole Melinory i kmeni, který je na míle daleko. Dopravu si už, ale musí zajistit samotný kmen, který o toto zažádal. Kvůli tomu je tedy mnohem častější, že žadateli poskytnou určité množství králičího masa a kožek o které relativně nemají nouzi.
     Zničit rostlinu Molinoru lze poměrně jednoduše. Pokud je vytažen, či vyrván ze sněhu či ledu klas kompletně i s kořínky, tak na tom místě již žádný další nevyroste. Stačí jen odhrabat kořínky na vzduch a rostlina zemře, už se nebude nadále regenerovat a dorůstat. Klasy nelze ani přesazovat či nějak jinak rozšiřovat, jsou vázány na místa kde rostou. Proto je jejich výskyt už velmi vzácný. Ne všichni Orcchladi dodrželi vždy zásady sklizně. Některá pole byla zase zničena vichřicemi, které vyrvali jednotlivé rostlinky Molinory a roznesly je po kraji. Jiné z pustošili zvířecí obyvatelé ledových plání.


Výzva

     "A teď to běž udělat!"
     "Půjdu, ale je to poslední cos mi přikázal. Vyzývám tě na souboj!"
     Změřil si ho pohledem. "Přijímám, zítra ráno se utkáme. A nyní běž splnit svou povinnost."
     Ještě jeden vzdorující pohled, pak se otočil a odešel...

O tom jak horkokrevný mladík udělal chybu


Společenský řád

     Orcchladi žijí v uspořádání, které lze nazvat kmenové zřízení. Jeden kmen čítá v současné době až několik stovek členů (včetně žen, dětí a starců). Každý kmen má svého vůdce, který má titul Wrell. Wrellem se mohou stát pouze muži. Ženy mají v kmeni mírně podřadnou roli a v podstatě musejí poslouchat mužské. Titul vůdce kmene, musí Wrell obhájit na tradičním, utkání vůdců proti vyzyvatelům. Wrella může vyzvat jen člen rodu, kterému Wrell vládne. A smí to udělat jen v době, kdy jinde ve světě je léto a Orcchladi, jsou zalezlí na svém území. Je to čas zábavy, tedy samozřejmě pokud nečelí kmen nějakému nebezpečí. V takovém případě má Wrell povinnost vést kmen a rozhodovat. Což znamená, že nemusí přijmout výzvu vyzyvatele. Souboj o titul Wrella může skončit dvěma způsoby. A to pokud je Wrell již starší, nemocný či cokoliv a je si sám jistý, že by svého vyzyvatele neporazil tak mu může přenechat své místo bez boje. V opačném případě o vítězi rozhodne vážné zranění způsobující že již dál nemůže protivník bojovat, či smrt jednoho z nich. Pokud náhodou zemře Wrell v boji, či jakkoli jinak bez vyzyvatele, nastává mezi Orcchlady krutá řežba o titul. Bezvládí se projeví tak, že všechno co doposud dělali naprosto běžně, přestanou dělat a začnou dohadovat, že to má dělat někdo jiný. Bezvládí je pro ně dobou největší krize. Souboje o titul při bezvládí se mohou protáhnout i do několika týdnů. Při bezvládí se nehledí na měsíční lhůtu. Ale uvědomte si, že i oni si uvědomují cenu svého života, a ne každý je ochoten riskovat jej v boji o titul vůdce kmene. Wrell může být vyzván k souboji jen jednou za měsíc, to je doba za kterou se případně má uzdravit z minulého boje. Ale ty probíhají obvykle jen v létě. Takže k tomu dochází většinou jednou až třikrát do roka.
     Každý kmen má svého duchovního, šamana, který má vždy u sebe několik jím zvolených učedníků. Šaman je po Wrellovi druhou nejuznávanější osobou kmene, i proto že se nelze stát šamanem díky boji, ale díky výběru daného šamana. Šamanovi říkají Pkloum. Pkloum má na starosti, některé zajímavé věci, které uvedu později. Jeho učedníci jsou nazývání Rariové.
     Dále Wrell si vždy v kmeni zvolí své vyvolené strážce, zpravidla ty nejsilnější. Nezřídka to bývají jedinci, kteří se honosí oblečením s kožešiny medvěda, kterého vlastnoručně udolali. Tito strážci, jej ale nemohou vyzvat na souboj o jeho titul a pozici. Svým způsobem si tak Wrell udržuje u těla případné největší soky. Strážci nesou název Breegové. Neustále doprovází Wrella a snaží se dbát o jeho bezpečí.
     Další už mnohem širší skupinu kmene tvoří lovci. A následně chovatelé králíků. Chov králíků nejčastěji připadá na ženy a děti. Lovem se spíše zabývají muži a dospívající chlapci. Lovci vyrážejí buďto do plání, hor a anebo vyrážejí ve člunech na širé moře.
     Orcchladi vyznávají sílu a vitalitu a takoví jedinci jsou u nich více vážení. Nedělají přílišné rozdíly mezi muži a ženami, protože i ty jsou schopny občas předčít své mužské protějšky. Přesto jsou ženy mírně podřízené mužům. A pak už si jsou všichni relativně rovni. Větší dělení v rámci kmene nemají.


Vyslyšená modlitba

     Již několik dní nesněžilo a Gron-Grykové byli viditelně nervozní. Ve Voq-Gluku bylo neustále plno. Pkloum před chvíli provedl další krvavou oběť a pronášel hlasité modlitby, doplňované drmolením ostatních Gron-Gryků. V tom dovnitř vběhl chlapec a radostně zvolal: "Už, už nás vyslyšel Voqov přichází." Gron-Grykové se vyhrnuli ven a zírali k obzoru, kde se začala stahovat mračna.
     Do hodiny se spustila obrovská sněhová vichřice. Gron-Grykové byli venku, skákali, křepčili, radovali se...

