Nová Povolání

Kněz Světla Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 7

Knězovou hlavní dovedností jsou bezesporu charisma. Protože kněz svatého Světla (ano, božstvo se jmenuje Světlo) má jako jeden z prioritních úkolů šíření víry ve svaté Světlo, které stvořilo vše živé, a také vše živé i neživé (důležité je, že to musí být přirozené) prostupuje. Kněz tedy šíří svou víru. Nicméně, jeho další důležitou prioritou je kromě těchto misijních činností očišťování světa od všeho, co je se světlem v nesouladu. Jedná se zejména o mutace všeho druhu, tvory astrálních sfér, kteří pocházejí z jiných světů, a podobné úkazy. Standardní křížení druhů a následný vznik jiných jim je sice proti srsti, ale zpravidla se do "očišťování", kterým mají většinou na mysli krvavé genocidy či lov na nečisté bytosti, nepouštějí. Vzhledem k povaze jejich činů i prostředků je druhou vlastností, kterou kněz potřebuje, inteligence. Kněží studují dějiny světa, vyučují na seminářích, poznávají nové národy, kde by mohli svou základnu rozšířit, jakož i co nejlépe poznávají a popisují své protivníky a prostředky, jimiž by je mohli plně vymýtit. Pokud jsou přinuceni k boji, soustředí se spíše na boj z dálky a kouzla, která jim propůjčuje Světlo. Boj v předních řadách nechávají svým bratřím, paladinům.

Hlavní schopnosti kněžích, kteří uctívají a šíří svaté Světlo, jsou následující: podpůrná kouzla, očistná kouzla a obranná kouzla.

Na vyšších úrovních se kněz Světla může vydat na mírovější cestu, to jest mnišskou, na které se více soustředí na léčebná a ochranná kouzla a vzdělání. Tato cesta také poměrně často znamená usazení či alespoň snížení cestování na úkor studia. Kde je mírovější cesta, zpravidla je i ofenzivní. Tou je v tomto případě cesta inkvizitora, který se vydává na žádost koncilů i představených na různá místa, očišťuje je od "temnoty" a navrací do nich Světlo. To se ovšem v naprosté většině případů neobejde bez konfliktů, proto je inkvizitor na podobné situace více než připraven. Ovládá lépe očistná kouzla, a je-li donucen, umí sesílat i kletby. Inkvizitoři se také učí využívat temnotu, která se nachází v jejich nepřátelích, a doslova umějí obrátit temnotu v nepříteli ve svůj prospěch. Tato práce s temnotou si ovšem vybírá svou daň, a proto se inkvizitoři specializují i na sebeočistné rituály, aby se temnoty, která v nich někdy ulpívá, zbavili. Tato práce se zatím bude zabývat jen úrovněmi 1-6.

Zde jsou ve zkratce číselné a obecné podklady pro hraní kněze: Charisma: 14-19, Inteligence: 12-17. Základní počet životů je stejný jako u kouzelníka, to jest 6 (1k6). Od 6. úrovně se dělí na mnicha a inkvizitora. Zbraně a vybavení, které může kněz používat: Lehké jednoruční i obouruční, střední jednoruční, vrhací, maximálně vycpávaná zbroj a nesmí používat štít.

Zastoupení a místo ve světě

V tomto popisu se nejprve zaměřím na historii, rozšíření mezi známými a hratelnými rasami, a později obrátím pozornost ke geografickému rozšíření.

Vše samozřejmě závisí na světě, ve kterém hrajete. Nicméně, některé prvky by měli být podobné. Kněží Světla zřejmě nebudou jediným řádem, který bude hlásat spásu a očistu od zla a temnoty.

Historie

Oficiální název organizace, která byla založena (a teď pracuji na podkladu světa, na který jsem zvyklý já) před 450 lety dvěma bratry, Janem a Vítem z Heldu (což je poměrně větší město), zní Societas Lucis (Tovaryšstvo Světla). Zatímco starší Jan byl nejprve vojákem s vyšší hodností, jak se na knížecího syna sluší, Vít jako druhorozený (lépe řečeno třetí v linii rodu, nicméně druhý syn knížete, Pavel, zemřel ještě jako nemluvně) byl vybrán pro studium na škole v Heldu působícího původně žebravého mnišského řádu Gratiánů ("Graciánů"), jehož kořeny sahají o dvě století dále. Zde se mu dostalo vzdělání ve čtení, psaní, elementární matematice, dílech starých mistrů, a na speciální žádost knížete v geografii a trpasličích runách.

