![]() |
Historie magie Příprava pro tisk (tisknuto 1740x)
Historie magieMistr kouzelník druhého řádu Bellurdan, Mistryně čtvrtého řádu Pala Kylmarská a Velmistr teoretické magie Mirlius z Trojmostí Magická laboratoř Královské Magické Univerzity ve Zlatém Vrchu, detašované pracoviště Trojmostí AbstraktMagie je jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících vědních oborů. Před několika staletími toto slovo znamenalo pouze výsměch několika jedinců, kteří za zvuku bubnů kroužili kolem ohňů a snažili se podivnými pohyby vzbudit přízeň neexistujících bohů. Dnes již jen při vyslovení tohoto slova běhá mráz po zádech a každý v magii vidí obrovský potenciál, který dokáže téměř vše. Dlouhá byla cesta od jednoduchého kouzla k mocnému zaklínadlu a pro pochopení těch nejsložitějších kouzel je potřeba se vrátit úplně na začátek a pochopit magický pravěk a jeho fungování. Tento článek si vzal za úkol právě toto. Zachovat pro pokolení budoucí celkový vývoj magických věd a ozkoušet a znovu vzkřísit některé již téměř zapomenuté praktiky. Ne proto, aby byly znovu využívány, ale proto, že je to cesta k lepšímu pochopení celkové magie a díky tomu cesta k mocnějším a dokonalejším kouzlům.
Definice jednoho mágu.Se vzrůstem magických uživatelů byla stále větší potřeba měřit síly jednotlivých kouzelníků, aniž by se navzájem museli pozabíjet v duelu. Jako první proběhla zkouška na skřetech a tedy kouzelnický duel kdo zabije nejvíce skřetů. Bohužel, vzhledem k nestejnoměrné a navíc stále méně početné skřetí populaci se zjistilo, že toto měřítko je nedostatečné. Byl proto hledán jiný prostředek na změření sil. Jako první z kouzel byl vybrán zelený blesk [1], jako jedno z nejstarších takto účinných útočných kouzel, ale mnozí kouzelníci i po seslání několika blesků stále ještě mohli sesílat nějaká ta lehčí kouzla. Navíc se zjistilo, že první blesk je dražší a pokud se střílí blesky jednotlivě tak jich lze seslat méně, než pokud se vyvolají všechny naráz. Řešení nebylo ani v kouzlech s časovým trváním [2] neboť přesýpací hodiny firmy Nepřesný se ukázali býti skutečně nepřesné a tedy výsledky zkreslené a ovlivněné volbou hodin. Toto bylo vyřešeno až zapomenutým kouzelnickým učněm, který vymyslel a poprvé předvedl kouzlo Zapalovač [3]. Po posledním možném seslání tohoto kouzla již žádný z účastníků sjezdu nemohl zakouzlit další kouzlo a tak bylo toto kouzlo přijato jako standard a od něj se odvozuje síla kouzelníků. Jeden mág je tedy definován jako jedna rožnutá svíce kouzlem Zapalovač [3]. Počet mágů, které má každý kouzelník po zaostření vůle k dispozici, je potom definován jako počet rožnutých svící tímto kouzlem. Samozřejmě za předpokladu, že se všechna kouzla podaří. Zpřesnění definice
Ani tato definice není zcela přesná, protože pozdější výzkum za pomocí Mágometru [4] ukázal, že existují i menší jednotky než je jeden mág, ale dosud se nepodařilo seslat jediné kouzlo, které by bylo založeno na menší jednotce nežli jeden mág. Tyto milimágy se ale v praxi používají jen velmi zřídka.