...z Orcchladského života


Pán sněhových bouří

     Orcchladi uctívají jen jednoho boha: Jeho jméno jest Voqov. Jeho vzhled je velká zuřící sněhová vichřice. To je podle Orcchladů Voqov. Dle jejich víry, je jejich bůh sice krutý, ale spravedlivý. Milují jej proto, že dokáže zakrýt, pro ně odporně vypadající zem, sněhovou pokrývkou. A každou zimu provádějí kmenoví šamané Pkloumové velké krvavé obětní rituály. S cílem přimět Voqova k tomu, aby zajistil trvalou zimu a sníh i jinde než jen v kraji který je pro Orcchlady domovem. Jinak obětní rituály jsou normálním způsobem, kterým projevují svou úctu k Voqovovi.
     Orcchladi rozlišují bouři podle síly a podle toho jak je strašlivá vědí jakou má právě Voqov náladu. Zpravidla čím strašlivější a silnější je bouře, tak tím má dle Orcchladů Voqov lepší náladu. Pokud je bouře slabá, myslí si že je jejich bůh rozmrzelý a snaží se jej pomocí modliteb a různých rituálů udobřit.
     Nejčastější Orcchladské výboje jsou buď v dobách kdy silně sněží a nebo kdy zuří sněhová vichřice.
     Pro svého boha staví Orcchladi kruhovou svatyni Voq-Gluk ze sněhu, kde Pkloumové obětují krvavé, i lidské oběti. Podlaha svatyně je již krátce po zasvěcení bohu Voqovovi krvavě rudá Svatyně je vždy na povrchu, i kdyby Orcchladi měli podzemní ledové sídlo, vytesané do ledu. Protože podle Orcchladů, Voqov nesnáší stísněnost pod povrchem a tak chtějí-li aby si jejich obětí všiml, musejí mu obětovat na povrchu a doufat že k nim zavítá...
     Voq-Gluk je místo, které je ohrazenou až dva sáhy vysokou kruhovou stěnou ze sněhových či ledových kvádrů. Ve východní části je ve stěně otvor, kterým se dovnitř vstupuje. Stěna tvoří hranici svatyně, která má v průměru od dvaceti do padesáti metrů. Na proti vchodovému otvoru je před stěnou jeden metr vysoký sněhový oltář, který se musí neustále obnovovat po každém obětním rituálu. Někdy bývá svatyně vystavěna celá z ledových kvádrů, což v kombinaci s krví obětí vytváří za jasných dní zajímavé scenérie. Pro správné pochopení dodám, že krev s obětí je obvykle rozstřikována po stěnách svatyně. Samozřejmě že Voq-Gluk se musí denně udržovat, vyhazovat sníh, opravovat stěny, odklízet zbytky po obětech. To vše mají na starosti rariové, kteří jsou u Pklouma v učení.
     Ke svému Bohu nemají Orcchladé nijaké povinnosti, je ale obvykle zvykem se minimálně jednou denně k Voqovovi pomodlit. Většina Orcchladů tím začíná svůj den, jsou běžné i skupinové modlitby v rámci rodiny. Pokud je třeba tak se provádějí velké kmenové modlitby pod vedením Pklouma v Voq-Gluku.


Život na nádech

Vypjal hruď a řekl: "Koukám že jsi krasavice."
"Taky se mi líbíš." odvětila a rozkošnicky se na něj usmála...
Večer na to hupsli...
"Jů ten je krásný.."
Plesk po prdelce a řev dítěte...
"Mami jdu si hrát ven.."
"Chudák, ten medvěd mu dal..."
"Ranní chůze k hrobu..."
"Jů ta je krásná..."
Plesk po prdelce a řev dítěte...
"Běž dcerko za svým milým..."
"Hele ukliď to, nebo ti zpřelámu hnáty..."
Zpřelámal...
Po pár dnech skonala...
Vyhloubili jámu a zalili ji vodou...
Pochválen buď Voqov...

Zkazka života Orcchladú


Zrozen a uložen

     Páry si většinou vybudují vlastní Gluk, kde později žena vychovává malé Orcchládě.
     Když si padnou do oka Orcchladský muž s Orcchladskou ženou, obvykle netrvá dlouho a na cestě je malý Orcchládek. Od početí nosí žena ve svém lůnu plod obvykle šest měsíců. V prvních měsících nosí matka téměř neustále na těle, zavěšeno v koženém postroji. A zahřívá jej tak teplem vlastního těla. Orcchladská žena vychovává vždy maximálně dvě děti a po dovršení jejich dospělosti, si obvykle snaží pořídit nové.
     Není náhodou, že 35% Orcchladských dětí se nedožije dospělosti. Kruté podmínky prostředí ve kterém žijí, neodpouští chyby a spousta Orcchladských dětí je hravá, stejně jak jakékoli lidské děti. Problém je v tom, že v ledovém prostředí končí spousta her ztrátou života. Přesto se Orcchladi poměrně hodně rozmnožují, jde o jejich přežití. Děti jsou uznány za dospělé přibližně v 16 letech života, ale pohlavně dospívají obvykle až po dvacátém roku života.
     Život Orcchladů je na první pohled zcela obyčejný, žijí v podstatě jen tím aby nějak ukojili potřebu jíst. Přes den se starají o údržbu kmenového sídla. Odklízejí sníh, opravují Gluky, udržují cestičky, vyrábějí předměty z kostí, šijí a opravují oděvy z kožešin. Pronášejí modlitby k Voqovovi. Muži mezi sebou zápasí jen tak pro zábavu. Děti tropí blbiny a hrají si jak jen to jde. Po večerech vysedávají ve skupinkách a vypráví si dávné příběhy, případně probírají uplynulý den. Vytvářejí nové legendy a příběhy na základě denních zkušeností.
     Průměrná délka života Orcchladů, je přibližně 40 let u mužů a 60 let u žen. Ne že by se muži nedokázali dožít vyššího věku, ale spousta jich padne při lovu, při zimních výbojích do lidských zemí a i zima si vezme svůj díl. Je tedy možné narazit i na Orcchlady starší než 6 desítek let, ale je to spíše vzácností.
     Velkou zvláštností Orcchladů jsou jejich hřbitovy. Oni své mrtvé pohřbívají do ledového hrobu a to následovně. Jsou-li v oblasti s ledovcem či ledovými pláněmi tak vysekají hrob v ledu a do něj uloží tělo. to po té zalijí vodou, kterou získají z nějaké zamrzlé řeky či moře, vysekáním díry v ledu. Po té nechají vodu zamrznout. Pokud nemají poblíž zdroj vody je zde i možnost, že mrtvolu ve vysekaném ledě zasypou sněhem, který potom Pkloum pomocí jednoho ze svých kouzel rozpustí. Hroby jsou často dělané jako rodinné, to znamená v jednom se nachází i více těl, obvykle členů jedné rodiny. Těla jsou těsně pod povrchem nad sebou a jedno z nich, to které je nejvýše je uloženo obličejem vzhůru. Pakliže není v okolí kmene dostatečná ledová plocha tak utvoří z kůží jakoby vanu do které uloží zesnulého Orcchlada a zalijí jej vodou. A vše ostatní se opakuje.
     Činí tak z jednoho prostého důvodu, věří že jejich zesnulí předci jednou povstanou ze svých ledových hrobů a s jejich pomocí dobijí svět. viz.legenda O hoře života. Při pohřbu provází Pkloum obřad rozlučkovým tancem a provede večer v chrámu Voqova rituál poslední cesty, pro ty kteří je opustili. Poslední cestou rozuměj cestu zpět k životu, až nastane ten pravý čas.
     U některých sídel velkých kmenů, lze díky tomuto narazit na opravdu děsivou pláň. Pláň plnou mrtvol, které vypadají tak jak si pro ně smrt přišla. jsou zcela stejní jako v den pohřbu, i když od té doby uběhla i stovka let. Problém je že hroby bývají občas rabovány ledními medvědy a tak je nutno je střežit. Jindy se kus ledu ulomil i s nebohými těly a kra odplula kamsi do teplých moří. Samozřejmě, je-li nějaký kmen donucen opustit místo svého pobytu, či je vybit, tak tato pohřebiště obvykle rychle mizí pod sněhem a jsou relativně na vždy ztracená...


