Rozvoj DrD

Vlčí mory Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 14

Poznámka autora

V pravidlech o Vlčím moru píšou toto: Vlčí mor je svazeček sušených bylin, které účinkují proti některým nestvůrám. V souboji se využívá stejně jako svěcená voda a platí pro něj stejná pravidla, ovšem s tím rozdílem, že svazeček sám žádné zranění způsobit nemůže. Jestliže na danou nestvůru nepůsobí, není možné jí vlčím morem jakkoliv zranit. Já jsem tuto myšlenku rozvedl a pokusil se Vlčí mor popsat trošku podrobněji.

Text nadále obsažen v tomto textu kurzívou, značí informace určené Pánům Jeskyně. Hráči ať je nečtou.

Historie

Vlčí mor je ve světě již známá a hojně používaná bylina. Zmínky o ní sahají do dávných dob a hledat její původ v zašlých listech pergamenů zapomenutých knihoven by bylo marné. Totiž je vysloveně známo, že co se této byliny týče, její historie není sjednocená a koluje mnoho pravd a lží o jejím původu. Sehnat spolehlivý zdroj informací o této bylině je tedy takřka nemožné. Každá zem si její původ vykládá jinak, každá má svou verzi. Též se nikdo nemůže shodnout, jak původní bylina vypadala, jelikož dnes se vyskytuje nespočet druhů a modifikací této byliny. Pokud budou dobrodruhové hledat dostatečně dlouho a zeptají se astrálních sfér, řeknou jim asi toto:

Prapůvodní bylina Vlčího moru, tedy bylina, která má odpuzující a zraňující účinky zejména na lykantropy, vznikla z bylin: Luando Cestelan, neboli ČernéhoPampelišku a byliny Adamanta Suliel, která je známá spíše pod názvem: Planík Trojlistý.

Černý Pampelišek

(Luando Cestelan)

Černý Pampelišek je známá jedovatá bylina. Má dužnatou a pevnou lodyhu. Na jejím konci najdeme stejný květ, který má obyčejná pampeliška. Ovšem tento květ, má temně černou barvu a kvete jednou za rok, vždy v den jarní rovnodennosti. V tento den se tato bylina sbírá a ještě za čerstva se z ní získává jedovatý extrakt, který je obsažen v dužnaté lodyze. Tento extrakt má jasně rudou barvu, je bez zápachu a je lepkavý. Při pozření jedovatého výtažku z této byliny, se do půlhodiny dostaví malátnost a únava. Postava si hází proti pasti: Odl ~ 8 ~ omdlí/neomdlí. U slabších jedinců může dojít dokonce i k mdlobám. Tato bylina se vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách, spíše v horských oblastech. Její výskyt je poměrně hojný.

Planík Trojlistý

(Adamanta Suliel)

Planík Trojlistý je na rozdíl od Černého Pampelišku vzácná bylina s omezeným výskytem. Ovšem i přes její nedostupnost je, zejména u bohatších vrstev, velice známou a oblíbenou bylinou. Její cena je ovšem vysoká a pohybuje se řádově kolem 10 zlatých za jednu bylinu. Planík Trojlistý je popínavá rostlina, která roste zejména ve vlhčích oblastech. Potřebuje velmi úrodnou půdu a vlhké podnebí. Dodnes se neví proč se vyskytuje pouze na jednom druhu buků, a to jen v omezené míře. Její výskyt je spíše lokální a tak jsou známá místa, kde pravidelně roste. Květ Planíku je tvořen maličkými lístečky s jediným prašníkem. Okvětní lístky mají ale jasně tyrkysovou barvu a kvetou na jaře, ojediněle ještě v létě.

Sušené okvětní lístky Planíku mají silně halucinogenní účinek. Po vypití čaje z takovéto byliny, se do deseti minut dostaví euforie a uvolnění. Tento halucinogenní stav vydrží přibližně tři hodiny. Stav je doprovázen změnou vnímání barev a zvuků. Na tuto bylinu se velmi rychle získává závislost.

Sféry dále tvrdí že, spojením těchto dvou bylin vznikla zmutovaná verze obou rostlin a výsledek dal vzniknout právě Vlčímu moru. Dodnes se neví, jak po ty dlouhá léta mohly obě byliny kvést na stejném místě, aby se vzájemně ovlivnily. Černý Pampelišek roste v horských oblastech, Planík Trojlistý naopak v nížinách v listnatých lesích. Tuto informaci neposkytují dodnes žádné prozkoumané sféry. Ovšem spojením jedovaté rostliny a halucinogenní byliny, vznikla rostlina, která měla na lykantropy podobné účinky jako stříbro. Tuto rostlinu Vlčího moru elfové nazývají: Asfodell, trpaslíci: Harragas a učení lidé: Lalaith Sur. Tato bylina je též nejrozšířenější.

