Historie magie

Historie magie

Mistr kouzelník druhého řádu Bellurdan, Mistryně čtvrtého řádu Pala Kylmarská a Velmistr teoretické magie Mirlius z Trojmostí Magická laboratoř Královské Magické Univerzity ve Zlatém Vrchu, detašované pracoviště Trojmostí

Abstrakt

Magie je jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících vědních oborů. Před několika staletími toto slovo znamenalo pouze výsměch několika jedinců, kteří za zvuku bubnů kroužili kolem ohňů a snažili se podivnými pohyby vzbudit přízeň neexistujících bohů. Dnes již jen při vyslovení tohoto slova běhá mráz po zádech a každý v magii vidí obrovský potenciál, který dokáže téměř vše. Dlouhá byla cesta od jednoduchého kouzla k mocnému zaklínadlu a pro pochopení těch nejsložitějších kouzel je potřeba se vrátit úplně na začátek a pochopit magický pravěk a jeho fungování. Tento článek si vzal za úkol právě toto. Zachovat pro pokolení budoucí celkový vývoj magických věd a ozkoušet a znovu vzkřísit některé již téměř zapomenuté praktiky. Ne proto, aby byly znovu využívány, ale proto, že je to cesta k lepšímu pochopení celkové magie a díky tomu cesta k mocnějším a dokonalejším kouzlům.

Definice jednoho mágu.

Se vzrůstem magických uživatelů byla stále větší potřeba měřit síly jednotlivých kouzelníků, aniž by se navzájem museli pozabíjet v duelu. Jako první proběhla zkouška na skřetech a tedy kouzelnický duel kdo zabije nejvíce skřetů. Bohužel, vzhledem k nestejnoměrné a navíc stále méně početné skřetí populaci se zjistilo, že toto měřítko je nedostatečné. Byl proto hledán jiný prostředek na změření sil. Jako první z kouzel byl vybrán zelený blesk [1], jako jedno z nejstarších takto účinných útočných kouzel, ale mnozí kouzelníci i po seslání několika blesků stále ještě mohli sesílat nějaká ta lehčí kouzla. Navíc se zjistilo, že první blesk je dražší a pokud se střílí blesky jednotlivě tak jich lze seslat méně, než pokud se vyvolají všechny naráz. Řešení nebylo ani v kouzlech s časovým trváním [2] neboť přesýpací hodiny firmy Nepřesný se ukázali býti skutečně nepřesné a tedy výsledky zkreslené a ovlivněné volbou hodin. Toto bylo vyřešeno až zapomenutým kouzelnickým učněm, který vymyslel a poprvé předvedl kouzlo Zapalovač [3]. Po posledním možném seslání tohoto kouzla již žádný z účastníků sjezdu nemohl zakouzlit další kouzlo a tak bylo toto kouzlo přijato jako standard a od něj se odvozuje síla kouzelníků. Jeden mág je tedy definován jako jedna rožnutá svíce kouzlem Zapalovač [3]. Počet mágů, které má každý kouzelník po zaostření vůle k dispozici, je potom definován jako počet rožnutých svící tímto kouzlem. Samozřejmě za předpokladu, že se všechna kouzla podaří.

Zpřesnění definice

Ani tato definice není zcela přesná, protože pozdější výzkum za pomocí Mágometru [4] ukázal, že existují i menší jednotky než je jeden mág, ale dosud se nepodařilo seslat jediné kouzlo, které by bylo založeno na menší jednotce nežli jeden mág. Tyto milimágy se ale v praxi používají jen velmi zřídka.
Magická odborná obec proto mírně přeformulovala první magický zákon a přidala k němu tuto větu:
Uvolňovaná magie kouzelníkem je přísně kvantována a vždy se uvolňuje minimálně v kvantu jednoho mágu. Její rozplétání, doznívání či vypršení časového intervalu kouzel a navrácení tak do úrovně okolních sil je spojité a kvantováno není.
Každému z kouzel by se proto dal přiřadit poločas rozpadu a počítat aktuální magenergii kouzel. Limitní hodnota kdy je kouzlo ještě aktivní je u každého kouzla jiná a záleží i na množství dodané magie. Díky tomuto stavu je častější, lehčí a přitom stejně přesné počítání s přímkovou závislostí mág za jednotku času.

