Apea  29. 4. 2006 v 10:54:05

prokletý Dilvish
Láska prý zaslepuje, nevím, osobně mám lásku ráda, protože milovat můžeme i nedokonalosti toho druhého - a básní to někdy bývá podobně, je fajn, že máš rád tuhle, ale zkus občas napsat lépe napsanou báseň :-)

Ale abych to nepřehnala s tím lépe a hůře napsaná, v české poézii jsou dva skvosty, kterým by ta alkátoří část zdejších kritiků vytkla prostotu a prostoduchost:

Má milá, rozmilá neplakej,
život už není jinakej.
Dnes buďme ještě veselí
na naší bílej posteli,
zítra už možná, kdožpak ví...
zítra si lehnem do rakví

a

Když je člověku dvacet,
chce se mu ze všeho zvracet,
a když mu táhne k čtyřicítce
chce se mu zvracet ještě více.
Teprve když je mu šedesát,
pak u skleróza klidně spát.

Pánům Gellnerovi a Bondymu se omlouvám, pokud jserm je citovala nepřesně.

U těhle dvou básniček by "lepší" styl byl na škodu věci.

Marsia  19. 4. 2006 v 15:51:26

Apea: Lidské city neoriginální jsou, ale to neznamená, že se nedají zobrazit originálněji; ale řekla bych, že jsem chtěla naznačit, že básně jednoho autora by se nemuseli vzájemně "s obměnami kopírovat". Respektive, to, že autor napíše stovku básniček, které jsou v podstatě stejné, není vůbec nic špatného (abych to taky považovala za špatné, taky mám svou stovku osobních a zcela nepublikovatelných básniček), je otázkou, zda je úplně nejlepší je zveřejnit - čtenářové nejsou autorem a tudíž v básni nevidí to, co autor.

prokletý Dilvish  19. 4. 2006 v 14:21:25

Proč u všech předešlých básní sem vcelku souhlasil s většinou kritiků (Apeou obzvlášť) a teď sem uplně mimo? Samozřejmě, že vím, že je chyba ve mě, ale... prostě vidím tuhle básničku pořád v tom svém světle a mám ji rád.

Marsia
Každá báseň je svým spůsobem jiná, já jen nevím, jak ji udělat jinou i pro ostatní :( Mimochodem Mršina ve stejnojmené básni neznázorňovala přímo onu krásku.

Apea  18. 4. 2006 v 19:43:01

Marsia
Lidské city jsou většinou strašlivě neoriginální. A mate nás na nich, že jsou přesto autentické.
Vzpomínám si, jak se při každé mé milostné katastrofě našel někdo, kdo mi přesně popsal, proč se to sesypalo, jak to nemohlo vydržet. A uvedl přitom tucty poučných příkladů. Prostě udělal z mého soukromého zboření světa tuctový případ ze statistik.
Kupodivu to tací utěšovatelé přežijí a člověk po nějakém čase - roce či desetiletí - pochopí, že to mysleli dobře, že chtěli pomoci. Vyjimečná a velká poezie někdy dělá totéž, liší se od řečených utěšovatelů jen tím, že se v ní najdeš, že přijmeš, jak se tam vypráví "také" o tobě, že se necítíš jako statistický případ, ale jsi vděčná, jak přesně někdo vyslovil to, cos kdysi (anebo teď) prožila, dokonce jsi vděčná za to, jak vyslovil to, co bys určitě prožívala, kdyby ses do takové situace někdy dostala.
pD vyslovuje chandru, která patří k určité etapě dozrávání muže v moderní západní společnosti, bez ni by snad ani pořádně nedozrál. Obtíž je v tom, že to jeho vyslovení působí spíše jako ten případ ze statistik. Vím, jsme zlá, ale tahle věc se pD opravdu nepovedla, viděla jsem od něj neporovnatelně lepší.

Marsia  18. 4. 2006 v 9:32:20

prokletý Dilvish: Dojem strojenosti značně vyplývá z používání slov ve verších - "pochodujíc", "opuštělá"... - zní, jako by byla použita jen pro rým.