Přesná povaha magie [5]Magie je podle posledních výzkumů pětirozměrná. Osa x je spojnice mezi sesílatelem a cílem, y a z jsou na ni potom kolmé, čtvrtým rozměrem je čas, pátým rozměrem je potom intenzita nebo také síla kouzla. Tento celek se nazývá magická vlna. Ta je samozřejmě charakteristická a to jak podle sesilatele tak podle typu uvolnění magie a samotném kouzlem a jeho intenzitu. Tato vlna se dá rozdělit na několik různých částí a až z těchto částí se čte, které to bylo kouzlo, kdo ho seslat nebo jaké kouzlo či uvolnění byly použity. Poslední pátý rozměr tedy intenzita určuje, jak bude kouzlo mocné. Většinou to vypadá tak, že magická vlna vychází ze sesílatele a září do okolí své obrazy - to znamená, že okolí obohacuje energií a samo kouzlo má mnohem více energie než okolí, ale jde to i naopak. Vyvolá se místo s nedostatkem energie, které vznikne jako by roztržením energie, která je všudypřítomná. Většinou se tohoto efektu využívá jako protikouzel, protože útočit či jinak tuto zápornou intenzitu využít je velmi náročné a nebezpečné. Z historie magie:Vznik magie a prvních magických úkonů přesně datovat nelze. Již první prapředci dnešních národů tvořili magické rituály, aniž by si toho byly nějak zvláště vědomy. Evoluce toto krásně ukazuje na některých tvorech, kteří magii využívají i přes to, že jejich inteligence je velmi nízká. Jako příklad lze vzít všechny tvory z čeledi huňáčovitých. První dochovaná kouzla jsou potom runy a runová kouzla kde postupným zkoušením různých čar a symbolů došlo k aktivaci některý obrazců [6]. Od tohoto prvotního primárního kouzlení byl ještě velký krok k prvnímu zaostření vůle a seslání prvního kouzla. Tyto primitivní techniky přežívají do teď u některých méně rozvinutých civilizací. Předchůdce, z jehož poznámek jsme také čerpali mistr Nejedlý se rozhodl pro národ kanibalů, bohužel ale výzkum nedokončil, byl sněden. My díky znalosti Srn [7] jsme si vybrali mnohem přívětivější prostředí krollí vesnice. Zaostření vůleZ Experimentů, které byly vykonány přímo na šamanovi vesnice Ugrkovi a později zopakovány v laboratoři trpaslíkem Bellurdanem v Trojmostí vyplynulo, že toto zaostření je možné spojit pouze s "Naprostým uvolněním" všech magických sil jakožto typem iniciace (viz část iniciace). Onoho soustředění se dosahovalo pomocí opiátů, silné pálenky a rytmických bubnů, které dostávali cíl do transu a napomáhali tak k nevědomému zaostření vůle. Tento stav mysli lze, z experimentální praxe, dosáhnou pouze po vydatném spánku a nepodařilo se jej nikdy zopakovat dvakráte za den. Úspěšnost je rovna inteligenci daného tvora. Ta byla změřena pomocí Magikova inteligenčního testu [8], který byl vyvinut pro potřeby přijímacích řízení do magické univerzity. Díky naprostému uvolnění veškeré magie se nedalo množství takto získané magie zjistit klasickou cestou z počtu seslaných kouzel zapalovač [3], ale musela být použita mnohem mladší a nepřesnější metoda scintilačního mágometru [4]. Podle několikráte opravovaných výpočtů je při tomto zaostření vůle maximální hodnota mágů čtvrtinová oproti dnešnímu běžně používanému zaostření. Lepší zaostření vůle donesli až cizokrajné metody meditace, které se do teď běžně používají, ale již bez magických účinků. Tato meditace je založena na sadě poměrně složitých cviků, které vedou k uvolnění mysli a tím také k nevědomému zaostření. Doba tohoto cvičení je ale nejméně dvě hodiny a tyto cviky jsou velmi fyzicky náročné. Mnoho kouzelníku proto tento typ meditace nedoporučuje. U další skupiny to přináší spíše únavu a tak spíše než uvolnění tato procedura přináší ospalost a bolesti svalů. Náš pokusný trpaslík je naštěstí fyziky zdatný a proto problém s únavou zas až tak neměl. Po týdenním tréninku zvládnul základní techniky této meditace. Stejně jako předchozí meditace ani tato se nedá použít vícekrát denně hlavně díky fyzické náročnosti. Vzhledem k tomu, že toto zaostření vůle již není doprovázeno následnou spontánní iniciací, byla účinnost porovnávána standardním způsobem pomocí kouzla zapalovač [3]. Oproti dnešním zaostřením vůle je účinnost těchto cviků a tohoto archaického přístupu pouze poloviční a úspěšnost meditace se pohybuje kolem 50%, tedy o 50% nižší než dnešní meditace. V dějinách magie