www.Dračí Doupě.cz


Soutěž O Hlavu
Zlatého Draka

--
Aktuality
Novinky
Uživatelé
Vyhledávání
Rekordy a statistiky
--
Chat
Fórum
Ankety
Moudrá Sova
--
Články
Rozvoj DrD
Dobrodružství
Hřbitov
--
Bestiář
Předměty
--
Válečník
Hraničář
Hraničářská kouzla
Kouzelník
Kouzla
Alchymista
Alchymistické předměty
Zloděj
--
Nová Povolání
Nové Rasy
Dovednosti
--
Galerie
Fotogalerie
Downloady
Linky
--
Seznamka
Inzerce
--
Co je to Dračí Doupě?
Dračí manuál
Otázky a Odpovědi
--
Tvůrci a Redakce
--
Čekající díla
Dračí líheň


Kudůcká teorie II

Příprava pro tisk (tisknuto 650x)
Autor:Nathaka
Přidáno: 10:40:01 06.06.2009
Hlasovalo: 11
Průměrné hodnocení: 2.91

Anotace: Toto dílo je úvahou na téma křížení ras v DrD, inspirované slavnou Kudůckou teorií od zikmunda. (Rubrika Rozvoj DrD, schváleno 10:00:10 24.6.2004.) Kudůcká teorie II je určena především začátečníckým Pj-ům.

Než začnu psát, chci vás upozornit na jednu věc; už v Moudré sově jsem narazil na několik rozdílných představ o křížení i o díle. Takže abych předešel dohadům, hned na začátek vám řeknu, co tohle dílo představuje a co představovat nemá.

Toto dílo je svou formou úvaha, která ve výsledku uvádí pouze jedinou alternativu křížení, a sice tu, kterou používám já ve svých hrách. Je to napevno nastavené pravidlo snažící se o zjednodušení a sjednocení, které sice lze změnit, lze z něj vytáhnout pouze kus inspirace a lze s ním nesouhlasit, ale nic víc s ním dělat nemůžete. Není to soubor možných pravidel, protože něco takového by svou složitostí překračovalo schopnosti mé a domnívám se, že i schopnosti čtenářů. Pochopitelně jsem na několika místech uvedl i možné alternativy, ale celé dílo v zásadě sleduje jedinou hlavní osu. Posílám do rubriky zkrátka takovou verzi díla, kterou si přečtete a nyní máte několik možností, co s ním; buď ho použijete celé, jak leží a běží, nebo si jen zapamatujete, co vás zaujalo a co se vám zdá dobré, a použijete to při tvorbě svých vlastních pravidel, která se - a o tom není pochyb - budou v jádru i detailech lišit PJ od PJ-e. Poslední možností pak je celé dílo zmačkat a zahodit, protože vám nic nedalo. To se však, doufám, nestane.

Předem se omlouvám za natažený sloh, ale úvaha je jednou úvaha a to je zkrátka literární útvar.

***

Myšlenka křížení v pravidlech rozhodně příliš rozvedená není. Je nicméně evidentní, že s nějakým křížením Altarové přecijen počítali, uvedli přece mezi rasy kudůky a najdeme u nich zmínku snad i o půl-elfech. Jenže kdo se s kým křížit a množit smí a jaké budou výsledky takových křížení?

Pokusím se tyto otázky zodpovědět, nejdříve bych však popsal některé základní teoretické informace. Především bych chtěl zmínit rozdíl mezi křížením a množením. (Podotýkám, že křížení rostlin nebereme v úvahu a zabýváme se pouze křížením a množením živočichů.) Existuje pojem "druh" - tím je například pes. Druh se množí pouze v rámci druhu, to znamená, že psi mají s psicemi další pejsky a ti malí pejskové, až dospějí, budou mít také pejsky, jako má člověk s člověčicí malé človíče.

Ke křížení dojde teprve tehdy, když se spolu spáří (rozmnoží) dva zástupci dvou rozdílných druhů. Většinou takové spojení není možné (a i když je možné fyzicky, potomek z něho nevzejde - nedojde tedy k oplození); aby mohlo křížení proběhnout, musí si být oba druhy vzájemně velice blízce příbuzné. Tak je tomu například u koní a oslů. Kůň i osel jsou rozdílné živočišné druhy, avšak mohou se spolu křížit za vzniku potomka - křížence.

Psa jsem nevybral v úvodním příkladu náhodou. Je tu totiž otázka psích ras. Na první pohled se zdá, že druhů psa je veliké množství a že se mezi sebou kříží. Vlastně ano... kříží. Ale jde stále o křížení v rámci druhu, tedy o nepravé křížení. Ve skutečnosti jsou totiž čivava i bernardýn zástupci jediného druhu, konkrétně druhu pes domácí. Ke křížení dochází až tehdy, když se jakákoliv rasa psa domácího spáří s divokým vlkem, což už je jiný, ačkoliv velmi příbuzný živočišný druh.