Když za několik let dostudoval, byl poslán do města Guarlacy (Guarlaca je královským městem menšího lidského království ležícího v mírném pásu), aby se dále vzdělával a byl vysvěcen. K tomu bohužel nikdy nedošlo, neboť byl na cestě přepaden bandity. Šlo o skupinu loupežníků, z nichž někteří náleželi k lidskému a jiní ke skřetímu národu. Bleskově pobili jeho doprovod a potom ho několik hodin stíhali v lese. Když předtím, než mu vyřízli jazyk vykřikl, že je knížecí syn, svázali ho a nechali si ho jako rukojmí. Poslali ke knížeti žádost o výkupné. Když to zaslechl Jan, který se zrovna zotavoval z boje, ihned se vyšvihl do sedla svého koně a vyjel bratru na pomoc, neboť byl divoké povahy.

Vítovi se v zajetí vedlo velmi špatně. Po třech dnech, kdy trpěl v bolestech a jeho ústa začala kvůli infekci hnít, ho z modliteb vyrušila vše obklopující bílá záře. První věc, která ho napadla, byla, že už je po smrti. Záře mu pomocí vniku do myšlenek sdělila, že si ho vybrala za svého šiřitele, a pomocí obrazů mu také řekla, že za vysvobození po něm bude chtít, aby šířil víru v něj. Na oplátku mu poskytne část své moci, díky které bude moci vymýtit nečisté bytosti, jejichž obrazy mu Světlo promítlo. Vít samozřejmě souhlasil, neboť se už den svíjel v hrozných bolestech. Když přijal, cítil klid a mír ve všech koutech své mysli. Pouta se mu uvolnila a on se ve vší radosti málem zalkl nově dorostlým jazykem. Zůstal ale ležet, aby věznitelé nic nepoznali, neboť z bratrových vyprávění věděl, že bytosti jako skřeti mají ve tmě lepší zrak než v noci. Ráno v táboře loupežníků nastal povyk. Jan se svým koněm postupně zabíjel jednoho nepřítele za druhým a řval u toho: "Kde je můj bratr!?". Vít ho poznal po hlase, a vyběhl mu na pomoc. Když vyšel z jeskyně, ve které ho drželi, spatřil, jak jeho bratra právě zasáhla šipka do hrudi, a jak bezvládně padá z koně. Vít, podpořen nenávistí, jen ukázal na posledního přeživšího banditu, a ten se během okamžiku za oslepujícího záblesku rozprskl. Vít přiběhl k bratrovi, a pomocí síly, kterou cítil kolovat ve svých žilách, bratra uzdravil.

Potom se oba bratři, opírajíce se o nově nalezenou víru, vydali do světa, a zde pomocí zázraků, které konal Vít, a šermířského umění, které ovládal Jan, sbírali stoupence. Vít při té příležitosti zjistil, že motlitbami ke Světlu a činy, které Světlo schvaluje, se mohou téměř všichni jeho stoupenci s různými omezeními naučit Světlo využívat. Také cestou objevil schopnosti manipulace s temnotou. Jeho bratr vedl bojověji založené křídlo nově vznikající skupiny, trénoval je v jízdním i pěším boji, a dal tak základ ke vzniku paladinu Světla. Vít později zemřel při manipulaci s temnotou, kterou posledních několik let zkoumal. Jeho nejlepší učedník, Jeremiáš, zkoumal, jak se od temnoty očistit, a byl prvním, kterému se to povedlo. On byl také jedním z posledních lidí, ke kterým Světlo promluvilo. Tato historie je verze, která je verzí oficiální a tou, kterou řád šíří. Jak to bylo doopravdy, to je otázka na delší vyprávění, a v tomto kontextu poměrně nepotřebná.

Jak se řád rozrůstal, začal nabírat úplně jiného směru než jen putovního řádu, začal si získávat oblibu ve městech a stavět první kostely. V současnosti jde o jeden z řádů, které mají největší členskou základnu mezi lidmi a trpaslíky.

