www.Dracidoupe.cz


Hraničář



Přírodní zbraň chodce

Příprava pro tisk (tisknuto 3144x)
Autor:Ascella
Přidáno: 8:48:07 17.03.2010
Hlasovalo: 12
Průměrné hodnocení: 4.75

Anotace: Alternativa chodeckému meči: Zbraně tvořené silou samotné přírody namísto démona meče, jejich kouzla a vyvážení.

Přírodní zbraň chodce

Obsah:


1. Na úvod

Tento text vznikl jako možná alternativa chodeckého meče z PPP a PPE ze dvou základních důvodů: Chodec pracuje s přírodní magií, sesílá léčebná, ochranná a poutnická kouzla, leč zbraň, která jej na cestách ochrání je ovládána démonem, bytostí nepocházející z podstaty přírodní magie. Chodecký meč zvýhodňuje chodce lidské oproti jiným národům a je podmíněn vyspělou theurgií: co však národy přírodní, s přírodou spjaté? Jejich stopaři, léčitelé, strážci kmenového území, ti všichni potřebují svou zbraň, aby přežili.

Chodecký meč vychází z jediné typologie chodce, z Aragorna, krále hraničářů. Je symbolem. Ale: mnoho PJ si stěžuje, že „všichni chodci jsou stejní“. Autorka symbol nebere, pouze nabízí alternativy pro národnostně/rasově rozmanité světy, kde příroda je zastoupena ať entitou, sílou, či božstvem.

Meč či jakákoli jiná zbraň chodcem zvolená je jím samotným propojena se silou přírody. Přírodní moc se projevuje ať v podobě vkládané esence za pomoci rituálu, nebo prostým spojením, žádostí (či u některých vynucením).

PPP jiné zbraně chodce nevylučují, leč velmi silně oslabují (jejich SZ se nezvýší). Dále staví chodce do pozice, kdy lepší zbraň má ten, kdo má více peněz na zaplacení theurgovi, než ten, jehož vztah k přírodě a nakládání s její mocí je ryzejší a prospěšnější (či jeho vůle k vynucení si lepší zbraně silnější). Tento text tedy ukazuje jinou možnou cestu…

V nápadové rovině (meditace, propojenost s přírodou) je autorem Ro´tin z Vřesoviště.

Hvězdičkami a kurzívou odděluji postřehy ze hry, osobní náhled na věc a zařazení do světa, které cítím pro úplnost potřebu zařadit. Pro možná nedorozumění ohledně pravidel, hratelnosti, vyváženosti.

Příroda: gaia, bůh, entita či prostě síla…

Tvorba chodecké zbraně vlastními silami spojením se s přírodou je možná jen v těch světech, kde přírodní moc je přítomná, reálná a mocná. Kde magie hraničářů vychází se spjatosti s přírodou a je jedno, zda je příroda božstvem (a přírodní magie jeho darem), jde o živou planetu z teorie Gaia, či zcela jinak. Příroda je hybná síla života a smrti. Hraničář její sílu čerpá k sesílání svých kouzel a to jak prospěšných, tak škodlivých, z pohnutek jí prospěšných či přímo proti ní. Příroda je však bdící. Cítí hraničářovu auru, cítí, jak s její silou nakládá, zda její dar je k užitku či ku škodě. Nerozumí záležitostem lidí, pokud tedy hraničář léčí venkovany, kteří vypalují les, bere příroda jeho počínání spíše za škodlivé a je na něm, jak si to s ní vyříká…

Hrát přírodu je pro PJ náročné jako je to s jinými božstvy. Příroda vidí věci po svém, nerozlišuje na dobré a špatné, ale na prospěšné a nikoli. Hodnotí hraničáře podle jeho skutků ve vztahu k ní. Hraničáři – ochránci přírody mohou mít nejsilnější její magii, naopak ochránci lidí velmi slabou. Ale vše nezáleží jen na přírodě, ale na hraničáři samotném, jak své působení vnímá, jak je sám před sebou vysvětlí. A jak má silnou vůli, aby přírodu přesvědčil o svém stanovisku a její podporu si případně vynutil.

Ve světech, kde je příroda božstvem vnímajícím a rozumícím i lidem bude situace jiná, dá se s ní komunikovat, obhajovat, vysvětlovat. Avšak tam, kde je sílou či Gájou se jí hraničář otevírá při níže uvedených rituálech. Dává se jí napospas. Tehdy je nesmlouvavá, neutrální vůči němu i sobě samé, pouze hodnotící v závislosti na jeho skutcích ve vztahu k ní.

Za úvahu stojí vztah přírody a astrálních sfér. Záleží na nastavení světa: jsou si přírodní a astrální sféra blízké, či jde o víceméně protiklady? Pokud druhá volba, i chodec, který užívá příliš mnoho magie nepřírodní podstaty může mít kontakt s přírodou těžší. Sobeckého a megalomanského chodce příroda může dokonce odmítnout – jeho aura je prosycená cizí magií natolik, že jej již nepovažuje za svého strážce. (Aneb zde má v ruce PJ bič na munchkiny). Je potřebná vyváženost, chodec podle pravidel není silnou postavou (jeho výhoda je ve všestrannosti) a vzala-li by se mu možnost nosit očarované předměty, které jiné postavy nosit mohou, byl by slabý. Musí být náhrada v přírodě blízké magii – šamanská očarování, tvůrci předmětů se silou přírody z druidských komunit, mimopravidlové předměty třeba podobných efektů, ale jiné podstaty. K sehnání spíše za zásluhy než za peníze.

Tvorba chodecké zbraně

Jsou dva základní přístupy k tvorbě. První je čistě silou vůle chodce, jeho meditativním spojením s přírodní silou, komunikace s ní, předložení žádosti, její obhajoba před sebou samým i onou silou. Druhý používá nějakou esenci přírody, ať je to např. namáčení v prameni, který je silným přírodním zřídlem, nebo „výhřezky“ přírodní magenergie ať třeba v posvátných žaludech či skutečná „kondenzovaná magenergie přírody“ (inspirováno Final Fantasy VII a materiemi). Oba přístupy lze spojit v mystický celek.

Je velmi na PJ a hráči, jak celý proces vzniku proběhne. Mělo by jít o velmi mystický zážitek. Prvně se chodec pokusí spojit s přírodou, či úplně nejdříve získat její esenci (o čemž může být samostatné dobrodružství). Tráví v meditacích v odloučení až několik dní a před samotnou přírodou hodnotí svůj život, co pro přírodu udělal, co udělal proti ní, co byla hloupost a co zlý úmysl. Příroda může pouze naslouchat a hodnotit, či může vyslat k chodci nějakého svého avatara. Chodec může mít vidiny mluvících zvířat či lesních bytostí, které s ním rozebírají jeho skutky, argumentují, ukazují věc z hlediska přírody, zlovolné či zkoušející bytosti mohou převracet jeho slova. Může se s nimi utkávat a zápasit, může být ověřováno jeho směřování, cesta života. Při meditacích se může otevřít i cesta nová.

Chodec je zkoušen. Příroda zkoumá jeho zásluhy, ale i jeho směřování. Hodnotí co a kolik si toho zaslouží. Především jde o zhodnocení předchozího života očima postavy ve srovnání očima přírody. Každá jedna meditace je odlišná od ostatních.

Různé národy řeší spojení s přírodou odlišně. Jsou různé zvyklosti od samotné hluboké meditace a duševních cvičení po požívání halucinogenních látek pro snazší navázání kontaktu. Důležitá je samota, nerušenost, otevřenost. Primitivní národy mohou mít rituály spojené s křepčením, zpěvem, motlitbami k matce přírodě. Záleží i na konkrétním jedinci, jaký způsob komunikace mu vyhovuje. Někdy stačí prostě v klidu sedět opřen o skálu v hlubinách podzemí, nechat vlasy čechrat větrem na stepi, nebo cítit pod nohama kořeny, být si toho vědom, vnímat, že to je příroda: všude, kam chodec vstoupí.

Při rituálu je nutné, aby chodec měl zbraň, kterou chce s přírodou spojit u sebe. Nesmí to být zbraň jakkoli magická, požehnaná, osazená démonem. Pouhé „čisté tělo zbraně“ (ale může jít o nadstandardní výrobu z trpasličích dílen či salamandři výhně ku příkladu). Zbraň může být jakákoli včetně základu pravidlového chodeckého meče, jehož výhoda je v délce.

