Hřbitov

Černá Apokalypsa Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 10

Pane náš, v pekle zrozený,
odpusť mi hříchy spáchané ve jménu Boha,
který vedl mne v letech minulých.

Odpust mi mé zavrhování Tě,
i odpust mou zaslepenost bílou vírou,
která nutila mne konat směšné dobro.

Pane náš, mocný Satane,
přijmi mou moc a mé služby,
které pomohou šířit Tvůj vliv.

Pro vykoupení mé špatné duše,
skloním se ti s krví dívky,
která byla zabita mou rukou.

Pane náš, mocný Satane,
veď mě bojem krvavým,
který rozpoutám ve jménu Tvém.

Dej mi sílu čelit,
i ochraň mě před meči mužů,
ve jménu Boha bojujících.

Dej mi sílu, prostup mou myslí, ovládni mě, pane náš.
Buď uctíván, Satane.

Mohutný hlas pronikal vzduchem, slova Satanova sluhy se nesla krajem, plašila koně a děsila lidi. Nad domy se stáhly bouřkové mraky. Zahřmělo a zablesklo se. Vesničané utíkali do kostela a s nadějí Boží pomoci zabednili vchod. Poledne sotva odbylo, ale venku byla tma jako v pekle. Světlo luceren sahalo pouze k plotu kolem kostela (dřevěný kostel měl okna nízko nad zemí, nabízely výhled na temnou bouři, která zuřila venku). Nechutné ticho děsilo všechny. Byli zmatení, nevěděli, kam obrátit svůj zrak. Ono trýznivé mlčení rozetl výkřik ledovější než sama smrt. Ozval se současně se zablesknutím. To ale nevystrašilo ženu, padající k zemi v bezvědomí. Všichni pohlédli ven z okna, u kterého předtím žena stála. Neviděli nic, krom několika náhrobků nebohých poutníků, kteří zahynuli u bran tohoto kostela. Vyděšeni, v mlčení očekávali další záblesk. Přišel nedlouho po předchozím. Některé pohled přimrazil a jiní padli, stejně jako před chvilkou ona bezmocná žena. U plotu, přímo proti kostelu, stál anděl. Jeden blesk střídal druhý, díky tomu lidé zahlédli anděla v jeho plné kráse. Měl dlouhé světlé vlasy a krásná velká křídla, která roztáhl za svou vysokou postavou a zastínil tak jasné světlo bouře. Ve svých silných rukou držel zkrvavenou mladou dívku. Její mrtvolně bezvládné tělo všichni poznali. Byla to dcera místního hejtmana. Tak mladá a krásná si smrt nezasloužila. Nebylo jí ani patnáct let, přesto svou krásou oslnila mnoho mladíků i mužů. Anděl nechal mrtvolu padnout na zem a odkázal ji červům, kteří začali, jako na povel, ničit její krásu. Přestalo se blýskat, opět nastala tma. Brzy jí však narušila rudá zář andělových očí. Kněz neváhal a promluvil k lidu: "Nebojte se, děti moje! Jsme v Božím chrámu, pod Jeho ochranou! Dílo ďáblovo, kterým byl tento anděl pošpiněn, na svaté místo vstoupit nemůže!" Poklekli hromadně k modlitbě, stihli však pouze první slova Otčenáše, když se vrata kostela s hlasitým prásknutím rozlétly. V nich stál anděl, ruce stále od krve a na tváři ďábelský úsměv. "Povstaň Satane! Povstaň!" zahřměl andělův hlas. Svíce v kostele téměř zhasly. Světlo plamínků jen těžko pronikalo tmou. Vše se začalo klepat, zem se otřásla a ohromná rána nad oltářem ohlásila Jeho příchod. Kříž se rozletěl na mnoho kusů a na jeho místě se zhmotnila tři sáhy vysoká postava. Sama byla temnější než okolí, jen obrys mohutného těla a rohy s ocasem napovídali o přítomnosti nežádaného hosta. V pravé ruce svíral ohromný meč a v druhé dlouhé důtky.