Členská základna

Hlavními rasami, které uctívají svaté Světlo, jsou lidé a trpaslíci. Původně šlo o čistě lidský řád, nicméně vzhledem k událostem a praktikám řádu, se kterými přišel Jan, se učení o Světle rychle rozšířilo i mezi trpaslíky a další národy. U elfů se sice netěší takové oblibě, ale v místech, kde žijí elfové a lidé v těsné blízkosti, učení řadu stoupenců získalo. Stejné je to u hobitů a dalších národů. Barbaři se většinou k víře nepřidávají, ovšem mají ho v jisté úctě. Největší zastoupení má v mírném až subtropickém páse, a dále v sídlech trpaslíků.

Organizace

Ve městě či na území, kde má Tovaryšstvo určité zastoupení, které PJ uzná jako dostatečné pro utvoření departmentu, se vyskytují zpravidla 3 hodnosti kromě řadových věřících. Jde o jáhny, presbytery a episkopa. Jáhen je nejnižší stupeň kněžích. Vykonávají všední rituály a jsou jim svěřovány méně důležité úkoly. Pokud by byl kněz- dobrodruh uchycen k určitému městu, byl by od 1. do 5. úrovně Jáhnem. Další vrstvou jsou presbyteři- starší. Jde o kněží, kteří mají již určitou moc, mohou vykonávat všechny rituály a podílí se na rozhodování ohledně chodu území v oblasti víry i správy majetků. K nim je možno přirovnat dobrodruhy na úrovni 6 až 30. Nejvyšším na pomyslné pyramidě hodností je episkopos. Jde o funkci, kterou na území vykonává vždy jen jeden volený tvor. Ten má také rozhodující slovo na sněmu presbyterů, a má právo účastnit se tribunálů a koncilů. Těch se mohou účastnit i vybraní presbyteři a jáhni, které chce tribunál z nějakého důvodu předvolat. Tribunál také ovládá všechny dobrodruhy jakožto nezávislé síly a může jim dávat úkoly, popřípadě tím pověřit episkopa dané oblasti. Tribunály jednají o věcných záležitostech a případech, a jsou svolávány nejméně jednou za půl roku, koncily jednají o otázkách víry a fungování celého Tovaryšstva, také může rozhodnout o sesazení episkopů a hodnotí situaci ve světě. Může svolávat válečné výpravy. Je svoláván vcelku vyjímečně.

Co všechno světlo slibuje?

Kromě ochrany a síly, kterou Světlo poskytuje v případech, že uzná za vhodné jejich potřebu, slibuje i posmrtné vtělení do Světla. Jeremiášovi, kterému se zjevilo, prý řeklo, že všichni, kde v něj budou věřit, dospějí posmrtného klidu a možnosti dále šířit Světlo živými bytostmi. V podstatě mu Světlo sdělilo, že síla, kterou od něj získávají, pochází zčásti od zemřelých následovníků Světla, kteří svobodně půjčují svou sílu, jež mají jejich duše díky Světlu, a že to čeká i je. Poslední důležitou věcí, kterou slibuje, je, že až bude svět očištěn od všech bytostí temnoty, a budou obráceni na víru všichni, jež si to zaslouží, sestoupí samo Světlo na zemi v plné moci a nastolí nekonečný mír a klid.

Toto jsou informace, které kněží Světla hlásají. Zda se jedná o vymyšlené poselství či skutečnost, je věc jiná.

Co je vlastně Světlo zač?

Existuje několik teorií, které Světlo definují. Jednou teorií je řádem uznávaný názor, že Světlo je stvořitelem světa a jeho jedinou spásou. Dále je zde teorie alchymistů, že Světlo je jedna z mocných astrálních bytostí, která má jakýsi užitek z toho, že se k ní tvorové modlí a využívají jeho sílu. Dalším názorem je přesvědčení, že Světlo je dávno zapomenutý bůh, který se skrze lidi snaží opět uchopit vládu nad světem. A posledním z názorů, které zde sepíši, je teorie, že se ve skutečnosti jedná o velmi vyspělou formu nadpozemského života, která se neznámo proč snaží pomstít všemu, co popisuje jako temné.

Koho Světlo předurčuje k vyhlazení?