Mezidruhové křížení má pochopitelně své náležitosti. Pro nás bude podstatná především ta, že mezidruhový kříženec se už nemůže dále množit; je neplodný. (Ačkoliv jistě existují výjimky, o kterých vám více poví zoologové.) Další velice důležitou náležitostí je, že vlastnosti křížence se občas značně odvíjí od toho, který druh byl matkou a který otcem. Můžeme každopádně prohlásit, že mezidruhový kříženec je nadále neplodný jedinec, nepříslušící zcela k druhu ani jednoho ze svých rodičů.

Důležité může být i pojmenování takového křížence. Zůstaneme u křížence osla a koně, kde kříženec dostává jméno právě podle toho, zda byli otcem kůň a matkou oslice, či naopak. Pokud byla matkou oslice (a otcem tedy hřebec koně), nazýváme křížence mezek. Byla-li matkou klisna (a otcem osel), nazýváme jej mula. Podobné rozdělení však není nutností, vzniká pouze tehdy, má-li druh matky a druh otce na křížence větší vliv.

Po tomto krátkém teoretickém úvodu už bych se rád zamyslel přímo nad rasami v DrD.

***

Můžeme předpokládat, že každá rasa v DrD je živočišným druhem. Liší se od sebe totiž místy velmi výrazným způsobem a tak i když jde vždy o humanoidy, a to blízce příbuzné, nejedná se o rasy téhož druhu. (Pokud by tomu tak nebylo, můžeme rovnou připustit, že křížit se může ve skupině DrD ras každý s každým.) Proto aby se rasy množily mezi sebou, musí dojít ke křížení.

Vzhledem k informacím uvedeným v úvodu dělím ve své úvaze křížení mezi rasami DrD do těchto skupin:

  • A) Křížení neprobíhá. Pohlavní styk je fyzicky možný, nedochází však k oplození.
  • B) Křížení probíhá. Vzniká kříženec, který je však nadále neplodný.
  • C) Křížení probíhá a vzniklý kříženec je navíc plodný.

Ve variantě C) v podstatě vzniká nový živočišný druh. Takoví kříženci se však většinou mohou množit pouze s dalšími kříženci stejného vzniku. Tato varianta se v našem světě, pokud je mi známo, nevyskytuje (a proto ji v úvodním shrnutí nezmiňuji), v rámci ras fantasy a Dračího doupěte se však klidně objevit může. (U mě je zástupcem takové skupiny kříženců kudůk.)

Je pouze na vás, zda použijete stejné skupiny, či se rozhodne rozdělit si rasy jinak, ale všem PJ-ům doporučuji udělat si v tomhle jasno. Až si váš hráč barbara vyhlédne elfskou čarodějku, se kterou bude chtít založit rodinu, nebudete alespoň narychlo vymýšlet, co ze spojení vznikne, případně výmluvy, proč do toho jít nemůže.

Já osobně se řídím následujícími zápisky, ve kterých zohleďnuji fakt, že některé rasy jsou si příbuznější než jiné. Bral jsem v úvahu i některé v pravidlech neuvedené rasy. Jde však pouze o mou představu toho, jak by to mohlo/mělo vypadat, nejedná se o pravidlo.


Člověk

Člověk se může křížit s většinou známých ras. Biologicky jsou jim nejblíže barbaři, které mnozí hráči považují za pouhou odrůdu lidí. Já nicméně beru barbary jako odlišný živočišný druh na základě jejich výrazných číselných odlišností. Znovu bych použil přirovnání a zmíním opět vlka a psa domácího, kde vlk a pes k sobě mají často blíž než dva různí psi. Barbar je tedy jakýsi divoký příbuzný člověka, nikoliv však jeho odrůda. (Můžete na to mít jiný názor, ale zrovna u tohoto pravidla to na hru nebude mít většího vlivu.)

S barbarem se člověk křížit může a vzniklý jedinec je plodný, protože příbuznost je veliká. Nicméně u křížence barbara a člověka hraje velkou roli druh matky, které je kříženec tak enormně podobný, že se považuje za příslušníka jejího druhu. (Je-li matkou člověk a otcem barbar, potomek je člověk a naopak.) Otec má pak vliv pouze na některé aspekty jeho vývoje, číselně se to projeví malým (1 - 2) upravením tří jeho vlastností tím směrem, kterým se otec od matky liší nejvíce, to znamená, že člověk, jehož otcem je barbar, bude třeba o něco hloupější než ostatní děti, ale zase o trochu obratnější a silnější. Většinou to křížence znevýhodňuje, protože se často sníží parametry pro jeho rasu primární, zatímco ty méně potřebné se zvýší, tudíž není divu, že geny takového křížence po několika generacích z linie vymizí.