Druhy

Vlčí mor Obecný

(Lalaith Sur)

Tato nejrozšířenější modifikace Vlčího moru roste převážně v lesích. Ovšem jsou známy případy, kdy se zabydlela i v horských oblastech, ovšem jen vzácně. Tato bylina si libuje na vlhkých, stinných místech. Najdeme jí tedy poblíž hlubších lesů, studánek a mechů. V temných hvozdech je rozšířenější.

Vlčí mor Obecný, je šedá rostlina s nenápadnou lodyhou. Řapíkaté listy rostou po celé délce lodyhy a jsou silné a dužnaté. Květ Vlčího moru má podobu velké bobule, na jedné rostlině najdeme až šest takovýchto bobulí. Bobule jsou šedostříbrné, v měsíčním svitu lehce září matným vnitřním světlem. Tato sušená bylina se používá zejména k zaplašení lykantropů a to hlavně vlkodlaků. Mezi prostými lidmi je rozšířená fáma sbírání této byliny za úplňku, pro zlepšení účinnosti na vlkodlaky. Avšak účinnost bylin se spolehlivě zaručí kvalitním sušením.

Vlčí mor Modrý

(Caloce di Amanita)

Vzhledem velmi podobný Vlčímu moru Obecnému, až na to že bobule jsou tmavě modré. Při sušení této rostliny též vznikají štiplavé dráždivé výpary, které jsou pro Modrý Vlčí mor typické. V elfském jazyce se tato rostlina nazývá: Esculenta, trpaslíci pro tuto bylinu název nemají.

Vlčí mor Zlatý

(Peltata Apifera)

Odborný název Peltata Apifera je původně elfský název pro tuto bylinu, jelikož se vyskytuje převážně v elfských lesích. Lidé potom jejich název převzali a přivlastnili si ho. Vlčí mor Zlatý, roste jako popínavá rostlina na všech druzích dubů. Je to cizopasná rostlina pokrývající po drobných částech kmeny stromů. Její zabarvení je zelenožluté, na podzim tento mech zcela zežloutne a září jako zlatavý závoj *odtud název* Zajímavé též je, že účinky tohoto Vlčího moru jako u jediného druhu, jsou nejsilnější za čerstva. Sušením o svojí moc bylina přichází, kompletně vysušená svoje účinky takřka ztratí.

Pokud budou hrdinové více zkoumat původ této rostliny, elfí knihovny jim mohou poskytnout tyto informace:

Vlčí mor Zlatý, byl vyšlechtěn též z dvou původních bylin, ovšem u tohoto druhu vždy převládala jako dominantní bylina: Planík Trolistý, který je též popínaví. Důsledkem častějšího výskytu tzv. Zlatého kapradí, se elfové domnívají, že bylina přizpůsobila svou barvu právě tomuto zlatavému druhu.

Vlčí Zhouba

(Acer Sativa)

Jako jediný z Vlčích morů, je tento druh vypěstován trpaslíky, kteří se k této bylině hrdě hlásí. Její účinky jsou velmi silné a tajemství pro pěstování této rostliny trpaslíci majetnicky chrání. Oni sami tuto rostlinu nazývají: Achias Morhua. Elfové tuto bylinu nepoužívají, nejspíše kvůli vrozené nevraživosti mezi oběmi rasami. Vlčí Zhouba se svými účinky trošku liší od ostatních Vlčích morů, proto jí též byl pozměněn název na: „zhoubu“, místo: „moru“. Vlčí Zhouba je rudá drobná rostlinka s tenkou lodyhou. Semena této rostliny jsou pohroužena do červeného masitého pohárku zvaného míšek. Právě masný míšek je na rostlině velmi nápadný. Je temně rudý s černým žilkováním. Trpaslíci tuto rostlinu prodávají již sušenou a veškerá fakta o sušení tají. Sféry by ovšem v tomto ohledu mohly být vstřícnější.

Pokud budou hrdinové pátrat v Astrálních sférách, nebo se jim podaří získat informace od trpaslíků, dozvědí se, že Vlčí Zhoubu pěstují ve svých kamenných sídlech v nejhlubších komnatách. Půda bohatá na minerály, které se vyskytují hluboko pod zemí, dali vzniknout rudé bylině, která nepotřebuje takřka světlo ke svému růstu. O to více si to však vynahrazuje vodou. Musí být pravidelně třikrát denně zalévána, na hydrataci je velmi háklivá. Stačí jeden den nezalít a je 50% šance, že rostlina uhyne. Vlčí Zhoubu potom suší v dva měsíce na velkém plechu, který je velmi jemně zespoda ohříván plameny… bylina se tak kompletně vysuší.

Vlčí mor Třítrnný

(Trilius Deleus)

Vlčí mor Třítrnný dostal název podle tří trnů, které zdobí každý list na této rostlině. Jedná se o rozšířenou formu Vlčího moru, snadnou pro pěstování a údržbu. Uchytí se takřka všude, jak na horských masivech, tak v deštivých nížinách. Tato bylina je skoro k nerozeznání od běžného kapradí, až na již zmíněné tři trny, které rostou na konci čepele každého listu. Ovšem přirovnat tuto bylinu ke kapradí by bylo milné, při bližším zkoumání, zjistíme, že lodyha je stejná jako u většiny morů, pouze listy, se velice podobají kapradiným porostům. Elfové nazývají Vlčí mor Třítrnný: Calimethar, trpaslíci: Gilditos.

