www.Dracidoupe.cz



Hlava

Příprava pro tisk (tisknuto 1326x)
Autor:Tfoft
Přidáno: 23:41:42 29.06.2007
Hlasovalo: 14
Průměrné hodnocení: 4.14

Anotace: Pomáhat lidem se málokdy vyplácí, o mluvící hlavě to však platí dvojnásob.

Au!

Padám dolů… Asi po schodech, všímám si, jak za sebou zanechávám krvavou stopu. Necítím. Necítím tělo, nemám jej, zůstalo nahoře, nahoře na černém kamenném kvádru zmáčeném krví mnoha a krví mou. Dlouhé ostré schody ničí můj účes, můj dokonalý účes, no, bylo i hůř. Blíží se konec, konec schodiště samozřejmě. Dopadám na zem, ne dnes jen smůla, žádná příjemná tráva pro dopad, jen hnusná kaluž vytvořená neobvyklou večerní přeháňkou. Je mělká, naštěstí. To je asi celé mé dnešní štěstí.

Co to vidí mé znavené, krví podlité oči? Ha, ruka! Ruka?! Ne! Ne, ne, ne, dětská ruka ne. Zvedá mě. Za vlasy! Taková nedůstojnost, neúcta, hnus! Co se mnou bude? Děti jsou nebezpeční a podlí tvorové. Pomoc?! Ne, to zvládnu, zachovej klidnou hlavu! Hlavu? Blbý vtip, když to je to jediné, co zrovna mám. Nese mě pryč! Poslední myšlenka určená těm bláznům nahoře: „ Já se vrátím i s tělem a uvidíte!“ Ona mne tahá za ucho! Teď si prohlíží zuby! Tak to ne. Tumáš! Kousnutí bolelo, co?! Au! Zase zem, tentokrát bahno. No počkej! Zapíchni si do nohy trn, kámen, cokoliv! Povedlo se, skáče bolestí. Tak domů, do chatrče.

Projížděl jsem zrovna džunglí na sever do své domoviny. Zakázka, která mě zavedla až dolů na jih, byla hotová. Tedy skoro hotová. Dalo by se skoro říci, že jsem změnil zaměstnavatele. Asi tak, že předmět původní zakázky si tak trochu vyměnil pozice s původním zaměstnavatelem. I když vlastně jen na krátko. Teď se zaměstnávám sám.

Umýt? No to si nechám líbit. Dělej to pořádně! Tak, tak, aspoň něco. Bláznivý národ, copak nevědí, že je to nehygienické nosit si domů hlavy? Asi ne, no štěstí pro mě, aspoň nehořím v nějakém kadidlem nasáklém ohništi. A teď ji přesvědčit.

Hej! To kousnutí nebyla jen posmrtná křeč. Reaguje, otáčí se. Halo! Tady na stolku! Ano, sice nemluvím, ale do mozku se dokážu nabourat i bez těla. Cože?! Ne kousat tě už nebudu, fakt! Fajn, kde je moje tělo? Dole pod pyramidou mezi ostatními?! V takovém smradu. To snad ne! No budeme jej muset najít. Ne, jako mluvící trofej zůstat nehodlám. Ano, seženu ti jinou, hezčí, taky mluvící. Půjdeme večer, po setmění. Domluveno. Teď mě omluv, musím se s tou dočasnou ztrátou vyrovnat.

Ano, na jihu žijí zvláštní lidé. Něčím jsou mi velmi blízcí, asi to bude ta neustálá touha po moci. No a jak jsem tam plnil onu zakázku, tak jsem se seznámil se svým terčem. Jelikož se mám vcelku rád, využil jsem toho a změnil priority. Po několika měsících nechutného podlézání, jsem konečně získal, co jsem chtěl. Stačilo už najít jen, no, ingredience, to je správné označení. Jestli to chcete vědět, tak to bylo odlehlé místo, nůž a nějaké to lidské individum. Mé, řekněme, zasvěcení se povedlo. Ať si kdo chce, říká co chce, přesná informace je přeci jen to nejcennější.

Má tělesná schránka byla stále pro mě sice nepostradatelná, ale už nemusela být v celku.