Povinnosti

"Tak jdu na ryby a když se poštěstí, tak možná dotánu i tuleně."
"Dobře, Já mezitím skočím na hřbitov odklidit sníh z hrobů..."

Ranní rozloučení mezi jedním Orcchladem a jeho ženou.


Ten dělá to a Ta zas tohle.

     Část mužů vyráží na lov a živí rodinu. Přispívají i svým dílem k obživě vesnice. Je nepsanou povinností, že každý lovec musí ulovit dostatek potravy nejen pro svou rodinu, ale musí přispět i určitým dílem do kmenového skladu potravin. Tím se do určité míry kmen chrání, před nebezpečím hladu. Muž má dále povinnost, jednou za čas být ve stráži. Stráží se budovy jako je chrám boha Voqova Voq-Gluk, sklad potravin, Molinorové pole, či pohřebiště. Stráží se jak jinak i malé farmy králíků, které mohou být i na míle vzdálené od Orcchladského sídla. Potrava, je jednou z nejdůležitějších věcí pro život Orcchladů. Mezi mužské povinnosti patří i trénování se v zápase a boji. Pak také stahování a vyčinění kůží ze zvířat a humanoidů.
     Ženy mají na starosti, výchovu malých Orcchladských dětí, máli žena malé dítě, je osvobozena od většiny těžších prací a pokud Orcchladi táhnou do boje, žena zůstává s dítětem doma. Zbavena takřka všech povinností je žena jen během doby, kdy nosí v břiše malého Orcchládka. Dále se ženy starají o údržbu Orcchladského hřbitova, ze kterého odklízejí sníh a čistí hroby. Přísluší jim i právo starat se o své muže a pokud možno jej rozmazlovat. Ženy mají dále na starosti obstarávání potravy pro králíky na farmách. Tudíž sklízí Molinorová pole. Předměty z kostí, oděvy z kožešin a jiné doplňky, jsou v Orcchladských sídlech přítomny hlavně díky ženám, které nad jejich výrobou stráví velkou část dne. Dále je jejich povinností udržovat v dobrém stavu několik sobů, které každý kmen vlastní (týká se jen subpolárních oblastí), na přepravu věcí a potravin. Co se týká sobů, nečiní Orcchladům díky šamanům získat nové soby, z nějakého stáda v okolí. Ženy nejčastěji šijí oděvy a starají se kompletně o údržbu kmenového sídla ať už na povrchu či vysekaném v ledu. To znamená budete-li procházet Orcchladskou vsí uvidíte spoustu jejich žen jak vyhazuje sníh z cest a podobně.
     V případě bojů, jsou všichni bojeschopní členové kmene, včetně žen v současném stavu bez dětí, povoláni do zbraně.


Tanec získání moci

     Zachumlal se do kožešin, přes hlavu přehodil na kůži přivázanou lebku medvěda. Vyšel z Gluku a rozvážnou chůzi předstoupil před ostatní. Vnímal jejich pohledy, ve kterých se zračila úcta a zbožnost zároveň. Byl potěšen, začal se pohupovat v bocích a potichu začal odříkávat ranní píseň. Postupně se rozpohyboval do divokého tance, poskakoval, třepal se, pohazoval hlavou a hlasitě vykřikoval slova písně. Náhle pocítil nával vzrušení, tělem mu projela křeč. Vysílen padl do sněhu a hluboce se rozdýchával. Přihlížející se spokojeně počali rozcházet...

Ranní Pkloumův tanec získání moci (magenergie)...


Šaman! Buď se pokloňte a nebo raději utíkejte!

