Hřbitov

Erkan šedivý Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 30

Vždy jsi byl velkým bojovníkem,
a přítelem jsi také byl.
a vždy jsi byl také snílkem,
a o dobru věčném jsi snil.

A světu dal jsi dobra více,
než kdokoli jiný dal,
škoda, že tvá zhasla svíce
a ty do říše stínů ses odebral.

Odpočívej v pokoji,
příteli můj,
a ať ti země lehkou je…
spi na věky.

minstrel Marigold příteli

V malé komunitě horských elfů putujících po Taře a snažících se zbavit vzájemné nedůvěry se narodil 16. Travna Erkan. Stalo se tak v Zelanských vrších v Dálavách.

Matka Mbi lan Lak byla jednou z nejhezčích elfek na Taře žijících, neboť její rodiné kořeny sahaly až k elfům vznešeným. Otcem byl Kil mul Nak pouštní elf, který se mezi horské elfy dostal při svých toulkách Asterionem. Jeho vzrůst a mohutnost zahanbily nejednoho barbarského bojovníka. Tehdy se psal rok 751 královského letopočtu. Erkan zdědil jen to nejlepší od obou rodičů. Po otci byl silný a odolný, po matce zdědil krásu a hbitost. Jeho tvář byla snědá po otci a vlasy měl šedivé jako popel rozfoukávaný větrem z ohniště. Na svět se dívaly šedivé oči, které se mnohým mohly zdát slepé. Do výšky však po otci nevyrostl, ale ani to mu nebránilo v tom stát se velkým válečníkem. Ve dvaceti letech mu otec daroval dlouhý meč a erkan se odešel toulat Tarou. Po týdnech cesty dorazil do brigovy studánky.

Tu tehdy zatěžovala svou přítomností myšlenková bytost. Zabila už několik osadníků a nikdo jí zatím neviděl. Erkan se tedy rozhodl zdejším lidem pomoci, ačkoli se na něj nedívali zrovna přívětivě. Přesto někde ve skrytu duše doufali, že elf uspěje. Mladík tedy za soumraku vyrazil na vesnici připraven se postavit stvůře. A netrvalo to dlouho a mezi skalami se skutečně objevil netvor - minotaurus. Byl to krutý boj a erkan i přes mnohá zranění nakonec nestvůru udolal. Lidé ho oslavili jako hrdinu a Erkan si z tohoto boje mimo mnoha nových zkušeností odnesl i výbornou zbraň - garenový trojzubec.

Pak se dlouhá léta toulal po Dálavách a pomáhal kde mohl. Získal si přízvisko statečný, ale lidé ho mnohem častěji zvali šedivým - to pro jeho jako popel šedé vlasy. Při jedné výpravě do Torských pahorků se setkal s krollím bojovníkem, který jej napadl. Ale přestože byl elf již čtyřicetiletý unaven bojem s epirou, krolla přemohl a daroval mu život. Tenkrát jistě netušil, že se jejich dráhy opět setkají.

Jeho jméno již dávno bylo známo po celých Dálavách, když poblíž vesnice Dračí stín narazil na zeleného draka. Byl to překrutý boj, ale když už Erkan umdléval přišla mu nečekaná pomoc. Objevil se tam ten krollí mladík kterému daroval život a společnými silami draka udolali. Stali se přáteli na život a na smrt a brzy si vysloužili jméno skvělých a nelítostných bojovníků. Při jedné z výprav se k nim ještě přidal trpaslík Tyr. Putovali tedy spolu a jejich hvězdy zářily stále jasněji.

Při hledání prostředků na jednu z výprav získali nečekanou pomoc v Riamovi bílém. Ten se zhlédl v Erkanovi a daroval mu skvělou zbraň Velekondoří spár - nádherné lintrilové válečné kladivo. Mladík mu na oplátku daroval svůj trojzubec.

Výprava do Naosu dopadla dobře a válečníci nejenže prozkoumali značnou část podzemí, ale navíc se jim povedlo vyzvednout množství artefaktů. trpaslík Tyr si odnesl dokonce odnesl černou smršť - palcát, ukovaný z garenu. Po této výpravě se cesty hrdinů rozdělili, a Erkan se na svých výpravách dostal dokonce až na moře, kde se účastnil bojů s barbarskými nájezdníky, piráty, ale i plavenskými korzáry. Při jedné z těchto bitev porazil v souboji kapitána barbarské lodě a získal lehkou šupinovou zbroj z bílého stříbra, která byla nejen lehká ale i neuvěřitelně odolná. Pak, když se blížil osmdesátý rok jeho života se vrátil na Taru a setkal se s lordem Firunem. Přidal se k rytířům Devíti hvězd a jako jeden z řádových rytířů vyjel v dvacetičlenné družině na jih. Dostali se až na Divokou pláň a tam potkali hlídku Khara démona, kterou ke vší smůle vedl sám Lien fialový. Tehdy však měli štěstí v neštěstí. Lien podlehl své vášni a vyzval velitele rytířů na souboj, ale ten ho odmítl třesouc se strachy. Lien se počal smát a nazýval rytíře babami a zbabělci. Tehdy v Erkanovi vzkypěl hněv a vyzval Liena na souboj. Byla to strašlivá bitva - elf proti drakočlověkovi, velekondoří spár proti Lienově sekeře. Ač se to zdá neuvěřitelné Erkan získal převahu a Lien se změnil v draka, což byla velká chyba jak se brzy ukázalo neboť kladivo v rukách starého válečníka drtilo dračí šupiny. Nakonec lien padl a Erkan mu ze spárů vyrval jeho sekeru a zvolal: „Za Gora rytíře!!!“ Odpovědí mu byl sborový pokřik ostatních rytířů a ti se vrhli na překvapené skřety a bleskurychle je udolali.

