Budu vám vyprávět příběh, který se stal už hodně hodně dávno, kdy byl Odeon v době Rozbřesku, Úsvitu, Zrodu, Temna, Prehistorie, Dlouhých Bojů, Kmenových zřízení nebo jiné době, jak učenci ze Skawenu toto období rádi nazývají. Tenkrát se daleko v jižních zemí, které jsou od středu oné obrovské helmy obra Bothofalga, či obrovitého beďaru Kethona - největšího z bohů či snad krunýře obrovského Ankylosaura a nebo dokonce je si někteří vzdělanci myslí, že od středu hlavy samotného Dennise Rodmana (basketbalisty Chicaga Bulls - odtud tak pestré barevné prostředí a poměrně prudké přechody z pouští do lesů...), vzdáleno mnoho tisíc mil. To jsou však jen pohé dohady, jak vlastně svět Odeon - svět plující vesmírem (nebo běžící palubovkou Chicaga) vypadá - čemu se podobá. No a právě v oněch jižních zemích se narodil náš hrdina - Drtič Stáňa zvaný Mlátička, Tvrdý kyj, Tupec - Bijec nebo Bam - Bam... Ne, tak Bam - Bam to byl Flinstoun... říkali mu Bim - Bim.

Toto jméno ho také předurčilo k tomu, aby se stal zvoníkem - bijcem na poplach v jeho vesnici, která se rozkládala někde v lese. Na svém novém místě se nestačil ani ohřát a už do toho musel třískat jako pominutý. Do toho se přidal jeho velice hudebně nadaný bratr, aby bití na poplach bylo výraznější, ale zároveň také estetičtější a uším lépe znějící. Po 1 měsíci společné práce jim vystrašení nájezdníci začali říkat Vražedné Safari - duo.

Jednoho dne se však stalo, že tito dva ogaři u své práce usnuli a probudili se jako zajatci v táboře nájezdníků. Přes dva roky z nich byli otroci dělající manuální těžké práce, než tuto nájezdnickou bandu zlikvidoval rytíř a dobrodruh Naomy, který krolly přijal bo delším pohovorů, při kterém se nejednou zableskly čepele jako ochránce a bojovníky. Platil kořalkou a jídlem. Tehdy bylo Drtičovi 18 let a tudíž byl už 3 roky dospělý kroll - bojovník. U Naomyho pracoval další dvě jara, tak dlouho, dokud mu nezemřel bratr v hospodské potyčce. Zdecimovaný Drtič, který se za tu dobu naučil docela obstojně Sarken, což je jazyk používaný v tom kraji požádal s notnou dávkou sprostých slov a nadávek svého pána o propuštění. A tak se také stalo.

3 zimy putoval Drtič po světě a hledal práci a kamarády, než se seznámil s jistým Zorkem - člověkem alchymistou, který ho u sebe zaměstnal jako pomocníka. Po nějakých pěti měsících neustálé nudné práce - stání u dveří a odhánění různých zvědavců od prahu Pana Alchimisty dostal Drtič chuť na dobrodružství - vrátit se do lesů a vyvádět jako pominutý - vraždit skřety, drancovat domorodé vesnice, likvidovat nájezdníky a hlavně... bít na poplach!

A tento sen se mu vyplnil. Zorka kontaktovala jistá skupina dobrodruhů, kteří potřebovali Alchymistu s velkým A, protože ten jejich současný (Schodou okolností také člověk, jen krapet dementnější s zmateně zlý Čaroděj Dobroděj) nestál za moc a spíše se uplatňoval jako zloděj. Nakonec zjistili, že Drtič se jim také hodí, protože jejich současný válečník - Rasicz se choval jako alchymista, kouzelník, zloděj, hraničář, ale ne jako válečník. Družinu dále tvořili: Hobit zloděj Kudsac, kterého Rasicz a Čaroděj Dobroděj (dále už jen ČD) vytáčeli do extrému tím, že mu fušovali do řemesla a co víc, ještě se jim to dařilo. Zatím co oni nacházeli ve stájích zakutálené zlaťáky, on šlapal do lejn koňských, psích a ... KROLLÍCH!!!! Dalším členem byl Kudsacův nejlepší kamarád - nenábadný Sókar, který vždy stál za správnou věcí, ale byl tak chytrý, že to raději neříkal nahlas, poněvadž by mu družina vycinkala zuby sotva by se doslechla, že mu vadí vraždění slabších a menších skřetů, protože vše jde po dobrém. Dalšími dvěma členy byli velice veselý Asterix - hobit chlastač/zloděj a vždy připravený válečný veterán elf válečník Obelix. Pro přátele Obelusk.

