Články&Eseje

Bílá paní Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 18

Až zafouká vítr, až zavíří sníh
Vydám se mlhou po stopách tvých
Za horou šedou
Za tváří bledou
Najdu tě v stínu, v závějích

Na bílé postýlce poznám tvůj vlas
Kousek tvé vůně, co zmaří jen čas
Krůpěj tvé krve
Tak jako prve
Zmrzlá je démantem na závojích

Za řekou z kříšťálu najdu tě, lásko
Poletím přes hory ledové k tobě
A snad jenom naleznu smrt ve tvém hrobě
Než vydáš mě v lánech zasněžených

Za řekou z kříšťálu najdu svůj strach
Ostny mé odvahy změní se v prach
Slyšíš, ty mroucí
Srdce mé tlouci?
Dřív nežli cítím tvůj ledový smích

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Mě se tvoje díllo velmi líbí, je jak bylo zmíněno plné všeho co má být. Je to dílo, které se jen tak nevidí. Tvořit je jen jeden aspekt udělat kvalitní prvek, ale touha a prostředek, kterými jsi jí podal, je úchvatný. Dlouze jsem přemýšlel zda něco mám vytknout, ale je to jako vytýkat Mistrovi jeho počínání jak učí svého studenta. Student nikdy nemůže být víc než jeho učitel. Já nejsem tvůj student, ale nikdy nebudu (jako ty) mistrem slova, tak působivě podaného.

Proto nevidím jinou možnost, než dát 5 k jiným hodnocením protože tvoje ruka a intelekt si to velmi zaslouží.


 Uživatel úrovně 0

Řekl bych.. Velmi zdařilé verše. Pěkná báseň s dobrým veršem.. Mno nebudem to protahovat, báseň se mi líbí.. :)


 Uživatel úrovně 5

Dala jsem pět, protože jsou mi všechny ty chyby v podstatě jedno. Venku mě pomalu okusuje mráz a oči mi vypaluje bělostné zabarvení okolní krajiny. A proto jsem se dokázala vžít do situace, která je zde popisována.

Podobnost s bílou paní, ne, jistě tam je i s ledovou královnou, ale já jsem vztahovačná, proč si alespoň jednou neužít smítky pozornosti, když ve fantasii je možné vše, že? Proč se nevměstnat do role hledané s bělostnou tváří, ehm, když jsem holka... :o))

Jinak, od Tinwen jsem nic nečetla, takže vůbec nevím, jak píše, ale i tak bych řekla, že na tom nezáleží, protože jen sotvakdy napíše člověk něco stejného, co by se dalo porovnat, dvakrát.

(Už mám jen chuť, jak bývalo zvykem, napsat, jen piš dál, ale při pohledu na hvězdičku a styl mohu jen mávnout rukou a mumlat cosi o tom, že to už Tinwen dávno, dávno, ví.)


 Uživatel úrovně 0

Sethem: chci k tvému příspěvku něco říct, ale bůhvíproč slova nějak uletěla. ^^

Spojení vlas-čas je možná říkankovité, jenomže v té druhé sloce jsem chtěla vyrobit jakýsi fonetický protiklad sloce první - dlouhé konce vs. krátká, relativná úderná zakončení. Troufám si říct, že tady v tomhle místě je právě ten říkankovitý rým dokonce nutný, protože jinak by z toho bylo vytahané rozplizlé poetično, a to málokdo z nás chce. Je to jedna z mála mých básniček, u které jsem viděla (a pokusila se popsat) jakýsi příběh, chceš-li děj. A, ačkoliv jsou ta poslední dvě písmenka úplně stejná, význam, který slova posílají, přesně sedí k tomu, co jsem chtěla říct. Tak se omlouvám, že jsem trošku obešla protokol citlivosti. Jako omluvu ke spojení strach-prach mám opět jen to, že mi to sedělo do myšlenek, abych tak řekla.