Vlčí mor Ohnivý

(Dittus la Melaca)

Vlčí mor Ohnivý se dá sehnat pouze na černém trhu a to jen v omezené míře. Běžný člověk se s ním nikdy nesetká a jeho distribuce je ve většině zemí zakázaná. Zjistit kde takovýto Vlčí mor roste je složitý oříšek i pro zkušeného sicca, nebo theurga. Elfové dávají od této byliny ruce pryč, ale Trpaslíci jí neřeknou jinak, než Ghutto. Vlčí mor Ohnivý, je purpurově zbarvená rostlina, tvořená pouze květem a kořeny. Prodává se pouze květ, který je sušený. Také je zajímavé, že ze všech Vlčích morů, je tento druh nejvzácnější a nejdražší.

O výskytu této byliny by se postavy měli dozvědět až na vyšším levelu. Sicco může uplatnit své sítě a vyzvídat od koho byliny kupující dostává a následně z něj mámit informace. Theurg může zapátrat ve sférách, ovšem ty levnější mu informaci o Vlčím moru Ohnivém vůbec nemusí poskytnout. Vlčí mor Ohnivý se vyskytuje vzácně poblíž sopečných oblastí. Velmi bohatá půda na živiny a minerály, dali vzniknout mutaci Vlčího moru, který svým malým vzrůstem koncentruje veškerou svou sílu do purpurových listů. Ovšem lokace kde tyto mory rostou jsou opatrovnicky hlídány jejich majiteli a ceny za jednu rostlinku mohou být ve městech až přehnaně navýšeny. Při náhodném setkání hrdinů s touto rostlinou, je skoro jistá šance, že bylinu nepoznají, pokud se o ní některý ze členů konkrétně a dostatečně dlouho nezajímá.

Účinky

Vlčí mor Obecný

Vlčí mor Obecný je útočná bylina účinkující zejména na Vlkodlaky. Ani v lidské podobě nemá vlkodlak bylinu rád. Smrdí mu, v jídle by jí poznal… při pozření je mu z byliny špatně. Může zvracet a být mu nevolno.Ve své zvířecí podobě se vlkodlak byliny bojí a vyhýbá se jí jen co to jde. Při kontaktu byliny s holou pokožkou vlkodlaka ho bylina popálí za 1k6+3 životů. Při kontaktu byliny s vlhkým částem těla (oči, ústa) je bylina dráždivější a působí zranění: 1k8+2 životů.

Na krysodlaky tato bylina působí méně. Ve své lidské podobě krysodlakovy takřka nevadí, ve zvířecí podobě mu způsobí škody mnohem menší: 1k4 životů a to i při zasažení úst, nebo očí.

Medvědodlakům a Tygrodlakům Vlčí mor Obecný nevadí.

Vlčí mor Modrý

Vlčí mor Modrý je nejúčinnější na Krysodlaky. Dráždivé účinky jsou stejné, jako u Vlkodlaka a to v lidské i zvířecí podobě. Tedy: 1k6+3 životů na holou kůži, na ústa a oči: 1k8+2 životů.

Naopak vlkodlaky Vlčí mor Modrý zase tak nerozhází a platí pro ně to samé, co pro krysodlaky na Vlčí Mor Obecný. Tedy: 1k4 životů.

Opět tato bylina nemá žádné účinky na Medvědodlaky a Tygrodlaky.

Vlčí mor Zlatý

Vlčí mor Zlatý má velmi omezené účinky na Krysodlaky a Vlkodlaky. Oběma ubírá 1k4 životů.

Ovšem jiná reakce byliny, je na Tygrodlaky. Těm tato bylina vadí jak v lidské tak ve zvířecí podobě. V lidské podobě Tygrodlaka zraní za: 1k8 životů, ve zvířecí podobě za 1k10+4 životů. Tygrodlaci tuto bylinu vysloveně nesnáší, mají z ní panickou hrůzu, proto je výskyt Tygrodlaků v oblastech elfských obydlích, zejména pak pokud poblíž roste tato bylina velmi vzácný. Při zasažení očí, je past: Odl ~ 8 ~ oslepení/neoslepení. Výsledné oslepení je dočasné a postavě pálí oči po dobu 1k6 směn.

Na Medvědodlaka tato bylina nemá žádný účinek.

