Rozvoj DrD

Kuše a celkově o střelbě Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 11

Kuše jsou smrtící zbraně i bez hlubšího proniknutí do umění střelby z nich. Pokud však někdo dosáhne takového mistrovství v ovládání kuše jako slavní lukostřelci, tak bude pro kohokoliv neméně obávaným sokem než byl proslulý Willeme Tell.

Co se pravidlové části článku týká, tak bude psána tučně a navazuje na předchozí díla „Grádování“ a „Luky šípy a jejich výroba“. Bez znalosti těchto článků bude toto dílo svou pravidlovou částí jen těžko pochopitelné.

Kuše je vlastně luk, který je připevněný na násadu (tělo kuše/pažba/socha/…). Její největší síla spočívá v tom, že střelec nemusí být příliš silný, aby dokázal vyvinout obdobnou sílu jako lukostřelec a navíc velmi usnadňuje moment výstřelu, protože na tělo střelce nepůsobí kromě gravitace žádná síla, která by mu ztěžovala míření a stabilní postoj. Pokud se průměrný střelec z kuše po relativně krátké době naučí odhadnout/ovládnout vliv zpětného rázu a vlastního dechu, tak je schopný na obdobné vzdálenosti zasahovat jako mistr lučištník. Velikou nevýhodou je menší kadence, kterou se kuše až na bizardní výjimky nemůže rovnat luku. A také menší(maximální) dostřel nepřímou střelbou, vycházející z balistických vlastností projektilů…Janovští kušištníci by mohli vyprávět(Kresčak).

Pokud by pro to mělo existovat nějaké pravidlové ošetření, tak kuše by měla mít 2 varianty mířeného střílení. První by zůstala stejná, tak jak je v pravidlech a druhá(nová) by měla dvojnásobnou délku zpomalení (v rozšířeném s.s. by tento řekněme „více mířený výstřel“, namísto prodloužení doby výstřelu o 1 akci, byl prodloužen o 2akce = 4 akce v rozšířeném s.s.). Tedy střelec z kuše by k základnímu pravidlovému bonusu mohl získávat další bonus +1 za 500zkušeností s ní získaných, nebo dokonce +2 za 1500zkušeností, ale pouze při této delší variantě míření. Pokud by střelec kuši vyměnil za jinou, tak se mu množství získaných zkušeností počítá jako poloviční(tedy velmi zkušený střelec může vzít jakoukoliv kuši a bude s ní schopen plně využít bonus za delší míření). U luku to není možné z důvodu jiného principu výstřelu.

Rozmanitost kuší je nejméně stejná jako rozmanitost luků už kvůli tomu, že kuše je luk plus pažba a někdy nějaké mířící pomůcky. Dále také proto, že existují i „exotické“ exempláře, které mají zásobníky, několikanásobná lučiště, kuše mohou střílet kulovité projektily, nebo mají mechanické napínací pomůcky.

Kuše se skládá z několika částí:

Lučiště

Je ohýbáno a na něm záleží síla nátahu a následná schopnost vyvinout extrémní množství energie na velmi krátké vzdálenosti působení síly(šipky jsou mnohem kratší než šípy). To závisí také na použitém materiálu, tvaru lučiště a částečně na kvalitě tětivy (ale mnohem méně než u luků, protože tětiva na kuši má převážně vlastnosti ocelového lanka-pokud není ocelovým lankem).

Jako materiál se používá dřevo, kompozit (několik různých vrstev dřeva), ale také kůže, šlachy, lýko a různé přírodní klihy/lepidla. Dále se často používá kovů (převážně pružné oceli). U ocelového lučiště je nutné podotknout, že hrozí reálné riziko prasknutí lučiště.

Tvar může být stejný jako u luků (tedy rovný, reflexní, deflexní a asi nejlepší reflexně-deflexní). Tvar má skrze různé rozložení síly působící v průběhu výstřelu na šipku i tělo kuše vliv jak na přesnost střelby, tak především na účinnost přenosu energie.