Přesná povaha magie [5]

Magie je podle posledních výzkumů pětirozměrná. Osa x je spojnice mezi sesílatelem a cílem, y a z jsou na ni potom kolmé, čtvrtým rozměrem je čas, pátým rozměrem je potom intenzita nebo také síla kouzla. Tento celek se nazývá magická vlna. Ta je samozřejmě charakteristická a to jak podle sesilatele tak podle typu uvolnění magie a samotném kouzlem a jeho intenzitu. Tato vlna se dá rozdělit na několik různých částí a až z těchto částí se čte, které to bylo kouzlo, kdo ho seslat nebo jaké kouzlo či uvolnění byly použity. Poslední pátý rozměr tedy intenzita určuje, jak bude kouzlo mocné. Většinou to vypadá tak, že magická vlna vychází ze sesílatele a září do okolí své obrazy - to znamená, že okolí obohacuje energií a samo kouzlo má mnohem více energie než okolí, ale jde to i naopak. Vyvolá se místo s nedostatkem energie, které vznikne jako by roztržením energie, která je všudypřítomná. Většinou se tohoto efektu využívá jako protikouzel, protože útočit či jinak tuto zápornou intenzitu využít je velmi náročné a nebezpečné.

Z historie magie:

Vznik magie a prvních magických úkonů přesně datovat nelze. Již první prapředci dnešních národů tvořili magické rituály, aniž by si toho byly nějak zvláště vědomy. Evoluce toto krásně ukazuje na některých tvorech, kteří magii využívají i přes to, že jejich inteligence je velmi nízká. Jako příklad lze vzít všechny tvory z čeledi huňáčovitých. První dochovaná kouzla jsou potom runy a runová kouzla kde postupným zkoušením různých čar a symbolů došlo k aktivaci některý obrazců [6]. Od tohoto prvotního primárního kouzlení byl ještě velký krok k prvnímu zaostření vůle a seslání prvního kouzla. Tyto primitivní techniky přežívají do teď u některých méně rozvinutých civilizací. Předchůdce, z jehož poznámek jsme také čerpali mistr Nejedlý se rozhodl pro národ kanibalů, bohužel ale výzkum nedokončil, byl sněden. My díky znalosti Srn [7] jsme si vybrali mnohem přívětivější prostředí krollí vesnice.

Zaostření vůle

Z Experimentů, které byly vykonány přímo na šamanovi vesnice Ugrkovi a později zopakovány v laboratoři trpaslíkem Bellurdanem v Trojmostí vyplynulo, že toto zaostření je možné spojit pouze s "Naprostým uvolněním" všech magických sil jakožto typem iniciace (viz část iniciace). Onoho soustředění se dosahovalo pomocí opiátů, silné pálenky a rytmických bubnů, které dostávali cíl do transu a napomáhali tak k nevědomému zaostření vůle. Tento stav mysli lze, z experimentální praxe, dosáhnou pouze po vydatném spánku a nepodařilo se jej nikdy zopakovat dvakráte za den. Úspěšnost je rovna inteligenci daného tvora. Ta byla změřena pomocí Magikova inteligenčního testu [8], který byl vyvinut pro potřeby přijímacích řízení do magické univerzity.

Díky naprostému uvolnění veškeré magie se nedalo množství takto získané magie zjistit klasickou cestou z počtu seslaných kouzel zapalovač [3], ale musela být použita mnohem mladší a nepřesnější metoda scintilačního mágometru [4]. Podle několikráte opravovaných výpočtů je při tomto zaostření vůle maximální hodnota mágů čtvrtinová oproti dnešnímu běžně používanému zaostření.

Lepší zaostření vůle donesli až cizokrajné metody meditace, které se do teď běžně používají, ale již bez magických účinků. Tato meditace je založena na sadě poměrně složitých cviků, které vedou k uvolnění mysli a tím také k nevědomému zaostření. Doba tohoto cvičení je ale nejméně dvě hodiny a tyto cviky jsou velmi fyzicky náročné. Mnoho kouzelníku proto tento typ meditace nedoporučuje. U další skupiny to přináší spíše únavu a tak spíše než uvolnění tato procedura přináší ospalost a bolesti svalů.

