Příběh barbara
Autor: | dr MARTINS |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 19 |
Tento hrdinský válečník se jmenoval Dalimil a narodil se v male vesničce jménem Hadí Náruč. Od jiných barbarských dětí se lišil tím, že byl velmi vzdělaný a silný. Měl dokonce svého vlastního učitele, který ho učil všemu, jako např.: psaní,čtení, počítání,ale i boj s mečem, střelbu z kuše a luku, sebeobranu a také taktiky v boji. Učitel ho navštěvoval až do jeho 17let.
V 18 letech byl často na cestách, aby uživil rodinu. Pořád měl jeden a ten samý sen, stát se králem barbarů. Cesta ke královské koruně těžká a trnitá, ale nakonec po smrti dosavadního krále se mu jeho sen splnil. Již ve svých 25letech kandidoval na krále a povedlo se.
Několik let se jeho království dařilo skvěle. Pole byla úrodná, rodilo se hodně dětí a lesy byly plné zvěře. Jednoho dne se dozvěděl, že sousední království dobili trpaslíci. Národ mocný a bojechtivý. Také se dozvěděl, že se chystá útok na jeho říši. Ihned po obdržení této zprávy zvolal: “Všichni do zbraně“ .Okamžitě po tomto rozkazu se začala mobilizovat mohutná barbarská armáda v čele s králem Dalimilem.Za dva dny po mobilizaci vojsko odtáhlo bránit hranice říše.
První bitva se odehrála týden po rozložení tábora. Dalimil byl na útok připraven. Proto byla bitva vítězná. Bohužel bitva neznamená válka. Dalimilova armáda se nebála ničeho, protože měla skvělého vojevůdce. Jakmile ho vojáci jen zahlédli začali bojovat urputněji a horlivěji než obyčejně. Po dvou letech bojů král oslepl. Ale nesl to statečně. Tuto hroznou tragédii věděli jen dva nejvěrnější vojáci. Schylovalo se k rozhodující bitvě. Král vydal rozkaz: “Oblečte mě do brnění, tuto bitvu vyhrajeme za každou cenu“. Ač slepý, usedl na svého koně a vydal se do přední linie. Jakmile vojáci zahlédli Dalimila, začalo to v nich vřít a chtěli už bojovat. Náhle byl vydán pokyn k útoku. Všichni se bili statečně a horlivě. Celá trpasličí armáda padla. Všichni vojáci se radovali. V tom někdo zvolal:
“Král je mrtev“.
Dalimil byl pohřben ve své rodné vsi.V kronikách se psalo: Kdyby král Dalimil nevyjel do poslední bitvy, nikdy bychom tuto válku nevyhráli. Sláva mu patří zaslouženě.
PROTO MU VZDEJME ČEST!!
(za čárkami se dělá mezera !!! slepý je podle mladý ne jarní...)
Diskuze
Je to dobré, jen tu slepost jsem někde viděl:-)
Je to dobrý
Gondar: Mne sa ta smrť bojovnika pačila.... bol to pekný koniec...
No neviem ale tento pribeh sa podobal tomu predchadzajucemu.Je sice o trochu lepší ale na druhu stranu to nie je zase trhak, takže 4*.....pekne meno pre bojovnika :o))
No tedy sloh(muj oblibený)hrůza!,dej-Ať žije Jan Lucemurský a jeho sláva...No jinak jmeno Dalimil pro barbara?? noo tudiž 2*
Tebe už nehodnotím protože jsi PODVODNÍK!!!
mno... ono je to opravdu okoukané z minulosti, jak už řekli jiní.Dál bych se chtěl zeptat jak je možné přijít o oko aniž by si toho někdo z jeho armády všiml a taky (ale to každého světa v rom vašem to může fungovat takhle) jak to že se KRÁL VOLÍ není ten titul dědičný?Ale jinak moc pěkný příběh 3*
Nemám rád smrt barbarů...hlavně chrabrých válečníků.Ale příběh dobrý:-)4*
Nic moc já vim já to vim.
Doporučil jsem ti, aby jsi své přidělování a ohodnocování zvážil a hlavně napsal a odůvodnil své počiny... aspoň tedy pokud silně vypadáváš z davu... tady máš možnost...