Celá záležitost by měla být ponejvíce RP, ale ze strany PJ je nutná velká míra citlivosti a opatrnosti. Nic nedávat hráčům zadarmo, ale být spravedlivý. Květnatá mluva může leckdy skrývat špatné svědomí, neschopnost se vyjádřit a přiznání těch nejhorších chyb může ukazovat ryzí charakter…
Zde je možno poukázat na jejich činy v jiném světle, či poukázat na chyby, kterých si ani chodec není vědom. (Proč jsi zabil toho medvěda, bylo to k průchodu jeho teritoriem skutečně nutné?).

Může se stát, že chodec nedobré vůle, ale značné naivity při plném otevření se přírodě bude napaden až zabit, či přijde o pouto s přírodou až tak, že nebude moci získávat magenergii dokud ji neusmíří, neudělá něco se skutečným zájmem nikoli z vypočítavosti pro ni samotnou. A pochopitelně, svou zbraň chodce nezíská.

Pokud PJ potřebuje aby chodec svou zbraň měl, je možno postavu s možným průběhem meditace seznámit ústy mistra a být mírnější.
Na nepovedené meditaci, nezdařeném kontaktu s přírodou, lze vystavět námět pro dobrodružství, je to i zajímavý hráčský charakter – postava snažící se zvrátit špatný postoj přírody k sobě samému, zajímavý osobní cíl.

Pokud je tvořena postava chodce na vyšší úrovni, která nemá odehranou svou minulost, je třeba dohoda hráče s PJ, jaká postava má být, jaký je její vztah k přírodě, udělala-li něco pro ni, k čemu již dostala příležitost a podle toho zbraň přidělit.

Meditace může a nemusí mít vliv na další chodecké schopnosti.

Alternativou pro ty, které oslovila moc přírody namísto démonů, ale nesedí jim RP tvorba, je prostý hod k%, viz níže u zbraní pro kontaktní boj. Procentuelní šance je záhodno upravovat dle hraničářova charakteru a skutků.

* Příběhy ze života: Šóšeň z Neviděných, chodec-lučištník získal zásluhu vůči přírodě horlivým očišťováním přírodního zřídla zvaného Střelcův pramen, mocného znesvěceného místa, jehož sílu pocítí téměř každý. Ale ač se sám sebe snažil přesvědčit, že koná věc ve prospěch přírody, při meditacích souborem otázek vyvstalo, že jednal hlavně pro svůj prospěch, aby mohl vést vlastní meditace na místě, kde má šanci jeho zbraň být nejsilnější. Navíc při likvidaci znesvětitelů zastřelil zmámené zvíře, místo aby jej načaté přenechal spoludružiníkům, kteří mohou na rozdíl od lučištníka bojovat naplocho. Ač zásluhy k přírodě jsou a zbraň mu bude poskytnuta, nebude nijak výjimečná především pro jeho sobeckost a vypočítavost. Jeho hlavní chybou je, že je mírné povahy a svých činů lituje, ale příště se zachová stejně.
Krra-Bat z Neviděných, chodec-šelmín má přístup k živé přírodě „Vždyť jsou to jen zvířata a kytky.“ Svým přístupem si je natolik skálopevně jist, že příroda nic nenamítá. Při své obhajobě nezaváhá, je plně přesvědčen v souladu s mentalitou svého národa, o své pravdě o nadřazenosti zvířecích lidí nad zvířata a právu je dle potřeby zabíjet. Zbraň je mu poskytnuta, ale nijak zvláštní, neb k přírodě žádné zásluhy nemá.

* Průběh, inspirace pro PJ

Tradiční lidský průběh
Hraničář vnímal mrazivou jiskrnost čerstvého dne, šustivé listí, vůni bláta i opadaného modřínového jehličí. Vnímal a věděl, že příroda vnímá jeho. Byl jí otevřený, cítil její všudypřítomnost. V každém kousku listopadového lesa, v obloze, stejně jako v sobě.
Tiše vyprávěl, nedával pozor, jak skládá slova, nebylo to zapotřebí, znělo by to přetvářkou. Vyprávěl, jak věci byly, jak je vnímal, bez obhajoby, bez sebelítosti. Věci, jak se děly. Smrt stáda, které nedokázal zabránit, zachráněná dryáda, rovnováha života a smrti. Netajil své chyby, kdyby příroda přetvářku pocítila, co by se stalo? Padající kmen, nebo divá zvěř? Vyprávěl čím je, čím byl. Tiše, ale přesvědčeně šeptal, čím chce být. A stále cítil sílu podobně jako při každodenních ranních meditacích.
Trvalo to několik dní, čištění mysli, kontakt se zamrzající, usínající krajinou, utvrzování jí i sebe ve svých cílech. Proměna v dospělého strážce, zodpovědného uživatele její síly.
A nestalo se nic, jen náhle si byl vědom, náhle v okamžiku čerstvého rozbřesku, že je kontakt přerušen. Necítil tu velkolepou entitu na pozadí všeho.
Ponejprv se lekl, co asi udělal špatně? Ale jeho meč…soustředil se a cítil, že je něco jinak, s ním. Cítil pouto s mečem. Příroda sama kontakt přerušila, jeho zpovědi vyslyšela.

Nuchu, kroll
Po sedmém dni v ústraní byla Nuchu zemdlelá a hlavně vzteklá. Cítila sílu skal, cítila kořeny země pod nohama…a nic! Snědla by cokoli, holýma rukama by uškrtila třeba i medvěda, aby něco snědla. Kdyby nebyla tak unavená. Ale skaliska byla tichá, ani zvířátka, ani vánku…
Prásk! Uhodila svým kyjem do balvanu. Dost toho protivného ticha! Prásk!
„Já Nuchu! Velká válečník, hledá síla!“ Prásk! „Síla v gyj! Potřebuje!“ Řvala na skalnatou rokli.
V odpověď jí nepřišla jen vlastní ozvěna; kámen, do kterého mlátila, se tiše zeptal: „Vážně?“
Neslyšela jej, už se v bouřlivosti své povahy rozháněla k dalšímu úderu. Buď rozmlátí ten kámen, nebo svůj kyj!
Kámen se díval. To si náhle uvědomila a zadržela svou pádnou ruku. Její tvář byla ukázkou překvapeně tupého výrazu. „Nic nedít, unavená, hladová, chtít síla a zatím chcípne!“ zavrčela. Keř zázrakem se držící ve spáře se zahihňal: „Třeba jsi chtěla až moc, tolik chtěla, že na nás jsi zapomněla.“
„Hu?“
A had pod nohama zasyčel: „A jssi sssi jissstá, že sse nic neděje?“ Prásk! Hlavu mu rozmázl úder kyjem, ale nebyl to had. Jen několik rozdrcených kamínků prozradilo, kam palice dopadla.
„Já Nuchu!“ řvala na hory. „Válečník! Lovec! Nasytit kmen, zabít Hygu, najít stopy a zabít! Zabít troll! Vykopat vodu! A potřebovat sílu!!!“
Kámen se ztratil, keř zrovna tak a Nuchu omdlela vyčerpáním. Kdyby ne, viděla by, jak se had zakusuje do jejího kyje, vpouští do něj svůj jed…

Bloch Zol, mořský kudůk (mardůk)

Mladý kudůk rozjímal v ústí vodou vymleté jeskyně. Vlny mu dotíraly na holá chodidla, každý jejich náraz tvrdší, každá vlna smočí nohu výše, než ta předcházející. Blížil se příliv, nebude dlouho trvat a celá spodní partie jeskyňky bude opět pod vodou.
Vlna za vlnou, den za dnem. Bloch je nepočítal. Ryb měl dost, pramen vysoko ve skalách nebyl chutný, ale poživatelný a světlo dvě míle vzdáleného majáku sice připomínalo civilizaci, varovalo zbloudilé námořníky, ale zároveň dokazovalo osamělost a dravou moc těchto skalisek. O maják nikdo nepečoval, věčné světlo stvořené mardůckými alchymisty bdělo za strážce…Bloch byl sám s vodou a hvězdami.
Nežádal o nic, stál jen o samotu, o čistou mysl, o svůj kousek ticha daleko od ryku mardůckých tržišť. Přesto sám nebyl, cítil životem kypící moře, slyšel křik racků a rozuměl jejich volání, vnímal šarvátky skalního ptactva. A viděl smrt. Vše, co v moři zemřelo, jakoby bylo vyvrženo do tůněk kousek od jeho jeskyně. Mrtvé medúzy s průsvitnými klobouky, krabi, sépie, potrhané řasy. Smrt jakoby neměla konce. A Bloch toho si vědomý a s tím smířený seděl den za dnem. Nepočítal přílivy, jen užíval samoty a nekonečné krásy moře. A moře o něm vědělo. Vědělo, že až přijde čas, bude jej chránit do posledního dechu před všivými zlaťáky mardůckých obchodníků, a pak, až přijde čas bude vyplaven na břeh spolu s medúzami, pozřen kraby a racky. Moře cítilo jeho pokoru a odměnilo ji, aniž by Bloch o odměnu stál…

Sílení chodecké zbraně

První tvorbu zbraně podstupuje chodec při přestupu na šestou úroveň. Ke spojování s přírodou dochází každý další přestup, kdy příroda naděluje onen jeden mag navíc při běžném sílení. Pokud uzná chodce hodného, může mu zbraň vylepšit více. Tato běžná spojení jsou mělčí, chodec se „pouze“ ujišťuje, že příroda je živá a přítomná, že jeho konání je odměněno.