následovalo poměrně dlouhé období kdy se tato cviková meditace a zaostření vůle pomalu přeměňovaly v dnešní zaostření vůle. První z dochovaných pramenů hovoří o kouzelnících Kumrasovi a Jinyovi jako o prvních průkopnících takzvané myšlenkové meditace. Tito dva mistři cechu kouzelnického přidaly do sady cviků určitá zastavení a uvolnění, která měla za následek zkrácení doby této meditace a zároveň zvětšení její úspěšnosti. Náš pokusný trpaslík opět několikráte vyzkoušel i tyto meditace. Jsou mnohem složitější na naučení, ale jejich účinnost se pohybuje už někde kolem 70% dnešních metod. To dokázal i náš trpaslík normálně při dnešní meditaci je schopen seslat sedmnáct plamínků kouzlem zapalovač [3] při této meditaci jich seslal pouze dvanáct. Doba meditace mu trvala jednu hodinu. Úspěšnost je stále o 30% nižší než dnešního zaostření vůle. Na jejich základ navázali další kouzelníci zvučných jmen, jako jsou Flarus, Arminalis, Neria a další a další. Jejich podíl na celkovém zefektivnění a zkrácení doby zaostření vůle je obrovský, ale na druhou stranu každý z nich přidal jen kapku do moře úsilí, které se v té době kolem zaostření vůle točilo. Vzhledem k množství odborné veřejnosti, která experimentálně podnikala v této oblasti je v dnešní době známo na 200 částí zaostření vůle, které jdou různě sestavit a upraveny tak aby každý dostatečně inteligentní tvor byl schopen této pro kouzlení důležité činnosti. Vzhledem k tomu, že tyto meditace jsou v dnešní době běžné tak náš pokusný trpaslík tato zaostření nezkoušel. V této době se ještě objevila jedna specialita, která vedla ke smrti několika kouzelníků a to takzvané přeostření vůle. Tedy meditace či zaostření, při kterém tělo kouzelníka pojme více energie než je schopno zvládnout, a pokud není okamžitě po probuzení tato magie uvolněna, může dojít až k výbuchu. Navíc toto přeostření snižuje pravděpodobnost sesílání kouzel jako by měl cíl o 2 nižší inteligenci a v případě neúspěšného seslání se stává, že takovéto kouzlo částečně spálí mozek sesílatele. Dle dochovaných záznamů usuzujeme opět na snížení inteligence o 1 až 2 body. Z pochopitelných důvodů ji náš trpaslík nezkoušel, neboť jsme ho ještě potřebovali na další výzkum a při jeho smrti hned při některém z prvních pokusů by stejně výsledky nebyly dostatečně statisticky reprezentativní. IniciaceDalší důležitou součástí každého kouzla je iniciace. O některých z nich již byla řeč. Historicky první byla iniciace nazvaná "naprosté uvolnění". Princip je jednoduchý. Kouzelník vypustí veškerou svou magii a samotné kouzlo potom utváří mimo sebe v tomto oblaku. Nevýhodou je, že touto iniciací se dá seslat jen jedno kouzlo za den a nesmí mít příliš dlouhé vyvolání, jinak se oblak rozplyne a kouzelník nemá z čeho tvořit. Druhá z těchto nevýhod může být odstraněna takzvanými předkouzly o nichž bude řeč později. Výhodou této iniciace na rozdíl od některých dalších je její bezpečnost. Vzhledem k tomu, že kouzlo se tvoří mimo sesílatele, při výbuchu, který je v těchto případech jen velmi vzácný, je centrum výbuchu mimo kouzelníka a neroztrhá ho to zevnitř. I když je jasné, že se touto iniciací dá seslat pouze jednou kouzlo, stejně to raději náš experimentální trpaslík vyzkoušel a samozřejmě došlo k potvrzení tohoto výsledku. Stejně tak se potvrdila maximálně čtvrtinová výše magenergie. Tedy kouzelník za jednu akci zpracuje pouze jednu čtvrtinu magie, kterou vypustil. Vzhledem k nemožnosti standardního postupu byl opět použit scintilační mágometr [4]. Další byly různé postupné iniciace, které fungovaly všechny na obdobném principu. Kouzelník vypustí jen určitou část své energie do přesně ohraničeného prostoru a s tou potom pracuje. Nevýhodou je hlavně dlouhé trvání, protože toto kontrolované uvolnění je velmi zdlouhavé a mnoho magenergie se také vyzáří do okolí, než se vůbec začne s kouzlením. Zde již ale v rámci iniciace se magii dává určitý tvar a tak je možné sesílat kouzla s delším časem vyvolání. Po ověření trpaslíkem Belluradnem bylo zjištěno, že uvolnění 2 mágů trvá jedno kolo, podle nejmenších přesýpacích hodin firmy Nepřesný a syn a každé 2 kola se takto uvolněná magie sníží o 1 mág, který se vyzáří do okolí. Tento úbytek byl samozřejmě opět změřen pomocí Magometru [4].
