Hřbitov

Cesta Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 31

Okolo prach, na cetě jediný poutník z cechu zaklínačského. U pasu meč jenž trestá nepřátele lidského rodu, v dlouhém cestovním plášti, který odhaluje jen jeho sněhobílé vlasy. Jeho plášť pomalu splývá s krajinou zapadajícího slunce. Pomalu se zastavuje, a sundávaje tornu ze zad se ohlíží zdali ho někdo nebo něco nesledovalo. Po chvíli zcela ujištěný svou bezpečností pokládá hlavu na pečlivě připravenou tornu a spokojeně usíná.

Svítá, první paprsky slunce dopadají na zaklínačovu tvář, který stále podřimuje. Teprve po několika okamžicích zaklínač spatřil svit slunce, který provází celý den. Neochotně se posadí a začne prohrabávat svoji tornu, po chvilce v ní nachází kus sušeného masa, který s chutí sní. Zvedne se, podívá se na spalující letní slunce a pokračuje ve své cestě. Míjí stromy vyschlé, tráva tady neroste, jeho oči černají tím studem duše, který z krajiny vyzařuje. O všech zaklínačích je známo, že neznají žádné pocity, že jsou to jenom stroje na zabíjení, ale tenhle je jinačí, jeho city zůstaly neporušeny, zkouškou prošel, v cechu je velmi uznávaným, avšak zabijí jen ty nestvůry, které lidi napadají, ne ty, které jsou na pokraji civilizace, které jsou vůči lidem loajální.

Zaklínač se zastavuje a svěsí hlavu. ,,Kde jsou ty stromy? Kde je ten les? Kde jen ty živote, kde jen rosteš?" Jeho zmatená, vysušená tvář se pomalu noří do stínu pochybností, padá na zem, padá do země iluzí a snů. Rozhlíží se kolem sebe, když tu po chvíli k němu přistupuje krásná dívka oděná do červeného šatu. ,,Kdo jsi? "Ptá se zmatený zaklínač. ,,Pojď se mnou a uvidíš." Odpověděla dívka, která pokročila k zaklínači a podala mu svou něžnou ručku. Zaklínač vstává, uchopí nabízenou ručku a ze zdvořilosti ji políbí. Dívka se uchichtne a vede zaklínače do slastného neznáma. Po chvilce docházejí k propadlině, na jejímž dně zápasí dva lidé, zvuk jejich mečů doléhá až k zaklínačovým uším, příčí se mu v uších, poprvé v životě ho už nechce slyšet, ochvěje se a chce jít pryč, už nikdy nechce slyšet meč, to on ho sem dostal, je to jeho vina! Dívka se na něj podívá, popojdou o něco dál, kde ze skály padá obrovské tělo nestvůry, když už je téměř u úpatí, tak se nabodne na malý vyčnívající výběžek, vystříkne z něj krev, která smočí neduživou trávu pod ním. Zaklínač se otřese hnusem, ale tu ho dívka zase vede dál. Vstoupili na kamenou cestu, po níž zanedlouho vkročili do městečka, kde se u brány odehrávala šarvátka. Pár lidí napadlo jednoho vysokého a evidentně silného podivína, který byl zahalen v plášti, ten po chvíli tasil meč s dlouhým zaobleným ostřím a všech pět jich v mžiku zabil, z jeho obličeje zahlédli jen pár zelených zorniček svítících do tmy jeho zahaleného obličeje. ,,Proč mě mučíš, proč, proč?" Vykřikne na dívku nešťastný zaklínač. ,,Co jsem ti udělal? Kdo jsi, když mě takhle týráš?" Poslední výkřik a potom se dívka podívala na zaklínače. ,,Pořád nic nechápeš?"

Další den našel kupec na cestě mrtvého zaklínače, zvláštní bylo, že nebyl nijak zraněn.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

No tak vážně nevím, co tím chtěl autor vyjádřit, opět musím jako již někteří konstatovat ztrácení se v textu a velkou podobnost k Zaklínači od Sapkowského. Čekala jsem od toho něco víc než jen trochu odlišnou kopii. Chybí tomu vlastní fantazie.


 Uživatel úrovně 0

Povídka bez valného děje, atmosféry i bez nápadu. Navíc je s chybami.
Dle mě se pohybuje někde krůček od hranice schválení.

imho Takovouhle povídečku sepíše každý gramotný člověk na serveru za cca deset až patnáct minut.


