Fatamorgána
| Autor: | Darcen |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 10 |
Ako som sa sem dostal, to sám neviem. Viem len že stále žijem len vďaka tomu snu… snu ktorý mi stále dával nádej, že je aj nejaký lepší svet ako tento…
Nádej ma pomaly opúšťala. Nádej ktorá ma ešte pred chvíľou nútila žiť…
S posledných síl som sa nútil ísť ďalej. Keď som sa pozrel za seba videl som len vyprahnutú púšť tohoto sveta.
Ledva som vyliezol na najbližší kopec. Obzrel som sa okolo a nádej ma definitívne opustila. Bolo to stále rovnaké. Zdeptaný, naplnený pochmúrnymi myšlienkami som klesol na zem… prestával som si uvedomovať svoje okolie vedel som že teraz zomriem. Bolo to isté. Nemohol som prežiť. A predsa…
Vtedy sa niečo stalo... niečo čo mi zachránilo život…
Pomaly som zdvihol hlavu. Bola tam… Tá ktorú som vídal vo svojich snoch, tá ktorá hlásala nádej áno, bola to tá ktorú som si dávno zvolil. Za čo? To ani sám neviem. Čím dlhšie som sa na ňu díval tým som si bol istejší.
Pomaly pristupovala bližšie zahalená do tajomstva, do nepoznaného. Dlhé vlasy sa jej vo vetre jemne vlnili. Je bosé nohy nenechávali na piesku žiadne stopy.
Zastala predo mnou… Neviem si to vysvetliť, ale vstal som. Predošlú bolesť a únavu som akoby necítil. Jej mlčanlivá tvár ma hypnotizovala. Nová nádej sa mi rozlievala po celom tele.
Natiahol som ruku k jej tvári a vo chvíli keď som s ňou mal splynúť v dotyku sa rozplynula. Ten pocit úzkosti, ktorý na okamih zavládol v mojej mysli sa stratil tak rýchlo ako prišiel. Bolo to zvláštne a zároveň úžasné. Odišla, no nádej ktorou ma naplnila zostala. A práve vtedy som si uvedomil celú pravdu... Nikdy netreba stratiť nádej... pomôcť nám môže jak veľká vec tak aj maličkosť.
Tak ako vtedy... Zachránila mi život, hoci to bola iba fatamorgána.
Diskuze
No, úvaha to nieje. Je to taký mišmaš. Ale aj tak je to zaujímavé, zvláštne. Také, nedračkárske.
Patří na pismak.cz, nikoliv na dracidoupe.cz - nehlasuji
Poeticky napsáno, ale...
Opravdu se nejedná o úvahu, v úvaze rozebíráš myšlenky, nazíráš na ně z různých úhlů pohledu a případně hledáš příčiny a důsledky svých činů a myšlenek. V tomto případě jde o vyprávění o nějakém rozhodujícím okamžiku, o křižovatce, který byl rozhodně důležitý a přinesl nějaké poznání, které je v určitém poslání shrnut a vysloven, ale není podroben úvaze (nebo např. rozboru). Také bych vytkl některé gramatické chyby - asi těžko Ti budu vytýkat tvary slov, neb nejsem ve slovenčine až tak dobrý, ale čárky se snad řídí stejnými pravidly jakov češtině a těch zde chybí docela dost.
Zdraví Holger
V hodnocení článku musím souhlasit s Tuaxem. Pokud to měla být úvaha na téma, že nikdy se člověk nemá vzdávat, že vždycky je nějaké naděje, nezvolil jsi vhodnou formu.
Hm no...asi to nema nic spolecneho s dracakem :-) ale jsem docela tolerantni, takze to ani nepovazuju za chybu. Presto ovsem to vic nez prumer neni. Myslenka by tam byla, ale ta je takova ohrana, nic noveho jsi neobjevil. Ale asi vypravis z vlastni zkusenosti, takze ses s tim chtel podelit......
No nic, dám 3*
Je to zvláštní, trochu zasněné, trochu smutné...zvláštní...
Tuax: Náhodou nevím proč si to tak strhal, bylo to docela dobrý ...
Tak chtěl jsi napsat úvahu, proč ne. Ale toto mi připadá spíše jako myšlenky, nějaké mně neznámé postavy. Měls to spíše spracovat jako povídku, vyznělo by to mnohem lépe. A nebo napsat úvahu, ale v tvých myšlenkách. Ani jedno jsi neudělal a proto to vypadá takhle... Jsou to takové zmatené myšlenky, spíš je to jako sen (fatamorgána). Přitom to má i svou hloubku, ale na to aby to přímělo čtenáře k zamyšlení si to nároky dělat nemůže. protože je to spíše popis , či vyprávění než uvažování... Ale za zajímavý pokus ti dám 2*