Cílem tohoto pravidlového doplňku je rozšířit systém dovedností Dračího Doupěte o několik věcí, které v něm citelně chybí. Než se pustíte do samotného čtení, prosím, přečtěte si pozorně následující poznámku:

Podstatou tohoto doplňku jsou OBECNÁ PRAVIDLA, nikoliv příklady. Příklady mohou být mírně "absurdní" či "nepřesné", aniž by to mělo vliv na správnost či vhodnost pravidel. Proto bych vás chtěl poprosit, abyste při posuzování brali příklady jen jako pomůcku pro snazší pochopení, nikoliv jako hodnotitelné jádro textu. Žádný z příkladů zde uvedených není (úmyslně) ve stavu, kdy bych jej s klidným svědomím odeslal jako samostatný do rubriky Dovednosti; musel bych nad každým z nich strávit ještě mnoho času a pečlivě jej rozvádět, než bych něco takového udělal.

K doposud známým obtížnostem Lehké , Střední , Těžké a Velmi těžké lze pochopitelně doplnit dovednosti Velmi lehké . Jejich základní cena je 1 pb, každý další stupeň stojí o 1 pb víc než přechod na stupeň předchozí.

Dovednosti s variabilní obtížnosti mají uváděno více obtížností, například "Střední/Těžká". V rámci takové dovednosti je definováno několik typů využití a u každého z nich, jakou obtížnost má. Na fiktivním příkladu variabilní dovednosti Vaření je to názorně vidět:

U variabilní dovednosti hráč investuje do dovednosti libovolný počet profibodů a vždy přepočítá, jakého stupně dosahuje u jednotlivých obtížností této dovednosti (například investice 50 pb do Vaření by znamenala 5+10+15+20 bodů pro Střední obtížnost (tedy 4. stupeň a nebezpečnost 2), ale pouze 7 + 14 + 21 bodů pro obtížnost Těžkou (tedy 3. stupeň a nebezpečnost 5). Pro lehkou obtížnost by to pak bylo 3 + 6 + 9 + 12 + 15 = 45 bodů a 5. stupeň (nebezpečnost -1).

Systém variabilních dovedností řeší problém příliš obecných dovedností, u kterých původní pravidla udávají, že musí hráč volit, kterou specializaci se naučí (Akrobacie), což prakticky znemožňuje jejich opravdu efektivní využití - zloděj, který by se chtěl nechat zaměstnat jako akrobat v cirkuse, by musel zvládnout například Žonglování a Provazochodectví současně, což by v původním systému byly 2 dovednosti (jedna střední, jedna těžká), a jestliže by z takové akce chtěl vyváznout živý, znamenalo by to investovat do toho sto a více bodů.

Některé dovednosti jsou si velmi blízké, což usnadňuje při znalosti jedné z nich pochytit jinou. Příkladem mohou být například cizí jazyky, kdy ten, kdo se naučí češtinu, bude mít usnadněné učení slovenštiny a částečně i polštiny; nebo například stavitel domů, který chápe problematiku stavby dřevěné kostry domu, by měl snáze zvládnout stavitelství lodí.

Obecné pravidlo pro určení bonusu, který znalost jedné dovednosti dává pro jinou dovednost s ní spřízněnou, zní:

Základní cena výchozí dovednosti x stupeň této dovednosti.

Tento bonus lze započítat jen jednou - při prvním pokusu o naučení se nové dovednosti. Není tedy možné se naučit průměrně slovensky a pak, po zdokonalení češtiny na stupeň výborný si přičíst ještě další bonus ke slovenštině. Je to dáno tím, že při učení se nové dovednosti skrze "přechod" z jiné dovednosti vám učitel vysvětluje, jak využít dřívější znalosti v nové dovednosti (např.: "Chceš-li někoho oslovit ve slovenštině, tak prostě místo pátého pádu použij první, jinak se tyhle dva jazyky neliší."), zatímco jakmile už základ dovednosti máte, buduje učitel na něm, ne na jiných dovednostech.

