Články&Eseje

Eragon - poslední bestseller fantasy? Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 24



Eragon - odkaz dračích jezdců
(Eragon, Inheritance, Book One)
Christopher Paolini
Nakladatelství Fragment, Havlíčkův Brod (2004)
Překlad Olga Machútová


V úvodu této stručné recenze krátce o autorovi, knize a jejím vzniku. Christopher Paolini je z Montany, narodil se v roce 1983, Eragona začal psát ve svých patnácti letech (když dokončil středoškolské vzdělání) a trvalo mu to rok. O další rok později pak vyšlo první vydání knihy, které však pravděpodobně vypadalo o něco jinak, než to pozdější (a slavnější), které se dostalo do ruky mě. Bylo o 20 000 slov kratší. Těžko tedy říci, co ve skutečnosti Paolini napsal.

Kniha samotná se mi do ruky dostala s mohutnými kladnými ohlasy. Bohůmžel jsem ke stejnému názoru nedospěl (čtenáře na to upozorňuji předem), hned osvětlím z jakých důvodů.

Příběhem je zde popis nálezu předmětu značné důležitosti v základním konfliktu světa mladým hrdinou, jeho vydání se na cesty spolu s učitelem a ochráncem v jedné osobě, strastiplná cesta, velké vítězství a všeobecná sláva. Celý příběh je navíc protknut odkazy na velikost dávné padlé říše a na nebezpečí plynoucí z mocného zla, které znovu nabývá na síle. Něco Vám to připomíná? Také mi to připomělo. Kniha mi skutečně přišla jako druhořadá kopie Tolkienova Pána prstenů. Skřeti byli nahrazeni urgury, kteří mají narozdíl od nich zakroucené býčí rohy, prsten je nahrazen dračicí, která je narozdíl od prstenu kladná (a o poznání větší), a hrdinové obou děl jsou asi stejně nablblí, i když ten Paoliniho je o poznání zručnější s mečem.

Tedy, zacházení s mečem. Hrdina (Eragon) v knize začíná jako běžný rolník, během putování ho ale poutník (a bývalý dračí jezdec) Broms mečem učí - a hle, netrvá pár týdnů a z rolníka je jeden z nejlepších šermířů vůbec. Další, co mne zaráží, totiž že jsem nezaznamenal protesty ochránců zvířat. Distanční závody (tedy klus) se běhají 160 km, za nějakých 8 hodin (a mluvíme o špičkových koních ve špičkové formě); koně hrdinů Eragona ovšem hranice koňských možností překračují, ba je přímo ignorují - několikadenní štreky často beze spánku a potřebného odpočinku jsou v knize prakticky na denním pořádku. A to jsou bohůmžel jen jedny z mnoha bot, na které jsem narazil.

Autor se pokouší jako jeden z výraznějších (a diskutovaných) prvků o popis hlubokého vztahu mladého Eragona k jeho dračici Safíře. Nemůžu říci, že bych popis vztahu nezachytil, nemůžu ale zároveň říci, že by mne poetičnost jejich vztahu přesvědčila do nebe.

Co tím vším chci říct? Snad až na jazyk (resp. český překlad), občas docela poutavý a příjemně plynoucí, kniha nepřináší nic nového. Charaktery nejsou úplně ploché (přestože o závratně prokreslené hloubce se mluvit nedá), drak je použit docela pěkně a ten nápad není pitomý

Shrnuto, jeden nápad pro knihu nepovažuji za dost - a jako první díl série mne skutečně nenalákal na díly další. Pokud nemáte diametrálně jiná měřítka, neodvažuji se knihu doporučovat - raději sáhněte po něčem jistějším.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Základní motiv cesty, objektu a úhlavního nepřítele - zkráceně řečeno quest - je typizovaným motivem žánru high fantasy, který Tolkien svým dílem do značné míry ustanovil, a tak není divu, že se zde jen málokdy objevují opravdu originální podněty (dle mého toho jakýms takýms způsobem dosahuje e. g. Vladimír Šlechta, kterého doporučuji). Chtěl-li tedy Paolini být věren systémům žánru, bylo by nejspíš hloupé se odklonit od základní linie "questu". Co je však pro mě neodpustitelné břídilství - neboť ve výsledku musím se Saladinem plně souhlasit - je in primi okázalé vykrádání jiných ság - pravá jména z Čaroděje Zeměmoří, Obi-Wan "Brom" Kenobi (no vážně, bývalý Jedi - Dračí jezdec, který byl v zaniklé instituci - Rytiři Jedi, Dračí jezdci - jedním z nejvýznamnějších, ale ke stáru s tím sekl. Jeho poslední velký výkon je výchova druhé generace a taky zemřel v prvním dílu trilogie), Dvojčata mi zase připomněla Matrix (myslím, že druhý díl). Vůbec Star-Wars se stávají velkým inspirátorem cyklu, více než Tolkien. Murtagh je zcela jistě zrádce a Eragonův bratr, tím jsem si naprosto jist (četl jsem jen první díl) a určitě je tam nějaká dramatická scéna, kdy onen snědý chlapec řekne se zlomyslným úšklebkem: "Eragone, jsem tvůj bratr." In secundi je mi pochybné autorovo zacházení se žánrem jako takovým. Fantasy je žánr vystavěný na základních archetypech mytologických příběhů a lidové slovesnosti (resp. té části, jež obsahuje pohádky evropského stylu). Jako takový řeší otázky vztahu duše a těla, fungování magie, postoj ke zvířatům, otázky osudovosti, iniciační formy seberozvíjení... Pouze jako výrazný motiv něktérého z uvedených či souvisejících témat si ten, kdo píše fantasy, dovoluje porušovat základní fyzikální pravidla. Zpravidla nějakým - není nutno racionálním - způsobem vysvětlí danou anomálii. Pakliže tak neučiní, je jasné, že se nejedná o autorův záměr, ale jeho cílevědomou debilitu. Tohleto celý bylo ad. koně.