Vlčí Zhouba

Jak jsem již psal, Vlčí Zhouba má od ostatních Vlčích morů trošku odlišné vlastnosti. Vlčí Zhouba je zákeřná bylina, která nemá žádné zraňující účinky při doteku s kůží, nebo jiných částích těl lykantropů. Ovšem jiné účinky má v jejich trávícím ústrojí. Pokud lykantrop tuto bylinu pozře, do jedné směny pocítí v těle nepříjemné pálení, které postupem času sílí. Ke konci lykantrop doslova prožívá muka, jakoby mu vnitřnostmi teklo rozžhavené stříbro. Další zvláštností je, že při samotné konzumaci Vlčí Zhouby lykantropové necítí žádné pálení, ani jiný varovný faktor. Své smrtící účinky bylina získá teprve při kontaktu se žaludečními šťávami. Zasažený lykantrop bude zraněn za: 1k6+10 životů a ještě hází proti pasti: Odl ~ 8 ~ omdlení/neomdlení. Veškeré toto zranění je totožné jak v lidské, tak ve zvířecí podobě.

Tato bylina působí na všechny lykantropy, výjimkou Tygrodlaka, kterého při pozření zraní pouze za 1k6+3 životů a na past si nehází.

Nutno podotknout, že tato bylina je mezi lykantropy docela známá a tak přinutit nějakého z nich k pozření této byliny bude nadmíru složité.

Vlčí mor Třítrnný

Vlčí mor Třítrnný není moc velkým postrachem Krysodlaků a Vlkodlaků, oběma způsobuje zanedbatelné zranění: 1k4 životů. Ovšem ne tak na Medvědodlaky. V lidské podobě Medvědodlaka zraní za: 1k6+2 životů, ve zvířecí podobě za 1k10+ 4 životů. Na Tygrodlaka tato bylina nemá žádný účinek.

Vlčí mor Ohnivý

Tento nejsilnější z Vlčích morů má silné účinky na každého lykantropa a to jak při kontaktu s pokožkou, tak při pozření. Následující výpis dělí lykantropy podle tříd, před lomítko je uvedeno zranění dotykem v lidské a za lomítkem ve zvířecí podobě.

  • Krysodlak: 1k6+5 / 1k4+10 životů
  • Vlkodlak: 1k8+10 / 1k10+10 životů.
  • Medvědodlak: 1k6+12 / 1k10+20 životů.
  • Tygrodlak: 1k6+12 životů / 1k10+20 životů.

Při pozření této byliny zraní každého lykantropa za: 1k12+4 životů.

Hledání

Najít Vlčí mor běžně v přírodě, vyžaduje značnou část trpělivosti a znalosti, proto není tak jednoduché vyrazit do lesa a přinést si s sebou třeba svazeček Zlatého Vlčího moru. Každá bylina má své lokality, jedna je vzácnější, druhá běžnější. Zde uvedu obecný přehled každé byliny a její procentuální hodnotu nelézt ji volně v přírodě. Podotknu že uvedená procenta jsou orientační, vždy se vztahují na akci: „Hledání“, postava vždy musí vědět jak bylina vypadá. Pokud postava též neví kde hledat, třeba se babky kořenářky nezeptala, kde se byliny vyskytují, šance na výskyt, se u každé byliny se sníží o 30%. Tedy je skoro nemožné, najít vzácnější kousky, jen tak při procházce lesem.

V následující tabulce je uvedena šance na nalezení ve volné přírodě, v závorce je uveden bonus pro alchymistu, pokud bylinu hledá pomocí vidění magenergie. Pokud bylinu hledá hraničář, přičte si 2%, pokud chodec: 4%, pokud druid, přičte si 6% k nalezení. Vlčí Zhouba se ve volné přírodě nevyskytuje.

Obecný 80% (1%)
Modrý 60% (3%)
Zlatý 30% (4%)
Třítrnný 70% (2%)
Ohnivý 5% (5%)

Pokud postava daný druh zkoumá a o bylinu se zajímá *počítej každý druh zvlášť*, může si při hledání přičíst až 5% k nalezení.

Kombinace

Pán jeskyně může tyto byliny jakkoliv kombinovat, spojovat jejich účinky a vymýšlet nové. Však musí dát pozor, aby to se sílou nepřehnal. Lykantropové mají obecně poměrně dost životů a Vlčí mory se dají využít jako účinná zbraň, místo Stříbra. Však pokaždé pamatuj, že kombinace těch silnějších Vlčích morů, které jsou už sami o sobě vzácné a drahé, nesmí být přehnané. Můžeš si pomoci jednoduchým pravidlem, že ty obyčejnější a levnější Vlčí mory, působí pouze na nižší lykantropy (Krysodlak, Vlkodlak) a i jejich síla musí být úměrná k jejich životaschopnosti. Naopak takový Medvědodlak, nebo Tygrodlak, mohou dosáhnout až přes 100 životů, tedy tam se můžeš s účinností troškou rozšoupnout. Pamatuj ale vždy, že taková silná bylina bude drahá a vzácná a hrdinové by s ní měli šetřit.

Jiné využití

Vlčí mory se často používají, zejména v klidnějších oblastech, též jako koření. Zde uvedu malý soupis každé byliny a její využití v mimo-oborových sférách.

Vlčí mor Obecný

Vlčí mor Obecný se používá též jako koření. Po vysušení lístků a jejich následném rozemletí, se používá jejich podmanivé kyselosladké chuti.