Dnes to začalo, jak jsi žádal.
Dnes to začalo, ve jménu Tvém.
Můj nový pane, na tvou počest
zničím starý svět, ve jménu Tvém.

Nezůstane špatné víry v Boha a jeho bezmoc.
Nastolíme nový řád, řád síly Tvé.

Dej mi sílu, prostup mou myslí, ovládni mě, pane náš.
Buď uctíván, Satane.

Druhého dne vyšel z lesa dobrodruh. Slavný válečník, který pobil tisíce skřetů i nemrtvých. Mířil za starým přítelem do této vesnice. Místo svého cíle však našel jen hluboký kráter. Uprostřed tohoto kráteru zahlédl hromadu čehosi. Přišel blíže, čekajíc mrtvá a ohořelá těla. Jak nepříjemné překvapení ho však čekalo. Těla nebyla ohořelá, dokonce to ani nebyla celá těla. V jezeru krve se tyčila hromada masa a vnitřností. Pach hnijící člověčiny prolezlé červy působil cizinci silné nevolno. Samotný pohled na následek masakru byl přiliš i na žaludek zkušeného válečníka, proto byl vyprázdněn zvracením.

Anděl pak chodil v přestrojení od města k městu. Jeho prvními oběťmi se stala skupina třinácti mladých žen. Mladý muž je po návratu z práce nalezl mrtvé na zakrvácené podlaze svého domu, mezi nimi i svou vlastní ženu. Byly nahé. Všechny byly zavražděny stejně. Řez nože vedl od pochvy až pod hrudní koš. Střeva i žaludky, vytrhané z těl, byly rozházeny po celé místnosti. Jejich skalpy ležely na zemi pod vyteklými mozky každé jedné z nich. Oči byly probodnuty. Na zeď anděl nakreslil krví mrtvých žen pentagram. Byla to pěticípá hvězda v kruhu, dva cípy otočené nahoru. Z jejího středu hleděla kozlí hlava - vyobrazení Satana.
Druhou obětí bylo třináct starých druidů a poutníků. Našel je obchodník na cestě hvozdem. Jejich těla byla oddělena od hlav. Samotná těla ležela v kruhu kolem stejného pentagramu, který zdobil zeď u mrtvých žen. Hlavy vysely na větvích nad pentagramem. Těla prolézali červi, hlavy oklovávali havrani.
Další obětí se staly malé děti. Anděl pověsil třináct malých tělíček za nohy na ostré háky mezi dva stromy a svolal vrány, aby je zaživa oklovaly. Zbytky mrtvých těl, která se hnusila i samotným vránám, nalezli na stejném pentagramu, jako ve dvou předchozích případech.
Čtvrtý masakr se odehrál v jedné zapadlé krčmě v ještě zapadlejší vesničce. Sotva anděl vešel do dveří, všech třináct přítomných vzplálo ďáblovým plamenem. Ohromný žár nedal nikomu šanci na přežití. Lidé v okolí sotva zpozorovali oheň, když se jejich krčma zhroutila. Za pár vteřin po hospůdce a osazenstvu zbyla jen hromádka popela v dobře známém pentagramu.
Každý den se odehrál jeden tento čin. Pátý den nalezli obyvatelé malého městečka mrtvá těla třinácti kleriků. Vypadali, jakoby z nich byl vysát všechen život a veškerá krev. Těla byla velmi scvrklá a seschlá. Jistě není náhoda, že nad oltářem, kolem kterého mrtví leželi, místo kříže rudě zářil pentagram známý ze všech čtyř minulých případů.
Následně vraždění utichlo.
Nikdo neměl tušení, proč anděl konal jak konal. Až po třinácti dnech objevil známý mág a kartograf z nedalekého království spojitost. Propojil-li každé místo vraždy s dvěma protějšíma, vytvořil pěticípou hvězdu, která byla na mapě dvěma cípy k severu. Bylo až neuvěřitelné, jak přesná hvězda byla. A v jejím středu nebylo nic jiného, než kráter, kde se anděl zjevil poprvé. Mág okamžitě vyslal posly všem králům v okolí. Za dalších třináct dní se podařilo shromáždit všechny povolané armády kolem kráteru. Podle slunce nastalo pravé poledne, když se před hromadou rozsekaných a již silně prohnilých částí těl objevil anděl. Promluvil směrem ke shnilotině:

Pane náš, v pekle zrozený,
odpust mi hříchy spáchané ve jménu Boha,
který vedl mne v letech minulých.