     Pkloumové čili Orcchladští šamané mají v kmeni důležitou roli. Hlavně proto, že Pkloum je prostředníkem pro každého Orcchlada. Pkloum za ně promlouvá k bohu Voqovovi. Pkloumové jsou schopni získat rituálním tancem denně 21magů. S pomocí, kterých sesílají kouzla. Obyčejní Orcchladé, chápou veškerá tato kouzla jako projev jejich boha Voqova. Protože při každém kouzle šamané prosí svého boha o pomoc. Zdaří-li se kouzlo byla to vůle Voqova.
     Pkloumové mají ve kmeni na starosti spoustu drobných věcí. Hlavní je ta, že promlouvají za Orcchlady k Voqovovi. Dále provádějí krvavé rituály, aby přivolali štěstí, pro lovce na jejich lovu. Rituály pro větší porodnost, pro nekonečnou zimu, pro více sněhových bouří, rituál poslední cesty pro zemřelé Orcchlady atd.
     Každý Pkloum má u sebe 2 až 5 učedníků. Ti jsou zpravidla schopni získat rituálním tancem 1-21 magů, což závisí na tom jak dlouho jsou už u Pklouma v učení. Za každý měsíc u Pklouma získají tancem 1 mag navíc, ale maximálně 21. Ať už učedníci či Pkloum jsou postupem času zcela oddáni svému kmeni a Voqovovi a tak se nestává, že by se některý Pkloum rozhodl opustit kmen a vydat se na cesty dobrodruhů. Pkloumové a jejich učedníci zpravidla vůbec neopouštějí vesnici. Jedinou výjimkou jsou zimní kořistní výpady do lidských zemí.
     Je-li Pkloum zabit, či zemře přirozenou smrtí. jsou učedníci předvoláni před Wrella. Ten jim přikáže ať předvedou své umění a toho nejschopnějšího ustanoví novým šamanem. I pokud daný Rari ještě není schopen plně dosáhnout ranním tancem 21 magů, tak mu přibývá jeden bod navíc týdně, až do počtu 21 magů. A to díky, tomu, že nyní provádí veškeré důležité rituály, jen a pouze on a dle toho co viděl u s svého mistra u Pklouma, u kterého strávil v učení celé měsíce, takže vše zná, jen musí dosáhnout svou pílí maxima v tanci, což je obvykle pomalý jev. Ale díky náhlému vytížení, se tato schopnost stupňuje. Klání obvykle toto vyhraje učedník, který strávil u Pklouma nejvíce času. Ale staly se i případy kdy nejzkušenější z učedníků, toho dne co měl být účastníkem tohoto klání, provedl špatně svůj denní rituální tanec získání moci. Tím pádem nezískal žádné magy a nedokázal to co jeho méně zkušení kolegové. Po novém zvolení zůstávají učedníci v blízkosti nového Pklouma. Pokud se stane, že zemře Pkloum i s učedníky, Wrell vyšle posla k nejbližšímu kmeni s žádostí. A velmi brzy má před svým obydlím, několik dychtivých učedníků Pklouma jiného kmene, kteří by se rádi stali Pkloumy zde. Wrell si vybere jeden z několika možných zázraků. Viz Pkloumské tance.
     Jedna z nejdůležitějších funkcí Pklouma souvisí s rodovou zbraní Orcchladů, ale o tom budu psát později. Nyní uvedu jen několik kouzel Orcchladských Pkloumů. Tato kouzla se nemůže naučit kouzelník, ani hraničář. Kouzla vycházejí z rituálního tance, doba vyvolání jednoho kouzla je obvykle 6 kol. Tanec je ale celkem náročný (i díky oblečení a prostředí v němž je obvykle prováděn) a tak po 24 kolech tance, je 5% pravděpodobnost, že se Pkloum přestane dokonale soustředit na průběh tance (kouzla) a kouzlo se mu nevyvede. Každých dalších 6 kol se toto nebezpečí 5% zvyšuje. Na úspěch či neúspěch se dle pravidel hází každých dalších načatých 6 kol. To znamená po 30 kolech tance je 10% šance, že se kouzlo nezdaří, po 36 kolech je tato šance již 15% atd.
     Kouzla může Pkloum nebo Rari seslat pouze na sněhu, či ledu a při teplotách do nuly. Jeli tepleji, nedokáží automaticky udržet soustředěnost a kouzelné tance selhávají. Nejsou schopni tančit kouzelný tanec na pevné půdě, nezvládají to psychicky.
     Pkloumských tanců existují samozřejmě desítky, ale pro hru je většina z nich nepoužitelná a tak zde uvádím, jen ty nejdůležitějších a chcete-li můžete si na jejich základě ve svých světech rozšířit jejich počet pro Orcchlady, dle vaší úvahy a píle. Existují tance, kdy jedni Pkloumové spojí své síly s jinými a tančí velký skupinový rituální tanec, po němž když uspějí, nastávají opravdu neuvěřitelné věci. Jsou tedy schopni i silnějších kouzel spojením s dalšími Pkloumy, ve skupinových tancích.

Vysvětlivky k následující tabulce Pkloumských tanců:
Název: Název tance (kouzla)
Počet magů Zde je uveden počet magů potřebný na daný tanec, a je zde uvedeno i rozsah efektu kouzla za prvních 6 kol tance.
Popis: Popis rituálního tance a výsledného efektu kouzla.
Zkouška: Pokud je kouzlo používáno k dokázání schopnosti Rariů před Wrellem, který nového nástupce Pklouma, tak zde je uveden průběh zkoušky a to čeho se Rariové snaží dosáhnout a překonat své soky.

Pkloumské tance
Název Počet magů Popis Zkouška
Tanec získání moci veškerá současná a nebo žádná, viz. popis

Tento tanec slouží Pkloumům i Rariům k získání magenergie. Provádí se obvykle po ránu, když Pkloum (nebo Rari) procitne ze spánku. Při jeho započetí přijde tanečník o svou veškerou současnou magenergii, pokud mu tedy nějaká zůstala z předchozího dne. Tanec trvá vždy 30 kol (5 minut), je tedy 10% šance, že tanečník ztratí soustředěnost a nezíská žádnou magenergii. Pkloum získává po úspěšném dokončení tance automaticky 21 magů. U Rariů je výše magenergie závislá na jejich zkušenostech. Za každý měsíc v učení u Pklouma získávají automaticky jeden mag, ale maximálně 21.

Toto kouzlo neslouží k dokazování umění Raríů.

Stavební tanec 1mag za
3 krychlové sáhy

Pkloum si vybere místo na kterém hodlá postavit například stěnu. Po té začne tančit speciální tanec při kterém poskakuje z jedné nohy na druhou a pronáší kouzelnou formuli. A po 6 kolech se na Jím zvoleném místě objeví 1až 3 kvádry sněhu. Položené tak jak Pkloum zamýšlel. To jest vedle sebe, nebo i na sobě. Samozřejmě je to využíváno, k tvorbě zástěn, či sněhových ohrad... Přestože se to většinou z pochopitelných důvodů staví ručně.