Toto je jedna ze zásadních částí víry ve Světlo. Jako nečisté kněží Světla definují zejména umělý život, mutace různých tvarů, temnou magii (v některých případech i praktickou magii kouzelníků, čehož se ovšem zatím zdržují, neboť společenstvo kouzelníků má ve světě poměrně zásadní postavení), nemrtvé všech tvarů a podob, astrální bytosti včetně elementálů, běsy všech podob a některé magické tvory. Zde se přizpůsobují společenské situaci. Například v některých částech světa řád pronásleduje všechno magické, zatímco jinde chrání jednorožce i draky. Postupy jsou různé a vždy závisí na názoru věřících. I tímto způsobem udržují stoupence.

Akomodace aneb tvůj bůh slouží světlu

Jedná se o strategii, se kterou přišel už Jan, jeden ze zakladatelů řádu. Vysvětlím to na příkladu trpaslíků. Jan a Vít k nim přišli, a žádali, aby je zasvětili do tajů svého boha. Když tak trpaslíci učinili, neboť nevěděli, že tito dva jsou šiřiteli nějakého božstva, Jan a Vít je začali zdravit jako bratry. Když trpaslíci nechápali, Jan jim s úsměvem oznámil, že vlastně slouží stejnému bohu. Trpasličí bůh (a zde nechám na vás, kterého z bohů trpaslíků si vyberete, je jich velké množství) je totiž spojencem a zároveň služebníkem svatého Světla. Aby to dokázali, vykonali skrze Světlo slabší verzi některého z činů připisovanému onomu bohu. A tak si získali oblibu a stoupence. Jedná se v podstatě o přizpůsobení se sociálním a duchovním situacím, které panují na určitém místě. Proto je získávání stoupenců pro řád poměrně jednoduché, a proto Tovaryšstvo Světla nemají ostatní řády v lásce, protože se stává, že odloudí i jejich "ovečky".

Schopnosti

A zde se konečně dostáváme ke schopnostem kněžích Světla.

Obecné schopnosti: Jedná se zejména o rituály a schopnosti rétorické.

Rituály: Již kněží na nízkých úrovních jsou schopni vést každodenní motlitby. Ty probíhají většinou na specializovaných místech- v kostelech specifických svými velkými stropními okny s dřevěnými okenicemi, které jsou během bohoslužeb odkrývány, a dále na místech, které dříve sloužili jako místa, kde se scházeli lidé před přijmutím Světla. Jedná se hlavně o přírodní místa zasvěcená bohu či tvorovi, který byl kněžími ztotožněn se Světlem a jeho služebníky. Tyto rituály knězi slouží zejména jako studnice informací o tom, co se v okolí děje, a co nejvíce obyvatele sužuje, popř. z čeho mají obavy. Při každé motlitbě, která se koná jednou za den ve stanovených časech, si kněz, který vede motlitbu a celou mši, může hodit procentuálně. Jde o schopnost závislé na charismě. Kněz si od hodu vždy odečte dvojnásobný bonus (nebo přičte dvojnásobný postih) za charismu. Hranice na jednotlivých úrovních jsou: 25/30/35/40/45/50%.

Pokud dojde k fatálnímu úspěchu, hráč se dozví většinu důležitých informací, které chtěl vědět, pokud k fatálnímu neúspěchu, dozví se velmi zkreslené informace, které ho navedou úplně jiným směrem. V případě úspěchu se dozví některé důležité informace, v případě neúspěchu se dozví jen informace typu: "Naše kvočna za poslední 3 dny nesnesla ani jedno vejce." a podobné. Hráč musí pánu jeskyně dopředu říci, z jaké oblasti se chce informace dozvědět, protože tím způsobem potom povede mši.

Rétorika: Tato schopnost pomáhá knězi vypořádat se s odpůrci a nevěřícími. Jde o schopnost nepřítele utlouci argumenty. Také umožňuje hráči mluvit až knižně a používat složitější výrazy, které by jinak nebyla postava schopna použít (příklady: Amorfní, rigidní, irelevantní a další slova, které drsný dobrodruh nepotřebuje.) Pokud se hráči s pánem jeskyně dohodnou, lze výsledek slovního sporu řešit i pomocí hodu. Od výsledku hodu hráč odečte bonus za charismu a bonus za inteligenci (popř. přičte postihy). Hranice na jednotlivých úrovních jsou: 20/27/35/43/50/56%.