Dalšími blízkými druhy jsou člověku trpaslíci a hobiti. S těmi se člověk může křížit také, tento potomek však bude neplodný. Vzhledem k rozdílnostem mezi člověkem a těmito rasami především ve fyzických vlastnostech (výška, konstituce) je navíc kříženec často zdegenerovaný po fyzické i psychické stránce a téměř ve všech ohledech je i číselně horší než oba rodiče. Je tedy jasné, že příliš velký počet jich nepřežije. Z toho důvodu není kříženec mezi člověkem a těmito dvěma rasami pojmenován a dá se na něj narazit jen velmi vzácně.

Poslední rasou, se kterou se může člověk křížit, je elf. Elf je od člověka v mnoha ohledech odlišný dost výrazně, ať už svou dlouhověkostí, či odlišným smýšlením, přesto je však podobnost v tělesné konstituci a biologickém fungování těchto druhů poměrně veliká. Vzniklý potomek se nazývá půl-elf. Půl-elf je sice nadále neplodný, avšak jeho charakteristickým rysem je, že od každého z rodičů přebírá spíše kladné vlastnosti. Půl-elfové tak jsou velmi vyvážení a ve většině ohledů (s výjimkou odolnosti jak pravidlové, tak skutečné) nadprůměrní.

V souvislosti s křížením lidí a elfů si ještě dovolím poznámku k pravidlovým elfům, kteří v rámci vyvažování pravidel DrD přišli o spoustu schopností, které jim přisuzují běžné fantasy prameny. (Za všechny jmenujme především nesmrtelnost.) Pokud má někdo chuť hrát elfy tak, jak je představuje například Tolkien, může pravidlové statistiky elfů přisoudit právě půl-elfům. Ti se tak stanou plnohodnotnou, byť druhotně vzniklou rasou. Pak je ale nutné zajistit jejich další množení. Já bych zde aplikoval variantu C).

Barbar

Barbar se může křížit s člověk a s trpaslíkem. Kříženec mezi barbarem a člověkem je popsaný výše a kříženec mezi barbarem a trpaslíkem je až na některé rozdílné parametry shodný s křížencem člověka a trpaslíka (nebo hobita). U barbarů je též možné uvažovat o netradičním křížení s krolly či orky (a dalšími "zelenokožci"). Takoví kříženci by podle mě měli být neplodní a vzácní, zato však číselně nadprůměrní.

Elf

Elfové jsou rasou dlouhověkou, s myšlením odlišným od ostatních ras. Přesto jsou některým z nich příbuzní natolik, že se s nimi mohou křížit. Nejčastěji se kříží s člověkem, jak je popsáno výše. Mohou se však zkřížit také s barbarem. Tento "divoký půl-elf" se dá najít jen velmi vzácně a dá se říct, že je to dobře. Je v podstatě velmi podobný půl-elfovi, ovšem v parametrech je ještě silnější. Všechny jeho parametry jsou nadprůměrné, nejnižší z nich je paradoxně charisma. V drtivé většině případů však takový potomek nese silné známky mentálního poškození způsobeného příliš rozdílnou náturou obou druhů. Ačkoliv je jistě inteligentní, v jeho charakteru dochází k deformacím, které z něho dělají velmi nebezpečného devianta, často psychopata, který je proti ostatním nebezpečnější o to víc, že je ve všech směrech nadaný a zručný. Divocí půl-elfové se tedy často nachází na okraji společnosti a stávají se z nich nebezpeční zločinci s výjimečnými schopnostmi.

Elfové jsou také ze všech ras nejčastěji děleni na odrůdy. Je to samý drow, temný elf, ledový elf, vznešený elf, lesní elf či prastarý elf. Většinou se nejedná o pouhé rasy, téměř vždy se jedná o dva rozdílné druhy. Tyto odrůdy jsou si paradoxně příbuzné jen velice málo, protože se po celá staletí vyvíjí odděleně a ke křížení tedy dochází jen zřídka. Ve výsledku záleží na úvaze jejich tvůrce, nakolik jsou si příbuzní, například elfové lesní a vznešení si mohou být příbuzní relativně blízce, zatímco ledoví a temní jsou od sebe co do příbuznosti na hony vzdálení. Přikláním se však k tomu, aby byli mezielfští kříženci spíše vzácní a také neplodní, zato velmi silní, zdědivší zvláštní schopnosti i ty lepší parametry po obou svých rodičích. Zde bych rád poznamenal, že tito a další "přesílení" kříženci můžou, ale také nemusí být povoleni jako hráčská postava.

Trpaslík

Trpaslíkovým nejbližším příbuzným je (obzvlášť na základě tělesné konstituce a fyziologie) hobit. Potomkem hobita a trpaslíka je altarovskými pravidly zapracovaný kudůk. Já osobně beru kudůka jako druhotně vzniklou rasu, která se může nadále množit, avšak dochází k tomu už pouze mezi kudůky samotnými. Nicméně rasa kudůků se příliš neuplatní, jejich počty jsou totiž mizivé a jejich schopnosti jakbysmet. Krom toho vinou altařích pravidel nemají kudůci žádnou osobitost a kulturu, takže ani hráčsky nejsou moc oblíbení. Kudůci tak čekají na prvního odvážného tvůrce, který si je oblíbí a kulturu a osobitost jim vtiskne například dílem do Nových ras. Trpaslík se může také křížit s člověkem a barbarem, jak je popsáno výše.

