V mém světě existovala kdysi dávno mocná Abbaddonská říše, která se po svém pádu rozdělila na 4 části - Eldebrand, Sion, Vatos a Skawen. Právě ve Skawenu se odehrává tento příběh. Ale ještě něco k zeměpisu. Skawen se dělí na severní a jižní část. V severní části se nachází i hlavní město Skawen. Tato severní část se dělí na tři podčásti - regiony. 1. je region Skawenský (okolí hl. města). Druhý je region Ormutzký (okolí hranic s Eldebrandem - město Ormutz) a 3. je kraj soutocký, jež je na severu a sousedí se Sionem.

Právě v Soutockém kraji - 50 mil na sever od hlavního města se nachází malá víska Visánek. Tam v jednom z malých domků bydlela malá elfka Aiko. Ta již od svých 4 let chtěla být válečnicí a ve svých 11 v ledasčem převyšovala i starší chlapce z Visánku ( elfího kamaráda Eldofira - s tím se hašteřila furt, dalšího elfa Thorina, se kterým měli společného mnoho věcí - mimo jiné i neustálé pečování o svůj vzhled a nakonec mladého hraničáře - též elfa - Hanka Huntera, synka správce místní kapličky). I stalo se jednoho dne, že se tato skupinka smrkáčů dala dohromady a začali se spolu toulat lesem. To trvalo 3 roky, než Aiko ve svých 14 letech dospěla ve velmi atraktivní a přitažlivou ženu.

Nakonec se tato skupinka spolu s barbarem Rasiczem Normanem a zlodějem Nolvartem (člověk) vydali hledat tajemný poklad na Raddleův statek, který ležel 2 hodiny cesty pěšky na západ od Visánku. Slýchali pověsti, že tam starý Raddle nashromáždil obrovský poklad, který naloupil, než pověsil šavli na hřebík. Po jeho smrti zůstal statek neobydlen. Dva majitelé, co se tam potom chtěli nastěhovat zemřeli podivnou smrtí.

Uvítání v Raddleově statku bylo celkem milé - v první místnosti je přepadl obrovský brouk, se kterým se hravě vypořádali. Potom po chvíli hledání Rasicz objevil sejf a i přes varování Aiko tam strčil pařátu - výsledek - probodnutá čepelí, 5 životů dolů a -1 k ÚČ a OČ. Od Aiko si vysloužil přezdívku Invalida.

Hank potom objevil tajnou chodbu, jež byla součástí studny. I spustili se dolů a prolezli několik místností. Tam si Eldolfir vysloužil od Aiko a Thorina přezdívku Slizounek za to, že nechal Aiko, aby si do jeho hávu utřela zasviněné ruce od bahna.

Potom se tu objevila z ničehožnic chodba vedoucí jinam - tajná. Po několikahodnovém bloumání po podzemí a objevení magických dveří, které nešli otevřít postavy narazily na tajemnou chodbu vedoucí na sever. Ta byla přehrazena železnými dveřmi. Tam se setkali s podivným tvorem, o němž se domnívají, že je to had, který tu podle pověsti má střeži Raddleovy poklady. Představil se jim jako Quimmel Bone - další záhada, protože podle pověsti byl Quimmel Bone lékařem, který pře padesáti lety za války se skřety zabil mnoho vojáků ve své ordinaci. Po dlouhém bezvýsledném jednání se družina otočila a i přes Quimmelův žalostný křik odešla pryč.

Pak se vrhla na průzkum jihozápadní části jeskyně, kde narazila na partu zombičů. Rozhodli se je sevřít u východu z chodby, aby mohli dva na jednoho. Aiko a Hank bojovali srdnatě. Pak však Hank dostal sešívačku do hrudníku a padl na zme. Ihned ho nahradil Slizounek Eldir. Ten však svou kovanou holí akorát výřil prach. Ailo postihlo bojové šílenství. Bojovlala do posledního dechu - kosila zombíka za zombíkem. Pak se však nechala unést neohrabaností zombičů a jedna z pařátů jí prořízla hrtan. Aiko padla na zem. Život z jejího těla ponalu vyprchával. Poslední co viděla bylo, jak dlouhonohý Rasicz Invalida dodělává poslední zombii. Pak záblesk. Další zombie padá na zem - Thorinův blesk ji usmažil hlavu. Pak už jen temnota a pohled z vrchu na bezvládné tělo. Otočila hlavu. Duše odletěla - navždy.

Tak to je příběh Aiko - mladé a statečné, leč lehkomyslné válečnice, která se mohla stát dobrou šermířkou. Doufám, že se z toho mladí a nezkušení válečníci poučí.