Při zkoušce u Wrella je úkolem postavit co nejvyšší sněhový sloup. Takže pokud by učedník zvládl tanec dlouhý 126kol (21minut) a měl na začátku 21 magů, mohlo by se mu povést postavit sloup o maximální výši 63 sáhů. Přičemž v posledních šesti kolech by jeho pravděpodobnost úspěchu byla již jen pouhých 10%. Ale k tomu obvykle nedochází, viz. náročnost tance a možnost ztráty soustředění. A ne vždy mají na začátku všichni učedníci 21 magů...

Tanec rozpouštění 1mag za
2 krychlové sáhy

Pkloum si vybere místo na kterém hodlá rozpustit sníh či led. Po té se začne točit kolem své osy a rytmicky potleskávat, přičemž prozpěvuje kouzelnou formuli. již po prvním kole začne led či sníh na Pkloumem určeném místě povolovat a po dokončení tance, po 6 kolech se to místo zcela rozpustí na vodu. Toto kouzlo je například využíváno pro rychlejší usnadnění při vykopávání děr v ledu, za účelem rybaření. nebo čistě jen kvůli získání vody. Kožený měch se nacpe sněhem a Pkloum jej rozpustí na vodu. Pak samozřejmě je využíván tento tanec také při pohřbech. Možností využití, je ale mnohem více...

Při zkoušce u Wrella je úkolem učedníků vytvořit co nejdelší vodní brázdu, tím že na daném místě rozpustí sníh či led.

Ledový tanec 1mag za
3 sáhy čtvereční, nebo 1 mag za 1sáh čtvereční viz. popis

Pkloum může nechat zamrznout určitou část hladiny, ledových řek, či moří. Začne se vlnit v bocích dělat přitom dřepy, do čehož odříkává magickou formuli. A již během 1 kola tance se na místě jím určené hladiny začíná vytvářet tenký ledový povrch. Po dokončení 6 kol Ledového tance je na onom místě 10 coulová vrstva ledu. A může to být plocha 1 až 3 sáhy čtvereční. Druhou možností je že se Pkloum rozhodne překrýt ledovou plochou určité místo, které je pokryto sněhem. Provádí tedy úplně stejný tanec,jen při ní odříkává trošku jiné zaříkadlo a po dokončení tance je najím zamýšleném místě 1 sáh čtvereční, deset coulů tlustá vrstva ledu. Tato druhá možnost je velmi často využívaná pro zřizování podkladu pro králičí farmy, tam kde nemají Orcchladi poblíž přirozené ledové plochy. Led ať už na hladině, či sněhu, má stejné vlastnosti jako normální led. A pokud bude tedy teplo, normálně roztaje.

Při zkoušce u Wrella je úkolem učedníků vytvořit co největší plochu ledu. a to buď tak, že nechají zamrznout určitou část hladiny blízkého moře, a nebo vytvoření ledové skrusty na sněhové pokrývce, poblíž vesnice.

Tanec pískotu 6 magů, humanoidé v okruhu 100 sáhů od Pklouma, vyjma Orcchladů

Jedná se o tanec používaný v boji a bitevní vřavě. Pkloum se roztočí do divokého tance a šíleně řve zaklínadlo a modlitby k bohu Voqovovi. Jeho hlas se rozléhá do dáli. Tanec trvá vždy 24 kol a spotřebuje na něj 6 magů. Po jeho úspěšném dokončení si v okruhu 100 sáhů od Pklouma, musí hodit všichni humanoidi, vyjma Orcchladů (na ty toto kouzlo nepůsobí) proti pasti Int ~ 7 ~ nic/ pískot v uších na 2k6 kol. Pokud uspějí proti pasti, tak se nic nestane, ale když neuspějí proti pasti tak jim začne pískat v uších a mají po dobu 2k6 kol postih k útoku i obraně -1, jelikož potřepávají hlavou, koukají po zdroji pískotu a podobně.

Toto kouzlo neslouží k dokazování umění Raríů.

Ledový kyj 18magů jeden kyj

Pkloum položí nebo zapíchne do sněhu kost určenou k vytvoření mrazivého kyje. Po té kolem ní začne kroužit a odříkávat kouzelnou formuli. A po 6 kolech se začne určený konec kosti obalovat ledovou koulí. Tento tanec trvá oproti jiným vždy 24 kol. A tak nikdy není 100% jisté, že se skutečně povede...

Toto kouzlo neslouží k dokazování umění Raríů.





Neváhej

"Když proti tobě bude stát nepřítel, tak neváhej. Rozpřáhni se a vší silou mu kyjem udeř do kolene a prolom mu ho! Jakmile se bude před tebou svíjet bolestí na zemi, tak mu vraž kyj, jak nejlépe dovedeš, do obličeje! A tak pokračuj..."

Výuka základů boje s kyjem


Rodová zbraň

     Orcchladi mají rodovou zbraň, která mnohdy děsí jejich protivníky. Je to kyj. Ale ne lecjaký kyj. Je to kyj s ledovou hlavicí, kterou neroztříští ani ten nejlepší lidský meč. Jeho parametry síla a útočnost jsou nižší, než u běžného kyje z pravidel.

Název Síla zbraně Útočnost Obrana zbraně Speciální
Ledový kyj 2 +1 -1 1k6 zranění chladem