Náš pokusný trpaslík je naštěstí fyziky zdatný a proto problém s únavou zas až tak neměl. Po týdenním tréninku zvládnul základní techniky této meditace. Stejně jako předchozí meditace ani tato se nedá použít vícekrát denně hlavně díky fyzické náročnosti. Vzhledem k tomu, že toto zaostření vůle již není doprovázeno následnou spontánní iniciací, byla účinnost porovnávána standardním způsobem pomocí kouzla zapalovač [3]. Oproti dnešním zaostřením vůle je účinnost těchto cviků a tohoto archaického přístupu pouze poloviční a úspěšnost meditace se pohybuje kolem 50%, tedy o 50% nižší než dnešní meditace.

V dějinách magie následovalo poměrně dlouhé období kdy se tato cviková meditace a zaostření vůle pomalu přeměňovaly v dnešní zaostření vůle. První z dochovaných pramenů hovoří o kouzelnících Kumrasovi a Jinyovi jako o prvních průkopnících takzvané myšlenkové meditace. Tito dva mistři cechu kouzelnického přidaly do sady cviků určitá zastavení a uvolnění, která měla za následek zkrácení doby této meditace a zároveň zvětšení její úspěšnosti.

Náš pokusný trpaslík opět několikráte vyzkoušel i tyto meditace. Jsou mnohem složitější na naučení, ale jejich účinnost se pohybuje už někde kolem 70% dnešních metod. To dokázal i náš trpaslík normálně při dnešní meditaci je schopen seslat sedmnáct plamínků kouzlem zapalovač [3] při této meditaci jich seslal pouze dvanáct. Doba meditace mu trvala jednu hodinu. Úspěšnost je stále o 30% nižší než dnešního zaostření vůle. Na jejich základ navázali další kouzelníci zvučných jmen, jako jsou Flarus, Arminalis, Neria a další a další. Jejich podíl na celkovém zefektivnění a zkrácení doby zaostření vůle je obrovský, ale na druhou stranu každý z nich přidal jen kapku do moře úsilí, které se v té době kolem zaostření vůle točilo. Vzhledem k množství odborné veřejnosti, která experimentálně podnikala v této oblasti je v dnešní době známo na 200 částí zaostření vůle, které jdou různě sestavit a upraveny tak aby každý dostatečně inteligentní tvor byl schopen této pro kouzlení důležité činnosti. Vzhledem k tomu, že tyto meditace jsou v dnešní době běžné tak náš pokusný trpaslík tato zaostření nezkoušel.

V této době se ještě objevila jedna specialita, která vedla ke smrti několika kouzelníků a to takzvané přeostření vůle. Tedy meditace či zaostření, při kterém tělo kouzelníka pojme více energie než je schopno zvládnout, a pokud není okamžitě po probuzení tato magie uvolněna, může dojít až k výbuchu. Navíc toto přeostření snižuje pravděpodobnost sesílání kouzel jako by měl cíl o 2 nižší inteligenci a v případě neúspěšného seslání se stává, že takovéto kouzlo částečně spálí mozek sesílatele. Dle dochovaných záznamů usuzujeme opět na snížení inteligence o 1 až 2 body.

Z pochopitelných důvodů ji náš trpaslík nezkoušel, neboť jsme ho ještě potřebovali na další výzkum a při jeho smrti hned při některém z prvních pokusů by stejně výsledky nebyly dostatečně statisticky reprezentativní.

Iniciace

Další důležitou součástí každého kouzla je iniciace. O některých z nich již byla řeč. Historicky první byla iniciace nazvaná "naprosté uvolnění". Princip je jednoduchý. Kouzelník vypustí veškerou svou magii a samotné kouzlo potom utváří mimo sebe v tomto oblaku. Nevýhodou je, že touto iniciací se dá seslat jen jedno kouzlo za den a nesmí mít příliš dlouhé vyvolání, jinak se oblak rozplyne a kouzelník nemá z čeho tvořit. Druhá z těchto nevýhod může být odstraněna takzvanými předkouzly o nichž bude řeč později. Výhodou této iniciace na rozdíl od některých dalších je její bezpečnost. Vzhledem k tomu, že kouzlo se tvoří mimo sesílatele, při výbuchu, který je v těchto případech jen velmi vzácný, je centrum výbuchu mimo kouzelníka a neroztrhá ho to zevnitř.