Poté co se výprava vrátila do Albirea, kde byla uvítána s nevídanou slávou. Po Taře se začali nést zkazky a novém hrdinovi - dítěti starší krve - elfovi Erkanovi… Tehdy se mu při modlitbě v Gorově chrámu zjevila na oltáři přilba z bílého stříbra – dar boha hrdinovi. Poté se Erkan opět shledal se svými přáteli a vyrazili přes mnohé nástrahy podzemím, trhlinami a bojovali všude kde se dalo. Při jedné z těchto výprav objevili novou myšlenkovou bytost, která měla lví tělo a dračí hlavu - nazvali ji drakolvem, a Erkan prvního zabil. Stáhl z něj kůži a udělal si z ní plášť.

Byli to nádherné chvíle a nikdo z přátel netušil, že se blíží konec. Při výpravě do samého srdce temnoty narazili na tvora ze všech nejtemnějšího- černého draka. Měli štěstí neboť to nebyla Ungrien, ale i přesto to byl přetěžký boj, který tak tak přežili. Nakonec však draka udolali a poté co se vyléčili tak aby se mohli vrátit vyrazili zpět. Čelili útokům skřetích vojsk, která se snažila pomstít Liena, ale odolali a vrátili se do Albirea. V chrámě Gorově zjevil se Erkanovi jeho bůh a pravil: „ Stal ses hrdinou a vykonal jsi mnoho dobra. Proto nechť od této chvíle získáš i svou druhou podstatu - dračí!“ dořekl a zmizel.

Albireo bylo opět v obležení, ale tentokrát se k němu stáhla všechna vojska nepřítele. Tehdy stanul erkan v bitvě po boku Lorda Firuna na svém černém koni, krytém zbrojí z šupin černého draka. Později Erkan bojoval jak se na hrdinu sluší a kryl sám ústup rytířů. Nakonec však padl posekán zbraněmi nepřátel s mnoha šípy v těle. Ačkoli se mohl změnit v draka, nestalo se tak, neboť mu to čest nedovolila. Tak ho tam po bitvě našli ležet a kašně a kolem něj se vršili hromady nepřátel. Jeho přátelé v dračí podobě odnesli jeho tělo do Zelanských vrchů, kde se narodil, dechem mu vypálili jeskyni a v té jej pohřbili. Na hrudi meč, po pravé ruce sekeru, po levé kladivo. Pak zakopali hrob a postavili na něj desku z bílého mramoru na níž stanulo hrdinovo jméno.



Pro ty, co mají rádi čísla:
Síla: 18/+3
odolnost: 14/+1
obratnost: 15/+2
inteligence: 16/+2
charisma: 16/+2

A jak tedy vypadal? Měl 180 coulů a vážil 1600 mincí. Měl šedé vlasy i oči a snědou tvář.
Narodil se ve znamení Draka 16. Travna 751. jeho bohem byl Gor.

Zvláštní předměty:

Velekondoří spár: viz aplikace pro Asterion
Lienova sekera: viz aplikace pro Asterion
šupinová zbroj: byla z bílého stříbra s obranným démonem - KZ: 10
Erkanova přilba: Přilba z bílého stříbra, +3 k kz, zlepšovala smysly,postřeh +30%, vidění ve tmě. Na postavu nebylo možno mentálně útočit, byla nevystopovatelná astrálem.
štít: velký mandlový. +2 k KZ
Plášť z kůže drakolva: +1 k oč tváří tvář, +5 k oč zezadu.
náušnice: ze stříbra: +1 k charismě
Meč noci: viz PPZ jen byl ukován z athorského stříbra
elfí boty: viz. ppz


Epilog:
Stává se, že dobrodruhové, jež se vydali do Zelanských vrchů, v nouzi nejvyšší spatří trojici přízračných bojovníku, která jim pomůže z maléru. Možná je to jen mámení - kdo ví, ale říká se, že až dojde ke konečné bitvě, která rozhodne o osudu Asterionu budou na straně lidí bojovat i tito hrdinové.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Ano ,ale to co se již jednou stalo nemůžeš vzít zpět. Jak se tak koukám na hodnocení asi to nebude zas tak špatné...


 Uživatel úrovně 5

Bomba??to snad ne...je to jen prosté dílko...sám s ním nejsem nikterak spokojen..když na něj hledím s odstupem času vidím spoustu chyb a spoustu věci bych nyní napsal jinak..a snad i lépe...


 Uživatel úrovně 0

Je velmi vkusné až dalo by se říci bomba


 Uživatel úrovně 0

Marigolde, tohle klobouk dolů, tohle bylo fakt dobrý ....


 Uživatel úrovně 0

Goood....


 Uživatel úrovně 0

Pútavý príbeh a pre mňa, ako začínajúceho hráča Asterionu, aj veľmi poučný, ale nehovorte to nášmu PJ.


 Uživatel úrovně 0

Bez chyby,,jen bys měl dbát více na velká písmena.


 Uživatel úrovně 5

Tuax: nebylo to bez úhony..po každém boji jsme si těžce lízalio rány..ale chápej ve hřbitově se nemůžeme bavit tím smyslem, že jsem skončil málem bez ruky a nebo, že se nás málem povedlo zpopelnit:-)))


 Uživatel úrovně 5

Nejsem sice zastáncem názoru, že hrdina se může utkat s drakem bez úhony... Ale tvé vyprávění je naprosto skvělé a perfektně oživuje legendy Asterionu, takže mohu dát jenom 5*


 Uživatel úrovně 0

Super příběh, ještě lepší zpracování. Skoro jsem se při čtení tohoto příspěvku rozplakal :-))) *5*