Články&Eseje

...Rytíř v tmu obrácený... Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 24


Rytíř krví zbrocený,
Na kolenou v dál hledí,
vidí,vidí temné nebe,
zima už ho dlouho zebe.

Vidí,vidí černou tmu,
čelí tomu svému zlu,
však žije, žije, žije stále,
temný bůh si s ním jen hraje.

Vidí,vidí temnotu,
už netíhne ku světlu,
klečí v krvi bez hlesu,
němý a sám bez dechu.

Chtělo se mu řvát,
někdo by ho slyšel, snad,
Neví, neví, jak dlouho klečí,
kdyby mohl, tak už brečí.

Nebe se smráká,
temnota viklá,
on nemůže najít svůj meč...

Už sténá, už sténá,
mrchožrout v dál kráká,
on doufá, on doufá, že to bude hned...

Šílí, šílí, neví kde je,
bezhlesně, bezhlesně k nebi řve...
Duší mu rvou,
on k zemi padá,
slastí řvou,
on vnímá toho kata...

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Dobré, dynamické, avšak se to příliš nerýmuje, dávám za 3*, protože mi to jakž takž vychází, 5 za dynamiku, 3 za rými, 2 za propracování, takže vítězem je 3!


 Uživatel úrovně 8

Sonivitus

- můžeš to brát skepticky - tj. ve významu "fantazy jako taková neexistuje, vždy jde o projekci vlastní zkušenosti"

- případně se k tomuto problému můžeš postavit optimisticky až naivně, případně neotřele, až šíleně - nicméně čirá fantazy, která by neměla mít prvky z autora, by jemu samotnému byla nesrozumitelná...

Osobně doporučuji se na ztotožňování s draky, upíry či jinými potvorami vybodnout minimálně do té doby, než si člověk bude moci říci: "Dokázal jsem se ztotožnit sám se sebou."


 Uživatel úrovně 0

Mgr. Holger: Děkuji, už jsem se z toho ale poučil předtím...
Teď mám v této rubrice pár básní na schválení, takže doufám, že jsem se v nich zlepšil a bude to poznat.

Jinak u ztotožnění si myslím, že bych rád věděl, jak se dá ztotožnit s pocity např. upíra...
Chápu, že je moje chyba, když se s tím nestotožním, ale jak se to dělá u takových děl, kde to nejde? (viz. upír, drak, vodník, atd. ...)


 Uživatel úrovně 8

Milý Sonivite,

rád bych dodal takovou drobnost. Nastíním zde jednu věc, která není pouze Tvým problémem, je zde v rubrice poměrně častou chybou.

Jde o to, že autoři se chtějí neustále pouštět do "velikých témat". Často si neujasní, o čem chtějí vlastně psát, jak to podat, jak to správně načasovat. Potom se pustí do básně, která má být o to jejich velkém tématu - např. rytíř propadlý temnotě. Ale vlastně netuší, o čem mají psát, proto se uchylují k frázím a banálním klišé a jenom vrší motivy, které již předtím s jejich tématem někdo spojil (temný bůh, rvaní duše, katové, trest, vykoupení smrtí). To vše vrší ve sledu, jak mu to přijde pod ruku pod dikcí formy, kterou se snaží nějak ukočírovat a v tom všem shonu si ani nevšimne, že se ztratil.

Problém je v tom, že na takové velké téma je nutná jeho znalost, či zkušenost (tuším, že nějací vysloužilci v Našich furiantech to výstižně shrnují slovy: "My jsme zkušený, protože my jsme tam byli...") Pokud se tedy autor chce originálně pustit do velkého tématu, měl by ho umět nějak originálně uchopit a měl by si být jist v kramflecích, alespoň co se týče mytologických, filozofických, psychologických, blablabla aspektů...

Chápu, že se do toho v této rubrice může pustit málokdo, ale jak tedy o něčem takovém psát?