Hobit

Hobit je svou fyziologií natolik odlišný ostatním rasám, že se může křížit pouze s člověkem a trpaslíkem, jak je popsáno výše. Ani jeden z těchto kříženců za moc nestojí, takže se dá říci, že hobiti jsou ze všech ras až na krolly ke kříženi uzpůsobeni nejhůře.

Kudůk

Kudůk je uváděn v pravidlech jako rasa, přestože jde o křížence. Já toto pravidlo zachovávám a skutečně je beru jako rasu, byť druhotně vzniklou, jak popisuju výše. K jejich křížení už mohu dodat jen to, že žádné neexistuje; kudůci se mohou nadále množit pouze mezi sebou.

Kroll

Proklínám originální altarovská pravidla za to, že nedodali ke krollům bližší popis nejen jejich vzhledu, ale také jejich fyziologie a kultury, čímž je odsoudili k tomu, že jsou hraní jako tupí bouchači bez originálního charakteru a jakéhokoliv kulturního zázemí. Já tak nemám z čeho vycházet a přiznám se, že nemám vůbec žádnou představu o tom, s kým by se takový kroll mohl křížit a které rase je vlastně nejpříbuznější. Určitá vodítka můžeme najít v diskuzních příspěvích, které na server napsala Maris, a také v některých jejích dílech. Nakonec jsem se rozhodl ponechat krollům možnost zkřížit se buď s barbarem, jak je uvedeno výše, nebo s některým ze zástupců "zelených kůží", jako jsou orkové, skřeti, skuruti a podobně, ke kterým mají podle mě nejblíž. Tito kříženci budou nadále neplodní a nejspíš bych je ani zvlášť neposiloval, takže by nebyli jako jedinci úspěšní.

Netradiční rasy:

Netradiční rasy se většinou vyznačují svou netradičností. A když je rasa netradiční, s největší pravděpodobností nebude zrovna dvakrát příbuzná těm ostatním. Jako příklady mohu uvést kočičí lid, ještěří lid, kentaury, pekelníky, wouly, skřítky a další a další vždy velmi osobité rasy. Někdo uvažuje jako rasu dokonce i nemrtvé, upíry a lykantropy. Proto se nebojím říct, že málokdy dojde k tomu, aby se taková rasa s někým zkřížila. A když už k tomu dojde, bude tento potomek neplodný a často se kvůli nemocem a degeneracím nedožije dětství. (Pokud se ale dětství dožije, může se z něj stát supermocný mutant a základ dobré zápletky, jak předvádí komiks Záporáci zkřížením fienda a celestiála nebo film Underworld při křížení upíra a vlkodlaka.)


Povšimněte si mého záměru koncipovat všechny možnosti křížení tak, že nikdy nedochází ke zbytečně složitému výsledku. Není tedy nutné počítat několik generací zpět, jaké zastoupení mají v předcích daného jedince zástupci tohoto druhu a jaké zástupci druhu jiného a přesně o to mi šlo. K takovým počtům nikdy nedojde, pokud se rozhodnete řídit mými zápisky. Kříženci mezi rasami jsou v nich totiž buď neplodní, nebo se dále množí pouze mezi sebou. Nicméně má-li někdo chuť učinit křížení zmatenější (jak by tomu nejspíš ve skutečnosti i bylo), nevidím jediný důvod, proč nepovolit křížení i už jednou zkříženým jedincům. Je-li snem vašeho hráče představovat se za použití slov: "Jsem z osminy ork a z osminy upír!" ani vám nic jiného nezbyde.

Nakonec bych jen rád řekl, že toto je pouze osekaná a základní úvaha o křížení ras. Nejsem biolog ani etnolog a v živočišném rozmnožování se zase tolik nevyznám. Jsem si jistý, že při podobném křížení by velkou roli hrála řada do díla nezapočítaných faktorů, o kterých nemám ani tušení. Já však bral ohled pouze na základní logiku a také hratelnost kříženců, když jsem tuto úvahu psal. Tak jako tak doufám, že je přecijenom kvalitnější než původní Kudůcká teorie a bude vám při promýšlení některých herních okamžiků a při tvorbě světů užitečná.

Pro srovnání si můžete prohlédnout Křížení ras od Sargolda, které je také o hodně dál než zikmundova Kudůcká teorie. Na druhou stranu si myslím, že Sargold šel k problematice z úplně jiné strany a s úplně jiným záměrem, takže se nebudeme kopírovat a další verzí křížení si můžeme jedině pomoci.

P.S.: Ne že mi někdo ukradnete divokého půl-elfa. Ten půjde do rubrik pod mým jménem. Zato kdyby se někdo odhodlal zpracovat kulturu kudůků, velice bych to uvítal.




