Články&Eseje

Sen Ockerwee Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 15

Tak jsem se k tomu odvážil. Psát recenze mi většinou nedělá problém, ovšem tato knížka nejenom že je oříškem, ale zároveň jednou z perliček ve vaší knihovně. Ale ono pomyšlení, při kterém se mi roztřesou prsty na klávesnici, je otázkou autora. To, že je George Martin mým nejoblíbenějším spisovatelem vůbec není nic, za co bych se měl stydět. Troufám si tvrdit, že už jsem pár knížek přečetl, ale teprve s Písní pro Lyu jsem si našel svého literárního favorita. Od povídkových sbírek Písečníci, Píseň pro Lyu, Zpěvy hvězd a stínů a Písně mrtvých, přes jednotlivé knížky jako Křídla snů, Soumrak na Worlornu, nebo Sen Ockerwee až k monumentální a nepřekonatelné sáze Píseň ledu a ohně. Snad každý, kdo George Martina zná a uvidí na knihkupeckém pultě Sen Ockerwee, nemá moc nad čím přemýšlet. A těm, kteří neznají, nebo z nějakých důvodů váhají, snad trochu pomůže tato recenze.

Píše se rok 1857, St. Louis, USA. Po všech větších řekách v celých Státech bují parníkový obchod. Téměř každý přístav doslova řve hlasy lidí od řeky – důstojníci, obchodníci, kormidelníci, nakladači a cestující. A na jihu také otroci. Abner Marsh přišel skoro o celou svou dopravní společnost při nevídaně tuhé zimě. Všechny lodě až na starou Eli Reynoldsovou buď rozdrtil led a potopily se, nebo byly nenávratně poškozeny. A právě v tuto chvíli se mohutnému kapitánu změnil život. Na večeři ho pozval vysoký muž s bledou tváří, silným stiskem a především velice hlubokýma a pronikavýma očima. Jmenuje se Joshua Anton York a nabídl Marshovi hodně zvláštní obchod s ještě více zvláštními podmínkami. Na Mississippi má vyplout parník, který řeka ještě neviděla. Nejrychlejší, nejpohodlnější a nejkrásnější ze všech známých lodí. Jenže to nebude tak jednoduché. Abner má před sebou celou řadu (doslova) neuvěřitelných situací a chvilek, kdy Vám běhá mráz po zádech.

Zapomeňte na Draculu. Tenhle upírský pán je pouhá fraška. Najde se spousta lidí znuděná takzvanými „upířinami“. Jenže Martin dokázal napsat něco originálního. Vymyslel svůj vlastní svět a smíchal ho s tím naším. Kniha se sice odehrává na Zemi, ale příběh má s realitou společné asi tolik jako Amber se stínem Země. Proto není nejmenší problém zařadit Sen Ockerwee mezi fantasy díla. Aby se však předešlo potížím, najdete ho většinou vedle Kinga (tedy mezi horory).

Je zajímavé, jak se Martinovi podařilo popsat dobu. Sever proti jihu, otroci, plantáže, drsní chlapíci... a do toho všeho upíři. Celkový obrázek je přinejmenším zajímavý a pěkně barevný. Děj běží na pozadí historických událostí, které se ho lehounce dotýkají. Martin opět perfektně vytvaroval charaktery postav a dodal tak dílu na kráse a skutečnosti. V knize jsem nenarazil na místa, která by nebyla dostatečně vysvětlena a uzavřena. Až na posledních několik kapitol se mi to četlo výborně a bez větších problémů.

Zdaleka to není obyčejná knížka. Stejně jako George Martin zdaleka není obyčejný spisovatel. Na první pohled se příběh může zdát podobný všem ostatním, ale nenechte se zmýlit. Na pozadí druhé poloviny devatenáctého století je vybudováno dílo o cti, snech, naději, víře, ale i o nenávisti, zradě a krutosti. V Martinových knihách jsou místa, kde se zamyslíte, kde Vám bude docházet dech a kde budete plakat. Sen Ockerwee není tak emotivní jako novela Píseň pro Lyu, ani tak na přemýšlení o lidech jako Křídla snů, není tak neskutečně krutý a bolestný jako Píseň ledu a ohně, ale všechno to v sobě má. Přitom téměř nedostanete šanci nudit se. Leč knížka není natolik kvalitní jako některá ostatní Martinova díla, rozhodně stojí za koupi a přečtení. Předpokládám, že nebudete litovat.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

wov...
Rád bych vyjádřil svou úctu autorovi... Sám jsem nikdy nic o Martina nečetl, ale po přečtení téhle recenze si asi brzy zajdu do knihkupectví...
Recenze, jako taková, mi přišla velmi zdařilá, měl bych je jedinou výtku, a to k větě, cituji:,,Až na posledních několik kapitol se mi to četlo výborně a bez větších problémů.''
Respektive, ne přímo k téhle větě, ale spíš k části textu recenze, který, jakoby někdo vystřihl...Autor se zde odvolává na pár posledních kapitol, které se mu už nečetli tak dobře. Řekl bych tedy, že když se jedná o recenzi, měl by čtenářům osvětlit, co je na těch několika posledních kapitolách horšího...
Jinak si myslím, že dílo zasluhuje jasnou pětku...