 Uživatel úrovně 0

Možná je to mou schopnosti ztrácet se v textu ale nějak mi ušla návaznost mezi druhým a třetím odstavcem. Moje učitelka mi vždycky říkala abych si než začnu psát napsal osnovu a zamyslel se tak co a jak budu psát. tady by to podle mě taky trochu prospělo.
Jinak se mi líbilo pojednání smrtky a něčeho co by se dalo nazvat posledním soudem.
Z díla je trochu cítit Sapkowský, možná by šel podobný příběh napsat i bez něho.
hodnocení 2*


 Uživatel úrovně 0

Vzdal som sa hlasovania...diskusie som nečítal a myslím si len toľko, že príbehy v krčme alebo v klubu su 10* rozsiahlejšie a 10* zaujímavejšie...fakt sorry

+je tampríliž často používané slovo zaklínač..aj keď to mohol byť zámer..no neviem

+dielo ma ničím neupútalo

*málo akcie

Pokial si myslis ze som lovec diskusii tak mi daj vediet do posty a ja to zmazem


S pzodravoma prianim veseleho ducha
Zavulon


 Uživatel úrovně 0

Hranostaj:
Promin, ale mám opravdu dojem, že si tu na mě někdo zasedl, a přece jenom ty, prosímtě četl jsi už někdy knížku a měl jsi z ní nějaký pocit? Já si své pocity z knih pamatuji a vybavuji, tento pocit z vánoční koledy jsem si vybavil při sledování Zaklínače a při mém pokusu o jakýsi jeho konec. Přesně takhle jsem napsal "Příběh téměř vánoční" do ČJ, potom jsem si vzpomněl na Andersenovi pohádky, apod.
Pokus se nad textem a dílkem občas zamyslet.

abbé Faria


 Uživatel úrovně 0

používání času budoucího a přítomného jsem ještě nikde neviděl takto zparodizováno ...a to vysvětlení mě taky pobavilo ... že prej fyzika děje :)

a teď něco od tebe:

- četl jsi(jste) Zaklínače, četl jsi knížku Vánoční koleda od Dickense? toto je téměř zcela totožný příběh, Zaklínač se noří do říše snů a promítá si své události z minulosti, ale na konci Vánoční koledy má hlavní hrdina napravené srdce a neumírá, v mé předloze se zaklínač Geralt ohradí a.....

takže si to akorát zkopíroval ? :)


 Uživatel úrovně 0

S.i.d.:(ten co nic nechápe, ale také pro ostatní)
- ,,Pořád nic nechápeš?" - naznačuje končící souboj zaklínače se svědomím
- "Fyzika" děje :
- ano tohle je Geralt z Rivie, toto jsem napsal před tím než jsem se dodíval na polský tel. seriál, takto jsem si představoval jeho konec
- splývá plášť s krajinou? krajina se šeří do temného hávu noci - líbí se vám to více či méně než předešlé, podle mě je to zcela totožné s plášť omalu splývá s krajinou zapadajícího slunce
- vysoký podivín je sám Geralt, připomněl jsem ho svitem zelených zorniček které jsem viděl v seriálu vždy při a po boji, pokud se vám nelíbí napište obratem
- četl jsi(jste) Zaklínače, četl jsi knížku Vánoční koleda od Dickense? toto je téměř zcela totožný příběh, Zaklínač se noří do říše snů a promítá si své události z minulosti, ale na konci Vánoční koledy má hlavní hrdina napravené srdce a neumírá, v mé předloze se zaklínač Geralt ohradí a.....

Pořád nic nechápete?

abbé Faria


 Uživatel úrovně 0

precet sem diskuzi A kvuli tomu sem si precet prispevek este jednou.

ten casovej gulash je hroznej a uplne zbesile to menis skoro jak kdybys o tom nevedel .) vety krkolomny a zmateny...

fakt nevim o jaky pointe a vyznamu tady vsichni mluvej. Precet sem to kvuli tomu podruhy a vubec zadnou pointu nevidim.

Jak lidi psali pode mnou jak maj radi veci kdy si vyznam musi domyslet, tak me se zda ze tady si ho musi kazdej sam vymyslet.
Zajimalo by me kdyby tak tri lidi napsali nezyvisle na sobe jak tu pointu tak to budou tri jiny veci :D
kdyztak nekdo napiste co ste z toho pochopily? ja myslim ze se z toho nic pochopit neda.

btw:zaklinace znam (necet sem vsechno) ale ten tvuj zaklinac nema byt ten samy? nobo jo?? :D

Pořád nic nechápeš?- ne


 Uživatel úrovně 0

diskuzi si prectu az potom takze je hodne pravdepodobny ze to tady uz probehlo ale napisu co si myslim ja:D :
Nejdriv to (to uz nekdo psal urcite) tam furt stridas prit a min cas a to porad. Navic pritomnej a rek bych teda akcnejsi pouzivas kdyz pises jak si postava leha a usina a min. cas kdyz nekdo tasi a zabiji... :D
**
Jeho plášť pomalu splývá s krajinou zapadajícího slunce.- jak jako splyva s krajinou?

podala mu svou něžnou ručku. Zaklínač vstává, uchopí nabízenou ručku - podala-uchopi-rucku-rucku
doléhá až k zaklínačovým uším, příčí se mu v uších- usim usich

Další den našel kupec na cestě mrtvého zaklínače, zvláštní bylo, že nebyl nijak zraněn

Pořád nic nechápeš?- nechapu

no a nakonec originalita -vubec nic- myslim ze tohle by napsal kdokoli kdo umi cist a precet by par stranek zaklinace

2*
hoah




 Uživatel úrovně 0

Pořád nic nechápeš?