Tělo kuše(socha):

Bývá vyrobeno téměř vždy ze dřeva (občas může být z kosti, nebo slonoviny) a je na něm závislé to, jak dobře se kuše drží a jak se s ní míří. Na přední straně bývá připevněná „šlapka“ = oko na nohu(bývá to jakýsi kovový třmen, který se přišlápne k zemi a pak se buď rukou, nebo hákem(viz níže) napíná tětiva. Nebo může být na zadní straně sochy ocelový „rumpál“, kterým se za pomocí jedné, nebo dvou klik natahují ty nejsilnější kuše(nejsilnější středověké německé ocelové kuše s tímto mechanismem měli nátah až zhruba 500 kg = asi 1100lbs).

Spouštěcí mechanismus:

Existují dva základní typy spouště. Jedním je standardní moderní kohoutek, který se zmáčkne, následuje uvolnění tětivy a výstřel(tyto kuše mají nejčastěji pažbu moderní stavby-podobně jako puška). Druhý(starší) má pak namísto kohoutku páku pod tělem kuše, která způsobuje stejný efekt (tento typ má ztenčující se pažbu, která se dá obejmout dlaní). Samotný mechanismus (ořech) bývá kovový a má několik způsobů stavby a skladby jednotlivých částí. To má ale na samotnou střelbu minimální vliv. Důležité je také zmínit, že velká část kuší má pojistku (dnes úplná samozřejmost), která brání náhodnému nechtěnému výstřelu v případě, že se střelec například pohybuje, nebo se lekne. Díky tomu může být kuše nabitá nějaký čas před samotným výstřelem, což je velmi vhodné na lovech(ale také při vstupu do neznámých prostor).

Za nabitou kuši/založený šíp v luku dáváme +1 k iniciativě a pokud má střelec i namířeno(u luku i nataženo) směrem odkud čeká cíl a ten se následně skutečně ukáže, tak má +2 k iniciativě. Pokud je ale v takovémto očekávání nucen použít nejprve jinou akci než střelba, tak má naopak postih -2 k iniciativě.

Síla nátahu

Když jsem uváděl sílu té německé ocelové kuše, napadlo mě, že bude dobré uvést různé používané nátahové síly pro vytvoření hrubé představy o kuších i lucích.

V naší době začátečníci začínají většinou s luky s napínací sílou mezi 15 až 35lbs (=asi 7-16kg). Dnešní olympionici(muži i ženy) používají luky v rozmezí sil zhruba 35-55lbs(=asi 16-25kg). Dnešní lovci používají luky v rozmezí zhruba 60-90lbs(=asi 28-40kg). Pak existuje pár nadšenců, kteří se snaží dosahovat kvalit historických lučištníků, nebo se učí tradičnímu pojetí lukostřelby jako bojovému umění. Zde je rozsah síly velký…20-180lbs(9-80kg). Pokud vím, tak v zemích, kde se dochovala tradice starých lukostřelců je pomyslnou hranicí zhruba 90lbs mezi dětmi,starci, ženami a mužem lukostřelcem(např. Turecko). Jinak známí angličtí lučištníci se běžně pohybovali v rozsahu 120-180lbs, Turci, Mongolové, Asyřané a další mezi 90-160lbs, Japonci podobně. V těchto sílách se jednalo o luky určené do bitev (tedy ne úplné maximum).

Existovaly ale různé soutěže v tom, kdo dostřelí nejdál(turecko-flight, japonsko-střelba skrz asi 100m dlouhou chodbu a další), kde se používaly o mnoho silnější a specializovanější luky i šípy (Rekord jednoho tureckého lukostřelce z 15.století je 850m). Anglické tisové bitevní luky mají dostřel do 300m, ale váha šípu je asi 4x větší, než u flightových tureckých šípů na střelbu do dálky). Samozřejmě se jednalo o nepřímou střelbu:-).