Vlčí mor Modrý

Vlčí mor Modrý je též vítanou ingrediencí v kuchyních. Připravuje se obdobným způsobem, ale místo lístečků, se rozemílají ony jasně modré bobule. Šťáva z těchto bobulí je božsky sladká a používá se zejména na dezerty a sladké přílohy, pro její chuť a esteticky modrou barvu.

Vlčí mor Zlatý

Vlčí mor Zlatý je využíván zejména elfy, též jako účinná léčivá bylina. Tento Vlčí mor léčí postavy nepostižené lykantropií a to za: 1k6 životů.

Vlčí Zhouba

O této rostlině zatím nejsou známy jiné využití, než ke které je předurčena. Stejně tak její odporně hořká chuť, co přebije a zkazí veškeré jídlo, jí činí v oboru gurmánství nevítaným hostem.

Vlčí mor Třítrnný

Vlčí mor Třítrnný se používá též při modlitbách, kdy se lístky tohoto keře, používají místo kadidla. Náboženský význam tato bylina rozhodně má. Fakt je že odpuzuje lykantropy, což si většina knězů přirovná i ke zlým duchům a tak se z této byliny stala v mnoha oblastech universální bylina proti všemu zlému. Naneštěstí jsou kromě podmanivé vůně, ostatní účinky neprokázané.

Vlčí mor Ohnivý

Pro svojí vysokou cenu a vzácnost, by bylo barbarské a netaktní používat tuto bylinu k jiným věcem, než byla předurčena. Když už jí někdo získá, většinou ho ani nenapadne použít jí k něčemu jinému.

Jakožto Pán Jeskyně máš ale volnou ruku a můžeš této bylině přisoudit i některé zajímavé vlastnosti v jiných oborech… třeba alchymie.

Cena

Cena těchto Vlčích morů se liší bylina od byliny, opět uvedu výčet bylin a jejich finanční dostupnost:

Vlčí mor Obecný

Nejrozšířenější z Vlčích morů. Cenová relace se pohybuje tak okolo: 4stříbrných za svazeček. (svazeček činí zhruba: 4-6 jednotlivých rostlin).

Vlčí mor Modrý

Tato rostlina je výrazně dražší než Vlčí mor Obecný. Vlčí mor Modrý, je totiž výrazně vzácnější bylina a cena jedné rostlinky se pohybuje okolo: 8 stříbrných.

Vlčí mor Zlatý

Ne li ještě vzácnější odrůda Vlčího moru, rostoucí pouze na dubech, dělá z tohoto moru nedostatkové zboží, které vyvažuje vysoká cena, a to za cenu 10 zlatých za jednu snítku. (Jelikož se jedná o mechovitou rostlinu, počítej snítku, jako svazeček o váze jedné mince)

Vlčí Zhouba

Utajovaná bylina, nedostatkové zboží. Pouze někde jí prodávají a to pouze trpaslíci. Ostatním rasám jí nesvěří. Cena jedné rostlinky, pro své zákeřné účely mnohokrát převyšuje již zmíněné odrůdy Vlčích morů a tak můžete za jednu rostlinku zaplatit až: 20 zlatých.

Vlčí mor Třítrnný

Toto je skoro stejně rozšířená bylina, jako Vlčí mor Obecný. Prodává se po svazečcích a to za cenu 5-7 stříbrných za jeden svazeček.

Vlčí mor Ohnivý

U této byliny se ceny nejvíce liší… může stát jak 50 zlatých, tak 100. Záleží na místě, na výskytu a na poptávce. Ale vůbec zjistit kdepak se tato rostlinka prodává, je velmi složité.

Destiláty

Vlčí mory obecně, jsou též velmi cennou surovinou, zejména pro alchymistu a jejich obory. Zručný alchymista může z vzácnějších Vlčích morů vydestilovat slušné množství magenergie, tedy tyto byliny najdou uplatnění i v tomto odvětví. Bylo by dobré ještě zdůraznit, že Vlčí mory v oblasti alchymie už zakořenily a tak jejich využití je známo spíše tam, než třeba v boji proti lykantropii. Proto uvádějící cena, je cena spíše v obecně rozšířených zemích, kdy dobrodruh s mečem na zádech, žádající si o pár snítek Vlčího moru, je spíše neobvyklý pohled, oproti alchymistovy, který opět shání Vlčí mor Zlatý, pro své každodenní pokusy a omyly. V oblastech vyspělejších zemí, kde se Vlčí mory uchytily i jako bojový prostředek, se ceny mohou drobně zvednout.

Opět uvádím seznam bylin a množství magenergie, kterou je schopen alchymista z těchto bylin vytěžit.

V textu vydestilovaná megenergie, představuje *obecnou maximální vytěžitelnou hodnotu*

Vlčí mor Obecný

Vlčí mor Obecný se zapsal do dějin alchymie, jako velice běžné a levné činidlo. Z jednoho svazečku zručný alchymista, dokáže vytěžit až 3 magy. Také díky zdánlivé jednoduchosti, která při práci tuto rostlinu doprovází, se právě Vlčí mor Obecný, používá jako začátečnické činidlo pro začínající alchymisty.