Symboly jsou, pravda, trochu zakuklené, je potřeba trochu se vznýst a podívat se na to z výšky. Tak třeba "krví" jsem nemyslela krev, alébrž kousek ledu, nebo něco podobného. Ten, kdo hledá onu svou milovanou, totiž snadno může jít za přeludem a, co potká, se mu může i jen jako přelud jevit.

Co se strojenosti týká, mohl bys to, prosím, drobet specifikovat?


Dobře, pár slov mám v zásobě.


 Uživatel úrovně 0

Pěkná báseň, Tinwen!

formou veršů se v podstatě blíží opakovanému limericku (A-A-B-B-Apointa), přičemž obzvlášť v první sloce se toto úžasně daří naplnit.

Bohužel, v dalších slokách místy rýmy nejsou a místy jsou zbytečně říkankovité (např. vlas-čas), což kazí atmosféru... slečna, co přece tak krásně vystihla mrazivou sněžnou atmosféru rýmem -ích, by měla mít cit i pro tohle, nein?:-)

Rovněž si nejsem jistý, jestli je obsah vyjádřen nejlepšími prostředky, symboly Bílé paní mi víří v hlavě dost chaoticky... vím, že to může být tím, že nemám pochopení pro intuitivní psaní básní a za každým řádkem něco hledám, ale nejsem si jistý, jestli některé části nejsou trochu strojené... rozmýšlím se mezi čtyřmi a pěti hvězdami.

-Sethem


 Uživatel úrovně 0

Axel: Člověk není nucen jen dokola omílat již několikrát zmíněné zápory a klady, zkrátka opisovat cizí kritiku. Ty jsi přiznal, že pánové před tebou sepsali naprosto kompletní hodnocení, a proto ses ujal příjemné chvály.
Tvůj příspěvek na mne působí nesmírně upřímně a zcela otevřeně říkám, že dokáže motivovat a potěšit autorku, ačkoli neznám její pocity.
Přál jsi další úspěchy, poděkoval jsi za dílo, neboť si je smíš mnohokrát přečíst, a tím si dal najevo spokojenost. Dobrým způsobem.

Svůj názor na báseň přidám později, protože teď nemám tolik času a náladu, jak bych chtěl.


 Uživatel úrovně 0

Hm, hm... Jak má člověk napsat něco inteligentního a vlastního do diskuze, když má před sebou dvě kritiky, kterým snad nic nechybí? (obzvláště dobré bylo přirovnání k Ever Dream, Tarjin nádherný ledový vokál ve mě totiž vždy všechno zmrazí, což se zrovna k námětu básně hodí). Takže oba (Darian i Shadowmage) ode mě dostáváte 5* za diskuzi;-)

K básni: Wow! Ani bych nevěřil, kolik úžasných básníků se mezi fantazáky skrývá, tahle báseň/píseň mě ohromila. Po technické stránce už byla rozebrána dost, takže k pocitům: Mráz, láska a smrt, skryté ve verších, ve mě vzbuzují úžasnou ledovou atmosféru (jako zmíněný Tarjin zpěv) a použité symboly ji ve mě ještě prohlubují. Nadchnula mě úžasná plynulost, díky rytmu a rýmům.
Jisté osobní asociace s ledovou královnou či bílou paní ve probouzí chladnou nostalgii, která ještě podtrhuje mráz a smutek, zachycený "perem" autorky.
Aby té chvály nebylo málo, tak ještě třikrát tleskám, tleskám a tleskám. (Možná vám přijde, že to přeháním, ale ne.) Ani na chvíli jsem nezapochyboval o tom, že dám 5*.
To je vše, jdu si to přečíst ještě jednou (dvakrát, možná i vícekrát). Přeji ti mnoho úspěchů při tvorbě dalších, stejně dobrých děl.
S pozdravem, tvůj nový fanoušek, axel.


 Uživatel úrovně 0

Více by se mi líbilo:" Najdu tě ve stínu..." Docela mě ta absence písmenka E při čtení vyrušila. Nevím jestli to byl tvůj úmysl, ale mě to vadí...


