Články&Eseje

Kroniky Amberu - recenze Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 11

Kroniky Amberu jsou jedním ze stěžejních děl fantasy žánru. Je až s podivem, že i přes jejich úspěch dnes nevychází desítky napodobenin, jako to potkalo Tolkienova Pána prstenů nebo Barbara Connana. Možná je to jejich výjimečnou strukturou, možná neměl žádný spisovatel odvahu pokusit se napodobit něco podobného. Zelazny při psaní Amberu projevil úžasnou představivost a podařilo se mu napsat dílo opravdu originální, bez nutnosti kopírovat jiné autory. Vytvořil vlastní svět, na jednu stranu zcela nezávislý na čemkoliv ostatním, na druhou stranu schopný pojmout do sebe jakýkoliv příběh, který se v něčí fantazii objevil.

Jedinečná je už konstrukce samotného světa. Veškerý prostor byl vyplněn Chaosem, jedinečným a jen těžko popsatelným královstvím. Z Chaosu pocházel i výjimečný mudrc Dworkin, který vytvořil Vzor - ztělesnění řádu a nesmírně mocný symbol. Vzor vytrhl část prostoru z chaosu, dal jí jasnou strukturu a vytvořil tak místo pro vybudování Amberu, města a stejnojmenného hradu. Amber pak vrhl do chaosu své stíny, čím vzdálenější od Vzoru tím méně uspořádané, nekonečné množství odlišných světů. Někde mezi těmito stíny je naše Země, bájný Avalon nebo jakýkoliv jiný svět, který si dokážete představit. V blízkosti Amberu dokonce existujíc stíny s vlastními Vzory, snad pokřivenými, ale stále mocnými. Je to Rebma, zrcadlový odraz Amberu na hladině moře a Tir Na Nóg, město na obloze. A právě v Amberu se usadil mocný král Oberon, založil zde svoji pevnost a dal vzniknout rozvětvené rodině Amberitů, svých žen a potomků.

Bylo by jistě možné, aby Amberité žili šťastně a v harmonii, ale o čem pak psát deset románů? A tak jednoho dne Oberon zmizí a doma nechá své potomky, soupeřící o korunu nad jediným pravým světem. Jistě, mohli by vládnout v jakémkoliv stínu by chtěli, ale stále by to byla jen náhražka, stále by věděli že to není Amber, ale jen hra. To vše se stane ještě před začátkem samotných kronik a je postupně odhalováno. Na začátku Devíti princů Amberu se na Zemi z omámení muž Carl Corey, bez paměti a násilím držený v nemocnici. Rychle zjišťuje že něco není v pořádku a začíná se rozpomínat na svou pravou identitu, na prince Corwina z Amberu, právoplatného následníka Oberonova trůnu, kterého jeho proradný bratr Erik před stovkami let uvrhl do tohoto stínu a zbavil paměti. Začnou se objevovat podivní lidé usilující o jeho život, ale i někteří z jeho sourozenců. Brzy nalezne i balíček rodinných tarotů. Skutečně ale může nějakému sourozenci věřit, nebo ho jen chtějí využít ve vlastní mocenské hře? Tak začíná Corwinova cesta za získáním Amberského trůnu.

První co si uvědomíte je značná "nehrdinskost" hlavních postav. Jsou mnohem mocnější než lidé, nesrovnatelně silnější a schopní manipulovat s realitou kolem sebe. A svoji moc využívají především k naplnění vlastních zájmů, bez nějakých ohledů na obyvatele stínů. Konečně, jsou to jen stíny, komu by na nich záleželo. A stíny ovládají mnohdy opravdu důkladně, na některých místech jsou považováni za bohy a neváhají toho využít k verbování vojáků. Jinde zase i po stovkách let na Amberity vzpomínají jako na démony, následky pár let jejich vlády. Nesledujete tak tažení skupinky sehraných, přátelských dobrodruhů, ale spíš mocných, intrikujících a nedůvěryhodných šlechticů. Dodává jim to na živosti i atraktivnosti.