Při přestupu z 10. na 11., z 15. na 16., z 20. na 21. chodec podstupuje další hluboké meditace, které zvyšují (nebo mohou zvýšit) sílu zbraně. Zde záleží jak moc je magicky rozvinut ten který svět, ja dobré útočné démony (či jiná očarování) mají ostatní postavy, zejména válečníci. Chodec by nikdy v boji neměl být lepší než válečník. Pakliže na 25. úrovni má válečník běžně zbraň +5, pak je možno pokračovat se hlubokým sílením zbraně i na těchto úrovních. Pak se v maximu dostane chodec na zbraň +7 (nebo-li sedmkrát posílenou, na druhou stranu pravidlový chodec si má-li na to může koupit meč +7 jako nic…). Není řečeno, že se při hlubokém spojení musí nutně zvedat SZ, může jít o nadstandardní kouzla reagující na chodcovu minulost, či jiné schopnosti zbraně (nedoporučuji zvedat jejich dispozice k snadné manipulaci, tedy iniciativu).

Zbraně pro boj tváří v tvář

Základní spojení s přírodou zvedne SZ zbraně o 1, dá k dispozici 10 magů, ale již při prvním spojení mimořádně zasloužilého či ryzího chodce může dojít k získání zbraně lepší (a pokud běžně na nízkých úrovních jsou zbraně +x v družině, může být celý systém posunut výše).

Na 10. úrovni se následující tabulka posouvá o dva řádky dolů, běžná zbraň má SZ +2 a +2 magy nad rámec běžného chodeckého meče, či se jedná o chodecký meč +1, +2magy. Na dalších úrovních, kdy chodec podstupuje hlubokou meditaci se posunuje vždy o další dva řádky, alespoň tehdy, nechce-li se PJ zabývat tvorbou zbraní osobních, více RP využitelných než prostý útok.

Zbraní chodce je možno učinit celou kombinaci. Pak lze jejích chodeckých parametrů využít pouze jsou-li současně používány obě složky kombinace.

Následující tabulka jinými slovy popisuje v pravidlové vylepšování zbraně pomocí vyšších démonů. Mechanismus růstu magenergie zbraně a její síly je zachován.

Zbraň chodce – 6. – 10. úroveň
SZmagyk%
standardní+1101-60
mírně lepší+11161-75
lepší+21276-85
mírně nadprůměrná+21386-90
nadprůměrná+31491 - 95
vysoce nadprůměrná+31596-98
excelentní+41699-100

Sloupeček k% je určen PJům, kteří více než na RP hledí na statistiky a pravidla. I takto je možno zbraň v meditaci vytvořit (ne všichni hráči jsou mysticky založení a někdy prostý hod k% s úpravami za charakter a skutky může být lepším řešením, zdůrazní se aktuální „nálada přírody“, čili náhoda).

Zbraně dalekonosné

Příroda nemá ráda nečestný boj. Zabiješ-li zvíře v sebeobraně, je to pořádku, zastřelíš-li ho nečestně z dálky (a zezadu), je to lov a bude ti to tolerovat pouze nemáš-li jinou možnost se nasytit. Chodecká zbraň však není určena k lovu, je k obraně přírody, obraně chodce, aby nepřišla magie jejího ochránce vniveč, je pro případ nouze, je-li chodec zaskočen na cestách. Chodec není prioritně bojovníkem. Je všestranný, v ničem nijak zvlášť dobrý, ale nenahraditelný. Zbraně dalekonosné by neměly z této logiky být posíleny nijak zvlášť, předně už proto, že chodec má iniciativu ke střelbě. Dalekonosné zbraně jsou tedy s výjimkou těch, které jsou použitelné jako vrhací i pro boj tváří v tvář, oslabeny. Při základní tvorbě zbraně se jejich SZ nezvýší, získají však 10 magů.

* Chodec není příliš silný a je-li mu přiřknuta zbraň tváří v tvář, vystavuje se nebezpečí zblízka, může velmi snadno zahynout. Naopak bez chodecké zbraně pro kontaktní boj je v boji téměř nepoužitelný. Se střelnou zbraní stojí hezky v bezpečí, střílí nepřátelům do zad, využívá bonusů k iniciativě, nevystavuje se nebezpečí. Z pocitového, ale i logického hlediska je pro autorku nepřijatelné nějaké výrazné posilování střelby… Chodec-lučištník z obratných národů, zvláště pokud má coby hlavní vlastnost obratnost se při posílení střelné zbraně stane zabijákem, zde je snaha o vyváženost.

Střelné zbraně nedokáží seslat ekvivalent dvojitého seku jakožto zrychlená střelba (další bonusy k iniciativě), což vyplývá jak z vyváženosti, tak z logiky (meč vede chodcovu ruku, že je rychlejší, než je zvyklá, ale luk/kuše/prak neovlivní chodce jak rychle bude tahat střely z toulce, či odkudkoli jinud, kde je má připraveny…)

Ztráta zbraně

Chodec dokáže používat pouze jedinou zbraň. Nedokáže používat zbraň jiného chodce, neb každý chodec se spojuje s přírodou sám, sám získává toho, co mu náleží, jeho pouto je osobní. A to i když o svou zbraň přijde, osobní pouto a osobní kouzla z jiné chodecké zbraně jsou mu nepřístupná – je jiné povahy, jiné životní cesty, svou zbraň získal jinak.

Přijde-li však chodec o svou zbraň, může podstoupit novou tvorbu. Tehdy velmi záleží na tom, jak o zbraň přišel (byla to jeho chyba? Je to vypočítavost, když zahodí starou zbraň, protože právě získal zbraň nadstandardní výroby či zbraň exotickou, podstatně lepší než tělo jeho původní zbraně?), co se se zbraní stalo (byla zničena a síla přírody se vrátila k ní? Byla obřadně zničena na přírodně silném místě a síla z ní vypuštěna? Válí se někde nevyužitá? Byla prodána na základ a síla vulgárně odstraněna?).
V závislosti na odpovědi je přírodou poskytnuta náhrada. (a pochopitelně v závislosti na skutcích). Někdy to může být zbraň připadající 6té úrovni, jindy ještě lepší než ta ztracená.

Příroda nikdy nedopustí vznik dvou zbraní pro jednoho chodce např. kdyby chtěl mít jak zbraň střelnou tak pro boj tváří v tvář. Bude to brát za mrhání jejími silami a takový chodec bude spíše potrestán.

Zbraň a národ

Zde ponejvíce záleží na nastavení světa konkrétního PJ. Obecně však lze říci, že každý národ upřednostňuje jinou zbraň, kterou očarovává. Ostatně i každý chodec může upřednostňovat něco jiného. Národy neznající zpracování železa budou užívat zbraně z přírodních materiálů, kyje, obouruční střední kyje, hole, palice, oštěpy… Trpaslíci jistě nedají dopustit na sekery či střední verze kladiv a palcátů, lidé krom klasického chodeckého meče používají kopí, šavle či třeba i široký meč. Ke kudůkům se hodí kombinace krátkého meče a dýky atd. Každý národ má své strážce hranic, stopaře, ochránce přírody a vesnic, zvědy a průzkumníky.

Používá-li jako chodeckou zbraň takovou, jíž má národ za rodovou, přičítá si rodový bonus (pak má základní chodecký meč v rukou lidského chodce stejné parametry jako široký meč chodce, ale chodecký se stále vyplatí díky své délce.)