I když je jasné, že se touto iniciací dá seslat pouze jednou kouzlo, stejně to raději náš experimentální trpaslík vyzkoušel a samozřejmě došlo k potvrzení tohoto výsledku. Stejně tak se potvrdila maximálně čtvrtinová výše magenergie. Tedy kouzelník za jednu akci zpracuje pouze jednu čtvrtinu magie, kterou vypustil. Vzhledem k nemožnosti standardního postupu byl opět použit scintilační mágometr [4].

Další byly různé postupné iniciace, které fungovaly všechny na obdobném principu. Kouzelník vypustí jen určitou část své energie do přesně ohraničeného prostoru a s tou potom pracuje. Nevýhodou je hlavně dlouhé trvání, protože toto kontrolované uvolnění je velmi zdlouhavé a mnoho magenergie se také vyzáří do okolí, než se vůbec začne s kouzlením. Zde již ale v rámci iniciace se magii dává určitý tvar a tak je možné sesílat kouzla s delším časem vyvolání.

Po ověření trpaslíkem Belluradnem bylo zjištěno, že uvolnění 2 mágů trvá jedno kolo, podle nejmenších přesýpacích hodin firmy Nepřesný a syn a každé 2 kola se takto uvolněná magie sníží o 1 mág, který se vyzáří do okolí. Tento úbytek byl samozřejmě opět změřen pomocí Magometru [4].

Příklad: Kouzelník chce kouzlit 2 zelené blesky, tedy dohromady 5 mágů.
1.kolo uvolní 2 mágy, v prostoru jsou celkem 2 mágy.
2. kolo uvolní další 2 mágy a 1 mág se vyzáří, v prostoru jsou celkem 3 mágy.
3. kolo uvolní další dva mágy v prostoru je celkem 5 mágů.
Ve čtvrtém kole než by začal kouzelník kouzlit tak se opět jeden mág vyzáří a opět není dostatek magie, tedy ještě jedno kolo musí magii uvolnit.
4. kolo uvolní opět 2 mágy a jeden se vyzáří v prostoru celkem 6.
5. kolo kouzlí blesky.
Celkem tedy sesílání trvalo 5 kol a stálo 8 mágů.

Třetí z dnes již nepoužívaných iniciací je částečné uvolnění. Princip je ten, že se uvolní část magie, která se ale nechá napojena na vnitřní magii sesílatele. Z magie venkovní se vytvoří základ kouzla a to si potom vezme zbývající magenergii již z vnitřních zásob. Toto čerpání není nijak příjemné a mnohdy je spojené se selháním celého kouzla. Když tento proces sesílatel pořádně neohlídá, mohou nastat dva případy. První, že kouzelník svou mysl uzavře příliš brzy a kouzlo nezíská dostatek sil, aby bylo schopné další existence. Následně dojde k destrukci kouzla, ať už výbuchem nebo pouhým vyzářením. Druhý, kdy kouzelník uzavře svou mysl příliš pozdě. V tuto chvíli se velmi často stává, že přebytečná energie bouchá a sebou bere i vyvolané kouzlo. K této variantě existuje ještě druhá teorie a ta říká, že vybuchuje samo předimenzované kouzlo. Která z nich je pravdivá, není zcela jasné do dnešních dnů.

Náš pokusný trpaslík vyzkoušel soustavu dvou zelených blesků touto metodou. Z jednoduchého spočítání zbylých magů vyplynulo, že spotřeboval celkem 6 magů. Podobně jako v minulém případu uvolnil nejprve dva magy ale na rozdíl od něj hned začal sesílat kouzlo, které si zbylou magii vzalo z jeho interní rezervy. Tato iniciace ale neumí již spotřebovat 1 uvolněný mág, proto je sesílání o 1 mág dražší než dnešní vyvolávací standarty a doba sesílání je o kolo delší. Tato metoda se používá k hromadnému sesílání, kdy každý z kouzelníků může poskytnout stejný díl magie.