Na druhou stranu toto jsou vrcholná období lukostřelby, běžně se k lovu a válkám v průběhu starověku a středověku využívalo luků spíš okolo 60-100lbs. Také Milva ze Zaklínače používala luk se silou 60lbs.

Dnešní kuše mívají nátah mezi 60-225lbs, což jsou všechno síly napnutelné bez pomůcek (dalo by se říci kategorie lehká kuše), větší síly se napínaly pomocí speciálního háku, který byl přidělán na opasek a střelec tětivu napnul zvednutím se ze „dřepu“. Odhaduji 200-400lbs(= těžká kuše). Silnější pak „heverem“, nebo u balist a palintononů jiným způsobem.

Zvláštnosti

Několikanásobné lučiště má výhodu v možnosti nabít větší množství střel (nejčastěji 2) a s nezmenšenou silou je pak rychle po sobě, nebo najednou vystřelit. To je vhodné především pro nájemné zabijáky a podobné existence. Ale v normálním bitevním použití by se příliš neuplatnila.

Tedy je to normální, nejčastěji lehká kuše specifické konstrukce schopná 2 výstřelů(pokud je nabitá, tak 1 výstřel zabere jednu akci bez postihu a to i na různé cíle) namísto jednoho, která se nabíjí jedno kolo(2 akce).

Chu-ko-nu je kuše s zásobníkem, která se opírá o břicho střelce a střelec jakoby pumpuje pákou na horní straně kuše, čímž nabíjí i střílí. Toto dobře popisoval UnknowN ve svém díle.

Tato kuše má ale malou napínací sílu i přesnost, je ale vhodná na střelbu do bouřícího se neobrněného davu v ulicích, který jednotka střelců s těmito kušemi doslova zasype šipkami.

Tyto kuše mohou mít zásobník nejčastěji na 4-8 šipek. Střílet se s nimi dá pouze „od boku“ tedy mají -2 k ÚČ a střílí každou akci, ale střelec má navíc bonus +6 k iniciativě.

Základní parametry: 5(3) +0 dostřel: 8 15 27

Později bude uvedeno vylepšení kuše o zásobník. Jedná se o normální kuši, která má nasazovací zásobník na 3-7 šipek. Ten se nasazuje nad tělo kuše. Po natažení tětivy se otevře zásobník a šipka po odjištění díky gravitaci zapadne na své místo. Je to docela náročné vylepšení, které je dosti poruchové(záleží na kvalitě výroby. Je asi 1-10% na každý výstřel, že se zasekne).Výměna zásobníku zabere jedno kolo a nabití prázdného zásobníku zabere zhruba směnu.

Optické a mířící pomůcky se mohou ve fantasi světech občas vyskytovat…jejich efekt je jasný. Je s nimi snazší zasáhnout statické, nebo pomalu se pohybující cíle.

Můj vlastní výmysl je lehká kuše se zásobníkem. Kuš KIBE. Rozdíl oproti Chu-ko-nu je v tom, že má normální sílu. Ke středu tětivy je připevněno lanko, které je přivázáno k jakémusi nárameníku a po výstřelu se kuše natahuje tím, že střelec odtlačí kuši od sebe. Taková kuše by musela mít puškovou pažbu a vertikální rukojeť pro přední ruku. Dalo by asi práci takovou kuši zkonstruovat a střelec by musel mít silné ruce, ale dalo by se pak střílet s vysokou kadencí, při normální síle a snad i přesnosti. Jen nemohu říct jestli by to fungovalo (ještě jsem neměl čas to zkusit vyrobit).