Smrt chodce

Pokud chodec zahyne, či je nalezena zbraň mrtvého chodce, je pro přírodu nejlepší vrátit její sílu k ní, čeho se nejlépe dosáhne obřadným zlomením (či vyjmutím esence) na nějakém přírodně silném místě.

Pokud zbraň není zničena, se smrtí chodce se ruší osobní pouto a zbraň se pro okolí stává obyčejnou. Síla přírody však ve zbrani ještě nějaký čas zůstává, vyprchává postupně, po zlomcích se navrací odkud byla vzata (není-li zbraň odložena na nějakém místě bez přírodní složky – v prokleté pekelné sféře, na místě znetvořeném silným působením magie nikoli přírodní podstaty atd.). V tuto dobu by ze zbraně alchymista dokázal vydestilovat magenergii (k zamyšlení: co na to příroda? Co na to hraničář v družině?).

Co se zbraní družina udělá může být z dalších zkoušek mladého hraničáře…

Kouzla

V této pasáži si neberu za cíl vypsat přesná znění obvyklejších kouzel: mnoho kouzel lepší či horší kvality, lepšího či horšího vyvážení a síly lze nalézt v hlubinách tohoto serveru. Poukazuji zde pouze na nápady a vyvážení vztahující se ke konkrétním skupinám kouzel. Detailněji jsou rozepsána pouze kouzla pro luk, kterým jsem se zabývala v nedávné době, jejichž ukázky jsou zcela nakonec.

Autorka upřednostňuje kouzla s RP využitím, či různě zajímavá a užitečná nad prosté zvyšování útoku (ať silou, nebo dodatečným zraněním jedem/živlem/čímkoli…)

1) dle druhu zbraně
Zbraně typu meče využívají všechna kouzla z pravidel. Ale k ostatním zbraním se hodí i mnohá jiná kouzla, např. palice a kyje místo „dvojitého buchu“ mohou používat kouzla silné rány (2k6+), kouzlo omračujícího úderu (zasažený protivník čelí pasti na ODL a může ztratit akci). Stejně tak sekery budou spíše rozsekávat a podtínat, než by se s nimi útočilo rychle. Dlouhé zbraně typu kopí a píka mohou mít kouzlo prodlužující je samé. Vrhací zbraně mohou mít kouzlo návratu (obdoba bumerangové hvězdice). Luk může kouzlem vystřelit dva šípy současně, přičemž ten druhý má sníženou šanci na zásah, může vystřelit magií obdařený šíp varování, který zraní za stínové životy.

2) dle ekosystému
Kouzla pouště metají nepříteli písek do očí a oslepují jej podobně jako Prasátko, větrná stepní kouzla mohou metat prach, cloumat náporem větru nepřítelem, zkoušet jej při zásahu srazit či odvát o několik sáhů, či s ním aspoň zamávat natolik aby přišel o akci. Kouzla z oblastí, kde je mnoho jedovatých živočichů mohou otrávit. Kouzla buší zamotávají nepřítele do trní, omezují jeho pohyb jakoby se sám prodíral křovím, mohou jej omezit v útoku i obraně, spoutat na místě, či jeho pohyb zpomalit na chvíli tak, že na akci krok musí vynaložit akce dvě atp. Z oblastí věčného ledu pocházejí kouzla způsobující omrzliny (a tedy opět postihy či zpomalení), metelice metající sníh a ledové krystalky. Aneb mnoho variací na totéž podané pro konkrétní oblast…

3) osobní chodcova
Kouzla osobní by měla reagovat na chodcovu minulost či prostředí z něhož pochází, a mentality jeho či jeho okolí. Chodec, který má zlou zkušenost s magií blesků nejenže má své zrcadlo, ale může mít i kouzlo zbraně podobné Odraž projektily pokoušející se „srazit blesk“ (aby nešlo o záležitost tak silnou jak se zdá, měl by odrážení věnovat akci a rozhodně pořádnou dávku magenergie). Chodec, který pochází z oblasti okupované nemrtvými (či má s nimi zlou zkušenost), bude mít kouzla posilující ho proti nim. Či kouzlo rvoucí z těla nemrtvého zpět vysátou úroveň či vlastnost. Kdo zažil střet s bytostí nezranitelnou zbraněmi může mít kouzlo obcházející (alespoň částečně) tuto nezranitelnost. Třeba kolo „zasáhnu všechno“ za 10 magů. Každá zbraň by měla mít alespoň jedno osobní kouzlo, nechť si chodec zakusí pocit její jedinečnosti a vztahu k sobě samému. U osobních kouzel se lze inspirovat v povolání Živan, rubrika Nová povolání.

Ukázka: Chodcův luk Zlatého lesa

Chodcův luk Zlatého lesa

Dlouhý luk s chodeckým očarováním
Parametry: základní očarování bez zajímavostí na úkor SZ

  • 6.-10. úroveň: SZ 5/+1, OZ -2, dostřely: viz dlouhý luk, magenergie: 10 (+1 mag za každou úroveň chodce nad šestou).
  • 11. – 15. úroveň: SZ 6/+1, OZ -2, dostřely nezměněny, magenergie: 17 (+1 mag za každou úroveň nad jedenáctou).
  • 16.-20. úroveň: SZ 7/+1, ostatní parametry nezměněny, magenergie: 24 (+1 mag za každou úroveň nad šestnáctou)
  • 21.-25. úroveň: SZ 8/+1, ostatní opět beze změny, magenergie:31 (+1 mag za každou úroveň nad jedenadvacátou)
Atd. po maximální úroveň, pokud to dovoluje herní svět a styl hry.

Kouzla luku:

Dle zbraně:

Pokud není řečeno jinak, při ovlivnění šípu musí ten být vystřelen ihned, z luku, který jej očaroval (sesílání v době natahování tětivy kupříkladu), nelze předat magii střele a dát někomu z družiny… Bez seslaného kouzla Rychlost lze obdobně jako v pravidlech učinit s lukem jedinou magickou operaci, i kdyby chodec díky svým bonusům k iniciativě mohl vystřelit vícekrát (či kdyby se rozhodl střílet bez míření každou akci jeden šíp).

6-15. úroveň

Nehmotný šíp
Magenergie4 magy
Trváníihned

Luk vystřelí bez nutnosti použít skutečnou střelu. Střela se chová jako obyčejný šíp.

Přízračný šíp
Magenergie8 magů
Trváníihned

Luk vystřelí nehmotnou střelu, která projde vším, co jí stojí v cestě včetně cíle, na který byla vypálena. Do obraného čísla se nepočítá kvalita zboje, pouze obratnost a magické vylepšení zbroje. První překážka, kterou šíp proletí sníží jeho sílu o 3, druhá o 5, po zásahu třetí překážky šíp mizí. Dále šíp mizí má-li proletět hmotou o průřezu větším než 2 sáhy (či než se ohánět čísly lépe říci: o průměru větším než hrudní koš zaplátovaného krolla. Tedy neproletí slonem skrz naskrz, stejně jako skaliskem, ale proletí dveřmi, běžným stromem, nikoli již sekvojí, proletí stěnou srubu, ale nikoli hradní zdí). Mizí i pokud nic nezasáhne (neletí donekonečna, ale jen do maximálního dostřelu luku).

Pro příklad: Chodec vystřelí na cíl, který se ukrývá za stromem, dále v letové dráze stojí další cíl. Strom bude zasažen s plnou silou. Dejme tomu, že chodec hodil na útok po všech úpravách za vzdálenost, míření atd. 10. Cíl za stromem již čelí útoku 7, ale hází si na obranu bez použití zbroje, štítu atd., tedy pouhá obratnost, za kterou má bonus +1. Pokud nehodí šestku, je zraněn. Šíp letí ke třetímu cíli, který čelí útočnému číslu 5.

Signální šíp
Magenergie2 magy
Rozsah1 šíp
Trvánídoba letu šípu

Luk dá použitému šípu vlastnost signálního a to dle přání chodce – buď sršící pro noční použití, nebo čmoudící pro denní užití.

“Živanův šíp“ (Magický šíp)
Magenergie7 magů
Rozsah1 šíp

Luk předá použité střele svou magii, učiní ji magickou při určování co zasáhne a zraní. Parametry šípu se nezmění, pouze dokáže zranit bytosti zranitelné jen magickými zbraněmi. Od šestnácté úrovně lze vytvořit kouzlo chovající se jako C+, či kouzlo proti konkrétnímu typu nestvůr lze zařadit mezi osobní kouzla zbraně.