A pak jsem se vracel zpět domů, je to jen přeci pro mě přirozenější prostředí. Projížděl jsem zrovna tou hnusnou džunglí, možná se opakuji, ale když vám kus chybí, není to zrovna hezký zážitek. Soustředil jsem se zrovna na něco jiného, ukojen vlastní nesmrtelností jsem usnul v sedle, což byla téměř neodpustitelná chyba. Pro většinu příslušníků mého druhu by se tato chyba stala smrtelnou, pro mě naštěstí představovala jen nepříjemné zdržení.

Probudil mě až pach moči, výkalů a nemytých těl. Takové probuzení jsem za prvé nečekal a za druhé by se mi nelíbilo, ani kdybych jej snad někdy očekával. V cele se mnou bylo několik lidí. Nejvíce mě asi zaujal nervózní upocený tlustý kupec. Někoho mi připomínal. Než jsem se stihl rozhodnout koho, přišli si pro něho dva špinaví křováci, tedy příslušníci zdejšího kmene, na nenávist vůči jiným etnickým skupinám mám ještě čas. Nebo ne?

Už? Je večer? Tak mě opatrně vezmi a jdeme. Nese mě, teď už něžněji, míříme k pyramidě, na vrcholku plápolají strážné ohně usnadňující nám cestu. I měsíc se rozhodl pomoci a osvětluje hromadu bezhlavých těl v různém stádiu hnití. Tak děvče, hledáme nějaké čerstvé, bude nahoře. No tak, neostýchej se! Je to bolet nebude, když máte jejich hlavy jako výzdobu vašich, ehm, chýších, tak těl se taky bát nebudeš, ne? Ne, tohle to nebude, to je toho tlusťocha, co šel hned ráno. Jdeme dál! Ne, tohle taky ne, vždyť je ženské! Ne promiň jako žena se necítím! Proboha. Počkej! Co je to tamhle na tom vrcholku? Pojďme blíž! Kdybych mohl, tak se klepu nedočkavostí. Ách! Moje tělo! Žádná otevřená zlomenina po pádu, takový luxus jsem ani nečekal.

Tak a teď do práce! Přilož mě k mému krku a drž. Hotovo! Mám se zpět! Á ne, ještě něco chybí. Mám hlad! Holka, kde jsi? Líbí? Tak se podívej! Naposledy! Promiň, že ruším slib, ale to jedno kousnutí… I za nesmrtelnost se platí, život za život, rovnováha je důležitá, víš? V pohasínajících očích jsem kupodivu porozumění nenašel, nechápavé děvče.

No, výživné to zrovna nebylo, ale nejhorší to zahnalo. Co čekat od křováka? Hostina čeká nahoře na pyramidě…

By TfofT




Hlasování

Hlasování u tohoto příspěvku bylo uzavřeno.

Vidět hlasování jednotlivých uživatelů mohou vidět pouze přihlášení uživatelé.

Diskuze

Pro přidání příspěvku do diskuze se musíte přihlásit.

příspěvků. Řadit podle .
Počet zobrazených příspěvků: 1-8 / 8
Ikonka uživatele KrwekrwZlotasson    [pošta] NEW     20:16:22 02.12.2007
Hm... Tohle dílko je opravdu zajímavé. Je zde chmurná atmosféra neznámého místa s hlavou poskakující po schodech... A pak dítko vezme hlavu a odnese jí domů, aby jí hlava nakonec zneužila...
Narozdíl od ostatních de mě kurzívové pasáže líbí... Jako by autorka chtěla naznačit, že byly s krkem přeťaty i myšlenky, které se teYď dávají dohromady v útržcích, nebo , jako kdyby to byly sny...
Bohužel nemohu hodnotit, ale bylo by to 5*

Ikonka uživatele Fee    [pošta] NEW     16:49:45 18.08.2007
Drahý autore,

Shrnu své dojmy a pocity z povídky v několika bodech.
1) Je psána ich-formou, tedy v první osobě a vypravěčem je hlava neznámého muže.
2) Příběh je prolínán historií této postavy, myšlenkami z minulosti.
3) Děj začíná ve chvíli, kdy je hlavní hrdina popraven.
4) Jelikož jeho hlava dále žije, předpokládám, že je nesmrtelný, o čemž na konci sám mluví.
5) Hlava je nalezena nějakou dívenkou, která později slouží jako prostředník k vykonávání přání hlavy. Hlava s ní komunikuje, tudíž musí vládnout telepatii.
6) Na závěr po splnění přání je hrdina opět zcelen s tělem a dívenku zabije. Podle jeho posledních myšlenek usuzuji, že se chystá pomstít.

