Články&Eseje

Oběť Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 13

Oběť


Bohové zkázy!
        Tak kde jste?
Vás volám!

Trhejte! Berte! Žerte!
        A jezte.

Neb já umírám!

s ostrými zobany, drápy a zuby...

        Hodujte!

V životě svém už nevím kudy...

        Tak Nestůjte!

Má malá oběť
pro vaši slávu,
pro vaši sílu,
        Pro větší lesk!

Radši než potichu
ztrouchnivět v hrobě.

Pro vás mé maso. Krev! Oběť!
Já byl jsem váš kněz.




K čemu vás může inspirovat těžká choroba v kombinací s ptačím hnízdem za oknem.

Diskuze

 Uživatel úrovně 1

Fafrin Vok atd.: Možná je to divné, subjektivní a neadekvátní, ale mě se to tak lepší zdá. Holt moje drahé vnitřní já hodnotí i estetiku, nebo nevím čím to je, možná jen zdání. Neumím to ohlídat, ale přiznám se, že takhle upravený by to u mě bylo na dva.


 Uživatel úrovně 0

kikira a ostatní vůbec - V žádném případě se nechci OBHAJOVAT tím, že mi bylo špatně! To uvádím pouze pro představu o katalizátoru díla. Tato informace by rozhodně neměla mít vliv na hodnocení, uvádím ji pouze jako dodatečnou informaci.

Co se týče nepochopení způsobu přednesu - to je asi moje chyba. Snažil jsem se text naformátovat tak, aby bylo poznat, kde dělat pauzy, pokud se to nepovadlo, zklamal jsem.
Jen chci říct, že ze samotného textu nemusí být poznat všechno.
(Každý hudemník ti snad řekne, že stejné noty je možno zahrát na stejný nástroj s dost různým vyzněním, ostatně od čeho myslíte, že jsou dirigenti? - sloveso interpretovat má význam)

To samé se týče metriky. pro přesný metr bych to mohl napsat třeba takhle(?):

Bohové zkázy! Tak kde jste?
Vás volám!

Trhejte! Berte! Žerte! A jezte.
Neb já umírám!

s ostrými zobany, drápy a zuby...
Hodujte!

V životě svém už nevím kudy...
Tak Nestůjte!

Má malá oběť
pro vaši slávu,
pro vaši sílu,
Pro větší lesk!

Radši než potichu
ztrouchnivět v hrobě.
Pro vás mé maso. Krev! Oběť!
Já byl jsem váš kněz.

Lepší? Jiné?

Sethem Tatir - mate mne, že přesně vystihneš smysl básně, její citovost (toha po velkém, smysluplném životě + strach ze smrti/dlouhé bolesti = rozhodnutí obětovat svůj život pro něco velkého (aneb co dělají všichni ti praví velcí američtí hrdinové, připravení v případě neůspěchu mise sebe i všechny ostatní spoluvojáky odpálit super mega bombou, aby splnily úkol? Jedná se o to samé, o pochybnou oběť pro pochybné vládnoucí)) a pak zdělíš, žes nezachytil smysl.

Holger - Dílo bylo nejdříve vytvořeno samo o sobě, anotace byla přidána až posléze. Rozhodně jsem sae nesnažil o skoubení účelové tvorby pro hru a intimní poezie. Tak špatně na tom ještě nejsem :)
No, rým to asi není, no.


 Uživatel úrovně 0

No, zajímavý pokus o plamennou, údernou abstraktní notu, ale podle mě ne příliš povedený.

Přijde mi, že je báseň tematicky schizofrenní, mluví o vícero věcech a ani o jedné pořádně. Máme tu touhu po intezivitě života na úkor jeho délky ("Radši než potichu
ztrouchnivět v hrobě."), máme tu touhu pro sebeobětování na božský oltář ("Pro vás mé maso. Krev! Oběť!"), ale zároveň jsou vzýváni bohové zkázy (???), jejichž kněz pisatel byl.

Z toho můžu usoudit, že: Kněz bohů zkázy už neví, co se svým životem, a než aby čekal na smrt stářím, obětuje se na oltář svému božstvu, aby alespoň ono mohlo mít věčnou slávu, takže vlastně ví, co se svým životem, až moc dobře.
To mi moc neříká, lituju.


 Uživatel úrovně 8

Fafrin Vok atd. - ano, rým si lze přizpůsobovat přednesem, pro mě je podstatný psaný text, který hodnotím. (Bohužel, lesk-kněz, zuby-kudy, oběť-hrobě, volám-umírám nesplňují cimrmanskou snahu o úplné souznění, ale ani nevytvářejí znělé rýmy.)