V dnešních dobách se používá iniciace přesná. Je to o tom, že kouzlo se utváří již v mysli a ven vychází již v podobě kouzla. Díky této technice dochází k nejmenším ztrátám v magenergii a je možné seslat nejvíce kouzel.

Většina moderních kouzel tak již má iniciaci přímo v sobě zabudovanou a mnoho dnešní uživatelů magie ani pořádně nechápe co to vlastně iniciace je. Do dnešních dob se ale mnohé z těchto iniciací používají neboť díky postupnému či naprostému uvolnění je možné, aby několik sesílatetlů spojilo své síly a daly dohromady jedno kouzlo. Toto se s přesnou iniciací většinou dělat nedá, i když i zde existují výjimky.

Další používané techniky

V rámci studované problematiky ještě existují předkouzla a Směrovací ornamenty, které již nebyl součástí našeho výzkumu, proto zde již neuvádím naše experimentální výsledky, ale pouze jakési jednoduché shrnutí. Možná budou předmětem některého z dalších výzkumů.

Předkouzla

Co to vlastně je? Je to kouzlo, které nemá téměř žádný viditelný účinek ale ve skutečnosti je velmi důležité. Předkouzlo se sesílaly před samotným kouzlem mnohdy i v podobě runy. Tato poloviční kouzla bez viditelného účinku odstraňovala nebo alespoň zlepšovala samotné kouzlo, hlavně v tehdejší době nedokonalou iniciaci kouzla. V případě starších iniciací se používaly na delší udržení oblaku magenergie před kouzelníkem, aby ten měl delší čas a větší možnosti s magenergií pracovat. Také snižovali poločas rozpadu tohoto vnějšího pole, aby se tak dala vytvořit účinnější a silnější kouzla. Vzhledem k postupnému odstraňování nedokonalostí kouzel a zdokonalování iniciací se postupně odbourávalo i používání předkouzel. V dnešní době se používají maximálně jako některé z pentagramových run pro experimentální vytváření nových kouzel a zkoušení nových magicko-vědeckých principů. Spolu se směrovacími runami a obrazci daly základ k pentagramu a pentagramovým runám.

Směrování

Další z archaických technik, které se dnes využívají jen velmi vzácně, jsou takzvané směrovací techniky. Jedná se o jednoduché runy vytvořené kvůli lepšímu zacílení kouzla. První kouzla totiž měla velký problém s určením cíle a stávalo se, že bez těchto pomocných technik se jen neškodně rozprskla ihned po seslání. Na to aby bylo směrování účinné, musel být vytvořen nejdříve směrovací obrazec. Těch je několik typů od dvou kruhů spojených čárou přes různé matematické obrazce až po dnešní pentagram. Princip byl vždy stejný. Nepustit pokud možno magenergii z kruhu ven a tedy zabránit rozprsknutí kouzla. Dnes se používají pouze na směrování nejobtížnějších kouzel, neboť přidáním směrování přímo do kouzla by taková kouzla ještě zesložitilo a u mnohých by se nenašel žádný mistr, který by je byl schopen zakouzlit.

Literatura
[1] Zelený blesk, pravidla DrD
[2] Vodní dech, Rychlost, pravidla DrD
[3] Zapalovač, dracidoupe.cz, Kouzelnická kouzla, Petr Kinšt
[4] Scintilační magometr, dracidoupe.cz, Předměty, Plž
[5] Duch, dracidoupe.cz, Dobrodružství, Plž
[6] Základy run a runových kouzel, dracidoupe.cz, Rozvoj DrD, Plž
[7] O krolloch a „srnách“, Rozvoj DrD, Maris
[8] IQ test (třeba na http://www.iq-test.cz/ i když připravte si 79 Kč)

Slovo autora

Celé toto dílo vzniklo na základě jednoho "Dálkového blesku" na serveru dracidoupe.cz a jeho zamítnutí už v Moudr sově tehdy redaktorem kouzel uživatelem jménem Suk. Tvrdil, že dálkový blesk je přesílený a že to magie neumí. Stejně tak se v té době několikráte vyjádřil o tom, že kouzelnické kouzlo by nemělo mít vyvolání veškerá současná magenergie. Oboje je podle mě blbost. Dále jsem od dalších uživatelů mnohokrát četl, proč řešit něco tímhle způsobem když je na to v pravidlech už několik kouzel z jiných oborů a efektivnějších.