Úkol byl jednoduchý. Dopravit vůz naložený jistým artefaktem z jednoho města do druhého. Hrát to dnes, tak už vůz ani artefakt dnes již nikdo nevidí, ale jelikož jsem byl dobrák a začátečník, úkol jsem ochotně splnil (tehdy byla pravidla taková, že král v poklidu najmul družinu na 1. úrovni, aby dopravila ten nejsilnější artefakt na světě přes džungli plnou nepřátel do druhého města). Za krále Drtič nasadil život, když se vrhnul vstříc hobitovi, který proti němu bodal svým 20 coulovým mečíkem. Těžký kyj ho zatloukl do země a za 2 roky na něm rostly houby. Za doručení získali peníze na živobytí.

Dalším husarským kouskem bylo Drtičovo vyjednávání v hospodě, kdy si objednal - jak už to bývá to nejtvrdší a najednou zjistil, že nemá peníze. Kapánek se serval, ale nakonec se vše vyřešilo a škody i pití zaplatila družina. To už Drtičovi docházelo, že má hlad a nemá z čeho žít.

Byli tedy pozváni na sraz dobrodruhů do Alkezaru, kde odporní skřeti škodili dobrým obchodníkům. Bylo neštěstí, že je potkali přímo na cestě, jak okrádají a podřezávají jednoho muže. Ukázali tedy královskou pečeť a požádali je, zda by je nenechali projet. A skřeti nenechali. Vrhli se na ně s vědomím tučného výkupného a zavřeli do žaláře. Skoro se jim tam podařilo zčernat nebýt chytrého, Drtičovými prdy přiotráveného Sókara, který se odhyperprostoroval pryč a běžel pro posilu. Mezi tím naše bezzbraná parta objevila tajnou místnost a svedla tepanici se zombiemi. Přemohli je v celku v pohodě a dokonce se stihli vyzbrojit bastardy, které sebrali od vykostěných kostlivců. Poté jim skřeti přišli s radostí oznámit, že večer bude hostina - poslední v životě našich postav. Drtiče skutečnost, že pozná kastrol zevnitř naprosto šokovala a vybičovala ho k totálnímu výkonu. Jeho malý mozeček, který reprezentovala kolonka s číslem 3 a za ní v další kolonce se hrozivě cvělo číslo -4 začal pracovat na plno. Dokonce tak maximálně, že mu došlo, že ho v podstatě okradli a on nemá svůj kyj.

S úderem desáté začala příprava na hostinu. Křiklavá píšťalka oznámila hlavnímu chodu, aby se dostavil neprodleně do kuchyně. Deset skřetů šlo pro zajatce a 7 dobrodruhů vyšlo ven. Došli do kuchyně, kde se spustila obrovská potyčka, když v tom kdosi začal bít na poplach. Drtič si hned řekl, co to je za dementa. Dyk mu to vůbec nezní a pustil se do místa, odkud to vycházelo. Vzal železnou tyč, kterou nejprve omlátil onomu poplašníkovi o hlavu, aby se ujistil, že dobře vibruje a pak začal do železné duté trubky mlátit takovou silou, že to slyšeli snad na druhé i straně Odeonu. Když se netrefil do trubky, tak alespoň do skřeta.

V sídle skřetů začal chaos. Sókar přišel právě včas s oddílem 20 jízdních barbařích nájezdníků. Společně se jim nakonec podařilo udolat 50 člennou skřetí posádku. U samotného hejtmana si vyzvedli své věci a pak ho mohutným kopancem do zadnice katapultovali neznámo kam.

V doupěti našli mnoho pokladů, za které si Drtič ve městě koupil vlastní dům, hospodu a nevěstinec a pokud mu neupadl, nebo se nespil xmrti, nebo se neoženil vlastní to dodnes... Zazvonil zvonec a pohádky je konec...... a nebo další poplach....

Todle Drtič Stáňa zvaný Mlátička, Tvrdý kyj, Tupec - Bijec nebo Bam - Bam... Ne, tak Bam - Bam to byl Flinstoun... říkali mu Bim - Bim byl, Se při každé lepší příležitosti do totálně maximální němoty zpil, ale nikdy se nepoblil, nebo se o tom alespoň žádný příběh, kronikář, bajkář, básník, dělník, alchymista, kulturista, anarchista nebo nudista nezmínil!