     To že je to rodová zbraň, neznamená, že tento kyj vlastní každý Orcchlad. Zpravidla připadá jeden kyj v průměru na 100 Orcchladů, takže jeho výskyt je dosti vzácný. Je to zbraň, kterou má Wrell, jeho nejbližší ochránci Breegové. Po té jsou jimi vybaveni ti nejstatečnější válečníci kmenů a jak jinak, je vlastnictvím i každého Orcchlada jenž se honosí, oblečením z kožešiny ledního medvěda. Tuto zbraň vyrábějí Pkloumové a Rariové kmenů. I proto je to poměrně vzácná zbraň. Pkloum je schopen vytvořit maximálně jeden kyj za den. Aby kyj dokázal vyrobit Rari, musí být již značně zkušený, to jest být v učení u Pklouma minimálně 18 měsíců. Každý Orcchlad, který ji smí nosit, je na ni právem pyšný.
     Vzhled kyje. Jedná se obvykle o stehenní kost, nezřídka pocházející z nějakého humanoida. Na jednom konci je obalena ledovou koulí. Tu vytvoří pomocí kouzla Pkloum, či některý ze zkušenějších Rariů, viz. Pkloumské tance výše. Tato koule je nezničitelná běžnými nárazy, či údery v boji. Nelze ji roztříštit ani velmi ostrým mečem. Pokud Orcchlad bojující touto zbraní zasáhne protivníka, zraní jej mimo obvyklého zranění ještě za 1k6 zranění chladem. Chlad působí, ale jen tehdy dotkne-li se ledová hlavice kyje holé kůže. Ale jeho účinek se projeví i při úderu přes košili, či tenký kabátec, či kalhoty. Zbroje obvykle dovedou ochránit oběť před zvláštní schopností kyje. Pokud je kyj potřísněn teplou krví oběti, tak ta ihned zmrzne na kouli. Což obvykle zapříčíní, že hlavice získá rudou barvu a je její efekt děsit protivníky, je ještě o to horší. Je celkem obvyklé mučit oběti tím, že Orcchlad přiloží hlavici kyje k tělu (na holou kůži) svázané oběti a nechává ji postupně zmrznout a zraňovat chladem. Velmi oblíbená je technika mučeni je vražení kyje do břicha oběti a sledování její hrůzy v obličeji, když od břicha vzhůru i dolů mrzne. Mrznutí nemá efekt, že by oběť zmrazil na led, prostě ji jen silně zchladí, podchladí, přičemž oběť obvykle zabije mrazivý efekt hlavice, který ji každé kolo zraňuje chladem. Ale hrozí, že se koule zahřeje od těla natolik, že bude zničena. No to by byly výhody této zbraně. A nyní její nevýhody. Protože se v podstatě jedná pořád o led, ale magicky vzniklý, tak při teplotách od nuly stupňů výše taje a tím pádem je zbraň zničena. Kouli lze zničit i jakýmkoliv ohnivým kouzlem seslaným přímo na ni. Ale to už je snazší hodit kyj do ohně. V okamžiku kdy začne led tát, je zbraň znehodnocena a led odpadne při prvním silnějším nárazu z konce kosti a hlavně už není schopen zraňovat chladem... Pokud bude Orcchlad dále používat kost, která byla kyjem má parametry SZ 1 úč -1 OZ -1.
     Kyj je podstatně lehčí než klasický kyj. Tento Ledový kyj váží 25 mincí. Kyj má obvykle hlavici převázanou malým speciálním kožešinovým váčkem.
     Bonus za rodovou zbraň, si může Orcchlad počítat jen v případě pokud je jejím vlastníkem minimálně po jeden rok. A během toho roku ji musí využívat a podmínkou je, i to že se s touto zbraní musí zúčastnit, alespoň jedné větší bitvy. Zpravidla zimního tažení do lidských (elfích, trpasličích..) zemí, v době zimy.


Průlom

     Kamenné hradby města byly plné obránců. Všichni společně hleděli na neskutečně velké vojsko Orcchladů, které dorazilo k jejich městu. Orcchladské vojsko se táhlo až k obzoru, byl to neuvěřitelný pohled.
     Armáda stála z dosahu střelců na hradbách a vyčkávala. V tom vystoupilo před vojsko dvanáct Orcchladů. Postavili se do kruhu a začnuli cosi prozpěvovat u čehož začali tancovat, vzájemně se proplétaje v divokých křivkách.
     Ve vzduchu mezi vojskem a armádou se začal tetelit vzduch a začala se objevovat obří víc jak deset sáhu vysoká ledová koule. Dvanáct tančících Orcchladů padlo vysílením do sněhu a koule se dala do pohybu směrem k městské bráně. Armáda Orcchladů vykřikla sborově radostí a vyrazila za obří ledovou koulí.
     Obránci na hradbách zoufale a v šoku hleděli na obří ledovou kouli, která se řítila k jejich bráně. Pár střelců zkusilo po kouli vystřelit, což se ale minulo účinkem. Koule hravě prošla skrze bránu a poškodila i část stěn okolo brány...
     Orcchladé vtrhli do města...

Dobití města...


Třeste se! Orcchladi táhnou do boje!

     Jistě, zimní válečná tažení jsou jedním z nejcharakterističtějších rysů této rasy v posledních letech. Přesto je nutno si uvědomit, že jejich popud pro válku je v hlavním případě ten, aby získali potravu. Je samozřejmě i možné toto změnit. Záleží na světě každého PJ, ale základ této rasy je postaven prostě takto. Jakmile severské země lidí, elfů, trpaslíků a dalších humanoidů pokryje zima sněhovou pokrývkou Orcchladé se začnou srocovat do velkých celků. Kmeny se začnou spojovat do obrovských armád, které nezřídka čítají i tisíc hlav. A když se tyto armády objeví na obzoru nějakého opevněného města, tak i zkušeným válečníkům se mírně roztřesou kolena.

     Výstroj, výzbroj, vybavení...
     Orcchladi toho sebou nemají nijak zvláště moc, jsou oděni do svých kožešin, které tvoří slušnou vrstvu, že jim jejich šat lze započítávat do obrany, jako by měli koženou zbroj. Normální brnění vůbec nenosí, nepotřebují jej k životu a na to aby jej sebou tahali jenom kvůli bitvám jim připadá zbytečné. Jako zbraně používají nejčastěji zbraně vyrobené z kostí, ať už to jsou vrhací harpuny, kopí a nebo kyje, či kostěné nože. Ale nečiní jim problém obrat mrtvé nepřátele o jejich zbraně a ohánět se potom na bojišti jimi, ale mají s nimi postih -1 k ÚČ i OČ, jelikož s nimi nejsou zvyklí bojovat. Ale to pouze v tom případě, že danou zbraň drží poprvé. Pokud Orcchlad má například meč, který získal při minulé bitvě a byl tedy jeho kořistí, tak se sním naučil jakžtakž zacházet a může sním bojovat bez postihu. Přesto mají, ale Orcchladi oblibu v drtivých zbraních a dávají jim přednost. A tak mají největší radost když se jim podaří získat kovové válečné kladivo, řemdich či ozubený kyj od nepřátel.