Vetření se do přízně: Tato schopnost je podobná jako u zloděje. Použitou vlastností je charisma. Od hodu hráč odečte bonus za charismu. Hranice na jednotlivých úrovních jsou: 10/15/20/25/30/35%. Hlavním důvodem, proč kněz takovou schopnost má, je misijní činnost. Aby se s někým mohl déle bavit a poznat jeho víru i jeho samotného, potřebuje se mu nějak vnutit, a proto disponuje touto schopností.

Magenergie a magické schopnosti

Kněz Světla využívá dva druhy energie pro své schopnosti. Jednou z nich je typická magenergie, jejíž malé množství získává pro konání všedních záležitostí a léčby. Druhou energií je přízeň, kterou dostává za činy a také ji získává od Světla v nebezpečných situacích.

Magenergie je závislá na inteligenci a s její pomocí je možno sesílat většinu ochranných a podpůrných kouzel. Načerpat se dá jen jednou za dva dny, mezi 10 hodinou dopolední a 2 hodinou odpolední, pomocí motlitby trvající 1 směnu. Jiným způsobem se magenergie doplnit nedá, až na jedno kouzlo souvisící s přízní, které bude uvedeno dále.

Tabulka magenergie:

ÚroveňInteligence
-10 a méně11-1314-1617-1920 a více
122334
234567
356789
479101113
5911121416
61113151719

Přízeň kněz získává za na základě svých skutků. Vyléčí- li někoho či získá- li nového příznivce pro Světlo, získá odpovídající ohodnocení do své přízně. Přízeň poté využívá v očistných a některých dalších kouzlech. Nejvyšší hranice přízně je od 1. do 5. úrovně 10. Následuje tabulka skutků. Pokud je ve skutcích určité rozpětí, vybírá pán jeskyně nebo pán jeskyně nařídí hod, který rozhodne. O přízeň se musí hráč vždy přihlásit, než si ji připíše. Každý bod přízně vydrží přesně 14 dní, potom zmizí.

Tabulka přízně:

SkutekOhodnocení
Přesvědčení příznivce1-4
Vyléčení nemocného1-2
Pomoc v nouzi1-3
Návštěva chrámu Světla1
Tváří v tvář temnotě2-5
Blízko smrti při něčí ochraně2-4

Poznámky: vyléčení nemocného se týká pouze těch, které se buď snaží získat jako příznivce, nebo již věřícím je. také záleží na zranění, které kněz vyléčí. Poslední slovo má vždycky PJ. Pomoc v nouzi se vztahuje jen na věřící či neznámé, nikoliv na postavy v družince. Návštěva chrámu světla- tedy kostela či modlitebny, je nutná minimálně třísměnná, a lze provést jen jedinkrát za den, a jen ve dne (mezi východem a západem slunce). Nelze kombinovat s motlitbou doplňující magenergii. Tváří v tvář temnotě znamená, že se kněz utká s nepřítelem, který je uveden výše jako nečistý. Počet bodů přízně závisí na síle nepřítele. "Cooldown" této schopnosti jsou dvě hodiny. Blízko smrti při něčí ochraně znamená, že při obraně jiné bytosti před bytostí definovanou jako temnou se kněz dostane pod 1/4 životů. Možno aktivovat jen jednou za den. Rozhodující slovo má vždy PJ. Jako jediné se vztahuje i na součásti družiny.

Kouzla

Jedná se o podstatnou část tohoto povolání, přestože mezi kněžími samotnými se více podporuje výraz zázraky. Všechna zde sepsaná kouzla je kněz schopen ovládat již od první úrovně, omezení jejich užívání je stanoveno magenergií a přízní. Kouzla mají 100% účinnost, není třeba ověřovat.

Ochranná kouzla:

Bariéra Světla: Jde o kouzlo, které lze seslat jen na sesilatele samotného. Jedná se o bariéru, která bude po tři kola pohlcovat zranění, dokud nedosáhne zranění ve výši 1/3 životů sesilatele. Vyvolávání: 1 kolo. Cena: 4 body přízně.

Plášť Světla: Toto kouzlo může být sesláno na sesilatele nebo na cíl, který je vzdálen maximálně 5 sáhů od sesilatele. Na jedno kolo pohltí 3/4 zranění, které by bylo cíli způsobeno. Vyvolání: 1 kolo. Cena: 4 magy.

Podpůrná kouzla:

Uzdravení: Vyléčí cíl za 1-6 životů. Vyvolání: 1 kolo, dosah: dotek, cena: 2 magy.