Předně by měl hrdina být autorovi - a potom následně čtenáři - blízký. Jeho myšlení, jeho uvažování, pocity, přeci nejsou jen odrazem skoro sázkařského uvažování - dobro či zlo? Jako autor by ses měl spíš pokoušet zachytit člověka, pokusit se postavit sebe do role toho rytíře, zamyslet se nad tím, jaké rozpory bys řešil sám (třeba na nějakém konkrétním případě - co ho svedlo na scestí - bylo to náhodné zabití civilisty, opití se pod psa, atp.)

Problémem tohoto dílka (a nejen jeho, jak říkám, je to v této rubrice časté) je právě to, že ses nad pocity hrdiny nezamyslel, neprožil je, neztotožnil se s ním (pokud ano, pak ses od toho následně uchýlil pod nátlakem formy).

Bylo by pak s podivem, pokud by k podobnému ztotožnění došlo u čtenáře.

Fíl špás

Holger


 Uživatel úrovně 0

No, poezii příliš nerozumím ani tvořit ji nedokážu, takže oceňuji každéhokdo si na to troufá. Nejsem si ale jistý, jestli byl ten rytíř obrácen na zlo nebo sežrán mrchožroutem...


 Uživatel úrovně 5

Já musim říct, že se to hezky četlo... jenom jsem to nepochopil - nevidím v tom nějaké zvláštní obrácení na tmu.... no, takových obrácení tu ale už bylo:-(... takže trochu originality by se hodilo... a když ne originalitní, tak alespoň takový, aby to byl šperk... 1


 Uživatel úrovně 3

1) Tady je opakování slov zbytečné a špatně voleným způsobem.
2) Na můj vkus jsou rýmy moc dětinské.
3) Celková náplň je nulová.
4) Nikdy to nikde nevyužiju (drd).

Uvádím na žádost. Aby bylo možné posouzení, objeví se podobně laděná kritika i u básně schválené "ve stejnou chvíli".


 Uživatel úrovně 0

Jak psali mnozí, ten porod je na tom vidět. Práce se jistě cení, ale naní všechno. Navíc se cení alespon řemeslně udělaná, což tady neplatí....

Přeskakuješ z eposu do osobního stylu,za každou cenu se snažíš dodržet prvek, který má dodat originalitu - zdvojená až ztrojená slova, což škodí.
Na dvou místech špatná velká písmena. Pozor na to.
Z osobních důvodů ale hodnotit nebudu...

P.S.Taky by mě zajímaly některé komentáře.Třeba Dračí mimi a Devila.


 Uživatel úrovně 0

Pokus o epickú báseň, pokus o rým... ale mne sa to páči. Nemám čo k tomu povedať. Mohlo to byť lepšie, ale aj takto to má svoje "čaro".


 Uživatel úrovně 8

Zdravím

Dobrá myšlienka a papier. Čo viac si priať?
Ale niekedy sa proste stane, že sa básnikovi tú myšlienku nepodarí podať. Mám pocit, že toto je jedným z týchto prípadov.
To, čo sa snažilo byť v básni zobrazené, tak tam je zobrazené. I keď je nutné povedať, že nie práve najšťastnejším spôsobom. Hodnota básne proste klesá kvôli spôsobu ako je napísaná. V tom je vlastne to čaro a prekliatie poézie. Niekedy sú proste veci (hlboké a krásne témy a myšlienky) povedané nie tak, aby sa mohli hrubo a nadnesene povedané "predať". A niekedy aj prostá básnička o narcisoch dokáže osloviť.
V podstate tu nechcem vypisovať výtky pretože tí, čo túto báseň hodnotili už predo mnou, ich podľa mňa vystihli a nemá zmysel to robiť. Proste a jasne: veľa opakovania slov, rytmické problémy (Tu len poviem: podľa mňa ale iba v posledných troch strofách.).
Osobne sa tiež venujem písaniu básní a viem, že je to činnosť dosť ťažká. Ohodnotím to 3*. Myšlienku to má a je v tom vidieť snaha. Ale proste to nevyznieva až tak dobre ako by mohlo vzhľadom k potenciálu vybranej témy a myšlienky...

Darian