Hlasování

Hlasování u tohoto příspěvku bylo uzavřeno.

Vidět hlasování jednotlivých uživatelů mohou vidět pouze přihlášení uživatelé.

Diskuze

Pro přidání příspěvku do diskuze se musíte přihlásit.

příspěvků. Řadit podle .
  »»»
Počet zobrazených příspěvků: 1-10 / 23
Ikonka uživatele Zdenál *   [pošta] reputace: 1
Nathaka: +1
nové     16:16:43 11.08.2015
Měl bych ještě jednu možnost jak stanovovat rasu u kříženců, aby byla taková víc "fantasy" - po Tolkienovsku volbou.

Myslím si že to je věc která může charakter formovat a být u jedince zajímavá. Typicky jde o případ Elronda, který si zvolil být elfem a jeho dcery Arwen, která si zvolila být člověkem.

Je mi jasné že to je blbé u vlastností a chtělo by to vyspělého hráče, ale klidně bych dovolil i brát kombinaci "lepších" vlastností s tím že s rostoucí úrovní by přicházel tlak na nutnost volby a tudíž snížení některých vlastností. Ono totiž si myslim vybrat si od začátku čemu budu blíž je snažší volba než si zvyknout na dobré a pak se muset části vzdát.

Taky to Tolkienovské pojetí jako kulturní a filozofické dilema mi přijde takové víc fantasy než nějaké čachry s genetikou.




Ještě bych měl reakci na sargolda o dědění genů 50 na 50 - není to pravda, genů od matky je víc. Ne výrazně ale je to tak - největší výchylku dělají mitochondrie. I u samotných genů které naznačují přenos vlastností - jsou zdokumentovány geny, které podvádí. I když podle selského rozumu by měl být každý cca v polovině pohlavních buněk, některé podvádí a jsou třeba i v 90% často pokud se sejdou vzniká nemocnej chudák.

Navíc přenos genu nerovná se přenos vlastnosti - jednak jde o dominanci a recesivitu, to známe všichni ze ZŠ a je to celkem jasné a jednoduché. Ale může to být složitější. Třeba známý který šlechtí psy říká že z 80% záleží na feně. Dodám že se příliš neví jak ten mechanismus funguje a jakou roli to hraje v horizontu mnoha generací.

Tím chci říct že i PJ má dost v tomto volnou ruku - i pokud se chce držet blízko našemu světu a jeho genetickým pravidlům. Plno věcí je dosud neznámejch a plno neintuitivních.

Ikonka uživatele Nathaka Warrior *   [pošta] nové     23:01:17 13.06.2009
Ascella: Díky za postřehy, ale dovolím si nesouhlasit. Vždycky je lepší mít v pravidlech berličku! Vždycky je lepší mít všechno popsané. Pravidla slouží i těm, kteří hrát neumí, i těm, kteří si sami neporadí. A co ti pak mají dělat s kudůky?

Chápu tvůj postoj, chápu, že si je radši přetvoříš. Ale když si chceš kudůky vypiplat podle sebe, tak už je jedno, jestli v pravidlech jsou, nebo nejsou, stejně začínáš od nuly.

Jinými slovy, schopný PJ si to VŽDY udělá po svém, ale já myslím i na ty neschopné, resp. nezkušené, kteří nedokážou hru řídit jen tak, bez čehokoliv, čeho by se mohli chytnout.

Obdobné je to s touhle úvahou. Naprosto chápu, že ti je k ničemu, protože za a) se ti nehodí do světa kvůli mezidruhové nepřitažlivosti, za b) jsi už dost zkušená, abys to měla vyřešené po svém. Ale to neznamená, že stejné to budou mít všichni.

Ikonka uživatele Ascella *   [pošta] reputace: 1
Ivrin: +1
nové     22:41:38 13.06.2009
Jenom poznámka na okraj: Jsem Altarům vděčná že kudůkům a krollům moc nedali. Znamená to, že si schopný PJ s nimi udělá své, co se mu pro jeho svět hodí a nikdo mu nepřijde, že jeho trpaslící jsou postavený na hlavu, že trpaslík má vypadat takhle a takhle. Dali nám volnou ruku v tvorbě, čehož ti tvořivější využijí, ti méně tvořiví "škrtnou".
Hráč: Nechci být kudůk, ten je o ničem, jen taková kolonka v tabulce, prý kříženec, ale proč mu dali od všeho to horší? Ani žádnou schopnost nemá... Já ho ve svym světě škrtnul.
PJka: Více než hodinu vypráví o mardůcích mořských kudůcích, národě z jejího světa, aby vyprávění přenesla k odštěpeným kudůckým kulturám kdesi na východě, k malým královstvím na jihu, k mnoha a mnoha rozličným kulturám téže rasy, která má s trpaslíky a hobity společný pouze vzrůst.
Hráč: A proč se tolik děláš s kudůkama?Takovýho času, cos na tom musela strávit...
Odpověď: Protože můžu, protože mě to baví.