Odpust mi mé zavrhování Tě,
i odpust mou zaslepenost bílou vírou,
která nutila mne konat směšné dobro.

Pane náš, mocný Satane,
přijmi mou moc a mé služby,
které pomohou šířit Tvůj vliv.

Pro vykoupení mé špatné duše,
skloníl jsem se s krví dívky,
která byla zabita mou rukou.

Pane náš, mocný Satane,
veď mě bojem krvavým,
který rozpoutal jsem ve jménu Tvém.

Dej mi sílu čelit,
i ochraň mě před meči mužů,
ve jménu Boha bojujících.

Povstaň Satane! Povstaň!
Povstaň, by nepřátelé Tví padli k zemi!
Povstaň, by země zanikla a udělala prostor nové!
Povstaň!

Zaznělo z úst anděla. Nikdo nebyl schopen se hnout. Země se otřásla, hnijící kusy se propadly do země. Na tomto místě vyšlehly plameny. Anděl do nich vkročil. Nechal se pohltit ohněm a stáhnout do hlubin země.

Všechno co bylo, se změní…
Svět, jak ho známe, zmizí…
Bude zničen a nahrazen novým světem…
Satan ovládne vaše duše…
Vy, kdo ho uctíváte, dostanete čestné místo v jeho světě…
Vy, kdo ho zavrhujete, budete zničeni. Spolu se starým světem…

Tato slova se nesla celým světem, následované zemětřesením. Zemská kůra pukla a vylila se láva. Kdo nebyl spálen žárem, byl pohřben kameny, valícími se světem. Zemský povrch se zhroutil. Nastal čas trestu. Čas, kdy byly oplaceny všechny masakry, namířené proti přívržencům Pána Pekel. Temný pán zkrze svého padlého anděla konečně zničil svět, plný jeho odpůrců...

Diskuze

 Uživatel úrovně 5

Průměr opraven.


 Uživatel úrovně 5

Průměr nevychází, protože sanife při svém prvním schvalování udělala malý kiks, který už není viditelný, ale zřejmě není automaticky odstraněn. Kontaktuji zodpovědné, aby bylo vše tak, jak má být.


 Uživatel úrovně 0

axel: Poukazuje to na jisté kvality, co si budeme nalhávat. Leckdy se objeví nuláci, kteří stejně celkový průměr zkazí, takže výsledná známka nemůže rozhodovat, ale jsou tací - a jednají tak zcela oprávněně, jelikož i ta ubohá čísla mnoho vypoví -, kteří hodnotí (ať už s předsudky...) na základě hvězdičky. O tom jsou hvězdičky, jsou o viditelné a zdánlivé kvalitě. Samozřejmě nemohou vystihnout vše přesně, protože kolikrát hlas lidu není rozhodující (jednak se může k povídce stavit tvrdohlavě a nechápavě, což ale nemusí být chybou autorou, naopak jeho myšlenka se může jevit jako nadčasová, a proto nepochopená, jednak nemusí ocenit příliš indioviduální autorův přístup, který se projevuje zejména u emotivních básní; ovšem známe i hromadnější hnutí nuláků), nicméně odráží se na něm přibližná kvalita výkonu daného autora.
O reputaci někdy jindy a někde jinde.