Dvojí výstřel
Magenergie8 magů
Trvání1 útočná akce (nelze vystřelit dvakrát během jednoho kola, resp. s chodeckými bonusy k iniciativě i vícekrát.)

Luk pomůže chodci vystřelit dva šípy najednou, oba musí směřovat na jeden cíl, „hlavní“ šíp má postih k útoku -3, „vedlejší“ -5.

Přesná střela
Magenergie5 magů
Trvánídvě útočné akce

Luk navádí chodcovu ruku, dokáže vystřelit přesně i bez míření. Jinými slovy snižuje postih za střelu „od boku“ v jediné útočné akci z -2 na -1.

Šíp varování
Magenergie3 magy
Rozsah1 šíp

Střela působí stínové zranění.

Zpevněné lučiště
Magenergie3 magy
Trvání1 kolo

Lučiště se změní v použitelné k obraně, zbraň získá OZ 0.

Označení
Magenergie4 magy
Rozsah1 šíp
Trvání5 kol

Střela se rozzáří, stejně jako místo zásahu, byť to spíše fosforeskuje než září. Může napomoci v boji v temnotě označením nepřátelského cíle, krátkodobou přítomností malého zdroje světla. Jakmile střela zasáhne cíl/dopadne, pohasne a světélkuje pouze místo zásahu.

Nadnes šíp (UnknowN, Chodcův luk a kouzla luku)

16. a vyšší úroveň

Větvička, Rychlost, Zvýšení síly zbraně, Rozpoznání nepřítele, Najdi nepřítele/neviditelného/neviděného/Ohnivý/ledový hrot(UnknowN, Chodcův luk a kouzla luku)

Odstřel rachejtli
Magenergie6 magů
Rozsah1 šíp
Trvání1 kolo

Obdoba odrážení projektilů zbraní pro boj tváří v tvář. Chodec dokáže srazit rachejtli aby buď explodovala ve vzduchu, či byla vychýlena z dráhy letu.

Hůl
Magenergie4 magy
Trvánístále

Luk se změní v dřevěnou nekovanou hůl pro boj tváří v tvář, nelze z něj sesílat další kouzla zbraně vyjma kouzla Větvička, přelévat magenergii však ano. Hůl má SZ 5/-2, OZ +1. Stále jde však o zbraň posílenou přírodní magií: je hůře zničitelná než obyčejná hůl.

Dle ekosystému:

Majitel Luku Zlatého lesa pochází z hlubokých hvozdů, kde je střelba pro hustotu stromů i podrostu náročnější, je zde přítomnost různého houští a křovin. Zima zde bývá krutá.

Střelba mezi stromy
Magenergie3,6,9 magů za 1 šíp

Šíp vystřelený z chodcova luku dokáže „kličkovat“ na své letové dráze. Může být vychýlen z dráhy max. o 30°, maximálně třikrát. Inspirováno kouzlem Vychyl šíp (UnknowN: Chodcův luk a kouzla luku).

Šlahouny (Šíp zapletení)
Magenergie2 magy

Ekvivalent kouzla Prasátko. Po zásahu se ze šípu rozvinou různé šlahouny, které způsobí protivníkovi stejné potíže, jako při prodírání se houštinami podrostu Zlatého lesa. Protivník si hází proti pasti obr~8~nic/-2 iniciativa a pohyblivost v dalším kole po zásahu, -1 následující.

Polibek zimy
Magenergie3 magy
Trvání1 kolo

Šíp zledovatí, po zásahu cíl čelí pasti odl~9~nic/ztráta následující akce. Šíp jej doslova zmrazí.

Dle osobnosti chodce:

Šóšeň z příkladu výše se zařekl, že již nikdy nezabije žádné zvíře pokud jeho společníky nebude trápit hlad. Myšleno zvíře proti němu štvané cizí vůlí, pánem psa atd. Jeho luk získá schopnost zranit zvíře pouze stínově za pouhý 1 mag/šíp, narozdíl od Šípu varování, za další 1 mag zajistí, že střela nezůstane v ráně, ale způsobí pořádnou modřinu a od kůže se odrazí.




Hlasování

Hlasování u tohoto příspěvku bylo uzavřeno.

Vidět hlasování jednotlivých uživatelů mohou vidět pouze přihlášení uživatelé.

Diskuze

Pro přidání příspěvku do diskuze se musíte přihlásit.

příspěvků. Řadit podle .
  [Předchozí]
Počet zobrazených příspěvků: 1-10 / 11
Ikonka uživatele darkkkn    [pošta] NEW     9:12:39 24.04.2010
Zdravím
1) Je to šíleně dlouhé :-(. (To není problém, jen mi to vadí).
2) Zpracování je kvalitní, a s trochou úpravy do mého světa použitelné.
3) Nápad je dobrý, a souhlasím s tím že chodec něco takového potřebuje.
4) Celkový dojem, je takový že i když mi to zabralo strašně moc času na čtení, tak to je velice dobré dílo.

Hodně štěstí s další tvorbou.

Ikonka uživatele Zdenál    [pošta] reputace: 2
anarion: +2
NEW     17:49:46 23.03.2010
1. Pravidla reseni problemu naznacenych v uvodu resi:

Nemam tet pravidla po ruce, ale jsem si temer jist ze se tam pise o tom ze je mozne pouzit jako zbran chodce jakoukoli zbran z pravidel a demona do ni zaklit s tim ze je tam vagni veta o tom ze nektera kouzla nelze pouzit pokud to je vzhledem k typu zbrane nesmysl (prasatko u kyje). Co se tyce toho ze mec chodce je mnohem silnejsi i v zakladu nez zbrane ktere jinak smeji hranicari pouzivat... PJ muze hranicari dat v podstate cokoli s obdobnymi statistikami jeli to pro dobro hry, pokud hraci k jeho postave mec nehodi.

Odbocka mimo k meci jak je v pravidlech:
Jinak mec chodce a jeho statistiky jak je to v pravidlech jsou takova ta zprasena vyjimka, to je bez debaty (je to pravidlove stredni zbran, ktera ma statistiky (priblizne) dlouheho mece (tezke) v rukou chodce a sirokeho mece v rukou ostatnich).

2. Chodec vs. Druid:
Jsou dva odlisne smery, rekrutuji se ze stejneho typu, maji hodne spolecneho, ale v pristupu k prirode se z podstaty lisi.
Druid prirodu chrani, aktivne se o ni zajima, veskery jeho zivot se kolem ni toci. Muze se tedy jeji ochrany a pomoci dozadovat a take za to neco nabizi ci dava.

Chodec se v ni proste pohybuje, pouziva znalosti o ni. I kdyz k ni samozrejme muze mit vstah, jeho zivot se kolem ni netoci. Prirodu muze mit rad klidne i valecnik, kouzelnik zlodej... je to podobne. Nema zadne zavazky a nic specialniho od ni nemuze ocekavat. Priroda nema absolutne duvod k tomu aby chodci neco davala.
Ve srovnani s archetypem druida - druid zbran dostne primo od prirody/hvozdu (sukovici/hul nebo co to je), chodec si ji musi opatrit prez treti osobu.

Demon vs. priroda:
Co se tyce demona - dle meho neni nutne v DrD svete rict ze je pro prirodu neprirozeny. Demon je v DrD univerzalni zpusob tvorby kouzelnych zbrani a predmetu, dovedu si predstavit v DrD aplikovatelny system ktery bude prez demona resit drtivou cest prirodni magie, nebo magie obecne (i kdyz uznavam ze to je jak jit s kanonem na vrabce). Pokud se v prirode vyskytuji magicka zridla etc. muze klidne dochazet k mimovolnemu zaklinani demonu do veci, ruzne lesni magicke bytosti mohou byt zalozene na demonech "posedlosti". Nevidim v tom problem.

Co se tyce prirodnich povolani, bestiar naznacuje ze s demony mohou pracovat CP povolani (babice, vedma, vymytac...), tedy kuprikladu "chodci" indianovi demona "mece" do jeho tomahawku zakleje CP saman ci staresina pri nejakem obradnim totemovem tanci.

Tedy kratce: Pro reseni problemu naznacenych v uvodu neni nutne nove dilo, pravidla rikaji vnimavemu PJ celkem jasne jakym smerem jit pokud chce problem nejak resit.