Kladkové kuše jsou dnes občas používané, ale co o nich vím, tak nejsou výkonnější, než reflexně-deflexní kuše a navíc jsou nepatrně více nepřesné. V historii, ale existovala kuše jménem „Kamangav“, která měla 3 lučiště pro jediný šíp. Lučiště byla spojena do jednoho mechanismu (2 lučiště v normálním směru a jedno v opačném), který fungoval podobně jako kladka a pravděpodobně vyvíjel značnou energii. Bohužel tak soudím jen podle obrázků, protože jsem takovou konstrukci naživo ještě neviděl.

Možné vylepšení kuší pro systém grádování-stejně jako v mém předchozím díle o lucích jsou tato vylepšení jen pro lehkou a těžkou kuš z pravidel:

JménoVylepšeníCena
Mířící nebo optické doplňky +2-8/ +0 G +40-160zl
Reflexe +0-2/+3-6 G +15-40zl
Kompozit/ocel +0-2/+2-5 G +15-50 zl
Výroba na míru +0/ +0 G x2-5(celková cena)
Zásobník (Je nutná výroba na míru. Přidává bonus +3 k iniciativě. Poruchové) +0/+0G +30-90zl
Pušková pažba (většinou potřeba výroby na míru) +1-3/+0 +5-15zl
Síla nátahu (často je nutná výroba na míru) +0/+1 G za stupeň síly (mimo 10/+0) cena se nemění

Dále je možné zvýšit sílu nátahu použitím mechanických pomůcek (heverem, díky čemuž je možné natáhnout kuše silnější, než na kolik stačí síla postavy): +0-2/ +1-20 G.

Jeho nevýhodou je delší doba natahování a to o 1 akci za každých započatých 10G k útočnosti nad stupeň síly postavy. Toto je značně nákladné a navíc složité zařízení, které v některých světech ani nemusí být vynalezeno. Stejně tak ostatní vylepšení nebude možné nechat udělat u běžných výrobců. A vylepšení která vyžadují výrobu na míru, nebo dokonce kombinaci více z nich zvládne vyrobit zhruba 1 zbrojíř v království.

To už ovšem záleží na vůli Pj.

Toto a předchozí dílka jsem napsal především, aby si hráči, ale hlavně Pj dokázali lépe představit jak funguje svět zbraní a mohli buď využít přímo našeho systému úpravy soubojového systému, nebo se jenom inspirovali. Hlavní pohnutkou pro mě bylo ukázat, že mezi zbraněmi a jejich uživateli existují rozdíly i když není použita magie. Někomu se to může zdát přesílené a u předchozích dílek bylo namítáno, že stačí dost zlata a mám tu značné bonusy. Na to bych poznamenal, že stejně takové bonusy mohou získat i nepřátelé a navíc v porovnání s kupováním si síly v podobě démonů astrálních sfér jsou tyto bonusy minimální.

Kibe

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Tuvy: jsi dost zkušený uživatel, aby jsi věděl, že za zmatečnost textu/mezery nelze hodnotit, protože to nezáleží na autorovi, ale na tom, kdo dílo vkládá. Toto dílo neopomíjí fantastyčnost Drd už proto, že uvedené kuše jsou souhrnem většiny kuší co existovaly a fantasy je už jenom to, že mohou být v nabídce najednou. Na tom, že můžu zaklít démony není co zmiňovat, dílo je zaměřeno na nemagické základy zbraní stejně jako má předchozí díla...a jde o to, aby i svět fantasy měl nějaké hranice...sice věřím, že by rotační kuše(4x za kolo 15+5) metající těžké kyje mohla některé čtenáře zaujmout, ale takové Drd je spíš otázkou 6. třídy základní školy...myslím, že kdo chce, tak chápe...z tvé strany mi tvůj komentář připadá opět osobně nevraživý


 Uživatel úrovně 0

Hloubku a detailnost zpracování bohužel shazuje lehká zmatečnost textu, občas chybějící mezery a především celková téměř nulová použitelnost díla - v podstatě nejde o dílo rozvíjející pravidla jako takové, ale o informační článek o kuších (bohužel opomíjející fantastičnost světa DrD, takže se nedozvídáme nic o kuších, které nejsou reálné v našem světě, ale bylo by lze je používat ve světě DrD; magické a alchymistické libůstky nevyjímaje). Chápu sice zařazení do rozvoje (místo do ČaE), ale ani tak nemůžu hodnotit dílo jako kvalitní.
S pozdravem
T.