Je důležité si uvědomit, že stejně jako vše prošlo určitým vývojem, tak i magie a jim podobné vědy mají někde své počátky a nedokonalosti. Vývoj navíc nikdy neprobíhal na jednom místě, ale všude kde jen trošku ovládali magii. A tak stejně jako se může vyskytnou veškerá současná magenergie, není důvod odmítat různé varianty kouzel s téměř shodnými výsledky. Magie je o představivosti a ta přece hranice nemá. Proč jí tedy dávat umělé mantinely jen kvůli tomu, že to a to není zvykem? Přesílenost je potom věcí hry samotné nikoliv termínu, že by to magie neuměla. Jakýkoliv magický předmět v družině stejně rozbíjí tuto tzv. "křehkou" rovnováhu a tedy je ve výsledku jedno jestli má kouzelník nové kouzlo jako dar, nebo magický předmět.

Dílko bylo poprvé uvedeno na serveru rpgportal.cz a to pod stejným názvem tedy http://rpgportal.cz/?e=ai491-historie-magie. V budoucnu, až na to najdu, čas bude umístěno i na mých stránkách plz.wz.cz.

	Fafrin    [pošta]		NEW     10:22:17 24.02.2010
	Ano, Kouzelník může použít veškerou současnoum magenergii, a teoreticky by mohl mít kouzlo s takovouto cenou. Chtěl jsem říct, že v případě kouzelníka by ovšem efekt daného kouzla měl přímo záviset na vydané magenergii, noboť nad Kouzelníkem základně není žádná vyšší entita, které by se takto odevzdával do rukou. (S dveřmi a dvířky taky nesouhlasím, prtože nabourávají samotnou rovnováhu kouzel - ale důvodjejich existence chápu, jen by to nejspíš mělo být řešeno jinak. - námět na dílo!)

	Plž    [pošta]		NEW     9:26:17 22.02.2010
	Farfin: Dveře dvířka atd. nejsou zmíněna zcela schválně protože zkrátka s touto částí pravidel nesouhlasím. Navíc článek pojednává o historii ne o současném stavu. Veškerá současná magie = „Naprosté uvolnění“ – část Iniciace odstavec první. Corwin45A: K výtkám o dlouhých souvětích a pozdějším přecházením do lidovějšího textu nemám co bych dodal snad jen to, že oboje je pravda. A ke zbytku.... (některých věcí si není potřebí všímat, všechna tři jména jsou postavy z mé současné hry hrané od roku 2005 a přece jen hra od sepsání článku po jeho publikaci poněkud pokročila) „Drahý velmistře Sintile Omlouvám se, že se ozývám já ale mistr Bellurdan je v současné době po posednutí bohem smrti poněkud indisponován a velmistr teoretické magie a jeden z nejuznávanějších teoretických mágů Nového království byl před nějakou dobou kvůli svým objevům zavražděn. Děkuji za velmi pěknou oponentůru práce výše zmíněného Bellurdana. Co se týče kritiky kvantového chování magie, domnívám se, že velmi podstatným důkazem tohoto chovní je existence scintilačního magometru a principů na kterých funguje. Kdyby bylo i doznívání magie kvantováno nikdy by nemohly být přebytečné magy vyzářeny do okolí a zachyceny tímto přístrojem navíc v podobě jednotek menších než je jeden mág. Nicméně máte pravdu, že experimentální důkaz zatím chybí. Byl sice již schválený grant od Magické univerzity, bohužel její činnost byla násilně ukončena Elvanesinými kněžími (spolu s půlkou města) a tak se experimentální důkaz trošku zbrzdil. Experiment na důkaz spojitého rozplétání kouzel není nijak složitý. Stačí jen sestrojit dostatečně citlivý scintilační magometr, který bude schopen změřit magické pozadí a jeho dočasné zesílení právě rozplétajícím se kouzlem. Bude mi ctí pokud se budete chtít na tomto experimentu podílet svými znalostmi. Dále jsem velmi potěšena vašim rozhořčením nad používáním symbolů a vzorů jak ze strany kouzelníků Nového království tak ze strany samotné bývalé magické univerzity. Sama jsem si vědoma potenciálu těchto obrazců a jsem tedy velmi potěšena, že se jim i nadále věnuje alespoň někde patřičné pozornosti. Vaše díla i všechny zmíněné texty bych velmi uvítala v mé knihovně neboť zde v Novém království nejsou k nalezení. Závěrem bych Vám chtěla poděkovat za pozvání, ale z důvodů současné politické situace se v tuto chvíli nemohu vzdálit, neboť Podlesní knížectví v současné době nedisponuje dostatečnou magickou ochranu a jistě chápete, že „břídilům“, kteří podceňují geometrické obrazce, svou důvěru svěřit nemohu. Jakmile to bude jen trošku možné tak ale velmi ráda vaše pozvání přijmu. S pozdravem Velmistryně magie kněžna Pala Kylmarská“