Jinak, apriori proti alternativnim zpusobum reseni kouzelnych zbrani nejsem, nicmene toto dilo mi do konceptu chodce nezapada (jak z vyse zmineneho vidno, moje predstava se neomezuje zdaleka jen na archetyp Aragorna, ale obecne na jakehokoli tvora zijiciho trvale v prirode, znajiciho ji, zijiciho s ni ve vetsim/mensim souladu, ale nikoli s ni existencne spjateho).

U me je to tak 1, 2 hvezdicky za nastrel systemu jakym smerem by se mohlo jit a s tim ze se uplne rozchazime v pohledu na chodce jako archetyp a jeho roli. Tenhle prispevek ho v podstate prisouva k druidovi a vzdaluje ho ostatnim povolanim. Neguje dle meho volbu kterou hranicar na 6. levelu dela - priklon k prirode a nebo k lidem. DrD zadnou stredni cestu nema.

pozn.: dodtecne pridavam hvezdicku, precijen dve jsou asi moc "hard-core". Prace za tim je, vysledek je zajimavej, o tom zadna.

Ikonka uživatele Ascella    [pošta] NEW     18:53:59 22.03.2010
Zdravím všechny zúčastněné,
popravdě jste mne svým hodnocením více než mile překvapili. Čekala jsem, že dílo bude běžnými hráči/PJi zcela odsouzeno a smeteno z vámi již vzpomínaných důvodů (přílišná spjatost s přírodou atd., a hlavně "mentorství" které vzpomenul anarion a které se mu příčí).
Ano, je to můj a Ro´tinův subjektivní názor a přístup ke hře, k nastavení našich světů. Čekala jsem, že pro většinu lidí nepřijatelný (a vyžaduji jej jen od svých hráčů a i tam v povahách chodců může být velmi značná variabilita, není dáno co je "správné" jaký vztah k přírodě má chodec zaujímat, je to jen na něm, jak se k ní postaví).
Dílo jsem napsala (a vlastně tak píšu vše) pro svůj svět, pro své hráče a aby to bylo pěkné pro sebe (jsem neuvěřitelný bordelář, v mých poznámkách, nápadech a štěcích se vyznat je síla...takže hezky sepsané, vytištěné, zasložkované = urychlení hry :-) Na vás jako čtenáře vlastně v prvopočátku vůbec nebylo myšleno, jen když už něco je hotové, má to jakous formu a jakýs přínos/inspiraci i pro veřejnost, je škoda aby to hnilo jen v mém počítači a v mých příbězích. To je důvod, proč publikuji (ať toto, nebo živana, nebo a to především dobrodružství). Nechci aby to vyznělo nějak špatně/sobecky/namyšleně, ale píšu pro sebe a publikování zde je pro mne vedlejší. Tvořím pro svou skupinu a když to použije někdo další, nebo poslouží za inspiraci někomu dalšímu, splnilo to více než bylo očekáváno. (Fafrin: cením si toho).

Tedy příspěvek tak vnímejte: subjektivní postoj k problému chodec a příroda. Inspirace. Ukazuji jednu cestu z mnoha alternativních, vezměte ji jako návod jak na to. Nebát se udělat si chodce po svém a je jedno, zda-li jde o Matku přírodu či jeho vlastní vůli, dát mu něco svého: mystiku. Nenechat ho být pouhým "bojovníkem co léčí".

Co člověk, to názor na přírodní magii, to jiné nastavení světa, jiná filosofie, mytologie, metafyzika. je zde velký prostor a postihnout veškeré přístupy k tomuto je nemožné, každý si to musí zpracovat sám podle sebe. To jsem udělala. Pravidla jsou kostra na které se dá stavět dále a dále. A neříkám, že i v jiných oblastech či jiných názorových skupinách mého světa to nebude jinak...

Co jsem sledovala napsáním příspěvku: dát chodci individualitu, dát mu vlastní škálu kouzel podle jeho osobnosti, jeho vztahu k přírodě (či světu obecně), jeho vzpomínky, minulost, jeho životní cestu. A umožnit rozmanitost pro růzbné rasy v rasově pestrých světech. Ano, druid je alternativa k chodci více přes přírodu, ale není příliš bojeschopný (nebo by neměl být). Proč nemít "strážce přírodních parků", strážce cest spjaté s přírodou, pokud její magii využívají? Námitka, že přírodní národy mají druidy se mi nezamlouvá. Ano, mají, ale druid není bojovník. Není to stopař, zvěd, který se může vystavit nebezpečí (i mimo své území ať je definováno hvozdem či třeba pouští); není to ani strážce kmenových stezek, strážce příchozích a bojovník za svou oblast a kmen spjatý s přírodou. Jistěže jsou výjimky, budou váleční druidi, stejně jako budou pokojně meditující chodci.
Chodec "ekolog" vezme toto v plné šíři, slouží přírodě, chrání ji, chrání lidi na cestách s ohledem na přírodu. A naopak jsou chodci pro lidi, vyloženě strážci cest, tuláci a pocestní...Každý však využívá přírodní magii, některý ji bude mít silnější, jiný slabší. Každý podle toho, odkud pochází.
Druid může být pro hru povolání nepoužitelné - nutnost být ve hvozdu (nebo jeho ekvivalentu pro jiné ekosystémy), výborné CP, ale pro některé typy her nepřijatelné. Chodec může být všude, je všestraným "na-půli-cesty-bojovníkem".

Dalším důvodem je dát PJi možnost nesystémové tvorby zbraně. Sice jsem se zabývala pouze klasicky pravidlovým sílením, ale je jen na přírodě (a chodci), jaká jeho zbraň bude. někdy může posílit útočnost, jindy magii, někdy vše, jindy dostane zase kouzlo navíc nějaké hodně zajímavé. Individualita. Pro jednoduchost u CP je záhodno se řídit pravidly, ale pro hráče cokoli... nebo pro CP o kterých má PJ jasné představy.

Víte jaké to je? Síla vzpomínky? Když vás PJ vyděsí k smrti, dovolí vám prožít neuvěřitelně silný zážitek plný děsu a pak na vyšší úrovni dostanete velice dobré kouzlo proti nemrtvým, jehož sesláním se vždy znovu a znovu ta vzpomínka vybaví? ten pocit okolo žaludku... Nesesílám to kouzlo ráda, leč je nemrtvých kolem mne až příliš... Přála bych běžným hráčům a PJ aby si dokázali hru takto prožít a tímto se jim dává i pravidlová možnost...Mít něco zcela jejich, zcela vlastního. Mám své kouzlo proti nemrtvým a mám svou vzpomínku, která pro mne činí kouzlo seslatelným jen ve chvíli největší nutnosti...

Anarion: Chodec by vždy měl být bojeschopnější než druid a text je psán s tímto cílem, defacto chodce v boji posiluji, umožňuji mu být osobitý, svůj, požívat zbraň jakou je mu libo bez zvýhodňování meče (trpaslík s mečem je pro mne špatně představitelný, ale trpasličí chodec s válečnou sekerou chodce, to je jiná, strážce podzemních stezek, stopař skal...) Vodím za nos...hm :-) Jo, tohle je ta reakce, co jsem očekávala :-) Neříkám co je dobré a špatné, každý PJ a hráč si to musí vyřešit sami, já ukazuji svůj svět, pro který je to psané. Bez světa bych nikdy nepublikovala, bez hraní a herní podloženosti...viz výš...kdyby mi tu nezbývaly nápady, které si myslím, že by mohly být užitečné či alespoň inspirativní, zůstávala bych na tomto serveru pouze u Galerie. Ber to jen jako inspiraci, nc víc, nic míň.

UnknowN: Nápad s životní energií a znalostí struktury zbraně je velmi zajímavý a pro mnohé chodce atraktivní a pochopitelně i v jednom světě může být mnoho přístupů ke tvorbě zbraně démony počínaje přes přírodní sílu až po sebekázeň a znalost sebe sama. Je jen na psychologii postavy, jejím původu a zaměření, co si zvolí. Ano, hodně se mi to líbí...