     Tak takhle bojují...
     Orcchladé když bojují, nejsou nijak zvláště moc organizovaní, přesto nejednají úplně chaoticky. Důležité je jít a zabít všechny nepřátele, které uvidí a je jedno jak. Sice mají strach z pevné půdy, ale při bitevní vřavě jim nedělá problém v běhnout do lidských sídel, domů a zabíjet, muže, ženy, děti. Nepřátelská sídla, domy, města, vesnice, věže atd. považují Orcchladé, za alespoň trošku bezpečné, když v nich mohou jejich nepřátelé žít. Ale děsí se volné půdy na prostranstvích mimo sídla, tedy hory, skály, pole obnažená od sněhu, holé lesy, podzemní jeskyně a podobně. V bitevní vřavě moc nehledí nalevo, napravo a roznášejí zkázu a smrt všem živým nepřátelům. Zabíjejí vše, včetně zvířat, psy, dobytek, drůbež. Utočí hlavně silou a počtem, v kombinaci s magií Pkloumů a schopnějších Rariů. Nedělá jim problém vrhnout se tváří tvář jízdě. V boji se nebojí a útočí plni nenávisti a zuřivosti, proti sebevětšímu nepříteli. Jsou téměř jako berserkři a tak když se jim nepodaří překonat obranu nepřítele, může v této bitvě celá jejich armáda skonat do posledního jedince. Což zapřičiní, že mají kraje sousedící s územím Orcchladů na dlouhá léta klid od výpadů rasy ze země ledu a mrazu. Orcchladé znají jen vítězství, ustupují jen zřídka. Proti Orcchladům existuje několik praktik, které zaručí vždy jejich prohru, zkuste na ně přijít sami.

     Je po boji...
     Když se Orcchladům podaří útok a zvítězí, což je díky magií Pkloumů, se kterou nemají ostatní rasy moc zkušenosti, téměř jisté. Tak vyrabují vše co se dá. Po té posbírají své mrtvé, zabalí je do kožešin vytvoří vlečné sáně na kterých je potáhnou zpět domů k rituálnímu pohřbu. Těla nepřátel a zvířectva ledabyle naházejí na podobné sáně, které s pomocí sobů odtáhnou domů, jako ulovenou potravu a kořist. Při svém odchodu zapálí vše co se dá a zcela tak dokonají dílo zkázy. Místa, která byla dobita Orcchlady působí naprosto zpustošeným dojmem, spálené a vyrabované město, totálně bez jakéhokoliv pozůstatku po živých, bez jediného těla. Občas jsou tato místa nazývána jako místa duchů, kteří se v těchto končin kdo ví proč, náhle začnou překvapivě vyskytovat v poměrně hojném počtu...


Dodržuj přikázání, neb Tě Voqov potrestá

     Nebudeš-li se řídit našimi přikázáními, krutý Voqovův trest tě stihne, budeš zatracen!

Varování


Orcchladská přikázání

     Hovoří sama za sebe, snad nepotřebují obšírný komentář:


     "Nikdy nevstupuj na půdu bez sněhu, jinak na místě zemřeš a budeš zatracen!"

     "Nikdy nepozříš maso jiného Gron-Gryka!"

     "Nikdy nedopusť nic co by uškodilo kmeni!"

     "Nikdy nepřestávej věřit ve Voqova! Tvá víra Tě ochrání!"

     "Nikdy nedovol odejít nepříteli! Všichni zasluhují smrt!"

     "Nikdy se nevzdávej, vždy zvítězíš!"

     "Nikdy neber práci své ženě (svému muži)!"

     "Nikdy nezapomeň konat činy ve vůli Voqova!"

     "Nikdy na hlídce, či lovu nezklam. Sic zemřeš Ty i my!"

     "Nikdy nezpochybňuj rozhodnutí Wrella!"

     "Nikdy neruš Pklouma, ani Rarie při tanci!"

     "Nikdy neporuš Orcchladská přikázání!"


Tohle přeci není vše?!

     Ano, toto není vše. Dalo by se toho napsat ještě spousta, ale to by tato již tak obšírně a dlouze popsaná rasa nabrala ještě více na délce. Takže nyní už jen pokud možno stručně pár bodů pro zpestření:

     Jazyk a písmo
     Jazyk Orcchladů, je silně hrdelní a pro normální rasy hodně nesrozumitelný a těžko vyslovovatelný. Oni svá slova jaksi vytlačují násilně zhrdla a zní trochu chrčivě. Jiné jazyky neznají. Znalost písma neovládají, vědomosti si předávají pouze ústní formou.

     Předměty
     Orcchladé mají několik vlastních výrobků, které pravděpodobně neznají a nevyrábějí jiné obvyklé rasy. V prvé řadě to budou boty se zasazenými úlomky kostí do podrážek, které jim usnadňuji chůzi po ledu. Dále to je uzavřený kožený člun s kostěnou kostrou, ve kterém vyplouvají na rybolov. Pak to jsou jejich oděvy, které jsou šité takovým způsobem, že je dokáží dokonale chránit a je použitelný ve více ohledech a funkčnosti. Jako zatažitelná kapuce s dýchacím otvorem, sedací pás a podobně. Z kostí si dokáží vyřezat i destičky se dvěma úzkými otvory, které pomocí koženého řemínku nosí na hlavě jako brýle, ve vánici...

     Léčení
     Léčba spadá pod Pkloumy a Rarie. V zásadě to je čistě jen tanec s modlitbou k bohu Voqovovi, který má za efekt obdobu hraničářského kouzla uzdrav lehká zranění. Ale horší zranění a vážné nemoci, jsou pro Orcchlady téměř vždy smrtelné. Neznají léčitelství jako takové.



Pár čísel na závěr

     Protože jistě se najdou tací, kteří by si za Orcchlady i rádi zahráli, uvedu zde nezbytné tabulky, aby jste si mohli naházet Orcchlady i jako hráčské postavy.