A o tom to je.

Co se tohoto článku týče, špatně se hodnotí úvaha, s níž buď souhlasíme nebo ne, ale celkově mi její přínosnost nepřipadá velká. Už proto, že (ale jde pouze o osobní názor) mi mezirasová charisma potřebná ke křížení vychází velmi nevalně. (pokud nejde o znásilňování při válečných tažení, kterých se neúčastní druhé pohlaví táhnoucí rasy) Předtava, že by má kudůcká čarodějka měla intimní vztah s vousatým trpaslíkem tak odlišné povahy a smýšlení, nebo s hobitem, neřkuli s člověkem mi přijde odporná. Podobně ani má hraničářka z národa větrných pastevců neshledává atraktivní ani elfy. Ale to je svět od světa jiné, kultura od kultury taktéž. Kdyby mezirasová charisma fungovala lépe, byla by na světě pouze jediná rasa. Zvláště v místech styku národů, ať umělých typu New York, tak na přirozených zónách oblastí výskytu.

Ikonka uživatele Zombie *   [pošta] nové     9:36:58 12.06.2009
Uvažoval jsem změnu hodnocení, prý to podle N.W. mělo jít do rubriky Články a Eseje, ale hnali ho sem. Bohužel si stále myslím, že je stále rozdíl mezi "slabé" a "podprůměrné" :o(

Na tom, že úvaha to není, si trvám.
Stejně tak si trvám na tom, že autor plete svoji představu s obecně přijímanou (odkazy na Tolkiena a soudobou mytologii z něj čerpající).
Tím, že se odkazuje na část Tolkienova díla (neúmyslně) čtenáže mystifikuje a nechává ho v domnění, že přijímá celé Tolkienovo (a jiných) pojetí.

Ps: pokud rozvíjíš (dle tvých ) "vtipnou a pitomou verzi I.", tak se nediv, že když vtipnost verze II. čtenáři (mě) upláchne, narazí na to, co zůstane. Rozvinutá pitomost :o(

(k mutacím dochází nezávisle na křížení ras nebo druhů)
(goblin je pouze přiřazován ke "skřetím" národům, někdy má i plazí původ, vztah asi jako skřítek - víla - tolkienův elf)
(pravidlové vyvážení - kombinace vlastností a zvláštních schopností rasy? Kde jsou ony zvláštní schopnosti rasy, jejich herní mechanizmy ... ? ;) )

Ikonka uživatele Nathaka Warrior *   [pošta] nové     18:57:31 11.06.2009
Vyváženost spočívá v pravidlovém vyvážení postavy. Je dobrý ve všem. Nevyniká výrazně v jedné činnosti nad druhou.

U hobitů jsem se Tolkiena ani nedotkl. Pro mě to je rozhodně jiná rasa, a to právě příbuzná trpaslíkům i lidem.

Jinak ano, možná se pletu, ale podle mě může mít křížení vliv na psychiku vzniklého křížence. Dochází tam přecijen k mutacím, nebo ne? Je to něco nepřirozeného, nevím, že by bylo vyloženě špatně, že to ovlivní psychiku.

Psi a psice mají pejsky. Jestli narážíš na pohlaví, tak pejsek neoznačuje malého pejska mužského pohlaví, ale jakéhokoliv malého psíka. Jde tedy (přinejmenším v tomto případě) o synonymum ke slovu štěně. :-)

Název je věrný podstatě díla. Je to rozvedení původní Kudůcké teorie, což byla (vtipná a pitomá) teorie křížení ras.

Já právě jsem si všiml, že opravdu leckde dělají rozdíl mezi orky a skřety. Vem si třeba Warcraft, tam je ork velká zelená obluda, což odpovídá spíš naší představě zlobra či trolla. A představě skřeta tam zase sedí goblini, což se taky překládá jako skřeti, ne? Pro mě se zkrátka tahle zelená rasa dělí, orkové jsou velcí, goblini jsou malí, i když obojí vychází ze skřetů.

Proti skartovačce nic nemám, ale je to slovo, které nahání děs. :-)

Ikonka uživatele Zombie *   [pošta] nové     18:49:45 11.06.2009
Spíš neurčuješ, v čem ta vyváženost spočívá - zda v pravidlovém vyvážení postavy (Tolkienovi Elfové vynikají ve všem nad lidmi, pravidloví ani náhodou), nebo ve vyvážení vzniklého křížence jako takového (silné svaly horní části těla, slabé nohy a trpící páteř, příklad nevyvážení)

Když bereš Tolkienovy elfy na popis, tak je (při nespecifikování) bereš se vším všudy.
(Přednáška: Máme tu půlku vodního melounu. .....
Dotaz z publika: .... je ten meloun červený ?
Odpověď: .... Ne, je modrý s dutinami ementálu.)