Noeh:
střelné zbraně: jistěže je člověk jen článkem, na lovu není nic špatného, zde je spíše jakés (pokulhávající) filosofické vysvětlení proč střelné zbraně nedělat silnými. Pro prostou vyváženost v pravidlech. Třeba moje větrná chodkyně s chodeckým oštěpem se může postavit směle vedle válečníků, stáhnout na sebe nějaký útok, ale nikdy se jim nevyroná a neměla by se jim vyrovnat - může toho tolik dalšího... Nikdy v boji nenapáchá takové škody, ale vystavuje se přímému riziku. Takový střelec si stoupne bokem mimo všechno ohrožení, čerpá všech svých výhod z bonusů k iniciativě, pokud je z obratných národů má takový útok, jakého běžný hraničář s jakoukoli chodeckou zbraní prostě nemůže dosáhnout. to se mi nelíbí. I když možná můj náhled na to je deformovaný přítomností chodce-lučištníka v družině a vidím, co jeho střelba dokáže a co by mohla dokázat, kdyby se ještě více posilňovala.

sílení chodeckých zbraní považuji ve svém světě za nutnost, válečníci nakupují lepší vybavení, tedy i chodec by měl dostat něco víc...

procenta a pasti: nesouhlasím s nimi a po pravdě jsem je dala jen pro tebe a pár jako ty :-) a kdybych je neměla zpracované pro komplikovaný systém arény, asi byses jich nedočkal :-) V aréně nemám čas zamýšlet se nad tím, jaký který chodec, kterého si hráči naházeli je, musím se spolehnout na několik hodů, které jej vygenerují. a pouze moje niterná potřeba tkát příběhy z některých figurek arény dělá něco víc...
Řekla bych ti: pojď si zahrát se mnou a uvidíš, jak lze spojit kostky a RP (kompromis mezi takticko-detektivní družinou a RP-příběhově laděnou PJkou, výsledek nás myslím staví docela vysoko :-))) no, vzhledem k místě bydliště to asi není možné).

a ona spjatost s přírodou: Inu chodec využívá přírodní magii, některý ji bere z přírody násilím, jiný pokorně, někomu je to jedno, hlavně, že funguje. jsou tací, kteří berou a nedávají, jsou tací, jejichž vůle je natolik silná, aby dostali čeho žádají. Veganských typů bude málo... Tedy vzpomenutá moje větrná chodkyně rozhodně není žádným fanatikem/ekologem. Pomáhá lidem - dle Fafrinova pojetí. Putuje s družinou a zaměřuje se na problémy slabších, snaží se řešit věci spravedlivě a být zároveň oporou družiny (kdyby to byli typičtí žoldnéři, asi by s nimi jít nemohla, ale má na družinu dost velký vliv, aby dokázala prosadit svá stanoviska-snažit se žehlit spory a chránit přírodní tvory, kteří sami tu moc nemají). Přesto cítí k přírodě respekt, vnímá ji v úplnosti a ač její podstatou je vítr, chápe, že skála je pro trpaslíky stejně důležitá jako její vítr. Velmi kladná postava, která dělá spoustu chyb, které ji posouvají spíše k neutrální :-) Ale pořád běžný chodec běžného pravidlového pojetí, který má jen něco svého navíc. Svou vzpomínku...
Naopak pro přírodu mohou být chodci tím nejškodlivějším - rozumnějí ji, ale mnozí se nebojí prostě využívat. A součástí přírody je zrod i zmar, tedy příroda často ani využívání nebere jako špatné ,ale prostě jako jsoucí. Jako přirozený vývoj, evoluci. Co více ji symbolizuje? Pak netřeba řešit co je dobré a co ne...
Je na hráči, jak svého chodce pojme.

Do Putyky, do síní hraničářů posílám text o hraničářských spolcích v mém světě, pro někoho inspirace, jiný ani nemusí číst, pro někoho objasnění asi špatně zvládnutého vysvětlení spjatosti s přírodou, které zřejmě vyznělo špatně...
Neberu vám variabilní chodce, chodce mnoha archetypů a povah, neberu je ani svému světu, pouze nabízím jednu z mnoha alternativ.



Ikonka uživatele Gorgos    [pošta] NEW     14:29:13 20.03.2010
Dílo se mi velice líbí v tom směru, že nabízí alternativu pro ty, kteří chtějí mít "přírodnějšího" chodce. Tato myšlenka je v díle velice silně zakotvena. Příroda je zde líčena jako entita, která se na základě vlatních zákonů rozhoduje o tom, jestli je pro ni daný chodec dobrý nebo ne. Je to velice zajímavá alternativa pro světy, kde je příroda opravdu myslící bytostí, entitou, bohem ... etc.

Jiné světy budou mít s tímto pojetím problém, protože od přírody vyžaduje vědomé rozhodnutí. Také vyžaduje, aby měla příroda určitou "morálku", odlišnou od lidské, ale i tak se jedná o určitý druh rozhodování o dobru a zlu.

A je tu ještě jedna drobnost. Chodec je zde představen jako někdo, kdo se snaží přírodu pochopit, proniknout k ní a získat o ní informace. To není velký problém, ale pro mne je rozdíl mezi chodcem a druidem velice podobný rozdílu mezi čarodějem a mágem, nebo mezi pyroforem a theurgem. Jeden z nich se zabývá pochopením a proniknutím k samotným základům svého "umění", zatímco druhý se snaží naučit, jak ovlivnit danou věc (přírodu, magii ...) takovým způsobem, aby udělala přesně to, co po ní chtějí. Čaroděj se pokouší vypilovat svá kouzla do nejmenších detailů, zatímco mág chce vědět odkud magie pochází, jak funguje, jak je ji možné ovlivnit ... etc. a nezabývá se příliš tím, jak přesně ji ovlivnit, jak přesně ji usměrnit.

Druid se pokouší pochopit samu přírodu, její zákony, její logiku (případně zjistit jestli nějakou vůbec má), poznat její projevy, spojit se s ní a nabídnout jí své služby. Chodec se místo toho snaží naučit, jak přírodu využít, jak použít její dary k prospěchu ostatních (komu a jak pomůže záleží čistě na něm a příroda na to nemá vliv). Samozřejmě se ji většinou nesnaží ublížit, ale sám (narozdíl od druida) nedokáže přesně poznat, co jí ještě neublíží a co už ano. Jeho cílem může být pomoc přírodě, ale také jím může být pomoc lidem a přírodu pouze využívat pro tento účel.

Žádný z předchozích bodů ovšem nepopisuje žádné vady díla. Jedná se jen o zcela subjektivní názor. Rovněž obdivuji autorku za její úsilí, které bezpochyby musela vynaložit při psaní tohoto příspěvku. Z toho důvodu dílo ohodnotím *****.

S úctou Gorgos.

Ikonka uživatele anarion    [pošta] NEW     11:24:52 19.03.2010
No já nevím. Souhlasím s tím, že komplexní myšlenka má trošku pochroumané základy už tím, co podemnou zmínil Fafrin a ještě pár lidí dole. Snažíš se Chodce moc svázat s přírodou... až trošku po druidovsku. Podle mě je na-půl cesty mezi válečníkem a přírodou samotnou, a tak si může dovolit věci, které by drud, nikdy neměl.

Dílko jako takové se my líbí, má plno skvělých nápadů a využitelnost. Bohužel není tak kompatibilní jak by jsem si přál. Tvoje dílko je striktně postaveno do tvého světa a je s ním tak propojené, že jen těžko se aplikuje do světa jiného (jsou vyjímky... viz. níže).

Mě osobně u tohoto dílka dost vadí, jak nás jakoby vodíš za nos a říkáš co dobrého je a co ne. Co příroda udělá, jak se máme chovat, co správné je a co ne. Jak se má chodec chovat, co smí a nesmí. Vadí mi to. Ačkoliv vím, že je to zde myšleno jenom pro ukázku a dost věcí se dá vypustit, že to máš jenom jako příklad, dílko by mohlo být o poznání kratší, kdyby jsi onu spojku mezi tvým světem a dílkem vypustila. Nebo dílko nějak rozkouskovat na kratší a delší verzi.

Osobně hlasovat nebudu, neb by jsem asi nebyl objektivní tak, jak by jsem asi chtěl být... ale jinak se my to líbí :D

Ikonka uživatele Fafrin    [pošta] NEW     23:48:20 18.03.2010
Dílo pro mne přisunuje chodce moc blízko k druidovy. Tedy oním zaměřením, sounáležitostí s přírodou a obdobně. Pro mě je chodec spíše oním poutníkem, cestářem, který se toulá mezi odlehlími vesnicemi a pomáhá lidem s problémy, na které nemohou stačit.

Vše ostatní v textu je pro mne ovšem celkem kompletně použité a použiji to.
Hodnocení ještě zvážím, ale myslím, že nemám moc co vytknout.