Na druhou stranu máš podle mého jednu velkou přednost, kterou musím ocenit, protože jsi světlou výjimkou. Uvádíš, že si nejsi jist, co je myšleno Elvisovým odkazem. Odborník se pozná podle dotazů, jaké dotazy klade. Moudrý se pozná podle toho, zda je vůbec klade a ty je kladeš. Dlužím Ti tedy vysvětlení - Elvisovy snahy o vetření dada či jiných neobvyklých směrů do ČaE jsou zpestřením schvalování, na druhou stranu málokdy jsou úspěšné. V tomto dílku jsem viděl spíše absurditu, než jasně cílený příspěvek.

Tato absurdita podle mého mohla být dílem několika postupů - souvisejících s tvorbou. Dílko bylo stvořeno na náhlý popud jako ventilace vlastních pocitů v době zlé nemoci. Následně byla napasována na to, že by mohlo jít o "popsané v anotaci". Druhý postup je ten, že v době zlé nemoci jsi přemýšlel o podobnosti pocitů s oním zešílevším a snažil ses do toho extrapolovat své pocity. Celkové vyznění směřuje k absurditě - podle všeho je nejhodnějším řešením oddělit reflexní poezii od poezie účelově tvořené, ke které vede nejlépe systematický chladný kalkul s přesným rozvržením sdělení a gradace.


 Uživatel úrovně 0

Přiznám se, že se v poezii moc nevyznám...takže mě někdo schopnější možná setře, jak to, že nepoznám tak vysoké umění...ale prostě nepoznám.

Dílo jsem ohodnotila jednou hvězdou...a to hlavně kvůli tomu, že v něm nevidím žádnou práci. Připadá mi, že něco podobného by mohl napsat každý a to bez přílišného soustředění. To, že bylo pisateli ne zrovna extrémně dobře, nic neomlouvá. Někdo má holt takovej talent, že i když je spitej a sjetej hašišem, dokáží být jeho díla skvělá....někdo ten talent holt nemá, a já se obávám, že ty, Fafrine, ten talent nemáš.

Dílo mi nepřijde ničím zvláštní...rýmy někde existují, to je pravda, ale rým, který spočívá ve stejných konečných písmenech, není nic moc a v konečném znění ani jako rým nevypadá. V pár případech se sice opravdu o rým jedná...ale zase jsou tyto verše odděleny, jako kdyby patřily do jiných slok, takže jsem v tom rým našla až poté, co jsem si přečetla diskuzi.

Obrana, že my čtoucí nevíme, jak dílo správně číst, je naprosto zbytečná. Když se dílo objeví zde, hodnotíme to, jak zní při čtení. Dobré dílo se pozná buď tak, že ho každý pochopí stejně a výsledek se téměř každému líbí....skvělé dílo se pozná tak, že ho každý pochopí trošku jinak podle své nálady či charakteru a výsledek se líbí také témeř všem. Tvoje dílo, zdá se mi, pochopili všichni stejně a výsledek se nelíbí téměř nikomu. Nemůžeme brát v potaz, jak slyšíš dílo ve svých myšlenkách a představách, my hodnotíme jak jsi zvládl tyto své myšlenky předat nám, čtenářům...a podle mě jsi to moc dobře nezvládl.

K anotaci .... nevím, jak bych mohla tohle při svém hraní použít. Pokud by se jednalo o riuál, nesmí to znít jako výkřiky právě poskládané v hlavě, ale jako něco, co se opakovalo už před stoletími a co se bude opakovat i o století později. Pokud by se jednalo o výkřiky šíleného kněze, znělo by to víc jako nesouvislé blábolení, tohle je na to zase až moc rozumné.

Co se týče metriky (myslím tedy aspoň, že se tomu říká metrika:-)), nezní mi celá báseň pěkně. I volné verše musí počítat s jistou zpěvností, provázaností či melodií, která by jednotlivé verše spojila. Pravda je, že určité verše mohou stát zcela mimo...tyto verše pak budou mít v básni zvláštní význam....tady mi ale přijde, že jsi takto vypíchl dobrou polovinu veršů a u tak malé básně to způsobilo přesný opak...báseň se stala až příliš kouskovanou a verše ztratily svůj náboj.