Tímhle nenaznačuji, že s Tebou nesouhlasím, žádný závěr nelze vydedukovat na základě jednoho ohlasu. To, co jsem napsal, bývá pokládáno za samozřejmost (možná krutou a bezohlednou), takže to považuj za objektivní reflexi. Tvůj přístup k hodnocení není špatný, je vidět, že jsi se nenechal unést některými okolnostmi a momentálně se vyjadřuješ s chladnou hlavou. Třeba se mýlím, třeba to je výbuch jistých emocí, ale věřím, že takto k tomu opravdu přistupuješ.
Navíc je víceméně na Tobě, zda se budeš chybou v hodnocení zabývat, a ty jsi řekl, že to nemá cenu. Tím pádem je pravda, že se nic zásadního nezmění. Rozumná myšlenka.


 Uživatel úrovně 0

Pokud se vám to chce řešit... Stejně je to pár desetin, a jedna * sem/tam nic zásasadně nezmění. Já se prostě kouknu, kdo jak hlasoval, podle toho si udělám obrázek, jak se komu dílo líbilo, kouknu se do diskuze, jestli k tomu někdo napsal něco zajímavého a tím to končí. Statistiky jsou stejně k ničemu, protože neukáží to, co mě o ostatních uživatelích zajímá - jací jsou.
Je hezké, pokud má někdo padesát 5* děl a k tomu +200 reputace, ale co to vlastně znamená?


 Uživatel úrovně 1

Ono to nevychází ani tak.

32 / 11 = 2,909, ne 2,55. Už předtím to silně nevycházelo. Zdá se mi to jako technický renonc a nejlepší by asi bylo, kdyby někdo, nejspíš sanife, kontaktoval Almada.


 Uživatel úrovně 5

Adrien: Schvalující redaktor (tady sanife) má tři hlasy, ostatní jako každý jiný uživatel jeden hlas.


 Uživatel úrovně 0

Úvodem otázečku na redaktory: Jakým způsobem se přepočítávají vaše hlasy k dílku? Jaksi mi nesedí ten průměr s tím, co si sama spočítám.

Axlíku můj milý, narozdíl od Péti nevím, jak jsi psal tehdy diktáty, ale i tak bych se rozhodovala mezi 3 a 4 hvězdičky.
Něco ti dlužím, takže 4.


 Uživatel úrovně 0

Sh.: Děkuji za uznání, hodnocení a reakci. Slibují, že kvůli tobě budu víc psát;-) Heh, vlastně už jsem začal... Nech se překvapit.


 Uživatel úrovně 5

Jak už Axel zmínil, dílko jsem četla před cca rokem a půl, když přišlo do ČaE. A zamítla ho.

Od té doby na něm udělal obrovský kus práce, posunul dílko o dvě třídy výš. Osobně si myslím, že o moc víc se udělat nedá, protože pak už by to byl zcela jiný příběh. A ten je ještě mimo autorův dosah (nezlob se, axeli - potřebuješ se vypsat, abys překročil ten bod, který sám ve svém psaní cítíš - a tady Ti rady k tomuto textu tolik nepomohou, musíš prostě s kůží na trh a víc psát, pak se to může zlomit).

Dílko je lepší, jak už jsem napsala, na druhou stranu cítím z něj tu dlouhou dobu u ledu - určitou topornost a vykalkulovanost vět. To je ovšem viditelné pro mne, protože znám rozmáchlost předchozí verze. Osobně jsem si myslela, že autor dílko opustí a napíše něco nového (klidně na stejný námět, ale zgruntu nově). Na druhou stranu mě potěšila spousta věcí, které si vzal k srdci a byly ku prospěchu věci.

Takže celkově axel vytáhl z mizerného textu průměrný příběh, za což má mé uznání a tři hvězdy.


 Uživatel úrovně 0

Zdar!
Plusy a mínusy hluboce prodrbány, přichází osobní pohled starého kamaráda tvůrce.
Když si vzpomenu na tvoje diktáty a slohovky na prvním stupni, na tvoje začátky s drd etc., nemužu ani níž, než 4*.
Měj se.