Vlčí mor Modrý

Vlčí mor Modrý je typický zástupce pro pokročilejší destilace. Vydestilovat magenergii z této rostliny je trošku složitější, ovšem z jedné rostliny je takto možno získat až 5 magů (opět hodnota za rostlinu, né svazeček.)

Vlčí mor Zlatý

Rostlina určená pro zkušené alchymisty. Z jedné snítky (viz. Cena) lze vytěžit až 10 magů.

Vlčí Zhouba

Rostlina určená pro velmi zkušené alchymisty. Z jedné rostliny lze vytěžit až 20 magů.

Vlčí mor Třítrnný

Tato rostlina žádnou magickou esencí neoplývá, destilovat magie, tudíž z ní nejde. Její cena je spíše vyvažována křesťanskou symbolikou, než alchymistickou cenností.

Vlčí mor Ohnivý

Tato bylina ještě není zcela prozkoumána a ani hranice její magické podstaty, Záleží na zručnosti alchymisty, kolik magů z rostliny získá, ovšem důležité je podotknout, že destilace této byliny je velmi složitá.

Jakožto Pán Jeskyně, vol úměrně počet vydestilovaných magů a pečlivěji vol kolísavou hranici podle nálezu. Určovat přesnou míru horní hranice magenergie, Vlčího moru Ohnivého, by nebylo moudré, záleží na místě a na ceně. Pokud v tvém světe bude jedna tato bylina stát 100 zlatých, těžko poskytne asi pouhých 10 magů. Ovšem mohlo by to být zajímavé, co se následné reakce podvedeného alchymisty týče :o)

* (obecná maximální vytěžitelná hodnota)- je hodnota, kterou dostane alchymista z průměrné byliny. Samozřejmě kolik magenergie v bylině je, závisí od byliny k bylině. Tedy proto můžeš jako Pán Jeskyně, na chudších místech výskytu maximum vydestilované magenergie upravit nepatrně dolů (hory, pláně), naopak na bohatších místech (hvozdy, temné hrady), můžeš magenergii nepatrně zvýšit.

Dodatky

V pravidlech se jistě každý z vás dočetl, o Vlčím moru. Záhadné bylině, avšak místa jí v pravidlech bylo věnováno málo. Já osobně jsem se nikde nedočetl co dělá. Též cena byla relativní. Řekl jsem si, že se pokusím Vlčí mor zpracovat dopodrobna, podat Pánům Jeskyně, i hráčům podrobné informace o těchto bylinách a jejich využitích.

Odborný název v závorkách, je název, který rostlině přisoudili lidé. Nejedná se ovšem o názvy nejstarší, ty mají samozřejmě elfové. Jelikož jsem předpokládal, že lidí bude většinou ve vašich světech ponejvíc, stala se právě z lidské terminologie odborné názvy, známé učencům skoro všech ras, které se o bylinky zajímají. Názvy v elfštině, zrovna tak jako v jazyce trpaslíků, jsou pro zajímavost a Role-Playing.

A pokud se budete ptát proč tolik historie a popisů, vězte že pro mě je to důležité. Nestačí mi pouze napsat Vlčí mory a jak zraňují. Každý rostlina si zaslouží své místo, hráči by se měli dozvědět jak vypadá, jak je známá a rozšířená, co dělá a kolik stojí. Teprve rozšiřující informace pomohou zařadit v klidu a ladně Vlčí mory do vašeho světa a to je právě cíl, kterého chci dosáhnout.

Chtěl by jsem ještě podotknout, že informace, které jsem zde podal mohou též posloužit jako orientační tabulka jak Vlčí mory tvořit a že Pánové Jeskyní mají volnou ruku při tvoření. Zde uvedené informace mohou jakkoliv upravovat a měnit.

Dílko nemá za úkol podat něco nového, nebo zaujmout převratnou myšlenkou. Nejedná se o zcela novou věc a základy díla jsou pevně ukotveny v již známých pravidlech. Toto dílko jí mělo hlavně rozšířit.

Ps. Přeji příjemné hraní.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Hmmm. Pravda, musím uznat, že některé nápady jsou zajímavé a já dokonce autora obdivuji. Já bych takovéto dílo nikdy nenapsal, jelikož bych neměl dost trpělivosti. Tak, nebo tak, můj názor je, že autor zbytečně plýtval místem a že toto dílo mohlo být mnohem atraktivněji napsáno. Přesněji řečeno, netuším, proč dal autor každé prkotině velký nadpis. Mohl by to udělat mnohem jednoduší, kdyby prostě jen popsal jednotlive byliny samostatně (Tím myslim, že kdyby napsal kupříkladu "Vlčí Mor Modrý" a pod to všechny potřebný detaily, mohl ušetřit mnoh místa a víc by se to líbilo - kdo se chce prokousávat stránkama rozkouskovanejch detailů). Jinak nemyslím si, že přidáním nových pravidel o vlčím moru mohl vytvořit něco, co by se chytlo a hlavně v tomto případě, kde dílo je tak obsažné, že si ho málokdo přečte celé.