Nikdy se nesnažím být za každou cenu originální... Ostatně to vede k dekadenci, jíž se já snažím vyhnout. Osobně bych řekla, že tato myšlenka je poměrně nesprávná. Ono originalita ještě neznamená, že to povede k netradičním temným znázorněním. Originalita může být i ve znázornění krásy krásně, určitě se ještě nevyplýtvaly všechny hezké metafory. (Ne každou krásku musíš popisovat jako Mršinu) U tebe bych řekla, že neoriginalita spočívá v myšlence - to, cos zde zveřejnil je převážně o tom samém. I sebereflexivní lyrika by mohla být více tvárná - každá báseň jiná.

Aldarix  17. 4. 2006 v 18:35:34

Sonivitus: Nikde není psáno, že autor musí použít konkrétní a obvyklou fantasy rasu. Může se odvolávat na jiného patvora, než upíra. Na něco co je jen v jeho fantasii;-)

Cpt.Bilsn: Ohledně řezání, to můžeme pořešit na chatu, nebudeme tady tím kazit diskuzi:-P

Elvisův duch: Strojeně....mě to tak nepřipadne. Verše jsou plynulé a nejsou tam rvané násilím... Prostě dost dobře si nedokážu představit, jaké strojení v tom vidíš.

Sonivitus  17. 4. 2006 v 15:45:11

Cpt.Bilsn: To já jsem to bral jako fakt... A jinak, než upír si to neumím vysvětlit... Protože je upír neživý (Tělo bez duše)...

prokletý Divlish: Co si tím zamýšlel, když ne upíra? By mě tedy zajímalo, fakt si to neumím jinak vysvětlit.

Tak jsi tím zamýšlel něco jiného, ale já si myslím, že nezáleží, jak člověk pochopí téma básňě, ale jak se mu bude líbit, co mu dá... :-)

prokletý Dilvish  17. 4. 2006 v 4:36:10

Elvis
Hmm... Lucku Bílou a konzumní společnost nenávidím minimálně stejně jako Ty, prosím nepřipodobňuj mě k ní.

Na obědnávku? Strojeně? Achjo... To je hrůza... vždyť celá pointa je vystavěna na upřímnosti a co nejpřesnějším zdcadlení sebe sama.

Elvisův_duch  17. 4. 2006 v 0:29:59

Tak... trochu mi to připomíná písničku Lucky Bílý, kterou jsem byl nucen poslouchat asi 7x za cestu do Českých Budějovic.... Ale to je vedlejší věc...

K básničce: Nevím, přijímám to se smíšenými pocity spíš negativního rázu - příjde mi to psané tak jakoby na objednávku - ne že si to tak cítil, ale že si to psal pro tento servr na zakázku... chjo... možná to kazí ten závěr - ta pointa... zní až příliš strojeně a dost tvrdě... možná i konzumně (ale to dělá ta Lucka....hh)... Nevím nevím - celé to strojení docela kazí dojem z básničky... snad jen je pěkný ten obrat s můrama, ale to je dost málo na tebe... Sry, 2*

Cpt.Bilsn  16. 4. 2006 v 19:09:13

Sonivitus: Pokud to na tebe tak zapůsobilo, nechci ti to v žádném případě vymlouvat.

Nicméně já bych ( si ) zmíněný obrat vysvětlil nějak takto:
Tělo bez duše: Jako část slovního spojení - Chodit jako tělo bez duše, tzn. něco jako toulat se bezcílně, nemyslet na to kam jdu.
Duše bez těla: To zase spíše evokuje představu něčeho osamoceného, nekompletního, čemu něco chybí.
Dohromady je tedy v tomhle kraťoučkém slovním spojení zakomponována celá myšlenka básně: Osamělost, Prázdnota, Bezcílnost, Samota...
K upírovi se mi sice hodí pocit osamělosti, ale už ne bezcílnosti, protože noční lov kořisti je až moc cílevědomá činnost, která se tak nějak nedá provozovat lhostejně a nezaujatě. Když už nic, tak upírovy vždycky zbyde touha po krvi, touha utišit Hlad.

Ale jinak plně souhlasím s Aldarixovým výrokem: " U tohoto dílka vlastně záleží jen na tom, jak interpretujeme, můžeme v tom vidět mnoho, nebo nic. "
Takže tohle ber jen jako moji interpretaci. Další, k té tvé.


Aldarix: No nevím jak ty, ale já mluvím z vlastní zkušenosti a musím ti říct, že by to už musel být pořádně velký obnos, abych to zkoušel...znova. Tyhle rány se docela špatně hojí a navíc je tu problém s tím, kam se bodnout abysis nezpůsobil vážné zranění

Cpt.Bilsn