 Uživatel úrovně 4

Zřejmě nejlepší báseň od Tinwen, kterou jsem zatím četl. Mrazivá atmosféra zoufalého hledání a snad ještě zoufalejšího nalezení. Musím pochválit práci se slovy, skutečně to ve mně vyvolalo mnoho představ a skoro až smyslový zážitek. Je z toho cítit ta posedlost hledáním, odvaha jít navzdory vichru a ledovým bouřím až k cíli, i kdyby ten cíl měl být smrtelnější než cesta sama. Ani bych nečekal, že na motiv Ledové královny vznikne něco tak působivého, co si určitě přečtu ještě nekolikrát. Při čtení na mě dýchla ta tragičnost i vznešenost, podobně jako třeba u písničky Ever Dream od Nightwish ("Your beauty cascaded on me/in this white night fantasy..." ). Když člověk dočte, s radostí si uvědomí, jak teplo je v jeho pokoji, zvlášť když venku za oknem se třpytí napadaný sníh a vítr rozhazuje zbytky listí z keřů...

Dávám za 5 (a to opravdu moc často v ČaE nedávám).


 Uživatel úrovně 8

Báseň s piesňovým rázom.

Vytvára sa v nej atmosféra očakávania, túžby, neukojenosti, ktorá je tragická, privádza lyrický subjekt do zmaru. Farby červená a biela veľmi dobre vystihujú túto situáciu, keď ich spojenie evokuje vyhasínanie života, stratu tepla, no zároveň vášnivý, živočíšny boj – aj za cenu skazy vlastného života, straty tepla. Lyrický subjekt hľadá lásku v božskom objekte, žene, ktorá ho síce milovať nemôže – je príliš odtiahnutá, mocná, ľadová, je z iného sveta – no jeho snaha a následná smrť pripomína mystický zážitok a prináša mu ukojenie.

Pieseň, alebo v tomto prípade aj modlitba, to je dobrý žáner na lyriku tohto zamerania. Pieseň totiž evokuje vzývanie, prosbu, ale aj úctu – a vieru. Lyrický subjekt verí v lásku ľadovej kráľovnej, a aj keď vie, čo mu jej láska prinesie, vďačne sa odovzdá.

Báseň sa veľmi dobre číta. Spôsobujú to najmä združené rýmy a pravidelný pôdorys s veršovým presahom. Aj počet slabík je pomerne stály: v dlhých veršoch okolo 10 s dierézou, v krátkych 5. Rytmickou konštantou verša je dvojdielna intonačná schéma, keď sa na začiatok a na koniec verša exponujú väčšinou slova významovo dôležité. Vytvoria sa takto dve jadrá, od ktorých smerom do stredu závažnosť klesá a – logicky – sa v dlhých veršoch vytvára dieréza. Dieréza potom v desaťslabičných veršoch vyvoláva dvojdielnu intonáciu: semikadenciu v prvej časti, kadenciu v druhej. Samozrejme, významne tomuto faktu napomáha rytmicko-syntaktický paralelizmus.
Dá sa teda povedať, že autor v tejto básni plodne využil sylabickú prozódiu, zároveň však – zrejme dobre poznajúc jej sklon k stereotypnosti – nabúrava jej schému štvrtou strofou (ktorá nie náhodou je aj tak významovo závažná!). Avšak od sylabizmu sa neodkláňa, ale rýmovým presahom aj metricky naznačuje hutnosť celku.

Celkovo neprináša báseň, čo sa týka témy, výrazné nóvum. Uznajme si, že ide o andersenovský motív, a ani v rubrike nie je málo podobne ladených dielok. Dôležitá a umelecky hodnotná sa mi však vidí práve kvôli nádherným symbolom a jadrným, ale silným obrazom a spojeniu obsahu s formu na vyššej úrovni, na úrovni umeleckého zobrazenia. V kontexte rubriky ide preto o dielko, ktoré si plné hodnotenie zaslúži.