Záblesk Světla: Vyléčí cíl za 5-10 životů. Vyvolání: 1 kolo, dosah: 5 sáhů, cena: 6 magů.

Obnova: Po tři kola bude cíl léčit za 4 životy za kolo. Vyvolání: 2 kola, dosah: 2 sáhy, cena: 9 magů.

Znak statečnosti: Na 5 kol zvýší cíli obranné číslo o 3 a útočné číslo o 1. Vyvolání: 1 kolo, dosah: 10 sáhů, cena: 11 magů.

Požehnání: Na 3 kola zvýší cíli všechny hody na iniciativu o 2. Dosah: dotek, vyvolání: 1 kolo, cena: 4 magy.

Přání: Doplní cíli (předem vybraný počet bodů přízně) magů. Vyvolání: 1 kolo, dosah: dotek, cena: X bodů přízně.

Očistná kouzla:

Ozáření: Zraní cíl, který je definován jako temný, za 1-6 zranění. Vyvolání: 1 kolo, dosah: 5 sáhů, cena: 4 magy.

Světlo naděje: Očistí určité místo od temnoty, odhalí všechny tvory definované jako temné a pro příští kolo sníží jejich hody na iniciativu o 3. Dosah: 50 sáhů čtverečních, vyvolání: 1 kolo, cena: 3 přízeň.

Paprsek Světla: Zraní cíl, který je definován jako temný, za 10-15 zranění. Vyvolání: 2 kola, dosah: 10 sáhů, cena: 7 přízeň.


Tak, a to je všechno. Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří dílo dočetli až sem, a omlouvám se, pokud jsem vás unudil k smrti. Snad toto dílko alespoň trochu rozšířilo kněžské povolání, které již bylo tolikrát zpracováno.

Diskuze

 Uživatel úrovně 8

Tady si dovolím ventilovat svůj názor, že nejednoznačnost ohledně Světla je dle mého názoru kladem a dobře koresponduje s kněžským povoláním. Řekl bych, že božstva všeobecně vytváří, nebo by snad dokonce *měla* vytvářet, určitý protipól právě informačním tokům mágů i alchymistů. V podstatě jako dnes - myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že část obyvatelstva vnímá vědu a náboženství jako protiklad. Zatímco věda je ta "vysvětlující" a "zjišťující", tak náboženství stojí na základech osobní víry a rozvíjení vnitřní osobnosti, oproti kumulaci znalostí.

Stejně tak u tohoto povolání je stanoveno, že Světlo se vyjádřilo několika věrným a poté není žádný jeho projev zaznamenán. To v podstatě možné vnímat jako jeden z nezpochybnitelných pilířů náboženství, který by přílišnou racionalizací mohl padnout.

Chápu, že Dakeyras měl na mysli hlavně informace pro PJ, ale i tak si myslím, že vůbec není na škodu, když božstvo bude i pro něj velice tvárnou entitou. ;)


 Uživatel úrovně 5

tak je možný si to vyložit i tak, že jsi je skutečně nezmínil, ale pak je matoucí, to že jsi zase zmínil, že nesmí používat štít... (což možná nemusí být na škodu jej použít. u mnicha mi nevadí štít a odliší jej to od kouzelníka)


 Uživatel úrovně 0

Na zmíněného kněze se určitě podívám, díky za tip. Co se Světla týče... nechtěl jsem všem podsouvat svou myšlenku, ale nechat je s ní pracovat podle svého... každopádně je pravda, že by se to asi hodilo. A zbraně... vypsal jsem jen ty, které může používat, a mězi nimi jsou jen vrhací a žádné střelné. Omlouvám se, pokud jsem nepochytil podstatu dané drobnosti... možná jsem to tam měl striktně napsat, v tom případě chápu. Díky moc za komentář.


 Uživatel úrovně 5

Já osobně bych řekl, že mi chybí velice podstatná část:

Co skutečně je to světlo?

ve světě, kde jsou theurgové, mágové a draci to není informace nezjistitelná, byť se o to zastánci víry mohou snažit a střežit podstatu Světla řádně (uplatit nejlepší theurgy, aby zamčeli tuto informaci, pořád tu jsou možnosti to prolomit., najít ve starých grimoárech, kdy to někdo zjistil předtím, než se tato informace zamčela,...
A navíc to lépe umožní PJ uchopit hru a svět a pak třeba i bez precizního vyjmenovávání "temnoty" dokáže odhadnout co temnota je a není.
Vím, je tu zvykem psát díla právě pro postavy, ale i v pravidlech je na začátku část věnovaná schopnostem postav, která má znát alespoň ze začátku jen PJ a tohle by patřilo sem. Možná i pár dalších věcí.