Pro mě osobně se Eragon stal symbolem za účelem komercializace pošpinění fantasy žánru a kvůli knihám, jako je tato, fantasy jako žánr a knihy sem spadající stále nejsou v oxfordském slovníku literatury, který je pro literaturu jako takovou celosvětově určující na poli odborníků.


 Uživatel úrovně 0

Víte, přijde mi, že je tohle kniha vyloženě dvou názorů: Jeden je, že je to poprávu bestseller a že je to celkem originální..

Ten druhý je takový, že je to jen další kopie Tolkienova světa, kde je jen pár záměn ve jménech, ale v podstatě stejné.

Já se přikláním více spíš k té druhé verzi, z toho důvodu, že je pravda, že klasické věci tam jsou stejné.. Je tam jeden zlý oanovník, který ovládá část světa. Je tam část vzbouřeného území (Surda), jsou tam elfové a trpaslíci..

Ale na druhé straně musím říct, že většina světů fantasy přibližně tohoto námětu, se prostě inspirovaly tolkienem. Vždyť jeho svět zná každý, každý se orientuje.. Prostě kdokoli chce napsat knihu o fantasy se sbětem trochu podobného Tolkienovy, tak je tam vždycky vidět ta podobnost..

Mě osobně se knoha celkem líbila a po prvním přečtení jsem z ní byl celkem nadšen. Později, když jsem si přečetl Pána Prstenů opět, tak jsem až s odstupem zjistil, jaká je v tom podobnost. Některé věci, které tady autor uvádím jako například Boj s mečem aneb rychlé naučení, tak to bych aji celkem chápal. Je to prostě knížka kde se Paollini nemůže zabývat tím, jestli je to reálné nebo ne..

Teď myslím, že se můžeme akorát dočkat třetího dílu se jménem Empire a pak se dá již zhodnotit práce autora jako celková..


 Uživatel úrovně 0

Ach jo
Zase další rýpal. Teda fakt nevím po této recenzi, jestli jsi tu knížku vůbec četl. "Kniha mi skutečně přišla jako druhořadá kopie Tolkienova Pána prstenů", ty jsi nečetl Tolkiena, có? Pokud ti toto připomína Tolkiena, měl bys si ho přečiíst znovu. K tomu meči, pokud jsi tu knížku četl, je tam napsáno že "Jezdci byli silnější než ostatní lidi" a sílu jim dodávali i jejich draci, takže nevidím důvod, proč by se z něj nemohl stát šermířský mistr.
K těm koním, víš co znamená fantasty? Asi né, có? Je to svět který sám vymslíš, a srovnávat ho se Zemí je víc než pitomé. Pokud autor řekne že koní běhají 800km za hodinu, je to pravda a nemůžeš nic namítnout, je to jeho kniha s jeho pravidly.
Shrnuto: BuĎ jsi knížku nečetl, nebo neumíš hodnotit...