Tak či onak, nechtěl bych skončit jako anarion, jelikož sepsat takhle velké dílo musí stát spousta času a energie. Navíc, když se tak podívám na hodnocení, nedopadlo zrovna nejlíp.

Edgar


 Uživatel úrovně 0

Jé tohle celý jsem četl před dvěma dny a to jsem ještě nebyl registrovanej, konečně se mi podařilo docílit toho abysem měl vůbec příležitost sem napsat... Možá jsem pozapoměl některý výtky a detaily co jste tu zmiňovali, ale pár věcí k tomu...

1) Jak se tady můžete vůbec zabývat nějakým formátováním nebo úpravou či vzhledem, když jsou tu mnooohem důležitější věci???

2) Dílo je .. no nejhorší to není, mohlo by to vypadat i hůř... ale stejnak se to ubírá podle mě špatným směrem...

3) Dračí doupě je především RP hra, teda měla by být... a většina všeho textu by měla co nejlépe podporovat takové hraní... Takže, o co se jedná bla bla bla... to tu autor napsal, podle některých však né uplně přesně nebo správně... (Například pro geniálního biologa Shelagh: no jo, ono nejde mutovat rostliny? a co když za tím byla magie heh? ška pokud působí na lykantropy, kteří jsou čirou náhodou magičtí taky, tak v tom i mohla hrát roli...)
Každopádně by ten text měl zahrnovat jen ty nezbytné informace ke hře... postavy žádné nejsou nikdy na takové úrovni aby řešili kmeny genů a já nevim co... Takže je to pro hru a PJe zcela zbyečné...
Přijde mi, že tu řešíte občas opravdu zbytečnosti (no to ne jen u tohodle díla) a zbytečně rýpete...
Cesta by se snad měla ubírat jiným směrem... Totiž, né kolik je druhů a jakej na jakýho druha lykantropa působí a jak moc, Pj si to stejně může upravit sám podle vlastních potřeb jak se mu to zrovna hodí, to je myšlenka vlastního moru a proto tam u něho není tolik informací...

Pokud bych se zabýval tímto tématem, mnohem důležitější by bylo, zabývat se jinými otázkami...
Jak a kde se dá najít? Poznajího neznalé postavy v přírodě (tedy zřejmě určité části)? Jak je to s vůní? ucítí ji vlkodlak? a Na jakou vzdálenost? Jak se bude chovat k postavám vlastnící svazeček těchto bilin? Co o vlčím moru vědí normální vesničané? Používají ho ? Co se o vlčím moru traduje? jak moc tyto příběhy přehání? Co všechno za skvělé účinky vlčímu moru přisuzují? Jaké jsou opravdové účinky (tím nemyslím zranění)? Co když lykantrop kytku pozře? (to už se tu snad i někdo ptal) Co když se dostane svazaček do rány? Co když ho vdechne? Jak se bude chovat lykantrop? Může vlčí mor zamezit nákaze lykantropie? Bude útočit lykantrop na postavy, které se svazkem potřou? Je možné udělat z vlčího moru nějakou mast? Jak dlouho se třeba ty bylyni suší? Jak voní pro normálního člověka? Jak by mu asi chutnali?

Omlouám se ještli tu už někoho neopakuju, možná jsem na něj už zapoměl nebo jsem ho předtím přehlédl...

PS: Shelagh: neber si to tvoje jmenování v mém příspěvku moc osobně.... ;-)

Doufám že to stačí...

S pozdravem Kelghor...


 Uživatel úrovně 0

Áve Anarione!
Asi budu jeden z mála, když řeknu, že mě formátování dílka nevadilo (snad proto, že píšu podobně), ale byl jsem poněkud sklamán.
Já jako ekolog bych byl rád za vícero informací o všech rostlináh zde popsaných, přecijenom je rozdíl mezi tím když něco roste v květnaté bučině a něco v podmáčených lesech v nižších oblastech.
Narozdíl od Shelagh mi nevadila ona "evoluce" vlčího moru, i když je velice nepravděpodobná.
Rovněž nějaké mystičtější pojetí by asi nebylo na škodu (alespoń dlé mého názoru).
Ony učené názvy mě opravdu pobavily, zase na druhou stranu jsem byl rád za ony elfské potažmo trpasličí názvy, ty jdou dílu k plusu.
Hodně zdaru do další tvorby!
Gonzáles


 Uživatel úrovně 8

Fafrin: Já vím.... *povzdech* dobře, asi jsem se sekl. Snad jindy :)