	Fafrin    [pošta]		NEW     22:02:00 21.02.2010
	Trochu mě mrzí, že v rámci předkouzel nejsou zmíněna "Dveře", "Brána", "Dvířka" - resp., že není vzpomenuto, že předkouzla musí používat někteří specialisté, když používají kouzla vzdálena svému oboru. Vysvětlení možnosti věškeré současné jsem nijak nepostřehl - ovšem v případě druida je zde žádán hvozd o pomoc a pozornost a druid se prostě odevzdává do jeho rukou. Hodnocení nejvyšší si asi schovám pro rozvojovější díla. Díla, která mi přinesou více - wow efekt, nebo proč jsem na to už dávno nepřišel sám.

	UnknowN    [pošta]		NEW     18:56:09 21.02.2010
	Co se tohoto příspěvku týče, jsem v podstatě stejného názoru a nemám co bych dodal. 5*.

	Corwin45A    [pošta]	reputace: 4 Ascella: +1 Plž: +1 Sccion: +1 Shadowmage: +1	NEW     9:05:28 21.02.2010
	Jako redaktor nemám mnoho co dodat. Podobné texty mě vždycky potěší, je to totiž jedna z mála věcí, které můžete dát beze všeho rovnou do ruky hráčům/postavám, pokud zatouží po vědění a pustí se do prohledávání knihoven. Míso suchého konstatování že "našli něco o magii" se mohou podívat, co si doopravdy myslí mocní kouzelníci jejich světa. A ani nezáleží na tom, jestli takhle magie "doopravdy" funguje, nikde není psáno, že se místní mudrci nepletou. Samozřejmě, nehodí se to do každého světa, podobný text si dokážu představit v prostředí odpovídajícím baroku, kdy se začaly formovat vědecké instituce. Přece jen, na text středověkého scholastika je to příliš konkrétní a experimentálně podložené. S charakterem textu také souvisí má jediná výtka. Celé je to psáno jako vědecký článek (s určitou mírou humorné nadsázky) a ze začátku tomu výborně odpovídá i charakter textu. Později mi ale připadá, že je čím dál "lidovější", což je trochu škoda. Občas neuškodí přečíst si nějaké ty nabubřelé fráze. I když nic se nemá přehánět, musel jsem rozdělovat několik příliš komplikovaných souvětí, kde člověk na konci věty už dávno netušil co stálo na začátku. Podobná práce si ale zaslouží něco víc než plkání redaktora, takže jsem o posudek požádal svého dobrého přítele, mistra Sintila, Mluvčího Modré věže a velmistra formální a rituální magie: " Práce mistra Bellurdana, mistryně Kylmarské a velmistra Mirlia mě rozhodně zaujala a jsem rád, že se podobným výzkumem zabývá i někdo jiný, než naše skromné zařízení. Z pořadí autorů si troufám odhadnout, že většina práce ležela na bedrech ctihodného Bellurdana a mistryně Kyllmarské, čemuž přičítám poněkud nevyzrálý způsob vyjadřování. A doufám, že velmistr Milrius celý text alespoň jednou četl, a nenechal veškerou tíhu práce na svých studentech, jak už tomu často bývá. Musím říct, že podobných publikací v oboru samotné energie umožňující kouzlení je stále zoufalý nedostatek, a každý další objev je nesmírným přínosem. Rád bych vyzdvihl experimentální přístup k problému, který někteří, zejména starší, kolegové, stále ještě nedokáží přijmout za svůj. Namísto teoretických úvah krasoduchů se zde setkáváme s konkrétními experimenty a jejich výsledky. Díky tomu má i tento článek mnohem větší cenu než desítky monografií, vytvořených v pohodlí pracovny a odrážejících jen názory a mysl svého tvůrce (namátkou jmenuji například Teorii energií astrálních od mistra Kerenského, který dokázal pospat více než osm