Příklad: Kouzelník chce kouzlit 2 zelené blesky, tedy dohromady 5 mágů.
Třetí z dnes již nepoužívaných iniciací je částečné uvolnění. Princip je ten, že se uvolní část magie, která se ale nechá napojena na vnitřní magii sesílatele. Z magie venkovní se vytvoří základ kouzla a to si potom vezme zbývající magenergii již z vnitřních zásob. Toto čerpání není nijak příjemné a mnohdy je spojené se selháním celého kouzla. Když tento proces sesílatel pořádně neohlídá, mohou nastat dva případy. První, že kouzelník svou mysl uzavře příliš brzy a kouzlo nezíská dostatek sil, aby bylo schopné další existence. Následně dojde k destrukci kouzla, ať už výbuchem nebo pouhým vyzářením. Druhý, kdy kouzelník uzavře svou mysl příliš pozdě. V tuto chvíli se velmi často stává, že přebytečná energie bouchá a sebou bere i vyvolané kouzlo. K této variantě existuje ještě druhá teorie a ta říká, že vybuchuje samo předimenzované kouzlo. Která z nich je pravdivá, není zcela jasné do dnešních dnů. Náš pokusný trpaslík vyzkoušel soustavu dvou zelených blesků touto metodou. Z jednoduchého spočítání zbylých magů vyplynulo, že spotřeboval celkem 6 magů. Podobně jako v minulém případu uvolnil nejprve dva magy ale na rozdíl od něj hned začal sesílat kouzlo, které si zbylou magii vzalo z jeho interní rezervy. Tato iniciace ale neumí již spotřebovat 1 uvolněný mág, proto je sesílání o 1 mág dražší než dnešní vyvolávací standarty a doba sesílání je o kolo delší. Tato metoda se používá k hromadnému sesílání, kdy každý z kouzelníků může poskytnout stejný díl magie. V dnešních dobách se používá iniciace přesná. Je to o tom, že kouzlo se utváří již v mysli a ven vychází již v podobě kouzla. Díky této technice dochází k nejmenším ztrátám v magenergii a je možné seslat nejvíce kouzel. Většina moderních kouzel tak již má iniciaci přímo v sobě zabudovanou a mnoho dnešní uživatelů magie ani pořádně nechápe co to vlastně iniciace je. Do dnešních dob se ale mnohé z těchto iniciací používají neboť díky postupnému či naprostému uvolnění je možné, aby několik sesílatetlů spojilo své síly a daly dohromady jedno kouzlo. Toto se s přesnou iniciací většinou dělat nedá, i když i zde existují výjimky. Další používané technikyV rámci studované problematiky ještě existují předkouzla a Směrovací ornamenty, které již nebyl součástí našeho výzkumu, proto zde již neuvádím naše experimentální výsledky, ale pouze jakési jednoduché shrnutí. Možná budou předmětem některého z dalších výzkumů. PředkouzlaCo to vlastně je? Je to kouzlo, které nemá téměř žádný viditelný účinek ale ve skutečnosti je velmi důležité. Předkouzlo se sesílaly před samotným kouzlem mnohdy i v podobě runy. Tato poloviční kouzla bez viditelného účinku odstraňovala nebo alespoň zlepšovala samotné kouzlo, hlavně v tehdejší době nedokonalou iniciaci kouzla. V případě starších iniciací se používaly na delší udržení oblaku magenergie před kouzelníkem, aby ten měl delší čas a větší možnosti s magenergií pracovat. Také snižovali poločas rozpadu