 Uživatel úrovně 0

Tuto recenzi považuji za jednu z nejlepších, kterou sem četl. Je to práce, která zohledňuje všechno co by recenze měla obsahovat.
Podstata všech recenzí je podle mě v navnadění a v obecném shrnutí všech kladů, záporů i nějakých maličkostí, kterých sme si mohli všimnout. Jako v každém díle bych mohl najít nějakou tu chybku, které bych se dopustil já a většina ostatních, ale podstata je pěkná.
Řekl bych, že tato práce obsahuje všechno co obsahovat má a proto jsem jí udělil 5*


 Uživatel úrovně 0

Zdravím autora,
recenze je to pěkná a mně se líbila. Líbilo se mi, že neukazuješ pouze na jednu knihu, ale i na autora a jeho ostatní knihy, ke kterým jsi i připsal, jaká kniha je na co zaměřená. Podle mého názoru jsi ale mohl k té samotné recenzi připsat ještě pár věcí, jako třeba co má ten záhadný parník společného s naší hlavní postavou a co nebude jednoduché nebo bys moh "naťuknout" některé ty neuvěřitelné situace, které hl. postava zažije.

Jinak celkem pěkný a pro mě za 4*

S pozdravem,

Cobra

P.S. Kniha se dá na netu sehnat za 266Kč ;-)


 Uživatel úrovně 0

Přestože se v recenzi občas nacházely části, které mě poněkud mátly, hodnotím vysoko, neboť mě dokázala navnadit a nejdůležitější informace mi byly též poskytnuty.

Rozhodně si knihu přečtu, Salmare :)


 Uživatel úrovně 0

Zdravím autora,

o Salmarovi je mi známo, že psaní recenzí mu jde a nedělá mu žádné problémy :o)
K této recenzi nemám výtky, velice se mi líbila,

s úctou,

Tobša


 Uživatel úrovně 8

Recenzia tejto knihy je pomerne dobrá, sprostredkúva základné informácie a autor sa dokonca v náznakoch pustil i do enumerácie a čiastočného zdôvodnenia nedostatkov, ako ich vidí.

Napriek tomu som sa však miestami nemohol ubrániť dojmu, že je útvar v hĺbke menej vecný, než by sa žiadalo.

Nedostatkom je aspoň v mojich očiach príliš laxný prístup k nutne opisným častiam, ktorých analýza potom pôsobí mierne odtiahnuto. Toto by som demonštroval na opise východiska deja. V praxi by malo pri písaní takéhoto niečoho v rámci recenzie (a platí to aj pri opise charakterov a motívov postáv, ak by sa ho autor rozhodol včleniť) ísť o akýsi kompromis. Nesmie sa, prirodzene, nič prezrádzať, ale zároveň je nutné načrtnúť východisko minimálne, no čo najexplicitnejšie (lebo sa musí rátať aj s tým, že čitateľ recenzie si recenzovaný titul ešte neprečítal), aby sa potom mohlo rozobrať, a čitateľ pritom nebol o nič ukrátený. V tomto ohľade mi to v opise deja chýbal omnoho zreteľnejší informačný moment, jasnejšie previazanie spomenutých udalostí. Totiž, na to, aby som sa v napísanom zorientoval, doplnil si informácie, bol som nútený vyhľadať si iné recenzie na túto knihu.

Štýl a obsah sú všeobecne individuálnejšie, menej sociálne. Obsahový nedostatok som spomenul v predošlom odstavci, čo sa ale týka štýlu reči, dovolím si upozorniť aj na prílišné nadužívanie parafráz v podobe odkazov na iné literárne zdroje. V tejto konkrétnej recenzii ešte čitateľa neznalého témy obraty ako „příběh má s realitou společné asi tolik jako Amber se stínem Země“ nevyvedú z rovnováhy, no môžu.




Recenzia je žáner publicistický, hodnotiaci informujúci, ale aj sprostredkúvajúci informáciu. Na rozdiel od napríklad referátu nepojednáva vždy len o všeobecne známom probléme.
Uvádzam to na upomínanie, vážnym nedostatkom v tomto zmysle táto recenzia netrpí. Ja mám totiž veľmi negatívne skúsenosti s parafrázami a knižnými obratmi. Nimi totiž autori zvyknú snažiť získať neobvyklý výraz. Mnohokrát však – hoci je výraz v kontexte – až fatálne na úkor pochopenia. Uznajte, že frázy ako napríklad „nezvalovské chvenie“, „ginsbergovské kvílenie“ alebo aj „verš kraskovskej generácie“ zas až také – mimo okruhu zasvätencov – známe nie sú. Čitateľ môže mať veľké problémy s pochopením, preto by si mal dať autor – a zvlášť u recenzie – pozor. Vecnosť niekedy nie je až tak zlá – i keď je možno menej prestížna. O to je však informačne presnejšia. Samozrejme, vždy je nutné hľadať kompromisy a myslieť na cieľovú skupinu.




Celkovo recenziu hodnotím ako dobrú. Jej jazyk je príjemný, objavil som len dve chybičky v čiarkach a mierny chaos vo veľkých písmenách na znak úcty (Pre vysvetlenie ich správneho použitia viď. Lyriin komentár k moje poviedke Smrť sa v nás rozplače na Hřbitově.). Čítalo sa to dobre, úvodný periodizačný komentár je síce dosť subjektívny, ale nerušivý.
Napriek tomu však neudeľujem plný počet – kvôli už zmienenému deficitu informatívnosti.