 Uživatel úrovně 0

Je to dobře zpracovaný,ale možná by bylo lepší to napsat na Wikipedii.Mě se totiž zdá,že každej kdo hraje dračák ví co je to kuše.Ale že sis dal tu práci tak 3*


 Uživatel úrovně 0

To Corwin: Kamangav je libůstka, ale opravdu to existovalo...
S těmi 100kg v nátahu vycházím částečně z vlastních možností a částečně z možností lidí co znám (vím, že v mrtvém tahu zvednu asi 150kg - mám cca 80kg a mnoho kamarádů je podstatně silnějších a větších - natož lidé středověku, kteří byli opravdu silní - když jsem v dobré kondici, tak můžu střílet z luku okolo 85lbs a to oproti válečnému luku středověku je hračka).
Zpětný ráz kuše má a je citelný už u tahu okolo 100lbs...je větší než u malorážky.
Ocel je opravdu velmi nebezpečný materiál jak na luky, tak na kuše (ocelové válečné kuše nebyly určeny na tréningovou střelbu, protože jejich životnost byla celkem omezená).


 Uživatel úrovně 8

Co se týče kuší, které operují s více propojenými lučišti za účelem vyšší účinnosti, doporučuji se poohlédnout po asijských historických variacích na téma "balista". Já jsem se dohledal pojmů "triple bow arcubalista", "double bow arcubalista", "The Chuangzi Nu"...

Převážně se ale jednalo o velké "podstavcové/podvozkové" zbraně, ale technologicky by snad mělo být možné udělat je v ručním provedení...


 Uživatel úrovně 8

Hlavní přínos podobných děl je v porovnání pravidel s realitou, což je pro hru celkem zbytečné, ale alespoň to může zbavit hráče nesmyslných představ. Nakolik dokážu posoudit se tohle podařilo, faktické informace jsou vesměs správné (i když, třeba o kuši Kamangav jsem v životě neslyšel a ani chytré knihy které mám po ruce ji nezmiňují). Musím říct, že mě překvapilo do jakých podrobností občas autor zabrousil (ale mám sklony to dělat také, takže ho chápu).


Pokud používáte grádování, bude se vám tenhle článek hodit jako zdroj dalších úprav.


Pro příznivce úprav zbraní a co nejsilnějšího vybavení bude jistě přínosem další tabulka věcí, které se dají na kuši nalepit (jistě nejlépe všechny na jednou). Tady bych jen upozornil, že i z letmého pohledu na Chu-ko-nu je zjevné, že zásobník není možné na kuši prostě nasadit, celá kuše musí být postavena aby s ním mohla pracovat a její mechanismus je tomu přizpůsoben (kdyby nic jiného, zásobník nad tětivou dost komplikuje její natažení). Představa, že by se kuše natahovala lankem přivázaným k rameni (při použitelné síle lučiště) mi přijde poněkud podivná, ale budiž, fantasy snese i horší věci.


Za faktického hlediska bych zmínil na pár detailů, které mě zarazily. Moc se mi nezdá, že kuše s tahem 225 liber se dá natahovat bez pomůcek, osobně bych to v prstech nedal ani náhodou. Přece jen je to nějakých 100 kg. Už vůbec se mi nezdá potřeba ovládnout zpětný ráz, kuše zpětný ráz nemá. Riziko prasknutí lučiště je u jakéhokoliv materiálu, jestli je u ocele výrazně větší nedokážu odhadnout.


Text byl bez tagování, takže za chyby v něm nadávejte mě, pokud na něco narazíte, ozvěte se - zkusím to opravit.