Ať už jsou mé postřehy správné či nikoli, příběh se mi zalíbil. Ale i výhrady k němu mám. Nelíbí se mi propojení minulého a přítomného času. Je sice přehledné a má nejspíš sloužit k vysvětlení toho, proč byl hrdina popraven, ale postava mluví o jakési zakázce, která není vysvětlena blíže, jen povrchově a velice chaoticky. Strhávám za to jednu hvězdu, takže za čtyři.

Ikonka uživatele sanife    [pošta] NEW     3:10:04 13.08.2007
Tohle dilko ma neco do sebe, to je fakt. Ctenar sice nevi co je hlavni postava zac a o jakou zakazku slo..tedy mozna jen ja jsem to nevycetla z textu..Ale zrejme to neni ani podstatne. Na druhe strane mne z toho pribehu zamrazilo a veru mne take presel hlad.
Abych to shrnula: trosku to na mne pusobi chaoticky a prilis zastrene, ale jinak to ma jiskru.

Ikonka uživatele Archer    [pošta] NEW     12:58:41 06.07.2007
Pěkné, moc pěkné, nemám moc co dodat, v textu je sic pár (asi dvě) částí, které jsem musel číst asi třikrát kvůli stavbě věty (ikdyž pravda, o mé stylistice ví své přinejmenším Lyrie ^_^ ) Ale po téhle stránce se mi dílko líbí...
Všichni tu píší, že část psaná kurzívou není příliš dobrá, resp. nedosahuje kvality pasáže o hlavě...musím bohužel souhlasit. Obzvlášť první tento odstavec je velmi...jak to říct...zmatečný, složitý...Asi bych hodně zjednodušil tu část se zaměstnavatelem, tato konkrétně mi absolutně zastavila běh povídky, nějak jsem se přes to nemohl přehoupnout.
Ještě jedna věc...téměř do konce jsem měl pocit, že se jedná o hlavu ženy...narážky na vlasy apod. a proto mě pak hodně zarazila část: 'Ne promiň jako žena se necítím!' ...nevím, možná jsem jen hloupý, ale prostě mě řeči hlavy stále evokovaly představu ženské hlavy...Tim spíš mě pak ale velice příjemně překvapil fakt, že onen muž a hlava jsou jedna a tatáž osoba...
No, stále se přikláním k 5* ...příjemné počtení.

Lovu zdar, Archer

Ikonka uživatele anarion    [pošta] NEW     21:43:06 02.07.2007
Zajímavé...opravdu zajímavé.
Ano, tím by jsem začal. Co se hřbitova týče, ten už má zažitou takovou tradici, hodně lidí píše jak jejich postavy zemřely, proč a jak a kde, ale tady to je jiné. Vždy jsem se setkal s dvěmy formamy vyprávění. Buď ze strany mučeného, nebo ze starny mučícího. Buď na straně vítězů, nebo poražených. Ale tady to bylo jiné..

Klaním se nad nápadem tohoto díla. Je to něco nového, něco jsem tady ještě nezažil..pokusím se formulovat chaos mých myšlenek, které se my v halvě nahromadily po přečtení tohoto díla.
Začátek díla byl opravdu zajímavý. V prvních řádkách jsem si připadal, že hlavní hrdina je zhýčkaný mladík lpící na svém vnějším zevnějšu...překvapilo mě to a myslel jsem si že mě autorka zbavý tohoto na první pohled klamného dojmu. A co se nestalo? Ono tak to opravdu je... Dále tu máme vyprávění z pohledu hlavy, myšlenkek a monologů, oddělené od těla. Opět něco nového a průlomového. To jsem vůbec nečekal a šokovalo mě to. Jakožto začínající čtenář, vhozen do studené vody, která tato zbrusu nová novela představuje se přiznám, že jsem zpočátku tápal tmou. Nevěděl jsem co se děje a proč. Pravdou ovšem zůstává, že tyto otázky vyřešily monology hrdiny *psané kurzívou* Neměly takový spád a já jsem musel u nich opravdu hodně přemýšlet.
Závěr mě překvapil, zvláště do posledních řádků. Nebylo to překvapení typu: Páni, to jsem nečekal, spíše se jednalo o tvorbu, jakou bylo dílo napsáno. Opravdu zajímavé