Zbývá otázka, co v případě, že by nová dovednost mohla vycházet z vícero již naučených dovedností? V tomto případě učitel vyjde z té dovednosti, která pro vás znamená největší bonus (nemusí to být vždy ta, v níž máte nejvyšší stupeň, například místo dobře zvládnuté středně těžké dovednosti (4. stupeň x 5 pb) raději vyjde z průměrně zvládnuté těžké dovednosti (3. stupeň x 7 pb).

Poznámka autora: Jsem si vědom toho, že tento vzorec (stupeň x cena) není dokonalý a že lze vykonstruovat příklady, kdy nedává dobré výsledky. Šlo by tam přidávat nejrůznější "postihy za rozdílnost" či "bonus za vícero výchozích dovedností" atd., ale v jednoduchosti je krása a připadá mi lepší ponechat na Pánovi Jeskyně, aby občasnou absurditu vypočtené hodnoty korigoval dle vlastní úvahy, než zde konstruovat vzorec s deseti faktory, které by dávaly v 90% případů stejné výsledky, ale které by každého spolehlivě odradily od jejich používání.

Na závěr bych rád přidal pár rad pro autory nových dovedností.

Na podzim 2005 se na serveru DraciDoupe.cz u příležitosti dovednosti "Hornictví" velmi vášnivě diskutovalo o významu obtížnosti - tedy, co to vlastně znamená a proč má mít určitá dovednost takovou či onakou obtížnost. Proto připojuji tuto krátkou vysvětlivku.

Obtížnost dovednosti - tedy "cena v profibodech" za přestup - nemá absolutně žádnou souvislost s tím, jak náročné je danou dovednost využívat. Vyjadřuje pouze náročnost zdokonalení se v dané činnosti - kolik je toho potřeba nastudovat, kolik je toho potřeba procvičit, kolikrát je potřeba opakovat nově vysvětlené postupy... aby se postava zdokonalila. Představte si to tak, že umíte průměrně cizí jazyk" a váš učitel tohoto jazyka vám řekne "Chceš-li se zdokonalit, přečti si těchto 38 knih". Jak jistě cítíte, 38 knih vám zabere rok, nebo i více. To je to, co se skrývá v "dobrá znalost cizího jazyka stojí XXX profibodů" - to, že bude muset uplynout dlouhá doba (během které při normálním dobrodružném životě ty profibody získáváte), než se zdokonalíte. De facto tedy investice profibodů do dovednosti vyjadřuje, že jste se posledních X týdnů (měsíců, let) ve "volném čase" věnovali zdokonalování se v této dovednosti, a nyní to tedy konečně přináší ovoce. Je to podobné jako u přírůstku životů na vyšší úrovni či zvýšení maximálního počtu magů při přestupu - ta změna samozřejmě neprobíhá skokově, nýbrž pozvolna, ale protože by se to obtížně vypočítávalo, vyhodnocuje se tento přírůstek skokově, jednou za čas.

Při vytváření dovednosti není na škodu načrtnout si ke všem sedmi stupňům znalosti (kromě "žádný"), co vlastně na tomto stupni daná postava ovládá, co už trošku umí a co naopak nezvládá. Kupříkladu horník na "velmi špatném" stupni umí trošku mlátit kopáčkem do skály a pokusy o vyztužování šachet by končily tragicky. (všimněte si, že zde by se velmi hodilo použití "variabilní obtížnosti", s tím, že "kopání do skály" by bylo velmi lehké, zatímco "budování výztuh" by mohlo být těžké či velmi těžké). Jakmile máte sepsáno, co se bude muset postava naučit na každém dalším stupni, je snazší odhadnout, jak dlouho to asi potrvá, kolikrát to bude muset testovat, jaké je riziko, že se to naučí chybně, i když to vypadá jako "správně" - a podle toho snáze určíte obtížnost.