Velmi dobrý kněz a jeho podpovolání se skrývá i v putice u stolu 2537 a ke stažení na jeho nástěnce. Ideově mi přijde lepší, ale také slabší, řekl bych že i výrazněji. Doporučuju Farnivorovi, aby si jej přečetl a pochytal pár myšlenek a prosil je svým sítem co se mu hodí a co ne až bude pokračovat.

mezi drobnosti bych pak přidal, že postava by neměla používat střelné zbraně, nebo maximálně krátký luk a malou kuši.
Následuje ZSM...


 Uživatel úrovně 0

No, s tím mám poměrně problém, protože od doby, co vyšlo DrD 2.0 jsem vlastně 1.6 nehrál, a tak je poměrně složité nějak postavu vyzkoušet... nicméně zkušenosti jsem úplně zasklil a omlouvám se za to. Dodatečně bych to viděl na tabulku zkušeností podle alchymisty, přesto je to věc, o které jsem vůbec nepřemýšlel.


 Uživatel úrovně 8

Vida, jeden formální nedostatek dodatečně objeven - chybí informace o potřebě zkušeností.

Nechtít přesílené povolání je chvályhodné, ale má jeden háček, totiž že stejně tak nevhodné je i povolání se slabými schopnostmi. A nalézt tu správnou hranici je velkou výzvou pro každého tvůrce a je vždy vhodné, když nové povolání projde hrou a pokud možno i několika hráči. Nu, a když ne, jistě se vždy najde milý kritik, který na to taktně upozorní. ;)


 Uživatel úrovně 0

Zdar.
Moc děkuji za připomínky. Do budoucna mi hodně pomohou. Co se příkladů týče, jde o záležitost, která mi vůbec nedošla a kterou se pokusím v příštím příspěvku, který bude navazovat na toto dílko, použít. Co se temnoty týče, důvod, proč není přesně specifikována a proč na ni není kladen důraz, je prostý. Tvoří totiž základní kámen příštího dílka. Jsem toho názoru, že by specifikace tamnoty takhle brzy mohla být možná až příliš zdlouhavá na to, že s temnotou kněz na nižších úrovních pracuje jen velmi málo. Co se bojových schopností týče, je pravda, že jsou trochu podhodnocené. Popravdě jsem se asi moc krotil, aby kněz nebyl přesílený, protože taková povolání nemám rád... což byla, jak se zdá, chyba.
Díky za hodnocení i schválení.


 Uživatel úrovně 8

Zdravím všechny příznivce chybějících povolání v DrD,

dostává se nám do rukou materiál, který, jak sám hlásá, není z prvních na tomto poli, a dost možná nebude ani posledním. Nutno však podotknout, když prohlédneme výpis nových povolání, že není až tak moc častým. A v jistém směru jde tato varianta poměrně nevyšlapanou cestou.

O co tedy jde:

Jedná se o povolání, které si jako základ bere instituci katolické církve. Přiznám se, že si marně vybavuji variantu na téma kněze, které by tomuto vzoru bylo blíže. Takový přístup má několik nesporných výhod. Lze pracovat s již existujícími představami, jak může dané povolání fungovat ve světě a dokonce je možné aplikovat i známé stereotypy, předsudky či fakta, kdo jak chce. Jistou nevýhodou by se pak mohlo stát to, čemu se snažili tvůrci dračího doupěte vyhnout například v jejich sekci o ďáblech, kam přidali prohlášení, že se rozhodně nechtějí dotknout žádného náboženského přesvědčení hráčů. Takže i zde by bylo možné se zamyslet, zda je vhodné zahrnout do jakékoliv herní skupiny takovou organizaci, u které podobnost s historickou realitou *není* čistě náhodná. To už však bude otázkou osobních preferencí.