TABULKA VLASTNOSTÍ PODLE RASY
  Síla Obratnost Odolnost Inteligence Charisma
Orcchlad 8-13 6-11 11-16 4-9 1-16
 
TABULKA OPRAV
  Síla Obratnost Odolnost Inteligence Charisma
Orcchlad +1 -2 +2 -4 -2
 
  Výška 120-150 coulů  
  Váha 1100-2000 mn  
  Třída vel. A  
  Pohyblivost 9  


Orcchladi jako vlastní postavy

     Zdá se to možná nemožné, ale ve fantasy je možné skoro vše. Takže i Orcchladů se mohou stát dobrodruhové. Budou to jedinci, kteří zavrhli svůj kmen, či kmen zavrhl je a kteří se vydali do světa. A kteří zjistili, že ne vše je takové jako jim bylo od mala vtloukáno do hlavy. Je zcela zřejmé že v severním pohraničí nebudou asi přijímáni moc z láskou, ale čím více na jih budou, tím větší šanci mají na zdánlivě bezstarostná dobrodružství s družinkami. Taky mohli být jako malí odvlečeni, uneseni při bojích a vychováni v lidských (elfských, hobitích...) sídlech. Což by je taky ovlivnilo natolik, že by se přizpůsobili běžnému světu a zapomněli by na to co jim v dětství vtloukali v kmeni do hlav. Z tohoto vyplývá, že se dokáží zbavit i strachu z chůze po pevné zemi, protože když po ní prostě budou muset chodit a nikdy se jim nic nepředvídaného nestane, těžko zůstane jejich víra neoblomná, že chůze po pevné zemi je nebezpečná. Zvlášť když to bude vzbuzovat v okolí smích. V rámci herního systému, jim jako rodovou zbraň můžeš přidělit normální kyj z pravidel, protože ledový kyj by pro dobrodruha byl nevyužitelný směrem k jeho stylu života a cestám. Ledový kyj, je specifikem čistě Orcchladů žijících na chladném severu, či jihu. Pokud by si někdo chtěl zahrát Pklouma, či Rarie, kteří nějakou náhodou opustili svou víru i kmen, tak vězte že přijdou o svou magenergii i tance. Protože se odprostí od svého boha, kmene a věčného sněhu. Ale takovýto jedinec může mít postih k inteligenci jen poloviční, tedy -2 k opravám. Přesto nikdy nebudou nijak vynikat se svou inteligencí, a ve světě dopadnou jako silní sluhové obchodníků a pánů, kteří je budou na slovo poslouchat.
     Co se týká hráčských povolání z pravidel, tak zcela logicky budou nejvíce tíhnout k válečníkům, hlavně k bojovníkům. Občas bývají slušnými Alchymisty praktiky. Sice nejsou moc zruční, ale leccos vydrží a nebojí se pokusů. Jako tací si budou vědomi toho, že Molinorova pole na bílých pláních severu, jsou v podstatě magickými kruhy. A že kořínky Molinory obsahují jistou dávku magenergie, která se dá vydestilovat (přibližně 1-2 magy z kořínků, deseti rostlin). Ostatní povolání, pro ně již nejsou moc atraktivní, přesto se mezi nimi mohou najít i zástupci zbývajících tří povolání.



Slovníček pojmů

     Pro snadnější pochopení některých výrazů, které jsou v textu výše uvedeny, jsem se přidal i slovníček pojmů. V závěru jsem se raději vyhnul většině Orcchladských názvů, jinak by tento slovníček nabyl velkých rozměrů a text by mohl být nepřehledný, těžko pochopitelný. Zanechal jsem jen ty nejdůležitější pojmy, vše ostatní jsem počeštil.

Breeg, Breegové Tak jsou nazývaní osobní strážci vůdce kmene
Gluk Jedná se o název, příbytku které si Orcchladi staví ze sněhu, či ledu.
Gron-Gryk Jméno, kterým se nazývají samostatní Orcchladové
Molinora Magická rostlina, rostoucí v ledových pláních.
Orcchlad (čti Orkchlad) Jméno, kterým nazývají lidé a jim podobní Orky žijící v ledových a sněhových pláních dalekého severu...
Pkloum Jméno titulu kmenového šamana Orcchladů
Rari Tak jsou nazývaní učedníci kmenových šamanů Pkloumů
Voqov Jméno Orcchladského boha
Voq-Gluk Orcchladská svatyně, ve které vykonávají obětní rituály pro svého boha.
Wrell Titul vůdce Orcchladského kmene


Slovo na závěr

     Tato rasa začala vznikat 13.července v roce 2004, během měsíců, kdy jsem více studoval (v encyklopediích...) než psal, jsem se dík Orcchladům mnohé naučil. Nepsal jsem je soustavně, ale vždy jednou za čas. V několika ohledech mne silně potrápili, ale výsledek doufám, že stojí za to. Snad se vám budou aspoň trochu líbit a použijete je na osídlení mnohdy pustých ledových plání vašich světů. Žádná rasa nemůže být dokonalá, ani tato není. Chtěl jsem se vlézt do rozsahu 20 stran, což se mi povedlo takřka přesně, snad to bylo zajímavé čtení.

S přáním veselé mysli Tuax

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

skvělý, ode mně by to bylo 5*. pár chybiček v interpunkci ale jinak super.


 Uživatel úrovně 0

Tak to je nádherná rasa.... Kdyby to šlo tak bych ti okamžitě připsal 5* .....
Hlavně obdivuji tvoji trpělivost se sepsáním toho to díla..


 Uživatel úrovně 0

Tuaxi... Geniální!!.. Nemám slov :)


 Uživatel úrovně 0

No, orcchladové jsou dobrá rasa, i když nevím jak by se za ni hrálo.Někde bych ubral, někde přidal.Ale určitě použiju do světa.Tam na sever se budou hodit...


 Uživatel úrovně 0

A také by nebylo na škodu zesílit Pkloumy!


 Uživatel úrovně 0

Propracovane,dal jsi si s tím práci, pouze bych zvýšil sílu toho ledového kyje,jinak tď to není nějak moc zázračná zbraň!!


 Uživatel úrovně 0

dost dobry....vsechno co by rasa mela mit... :) , la ezda se mi to az moc slozite....(zase pravda je ze se tady tohle neda zkratit, proste vynikajici...urcite pouziju :) )



 Uživatel úrovně 0

Luxus je na místě!!!


 Uživatel úrovně 0

plácám...