Celkové shrnutí: Toto dílo je pro mne průlomové a to způsobem tvorby. V tomto díle jsem narazil na novou verzi hřbitovního kultu a dosti mě to poblouznilo. Po přečtení mám v hlavě dosti zmatek. V první řade se klaním nápadu a bezvadným myšlenkám, která autorka dokázala podat nebývale originálním způsobem, na straně druhé mám v hlavě zmatek a cítím se jako by my v dílu něco uniklo. Možná to byla bohužel pro mě ta slabší kurzívová série, která kontrastovala s ostatnímy částmy textu menší čtivostí a spádem a tudíš my to důležité uniklo, ale odcházím mile překvapen.

Za originalitu, zajímavé a nové ponětí a postavu, která má opravdu zajímavé myšlenkové pochody dávám 4 hvězdy. Ovšem na konci dílka jsem cítil nepříjemný chaos v mysly...snad my to autorka odpustí, ale třeba jsem si na její nové podání hřbitovní novely ještě nezvykl...

s úctou anarion

Ikonka uživatele Shadowmage    [pošta] reputace: 1
Lyrie: +1
NEW     19:07:28 30.06.2007
Zdravím, Tfoft.
Tohle je skutečně originální příběh. Marně vzpomínám, kdy jsem četl povídku vyprávěnou nějakou částí těla. Líbí se mi, jak se hlava vyjadřuje, jak se duchaplně (je to to pravé slovo pro smotnou hlavu?) snaží získat zpět své tělo. Nepanikaří, věří, že se to podaří. Skoro se mi až chce říct, že ani v tak krajně nepříjemné situaci neztrácí hlavu (to už ale vůbec není vhodné :-) ).
Hlavního hrdinu podle těch narážek v kurzivovém textu vidím jako upíra, který se teprve čerstvě stal nemrtvým, a jeho nabytá moc mu umožňuje přežít, pokud alespoň hlava zůstane neporušená. Odseknutí od zbytku těla je pak ono zdržení. Než všechno napraví/najde si znova tělo.
Proč zrovna upír? Tak zaprvé ta schopnost přežít, pak jisté psychické schopnosti (dovednost v ovládání lidí je častým znakem vampyrismu), velká schopnost regenerace (zlomeniny by byly JEN nepříjemné, nikoliv fatální), v neposlední řadě pak ono až aristokratické chování a opovržení místními divochy, snad i touha po moci...A na závěr kousnutí, vysátí krve/životní síly.

Příběh se mi líbil a hodnotím jej jako kvalitní.

S úctou, Shadowmage

P.S. Ještě si neodpustím poznámku, že zrovna křováci se k pyramidám (a obětem aztéckého typu, i když kult hlavy odkazuje spíše někam do Oceánie) příliš nehodí.

Ikonka uživatele Nekroskop    [pošta] NEW     13:45:28 30.06.2007
Monology hlavy se mě zamlouvaly, co však kazilo dojem příběhu tak text psaný kurzívou, který byl až příliž nekonkrétní a moc jsem si z něj nevzal.
Minulost (hlava ještě s tělem) byla celá nejistá a nedokázal jsem ji nijak zařadit. Škoda že nebyla sepsána podrobněji, aby si čtenář doplnil mezery v příběhu, které jsou až příliš černé a nezřetelné.
Přemýšlel jsem, koho mi osobnost hlavy připomíná. Určitě je takových charakterů více, ale pokud jste hráli PLANESCAPE TORMENT tak si určitě vzpomenete na Morteho .-)

Nekroskop

Ikonka uživatele Lyrie    [pošta] NEW     23:42:11 29.06.2007
Tak tu máme povídku, která se spíše než samotnou smrtí zabývá děním po smrti a kterou, kdybych mohla, bych hodnotila nadvakrát. Jednou za Hlavu a podruhé za tajemného muže, tak tajemného, že se o něm nedozvídáme prakticky vůbec nic.