Pokud se jedná o obsahovou náplň básně...nevidím na ní nic vyjímečného. Takových temných slov tu už bylo a v budoucnu bude ještě hodně (holt jsem na dračím doupěti, kde se každý druhý stylizuje buď do drsného, temného rádobysebevědomého záporáka, co nenávidí svět, či do zamyšleného filosofa věčně se zaobírajícího sebevraždou). Aby mě něco takového zaujalo, musí to být spojeno s něčím zvláštním...tady je to použito pouze jako skládání oblíbených slov v rádoby šokojucím slovosledu. To by fungovalo na serveru Medvídek Pú a spol., tady ne.

Toť vše k vysvětlení jedné 1*.


 Uživatel úrovně 0

Když ignoruji anotaci, je to fajn... ;-) Nemám co dodat, líbilo se mi to, leč prakticky nepoužitelné.


 Uživatel úrovně 0

No, mě se to celkem líbí, snad jen to není příliš rozpracované, ale prakticky kdo by se ( když bych to bral do hra ) při smrti snažil vymýšlet něco speciálního a originálního. Tak už jen to, že umíráte je asi nejhorší představa a ostatní jde jaksi okolo. Tak na co to vymýšlet složitětě. A nebo snad to má být složitě, když to de jednoduše ??


 Uživatel úrovně 1

Rozporuplné dojmy. Pravdaže se toto dílo DÁ využít, přesto jeho kvalita je diskutabilní. Trochu se mi zdálo, že autor nastiňuje okolnosti při vzniknutí básně, jakoby se obhajoval. Tvrdí, že ON sám ví, jak to přednést, ON ví, kde je smysl, ON tam vidí rýmy. Pár rýmů tam opravdu najdeme. Pokud to má vážně být proslov jakéhosi kněze před smrtí, nemusí to být v rýmech, pravda, nemusí to být dlouhé, pravda, nemusí to být až tak dokonalé, pravda, ale aspoň ty EMOCE tam měly být. Třeba kdyby mi to autor opravdu přednesl tak, jak si to představuje, bylo by to lepší.

Nemohu ani příliš kladně ohodnotit nápad. Nechť autor s lehkým srdcem příjímá zdejší kritiku, která jistě bude ještě následovat, a pokračuje v tvorbě trochu jiným způsobem. ---<NatH>---


 Uživatel úrovně 0

Báseň vznikla opravdu ve chvýlích, jaké jsou napsány pod čarou. Tzn, že jsem byl ve stavu, kdy tableta antibiotika zvedla mou tělesnou teplotu z 38° na 41°C a bylo nutno mě chladit ve studené lázni. A za oknem u mé postele se malé vlašťovičky s vervou a křikem dožadovaly stále dalších a dalších soust.
...
Já nevím jak vi, ale já v básni cítím poměrně silný rým. Pravděpodobně půjde o to, že já vím jak ji přednášet, číst. Tato informace je těžko přenositelná. Nicméně to, že jsou někde vykžičníky a někde otazníky má svůj smysl. Myslím, že se mi podařilo vytvořit i rým, i když poněkud rozevlátý: Kde jste - jezte, volám - umírám, zuby - kudy, Hodujte - Nestůjte. (obět - hrobě, lesk - kněz)

Co se týče odkazu Elvisova_ducha, tak si vůbec nejsem jist, co je tím myšleno.

Smyslem básně má být, že je lepší umřít rychla sa pro něco velkého (byť pochybného), než pomalu, v bolestech a aniž by člověk něco udělal. (Umírám, mí bohové, a proto sebe, své tělo, obětuji pro vás, tak jako jsem obětovával jiné, než aby mě s velkou pompou daly za potravu zemským červům) - Raději oblaka než zemi!


 Uživatel úrovně 8

Já to zase nevidím tak černě. Ačkoliv je dílho veskrze krátké, verše pouze heslovité a celková slohová forma dílka je na pomyslné úrovni, mě se tam líbily energií nabyté verše. Možná je to tím, že v poslední době se co se básní týká jsem se setkával s poetičtějšímy náměty na zamyšlení, které toto dílko postrádá. Ale já jsem za to vděčný. Jsem vděčný za jednoduchost a prostotu myšlenky díla, za jednoduché a účinné rýmy a za to, že dílko my opravdu rychle a příjemnmě uplynulo bez špatných pocitů. Verše jsou věcné a účinné a to se my na tom líbí.
Samozřejmě je druhá stránka věci forma, obsah a celková plasticita díla. Já se v poezii tedy moc nevyznám, to je fakt, ale určité srážecí prvky, které by jsem tomuto dílu vytknul řekl už Mgr. Holger, proto dávám s radostí za 2.