Ikonka uživatele Noeh    [pošta] NEW     16:37:08 17.03.2010
Ascella: teda musím povedať, že tvoje príspevky sa veľmi dobre čítajú. Tu sú moje postrehy:
a) v úvode narážaš na to ako rasy spojené s prírodou majú znevýhodnených chodcov. No práve preto existujú druidi. Povedzme také mestsko-založené rasy tiež nenariekajú že majú znevýhodnených druidov atď ... len si myslím, že také zdôvodnenie je trošku subjektívne :-) Ale inak ťa úplne chápem, a alternatívu k ch-m (chodeckému meču) vrelo vítam.
b) Odsek o prírode je veľmi dôležitý. Prakticky hneď na začiatku filtruje potenciálnych užívateľov. Len dúfam, že to ľudia pochopia a nebudú sklamaní. Ja osobne by som ako PJ/Hráč pre môj svet tu prestal čítať. Teraz sa však chcem pozrieť na dielo ako celok tak som zvedavý ako to dopadne :-)
c) odceňujem viac (2) prístupov k tvorbe zbrane. Určite dáva viam priestoru. Ako tak časom čítam tvoje diela, sú veľmi založené na RP. Musíš však brať do úvahy aj "kockových" hráčov. Úplné základy (pasce, úspešnosti atď ...) pre tvoj atlernatívny systém by si mohla vytvoriť - teda čo sa týka tvorby zbrane..... aha ... písem ako čítam ... a kukám že na konci je to spomenuté. Milé prekvapenie. Už sa teším na tie pravdepodobnosti :-)
d) Sílení chodecké zbraně - úplne geniálne napísaný odsek ... mal by byť boldom nech to všetci čítajú pozorne.
e) Zbraně pro boj tváří v tvář .... hahaha ... odsek jak vyšitý pre mňa. Ďakujem.
f) Čo sa týka stelných/vrhacích zbraní .... tam s tebou až tak moc nesúhlasím. Ak som v prírode a som hladný a mám chuť na králika tak prečo by som ho neulovil. To ako keby si zakazovala vlkovi loviť srny. Tu si to trošku prehnala. Hlavne s tým "a ze zadu" ... nie je to jedno? je to lovenie zvery. Kolobeh života. Človek je tiež súčasťou a ak nejde o masový lov pre kožušinu je tiež súčasťou "food-chain".
g) ďalej popisuješ rôzne veci ktoré môžu nastať a to sa mi páči, kúzla na záver sú príjemným spestrením a pozerám, že sa pekne odvolávaš na ja Živana :-)

Celkovo sa mi dielo páči, ale "znehodnocuje" (veľmi subjektívne pre mňa) ho to že z chodca robíš povolanie "až príliš" spätého s prírodou (až vegánskeho typu :-).

Som celkom rozhodnutý ako ohodnotím tvoj príspevok, ale počkám si na reakciu. Možno mi vysvetlíš niektoré hore uvedené body a ja sa zamyslím nad svojim hodnotením.

Ikonka uživatele found    [pošta] NEW     10:33:08 17.03.2010
Zdravím,

na úvod řeknu, že tohle je velmi povedené, zaujme to a myslím si, že najdu jen jediný bod k tomu, co bych rád vytkl. Nejdřív však ale chvála.

Líbí se mi, že díky systému Gaia se zde dá tolik věcí krásně propojit. To, že by měl být více přírodě nakloněný druid, to je sice pravda, ale já osobně si nemyslím, že by chodec měl zaostávat. Já bych to spíš viděl tak, že druid prostě kouzlí a neumí moc dobře bojovat, kdežto chodec může přírodě rozumět de facto stejně, jen ji tolik nevyužívá, protože k boji a kouzlům použitým v něm není třeba zase tolik přírodní magenergie. Rozhodně tím nechci říci, že by chodec jen bojoval, ale takhle jsem si já kdysi při svých začátcích představoval rozdíl mezi těmito dvěma pány - myslím, že kde je ten rozdíl docela použitelný. Neříkal bych tedy, že je druid nutně lepším "příroďákem" než chodec.

Líbí se mi důvod, proč tohle dílo vzniklo. Jak psal UnknowN, určitě je ještě mnoho dalších přístupů, tenhle je určitě jeden z těch lépe zpracovaných.

Teď na to "hanění" :)

Nelíbí se mi ta myšlenky Gaiy. Respektive líbí se mi to v použitelnost, ale například v mém světě je nereálné tenhle systém hraničáře využít, protože (když to hodně přeženu) mágové jsou zde těmi, kdo studují magenergii v surovém stavu a učí se ji využívat. Naprosti tomu příroda nevnímá, ale je vnímána. Je zkoumána fyziky, kteří si říkají hraničáři a učí se její zákonitosti (to měla být ta hyperbola).

Ale to určitě tomuhle dílu nic nestrhává. krásné, hodnotím tak, jak hodnotím a přeji mnoho dalších podobných děl.

found

Ikonka uživatele UnknowN    [pošta] NEW     9:56:57 17.03.2010
Po přečtení příspěvku samotného nemám co říci a považuji ho za naprosto skvělý. Budu ale sledovat diskusi, pro případ, že něčí názor roztočí kola mých myšlenek a když budu mít co říct, tak se zapojím, jako například teď v reakci na Maveva:

Nejedná se o zas až tak radikální alternativu, alespoň já to tak nevnímám - v podstatě jde jen o jedno: Nabídnout jinou než démonickou alternativu pro chodecký meč, plně založenou na vztahu s přírodou - a v tomto ohledu příspěvek uspěl na 100%. Teoreticky by všechny schopnosti mohly zůstat stejné jako v pravidlech a prakticky nic by se nezměnilo.

Stálo by myslím za to, zamyslet se i nad dalšími přístupy k chodci, jeho meči a původu jeho moci - pochopitelně teď nemyslím, že se nad tím měla zamyslet již autorka v tomto příspěvku, ale že je tu rozhodně ještě volná půda pro další příspěvky obdobného ražení.

Například, podobně jako u Maveva, se moje představa blíží spíše tomu, že Druid je ten, kdo přírodě dokonale rozumí - u základního hraničáře a chodce by chápání přírody mělo být hrubší, surovější, nebo nějakým způsobem více spjato s "lidmi". Zatímco třeba druid by dokázal přírodu vnímat jako živou bytost, čerpat z ní sílu, vnímat její bolest apod., tak třeba u chodce by to mohlo být zaměřeno na porozumění vlastní životní energii. A možná z části i životní energii ostatních lidí - tím by se vysvětlilo to léčení a psychická kouzla. Chodecký meč by pak třeba vůbec nemusel mít nějaké zvláštní vlastnosti, byl by třeba jenom předmětem, jehož prostřednictvím by chodec usměrňoval svou vůli a životní sílu. Eventuelně by to mohla být "kouzelná" zbraň, ovšem taková, která vznikla z obyčejné díky tomu, že ji chodec často používal, poznal ji do jejích nejniternějších hlubin - každý suk, každý letokruh, jemnou strukturu jejího kovu - a která do sebe nasákla něco z jeho životní síly...

Ikonka uživatele Mavev    [pošta] NEW     8:51:02 17.03.2010
dodatečně upraveno pár tagů

  [Předchozí]


Soutěže
O Hlavu Zlatého Draka


News
Aktuality
Novinky
Bugfix


Vzhled
Family Silver
Historic
Simple Ancient Dark
Simple Ancient Light
Simple Evolved Dark
Simple Evolved Light
Timmothy Gold


Komunikace
0 přihlášených uživatelů
 
Chat (3 online)
Moudrá Sova
Fórum
Ankety


Control
Registrace
Nick:
Heslo:
 
Zapomněl jsem heslo


Doupě jinde
Na PragoConu
last.fm
Facebook

Vygenerováno za 0.22568488121033 sekund.
© 2002 - 2009 Almad a James Timqui, design © 2002 by Almad.
DrD, Dračí doupě a Altar jsou ochranné známky společnosti ALTAR
Všechna práva vyhrazena. Žádná část těchto stránek nesmí být reprodukována, publikována ani jinak
využita bez svolení Redakce serveru DraciDoupe.cz nebo svolení autorů jednotlivých příspěvků.
Novinky je možné sledovat pomocí RSS kanálu. Toto je verze 1.
Verze 2 je v přípravě a vývoj můžete sledovat na informačních stránkách