Autor ukazuje velmi dobrou znalost historie a dokonce i znalost latiny, což je pro někoho jako já potěšující. Část historie je poměrně důležitá, ve stručnosti je popsán účel, vznik, rozvoj, působení i šíření dané víry, což vzhledem k nepříliš veliké rozsáhlosti textu považuji za klad. Vše je srozumitelné, jasně dané, použitelné do různých světů, zkrátka, prakticky není co vytknout. Osobně bych pak doporučil pasáž, ve které se k principu Světla vyjadřují určité skupiny obyvatelstva -> dobrá ukázka využití již zmíněných stereotypů, tentokrát z druhé strany.

Je tu však i něco, co jsem se nedozvěděl a co mi připadá též dost podstatné. Jedná se o protiklad Světla, o Temnotu. Z textu vím, proti čemu Světlo brojí, jaké typy nestvůr se snaží z tohoto světa vymýtit, ale nikde se nedozvídám o Temnotě samé - její motivaci, projevy, nic nevím konkrétně. Ono z jedné strany lze pochopit, že se jedná o záměr. Ostatně už ze zbytku díla je patrné, že je čtenáři ponechána volnost jakékoliv interpretace i toho nejvyššího z principů řádu, ale přesto je o Temnotě řeč tolikrát, že bych rozhodně ocenil pár řádků navíc. Například získání poměrně velkého množství přízně za setkání "tváří v tvář Temnotě" mi popravdě zas tak moc neřekne. Stejně tak smrt jednoho ze zakladatelů řádu pro přílišné experimentování s temnotou zní jako hrátky s radioaktivitou, ale opět - o temnotě se nedozvídám vůbec nic. A v tomto případě bych opravdu volnost raději vyměnil za informovanost.

Schopnosti se mi obecně zamlouvají. Kupříkladu "rituály", kdy kněz vejde do obce, je obestoupen lidmi a uspořádá pobožnost, během které přijde do kontaktu s lidmi, snesou se k němu stížnosti veřejné i osobní a herně tímto způsobem získá informace - velmi povedený koncept. Vše naznačuje na investigativní charakter povolání, konečně i rétorika a vetření do přízně mohou pomoci zvyšovat informovanost a přirozená kněžská autorita se soudní pravomocí, které se úřad kněžství obvykle těší, vytváří dle mého poměrně přirozený a snad i reálný obraz kněze. Popis schopností samých je poměrně skromný, což naznačuje dost velký důraz na RP typ hraní, což se ale u charismatických povolání beztak tak trochu předpokládá. Nicméně absence příkladů je něco, co si dovolím vytknout. Ne důrazně, ale dovolím.

Schopnosti bojovějšího charakteru a kouzla se pak vydávají cestou, kterou si myslím, že by nemusely. Není bez zajímavosti, že magenergii si kněz nemůže doplňovat denně, ale jen jednou za dva dny, což jde přesně opačným trendem schopností, se kterými se setkávám v poslední době. Místo podpoření častého používání schopností a zvýšení akčního podílu postav například v boji je knězi sice poskytnuta dvojitá magenergie, ale za cenu toho, že si ji nemůže doplňovat jako kolegové hraničáři a kouzelníci. Podle mě k tomu však není důvod. Kněz je prakticky ve všech ohledech slabší než jeho spoludružiníci. Nevyniká v boji, útočná i podpůrná kouzla jsou slabší (a ne nutně levnější), než jaká má k dispozici kouzelník, v léčení není tak efektivní, jako hraničář. Zkrátka, v této podobě si lze sice kněze představit jako poměrně cenného spojence mimo boj, ale v boji bude opravdu málo platný a jeho podpůrný úkol se zdá, také nebude zcela naplněn, protože musí šetřit zdroji dokonce více, než ostatní postavy. Osobně bych se tedy nebál schopnosti i výrazně zlevnit, nebo je dokonce poskytnou skoro zadarmo (například bonus k iniciativě), protože když už se stal tou postavou, kterou je třeba chránit, myslím, že by bylo vhodnější, aby měl tu možnost podporovat své spojence v podstatě každé kolo, ne jen jednou za čas a ještě s obavami, zda to nejsou vyplýtvané zdroje.

Závěrem je tedy bojová část dle mě víceméně jediným místem, se kterým bych měl tak nějak u tohoto díla problém. Jinak se jedná o počin přinejmenším nadprůměrný, po formální stránce v podstatě naprosto v pořádku (snad až na ty příklady) a i když se přiznám, že z celkového dojmu mě osobně až zas tak nenaplňuje, není důvod upírat mu hodnocení spíše vyšší.