Tolkienovi hobité se (nejen) sami identifikují jako malí lidé, nikoli bratranci trpaslíků či jiné rasy.
Fantazy máš všude kde chceš, ale pokud je někdo šílený, tak jen nezávisle na rase (jen to někdo má v rodové! linii - poškozené geny a pod. -> malý bonus nebo postih k určení, ne systematické tendence). (strom, jehož výhonky jsou pokživené. Kdežto ty navrhuješ, aby při roubování byly pupeny na roubech pokřivené.)

Psi a feny mají štěňata. Psi nemají s psicemi další pejsky. Na to jsem chtěl poukázat ;)

Název má být věrný podstatě díla, ne?

Všude jinde se překládá Orc = skřet.

Vážně jsem to hodil do skartovačky :o) (dřív jsem to zakládal pro dohledání kritik zamítnutých děl).

Ikonka uživatele Nathaka Warrior *   [pošta] reputace: 1
Ivrin: +1
nové     18:08:24 11.06.2009
Tak, Zombíku:

Já dětství chápu jako dobu od konce batolení... :-) To už je jedno, prostě umře mladý.

Skartovačka ve mně evokuje značně negativní pocity. Buď na začínající autory milejší, Zombie, jinak utečou. :-)

Tak...

1) Jestliže to není úvaha, tak jsem smutný, já chtěl, aby to tak dopadlo. Ale není přesná definice díla jedno? Hlavní je účel. Mělo to být zamyšlení založené právě na mixu mých názorů, ze kterého mělo vylézt nějaké pravidlo. A já to chtěl podrobně rozepsat, aby bylo vidět, jak jsem k tomu došel, takže k tomu může dojít každý po svém.
2) Psi a feny nemají štěňata?
3) Když jsem v souvislosti s křížením mluvil o podobnosti (konkrétně u trpaslíků a hobitů), nemyslím tím tělesnou stavbu a velikost, ale právě genetickou podobu, tzn. takovou druhovou podobnost, že umožňuje křížení.
4) Nadprůměrnost a vyváženost se nevylučují. Nadprůměrnost znamená, že jsou ve všem o trochu lepší než lidé a vyváženost znamená, že v ničem nejsou špatní a všechno jim jde. Chápu dobře tvou výtku?
5) U Tolkiena se odkazuji na podobu elfů, na křížení už ne. (Nebo jo?)
6) Mentální poškození mi přišlo jako dobré řešení, z čistě herního hlediska. Ale blíže tomu nerozumím. Poněvadž předpokládám, že ani většina dalších lidí (a hlavně nováčků, kterým je dílo určeno) to neví, neberu to jako nijak vážnou chybu. Máme přece fantasy. :-)
7) Ve fantasy dost často dochází k tomu, že rasa = kultura. Co rasa, to kultura. Nepopírám, že více ras může sdílet jednu kulturu, nebo že jedna rasa může mít více kultur, ale rasa se s kulturou může vázat a podle mě je přirozené, že jedna rasa si bude držet své tradice.
8) Dílo nebylo určeno pro tebe. Psal jsem, že je pro nováčky. Tvůj rozsah vědomostí se v tomto tématu s mým nedá vůbec srovnávat a mnohonásobně jej převyšuje. Ale to neznamená, že hned musíš dílo shazovat, protože pro tebe nepřináší nic nového a protože ti je k ničemu. Já s tím počítal a jasně jsem o tom psal v úvodu díla.
9) Název měl být vtípek. Souvislost tam ale je. Kudůcká teorie od zikmunda se měla zabývat křížením. Já si řekl, že to vezmu za něj a zkusím se nad tím taky zamyslet. Co je na tom špatného, to nechápu. A že na to nejsem odborník, to mě od toho neodradí. Jsem hráč DrD a chci mít svůj pohled na křížení, i když mu nerozumím, to je ostatně úděl PJ-e, řídit svět, kterému nemusí vždy rozumět. V každém případě je to lepší než ta původní teorie. :-)
P.S.: Orkové jako rasa od skřetů oddělená podle mě nejsou výtvorem Altarů. Ale kdoví.

Ikonka uživatele Zombie *   [pošta] nové     17:54:23 11.06.2009
Zasutá vzpomínka ze skartovačky: asi je v díle chybně uvedeno "nedožije dětství" asi má znamenat "nedožije dospělosti" (umře záhy po porodu, velmi mladý atd. ...).
Nebo jsi měl na mysli nedožije dětství, protože umře ještě před porodem?

Dětství chápu jako dobu od porodu k obřadu dospělosti (ulovení vlka, obdržení občanky ...).

Ikonka uživatele Zombie *   [pošta] nové     13:40:35 11.06.2009
Zkopírováno, zalomeno do stylů, vytištěno, přečteno, okomentováno, skartováno. To za prvé.

Za druhé: nejedná se o úvahu, pouze o autorův subjektivní mix názorů a různých pramenů fantazy literatury.

