Eidži Jošikawa: Taiko
| Autor: | Shelagh |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 8 |
Historická kniha s podtitulem „Epický román o bojích a slávě feudálního Japonska“ popisuje život a skutky Hidejošiho, jednoho z nejpřednějších vojevůdců Japonska 16. století, kterému se podařilo sjednotit zemi zmítanou šlechtickými válkami. Sledujeme životní pouť syna chudého samuraje, který se díky své píli a inteligenci stal nejvýznamnějším mužem své doby. Román ukazuje celou japonskou společnost, seznamujeme se s postavami od chudých rolníků, přes obchodníky střední vrstvy, učence a mistry až k šlechtě a samotnému šógunovi. Vzájemné vztahy jsou poměrně složité, velmi se dbá na příbuzenský vztah a pak zejména na vazalskou věrnost a oddanost pánům. Když jsem román četla, uvědomila jsem si, jak je i dnes japonská společnost závislá na kodexu cti a především věrnosti. Jen dřívější pány nahradily firmy a zaměstnavatelé.
Rozsáhlý román se však nečte příliš dobře. Nedokážu posoudit, zda bylo záměrem překladatele přenést japonský styl vyprávění do češtiny – krátké věty, často jakoby useknuté, těžkopádné obraty a celkový suchý styl knihy, občas jakoby komentující dobové dokumenty, ji činí méně stravitelnou než obvykle bývají moderní historické romány. Nicméně pro milovníky Japonska a jeho kultury bude zajímavým bonbónkem, zejména protože přináší pohled na japonskou historii „zevnitř“ – na rozdíl od např. Šóguna Jamese Clavella. Pro ostatní čtenáře pak bude spíše oříškem k prolouskání se až na vítězný konec.
(Eidži Jošikawa: Taiko. Přeložil Tomáš Hrách. Vydal Jiří Buchal – BB art v roce 2001. 703 s.)
Diskuze
Hmm, konečně nějaká recenzička na knihu, bohužel na téma, mně nic neříkající. To spíše Čína - to je něco pro mě, co se týče historie.
Nebudu hodnotit, ale jsem rád, že zde někdo uvádí recenzi, na jistě zajímavou a těžko čtivou knihu.
ObrLuda - stránky nejsou překážkou...
S pozdravšem Terátor
To vypadá na celkem zajímavou knihu, ale mohlo by toho být napsáno o něco více, aby si případný čtenář mohl udělat předem obrázek o tom jestli to pro něj opravdu má cenu číst, zvlášť když to má 703 stran.
Těžko tohle hodnotit, ono je to v podstatě na to k čemu to je postačující...
S přáním nekonečné inspirace ObrLuda
Tiara) Nechápu Tvé bodové hodnocení, po tom, cos k tomu dodala v textové části.... Já osobně nebudu hodnotit recenzi (tedy vlastně hodnocení...)
tolwyn: Kdybys četl záložku, věděl bys, že tu není nic opsaného. Těžko se stručně popisuje úplně jinými slovy, že jde o historický román z Japonska atd. Já nemám ve zvyku nic opisovat.
V anotaci bylo řečeno, že jde o krátkou recenzi - a napsala jsem ji z toho důvodu, abych upozornila na zajímavou knihu, kterou stojí za to si přečíst, např. ani Tiara ji nezná, a to ji považuji za sečtělou osobu.
Je dobře, že píšeš svůj názor na knihu, o tom to je - aby ostatní věděli, jak to vidí i další a přečetli si ji. Nebo cokoliv dalšího. Protože když chce někdo psát, musí taky číst. Snad mu to mimo jiné pomůže i nedělat tolik chyb a hrubek...
No...nevím jak tohle mám hodnotit. Upřémně řečeno, ten první odstavec byla akorát vobšlohnutá záložka a ten druhý odtsavec...no, řekl jsi tam to hlavní, ale příště by to chtělo jít trochu více do detailů. takhle je to moc krátké.
btw můj osobní názor je, že ta kniha je výborná....tedy až na počet stran :-)
Tuto knihu neznám, ale takhle nějak by měla vypadat kvalitně psaná recenze.