tohoto vnějšího pole, aby se tak dala vytvořit účinnější a silnější kouzla. Vzhledem k postupnému odstraňování nedokonalostí kouzel a zdokonalování iniciací se postupně odbourávalo i používání předkouzel. V dnešní době se používají maximálně jako některé z pentagramových run pro experimentální vytváření nových kouzel a zkoušení nových magicko-vědeckých principů. Spolu se směrovacími runami a obrazci daly základ k pentagramu a pentagramovým runám. SměrováníDalší z archaických technik, které se dnes využívají jen velmi vzácně, jsou takzvané směrovací techniky. Jedná se o jednoduché runy vytvořené kvůli lepšímu zacílení kouzla. První kouzla totiž měla velký problém s určením cíle a stávalo se, že bez těchto pomocných technik se jen neškodně rozprskla ihned po seslání. Na to aby bylo směrování účinné, musel být vytvořen nejdříve směrovací obrazec. Těch je několik typů od dvou kruhů spojených čárou přes různé matematické obrazce až po dnešní pentagram. Princip byl vždy stejný. Nepustit pokud možno magenergii z kruhu ven a tedy zabránit rozprsknutí kouzla. Dnes se používají pouze na směrování nejobtížnějších kouzel, neboť přidáním směrování přímo do kouzla by taková kouzla ještě zesložitilo a u mnohých by se nenašel žádný mistr, který by je byl schopen zakouzlit.
Literatura
Slovo autoraCelé toto dílo vzniklo na základě jednoho "Dálkového blesku" na serveru dracidoupe.cz a jeho zamítnutí už v Moudr sově tehdy redaktorem kouzel uživatelem jménem Suk. Tvrdil, že dálkový blesk je přesílený a že to magie neumí. Stejně tak se v té době několikráte vyjádřil o tom, že kouzelnické kouzlo by nemělo mít vyvolání veškerá současná magenergie. Oboje je podle mě blbost. Dále jsem od dalších uživatelů mnohokrát četl, proč řešit něco tímhle způsobem když je na to v pravidlech už několik kouzel z jiných oborů a efektivnějších. Je důležité si uvědomit, že stejně jako vše prošlo určitým vývojem, tak i magie a jim podobné vědy mají někde své počátky a nedokonalosti. Vývoj navíc nikdy neprobíhal na jednom místě, ale všude kde jen trošku ovládali magii. A tak stejně jako se může vyskytnou veškerá současná magenergie, není důvod odmítat různé varianty kouzel s téměř shodnými výsledky. Magie je o představivosti a ta přece hranice nemá. Proč jí tedy dávat umělé mantinely jen kvůli tomu, že to a to není zvykem? Přesílenost je potom věcí hry samotné nikoliv termínu, že by to magie neuměla. Jakýkoliv magický předmět v družině stejně rozbíjí tuto tzv. "křehkou" rovnováhu a tedy je ve výsledku jedno jestli má kouzelník nové kouzlo jako dar, nebo magický předmět. Dílko bylo poprvé uvedeno na serveru rpgportal.cz a to pod stejným názvem tedy http://rpgportal.cz/?e=ai491-historie-magie. V budoucnu, až na to najdu, čas bude umístěno i na mých stránkách plz.wz.cz. HlasováníHlasování u tohoto příspěvku bylo uzavřeno. Vidět hlasování jednotlivých uživatelů mohou vidět pouze přihlášení uživatelé.
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vygenerováno za
0.61567807197571 sekund. |