Příběh čtenáře okamžitě vtáhne dovnitř, skvěle popsaná, výborně charakterizovaná Hlava baví svou namyšlenou, zlomyslnou, egoistickou povahou, čtenář se usmívá nad jejím hořekováním o účesu a nad znechucením z toho, jak neuctivě se k ní chová malé křovácké dítě. Hlava je zlá, zlobí se, fňuká, poroučí, slibuje... Je sarkastická, ale i tak si pořád zachovává sebeúctu a jakýsi nadhled. Toto je zcela bez diskuze za pět hvězd.

Co už baví méně je popis, či spíše jeho absence u postavy, které hlava patří. Nevíme, co je to za muže (snad nějaký mág, šaman?), nevíme, k jakému zasvěcení kde došlo, jak se ocitl v džungli a co vlastně provedl, že byl zajat, uvězněn a následně popraven. Nebo byl obětován? Soudě podle černého kamenného kvádru, který mohl být dost dobře obětním kamenem, by to tak mohlo být, ale čtenář se v tomto případě musí domýšlet až moc. Retrospektiva je ošizená, pohled do mužovy minulosti nám nic zásadního neodhalí, i když muž vypráví, že po zasvěcení – ke kterému potřeboval odlehlé místo, nůž a lidské individuum - získal nesmrtelnost. Jak? Chybí tu aspoň přibližný popis rituálu, bylo by to zajímavější. Pak jel džunglí, kus mu chyběl. Kus čeho? Těla? Cesty do cíle? Je tu málo vodítek na to, abych si dokázala představit, kdo ten muž byl. Tato část tedy za dvě.

Nicméně pak se opět na scéně objevuje Hlava, úžasná ve své malichernosti a touze najít to správné tělo. Pobízí dítě, je nedočkavá, jeden by si skoro přál, aby to tělo nenašla a zůstala sama sebou, neboť přemýšlí, kdo koho vlastně bude ovládat, zda tím, že přiroste k tělu, Hlava neztratí svou jedinečnost. Neboť najednou hovoří oba dva, jak Hlava, tak i tělo (duše?). Bylo by zajímavé tuto postavu nadále sledovat, zda ti „dva v jednom“ najdou společnou řeč. Soudě podle jejího výkřiku : „Já se vrátím i s tělem a uvidíte!“ nepochybuji, že to bude ona, kdo bude rozhodovat. Tady bych zase hodnotila pětkou.

Sečteno podtrženo, rozhodovala jsem se mezi 3 a 4, ale Hlava na mě udělala dojem, takže přivřu jedno oko.

Lyrie



Soutěže
O Hlavu Zlatého Draka


News
Aktuality
Novinky
Bugfix


Vzhled
Family Silver
Historic
Simple Ancient Dark
Simple Ancient Light
Simple Evolved Dark
Simple Evolved Light
Timmothy Gold


Komunikace
16 přihlášených uživatelů
 
Chat (0 online)
Moudrá Sova
Fórum
Ankety


Control
Registrace
Nick:
Heslo:
 
Zapomněl jsem heslo


Doupě jinde
Na PragoConu
last.fm
Facebook

Vygenerováno za 0.89271402359009 sekund.
© 2002 - 2009 Almad a James Timqui, design © 2002 by Almad.
DrD, Dračí doupě a Altar jsou ochranné známky společnosti ALTAR
Všechna práva vyhrazena. Žádná část těchto stránek nesmí být reprodukována, publikována ani jinak
využita bez svolení Redakce serveru DraciDoupe.cz nebo svolení autorů jednotlivých příspěvků.
Novinky je možné sledovat pomocí RSS kanálu. Toto je verze 1.
Verze 2 je v přípravě a vývoj můžete sledovat na informačních stránkách