 Uživatel úrovně 8

sice dost pozde, ale chtel bych se vyjadrit
Eragona i Eldesta sem cetl, zhltl sem je za 4 dny, a musim priznat, ze z jedne strany sama chvala a z druhe strany sama kritika : )
Dle meho nazoru knihy nestoji za koupi, ale za precteni ano. "Vykradnuti" napadu vam nemusi vadit, obzvlast pokud jste vetsinu "vykradenych" knih necetli (muj pripad). Plno logickych nesrovnalosti se zde ale vyskytuje a nevim, jestli to je dano autorovym nizkym vekem, studiem v USA nebo tim, ze to ma proste v genech : )))
(Za perlicku zminim situaci, kdy Eragon vyleti na Safire vysoko do nebe, kde je nedostatek kysliku, a zmini to. Ale jak muze 15lety farmarsky kluk, ktery umi cist a psat par mesicu, vedet o existenci kysliku??? : ))


 Uživatel úrovně 0

Já Eragona nečetla, ale od kamarádky vím, že jí trvalo než se prokousala knihou, která jí nechytla. druhý díl se jí zdál ale o dost lepší. Přesto si troufnu doporučit třeba Diablo: Království stínů od Richarda A: Knaaka :-)


 Uživatel úrovně 0

Souhlasím s Deephem, není to recenze


 Uživatel úrovně 0

Deeph: Dovolím si poznamenat, že jsem neuvedl charaktery hlavních postav především z důvodu, že jsem na žádné charaktery u hlavních postav nenarazil.


 Uživatel úrovně 0

Tak jak se zdá, vše už bylo řečeno. Já jen doplním, že jsem určité podobnosti vypozoroval i se světem Lloyda Alexandra - Prydainem. Ani ne tolik prostředí, jako spíš hlavní hrdina. Pasáček vepřů Taran je Eragon, lišící se snad jenom barvou vlasů...

V mnohém však musím souhlasit s Apeou. Fantasy má několik šablon, které jim daly legendární díla jako Pán Prstenů, sága Zeměmoří, Prydain a pár dalších. Paolini se jen neuměle pokusil stočit slávu všech do jednoho kornoutu. A nepovedlo se mu to...

Eragon není kniha, ve které by měl čtenář vidět originální nebo snad mistrně zpracovanou myšlenku. Ne. Je to jen jedna z mnoha fantasy knih plnící potřebnou definici. Takže Eragona čtěme proto, že se nám líbí čtivě zpracované fantasy příběhy. A pak budeme plně spokojeni...

P.S. Trochu mě překvapilo, že se páně Saladinovo nepozastavilo nad chlapcovým románkem s urozenou elfkou. Protože to je asi to, co mě znechutilo nejvíc. Klasická šablona:

Smrtelný chlapec s velkým srdcem se zamiluje do vznešené elfí paní, která je vlastně prototypem dokonalé ženy. Ona zná všechno, ona dokáže všechno, ona vydrží všechno. Přesto podlehne kouzlu nedovyvynutého pubescenta...

Klišé.

A naposled ještě k samotné recenzi:

Bylo mi hned na začátku jasné, že pod autorstvím tohoto člověka se nemůže krčit standartní recenze, jakou všichni známe, na jakou jsme zvyklí a jakou taky chceme. Čekal sem nespoutanou řež gagů a zesměšňování, která bude mít s knihou společný v nejlepším případě alespoň nadpis. Spletl jsem se jen částečně. Recenze je poměrně zdařilá a informuje o něčem toho, co by měla. Přesto je vidět autorova nejistota na tomto poli a jak sám přiznává, laickost jejího sepsání trochu bije do očí. Saladin si asi neuvědomil, že může přijít někdo, kdo tuto knihu nečetl a tím pádem mu bezpočet vtipně kritických podnětů moc neřekne. Příběh zmínil jen okrajově a k charakterům hlavních postav se nevyjádřil vůbec. tato recenze uspokojí člověka, který Eragona četl. Nikoho dalšího.

Proto budu objektivní a dám za 2*. Protože ačkoli je to dobře, vtipně a čtivě napsané, přináší to spoustu posřehů a odůvodněných výtek, tak to přecejen s "recenzí" má málo společného.


 Uživatel úrovně 0

Magika:
Už jsem se omluvil.


 Uživatel úrovně 0

Recenze je to kvalitní, stručná a výstižná co do obsahové stránky. Občas jsem byla překvapena ne zcela správným slovosledem a gramatickými chybami, ale nebylo jich tolik, aby dílku vážněji uškodily.
I já jsem, jako mnozí, slyšela na zmíněnou knihu téměř samou chválu a statistiky prodejnosti také naznačovaly, že se jedná o bestseller. Zřejmě byla reklamní kampaň lepší než kniha samotná. Děkuji za ušetřený čas i peníze.

Tony-Z
Tvůj příspěvek nepovažuji za relevantní pro tuto diskusi. Máš pochopitelně plné právo mít jiný názor a vyjádřit ho nesouhlasem, ale Ty ve svém příspěvku nehodnotíš dílko, nýbrž soudíš a napadáš autora a to sem nepatří. Příště lépe zvaž, zda-li je Tvá reakce přiměřená situaci (věcně i místně), nebo prostě autora slušně oslov poštou.

mňau ;-)