 Uživatel úrovně 0

Jenom bych chtěl autora upozornit, že odkaz na reálnou rostlinu tvořil asi 2 řádky mé kritiky kdežto upozornění na ostatní chyby dalších asi 6. To má své opodstatnění a věz, že pokud by příspěvek jen popíral biologii a neměl vůbec nic společného s existujícím vlčím morem a všechno ostatní bylo zcela správně (formátování, přehlednost, nalezení, obsah magů, kostky - btw. v ůvodu PPZ jsou definované toliko 5 kostek a hody s nimy, používání těchto kostek je tedy pravidlem - jedové působení apod.) hodnocení by bylo daleko vyšší. (aspoň***)


 Uživatel úrovně 8

Shelagh: Já to znám Shelagh... čerpal jsem z biologické a živočišné encyklopedie o 300 stránkách.. bylin tam bylo asi 5000 ale já tu fantasii uvolnil a nechal jsem to za sebou. Jako Fafrin kdysi... historii moru a bilogogický vývoj rostlin jsem znal, ale toto je fantasi svět... máš letající pergameny a mluvíc meče. Máš metrové krysi a... mutující se kytky :) Tak to alespoň vidím já.


 Uživatel úrovně 0

Mě se to docela líbí trochu si to jako P.J. upravím a je to oceňuji snahu a nápad. :-)


 Uživatel úrovně 5

Vidím jeden zásadní nedostatek, který pro mne jako biologa dělá příspěvek téměř nestravitelným: samotná geneze vzniku vlčího moru - tedy zkřížení zcela nepříbuzných rostlin. Popírá to základní biologické zákonitosti, což považuji za obrovskou chybu. Přitom by stačilo jen lépe pracovat s existujícími fakty (už dříve to tu bylo zmiňováno), které ať chceme nebo ne, vždy tvoří základ veškeré fantasy produkce.

Jinak myšlenka dílka (rozrůznění vlčích morů a jejich účinků) se mi líbí, ale pro herní využití vidím spoustu práce při upravování příspěvku.


 Uživatel úrovně 8

Zombie: Pravdou je že pravidlovou koncepci a její kompatibilitu a využití při psaní příspěvku, neovládám tak jako ty. Pravdou taky je že dílko bylo asi 3krát v MS a na každou radu jsem bral jistý zřetel... věř že pokud by jsem potkal v MS i tebe, určitě by jsem dílko přepsal, žel kromě MS možnosti nemám a do pošty jsem ti nepsal asi z důvodu, že jsem nevěděl, že by jsi si s tím mohl chtít dělat práci. Rozhodně nezpochybňuj snahu, ta tady u tvého dílka byla a já chápu tvé argumenty, ale věř že pár věcí mi v kritikách bylo řečeno alespoň pro mě dráždivě. Ohradil jsem se, ovšem chápu že dílko své chyby má. Tedy příště až se pokusím něco napsat, budu schánět lidi, kteří pravidlůpm a jejich zařazení do příspěvku rozumějí :o)

s úctou
anarion


 Uživatel úrovně 5

anarion: ten rozdíl mezi 1k6 a 1k8 je opravdu "markantní": 4,17%! (100%/6 - 100%/8).
Zkusím to formulovat znovu, jinak: kvůli takto "velkému" rozdílu je úplně jedno, jestli používáš:
A) 1k6+3, nebo
B) 1k8+2
Rozhodně by jsi ale neměl tvrdit, že případ B je dráždivější než případ A když je ten rozdíl tak malý! Pokud napíšeš, že je nevo dráždivější, tak bych čekal, že uvedeš kolikrát (dvakrát, třikrádt, jedenapůlkrát ...).
Jak jsem vzpomenul v úvodu - v případě, že je něco dráždivější ani ne o PĚT procent, tak si toho ani nevšimneš. Analogie s nápadností - je jedno, že je nápadnost např, 40 či 44%, protože ti je jz hodnot asné, že je to nějaká středně dosažitelná hodnota. Nebo tak vysoká nápadnost, že padne skoro vždycky - je fuk, jestli je to 90% či 94% nebo dokonce 98%.

Je jedno, jestli používáš pár kostek v hodnotě 1k6 a 1k8, nebo 1k10 a 1k12 - z hlediska pravděpodobností jednotlivých hodů je to fakt kosmetický rozdíl, který lze zjednodušit převedením na jeden typ kostky a doplněním součtem s nějakou drobou konstantou, kterou už v díle stejně používáš.

Nicméně zytečné používání dvou druhů kostek je jen okrajový problém, mne spíš zarazily ostatní chyby a jejich množství.

Mimochodem, z části jsem si udělal souhrnné tabulky (místo autora :o( ) a vychází z nich alespoň jedna zajímavá věc: cena kytek neodpovídá množství magenergie, které z nich alchymista dokáže vydestilovat (*).
* souhlasím, že správně má být uveden obsah magenergie. Kolik z tohoho získá alchymista, to popisují pravidla PPP

Promiň anarione, že jsem se pokusil přepracovat tvé dílo a na základě těchto zkušeností ti shrnout chyby. Teď už vím, že o rady nestojíš. Škoda, že jsi svému dílu nevěnoval alespoň tolik času, kolik jsem s ním nejen v diskuzi strávil já.