Za třetí: bylo by dobré, aby si autor nejprve ujasnil pojmy (např.: "psi a feny mají štěňata") a určil, jakým směrem co a jak hodlá v úvaze diskutovat sám se sebou, s obecně přijímanými postoji či okrajovými přístupy (Co je úvaha např.: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Avaha)

Za čtvrté: dochází ke kauzálním klamům (chybné vyvozování příčin, následků, závislostí):
Pokud dva tvorové jsou si podobní, rozhodně to nemusí být důvod pro jejich křížení (konvergentní vývoj způsobený podobným tlakem prostředí, ekologickou nikou - např.: žralok, delfín, kosatka). Týká se hlavně pasáží kolem hobita a trpaslíka.

Dále:
Označovat půlelfa za vyváženého (hmotnostně a rozměrově, mírou rozvinutí jeho vlastností vzhledem k pravidlovému průměru 11/+0 ... ?) a zároveň tvrdit, že je nadprůměrný?
Tolkien, na kterého se odkazuješ neřešil půlelfství jak ostav *mezi*. Potomek elfa a člověka se nevratně rozhodl, zda bude člověkem, nebo nesmrtelným elfem.
Vyvozovat mentální poškození z rozdílné nátury druhů jeho rodičů?
A) biochemie (a to je to, o čem tu běží) na to nebude mít vliv - buď bude fungovat korektně, nebo zemře v raném věku;
B) střet kultur (při výchově) nezávisí na druzích, stačí se podívat do našeho světa a to jsme všichni homo sapiens sapiens.
Jak bylo zmíněno - druhy se oddělí až po desetitisících let odděleného vývoje (tisícovky generací). Co je proti tomu pár stovek let?
Důkaz cyklem máme u "netradičních ras". Definovat "Netradiční rasy se většinou vyznačují svou netradičností" je stejné, jako říkat, že "Pes je charakteristický tím, že je psem".
Analýza míry křížitelnosti (míry příbuznosti druhů) na základě rozdílných číselných charakteristik (míry rozvinutí jednotlivých vlastností) je dalším klamem (spadá do skupiny "Neexistující příčina"). Co víc je rozdílné, než homo sapiens sapiens? Na jedné straně máme sotva 50kilové křováky, kteří žijí velmi prostým způsobem života, na straně druhé třeba národ schopné žít v nadmořských výškách, ve kterých i odolný cestovatel má problémy dýchat.
S jednoduchým a elegantním řešením souhlasím s Embirem( 0:13:02 08.06.2009) a tímto mu děkuji. Doplnil bych, že rasy mezi sebou křížit lze volně (Indoevropané, Asiaté, Afričané alias negroidní, australonéská, europoidní, mongoloidní rasa ..., špicové, mopslové, vlčáci, mastifové ... peršanky, siamky, české "micky" ...), druhy jako takové již daleko omezeněji - přímá závislosti úměrná příbuznosti druhů ve stromu vývoje (pokud ho ve svém světě máte).
Rasa nemá kulturu. Národ má kulturu. Kultura a charakter národa se odvíjí od prostředí ve kterém žije a adaptace na něj.

Ukrást ti opravdu není co (na rasové kombinace každý s každým není třeba velké invence).
Pokud se budu řídit tvými zápisky, tak opravdu nedojdu nikam.
radím Pánům Jeskyní: udělejte si matici kdo s kým a do průsečíků si napište žádaný výsledek (tedy, jak chcete VY, aby kříženec dopadl).

Beru, že je to tvůj názor, ale z úvahy na tom nevidím ani zbla. Promiň.

Nakonec bych rád napsal, že použít nadpis 5 let starého příspěvku (nadpis tohoto díla není v souladu s obsahem díla - není tam teorie kudůků, ani teorie o kudůcích), vykrást jeho nápad a ještě hrdě přiznat, že o daném tématu z odborného pohledu vím lidově "kulové" je "odvaha", kterou lze najít jen zde. Jen tak dál! :D

(Ve svém komentáři si nedělám nárok na úplnost, používám sarkasmus a hyperbolu.)

Ikonka uživatele Zombie *   [pošta] nové     12:30:43 11.06.2009
Přečtu, jen na úvod:
Kudůk je zbastlenina Altaru, stejně jako Ork. Jde o využití dvojího názvu stejného druhu (rasy). Kuduk je hobit (oboje z Pána Prstenů), Ork je skřet (překlad skřet z orc, počeštěle ork, taky od Tolkiena).

  »»»


Registrace
--
Příhlášení:
Nick:
Heslo:
 
Zapomněl jsem heslo
--
Vzhled
Family Silver
Historic
Simple Ancient Dark
Simple Ancient Light
Simple Evolved Dark
Simple Evolved Light
Timmothy Gold
--
0 přihlášených uživatelů.
0 uživatelů je na chatu.


Vygenerováno za 0.11114978790283 sekund.

© 2001 - 2004 Almad, James Timqui a Tomash, design © 2001 by James Timqui.
DrD, Dračí doupě a Altar jsou ochranné známky společnosti ALTAR