set stran a přitom se jediné smysluplné větě, nebo myšlence). Doufám, že se dočkám dalších prací těchto nadaných autorů, především pokud se jim podaří pozorované jevy opatřit vysvětlující teorií. I přes své nadšení se ale nemohu ubránit i mírné kritice. Především je zde zmínka o kvantovém chování magie při sesílání kouzel a o spojitém doznívání účinků. V této části mi chybí nějaké zdůvodnění, či experiment, který by toto chování doopravdy potvrdil. S kvantovaným chováním při seslání kouzel máme zkušenost z vlastních výzkumů, ovšem v našem zařízení se domníváme, že stejným způsobem je kvantováno i navrácení excitovaného prostředí do nemagického stavu. Více o tomto tématu lze najít v práci mé kolegyně Grylly Campestry "Charakter energie v excitovaných oblastech", která je dnes takřka klasickým textem o takzvaných kruzích magie a životě v nich. Rozhodně bych rád viděl alespoň ověření vámi zmíněného spojitého chování magie. Nejsem si jistý jak je to myšleno, ale takřka osobně se mě dotýká poznámka o "primitivní magii" ve spojení s používáním symbolů a vzorů. Velkou část svého života jsem věnoval využití geometrie k zesílení, zaostření a dalšímu zpracovávání účinků magie. A s využitím patřičných útvarů se nám daří dosahovat pozoruhodných výsledků, které mnohokrát předčí kouzlení bez podobné podpory. Využití pěti (nebo více) cípé hvězdy je skutečně jen jednoduchým začátkem, existují tvary daleko záhadnější a nesrovnatelně mocnější. Dosahujeme výjimečných výsledků s využitím Dračích křivek, Apollónských koberců a jejích nesčetných variant, s využitím Cantorova prachu nebo s ponory do Hilbertovských nebo Peaneho rovin bytí. Geometrie a obrazce jsou podle mého názoru zoufale nedoceněné aspekty magie, které mají potenciál přinést skutečnou revoluci do způsobu provádění kouzel. S mým zájmem o geometrii a tedy také matematiku souvisí poslední, lehce rýpavá poznámka ohledně "pětirozměrného" charakteru magie. To, co ve skutečnosti píšete je popis jednoho konkrétního kouzla, ne magie jako takové. Souhlasím s tím, že o kouzle lze definovat jako pětici (X, Y, Z, T, I), kde X, Y, Z jsou navzájem kolmé osy, T je čas a I je intenzita sesílací magie. Je otázkou, jestli je nutné zmiňovat tři osy a zda by nebylo lepší zavést spíš nějaký popis vývoje intenzity magie v prostoru a čase v průběhu trvání kouzla, ale to je spíš věc k dalšímu zamyšlení. Závěrem bych rád poděkoval za zajímavé čtení a přeji hodně úspěchů v další práci. Pokud se naskytne vhodná příležitost, rád bych pozval všechny tři autory k návštěvě Věží, při které bychom si jistě mohli vyměnit mnoho užitečných poznatků a myšlenek. Mohu zajisti éterové plavidlo, které je k nám i zpět snadno dopraví. " Tolik tedy názor mistra. Omlouvám se za zpoždění při schvalování, čekal jsem na jeho doručení.

Vygenerováno za 0.61567807197571 sekund.
© 2002 - 2009 Almad a James Timqui, design © 2002 by Almad.
DrD, Dračí doupě a Altar jsou ochranné známky společnosti ALTAR
Všechna práva vyhrazena. Žádná část těchto stránek nesmí být reprodukována, publikována ani jinak
využita bez svolení Redakce serveru DraciDoupe.cz nebo svolení autorů jednotlivých příspěvků.
Novinky je možné sledovat pomocí RSS kanálu. Toto je verze 1.
Verze 2 je v přípravě a vývoj můžete sledovat na informačních stránkách