Skutečně silnou stránkou všech knih jsou charaktery, především propracovaná a rozvětvená rodina Amberitů. Jak příběh postupuje pomalu poznáváte další a další příbuzné a odkrýváte jejich vzájemné vztahy a minulost. Každý z Amberitů je dostatečně jedinečný, propracovaný a dobře zapamatovatelný. Jsou také smrtelní, na rozdíl od mnoha jiných knih se ne každý dožije konce celé ságy. Postavy rozhodně nejsou černobílé, není zde žádný skutečný zloduch, který by toužil všechno zničit prostě proto že to má v povaze. Mnohdy se stane, že jsou donuceni změnit stranu, ať už pod pohrůžkou nebo pro své přesvědčení. Třeba i uzurpátor Erik se ukáže v lepším světle, zatímco Corwin či Bleys mají temnější chvilky. Dokonce existuje i vývoj postav, události popsané v kronikách na ně mají vliv a postupně je mění.

Většinou je příběh spíš akční, plný bitek od osobních soubojů až po války velkých armád. Postavy mají jasný cíl a spěchají za jeho dosažením. Přesto se občas najdou pasáže, kdy si mohou v klidu sdělit důležité informace, osvětlující pozadí příběhů, minulost nebo nějaké zajímavé vlastnosti Zelaznyho mnohovesmíru. Celý příběh je vyprávěn v Ich formě a vypravěč sám mnohde vysvětluje všechno, co čtenář potřebuje znát.

Velmi zajímavá je i magie. Ani Amberité sami nemají pořádně jasno v tom jak funguje. Dokáží sice ovlivňovat dění kolem sebe, ale skutečně něco mění, nebo se jen přesouvají do jiného stínu, ve kterém jsou věci uspořádány tak, jak právě potřebují? Vždyť i samotné cestování mezi stíny probíhá tak, že poutník si snaží měnit prostředí tak, aby nakonec dorazil na místo, které odpovídá jeho představám. Zvláštní roli hraje čas a další fyzikální zákony, které mohou být v každém stínu jiné a tak komplikují přenos zbraní a vybavení do jiných světů. Dalšími výraznými zdroji moci jsou tarotové karty Oberonovy rodiny. Na trumfech jsou vyobrazeni její členové. Pokud spolu chtějí mluvit či se jeden k druhému dokonce přenést stačí jim usilovně se na kartu soustředit a doufat, že ten druhý odpoví. Předpokladem pro získání moci nad stíny i taroty je projít Vzorem a překonat překážky na jeho liniích, jakési zasvěcení do mystérií Amberu. Vzor vůbec hraje v příbězích velkou úlohu, podobně jako jeho chaotický protějšek Logrus.

Amber posloužil u jako námět pro hru na hrdiny, jeho přečtení by mohlo obohatit i vaše hraní. Jednak je zde koncept mnohovesmíru, umožňující postavám hrát v mnoho odlišných prostředích v rámci jednoho tažení. A hlavně je Amber nádherná ukázka toho, jak mohou vypadat zápletky na vysokých úrovních. Tohle není příběh nezkušeného hobita, který se vydává na pouť do míst, kterým nerozumí. Tady sledujete Corwina, už na začátku první knihy mocného bojovníka a v podstatě mága, jehož cílem je získání trůnu a pokud pro to bude muset svést několik válek, budiž. Pokud vám postavy na vyšších úrovních přerůstají přes hlavu, v těchto knihách můžete objevit inspiraci pro nová dobrodružství (postavená na něčem jiném než stále silnějších nestvůrách). Také popis charakterů by mohl být inspirací pro mnoho začínajících tvůrců. Je zde nádherně vidět o kolik jsou zajímavější propracované postavy (ať už hráčská, cizí nebo literární) proti černobílým hrdinům nebo padouchům.

Celý cyklus je rozdělen do dvou částí. Prvních pět knih jsou Corwinovy kroniky, popisující jeho snahu získat Amberský trůn a zachránit ho před nepřáteli. Druhá pětice bývá označována jako Merlinovy kroniky, vyprávění Corwinova syna pátrajícího po lidech ohrožujících jeho život i po ztraceném otci. Kromě toho vyšlo i několik povídek souvisejících s Amberským cyklem a také celkem povedený obrazový průvodce. Pokud se vám podaří na něj někde natrefit doporučuji porovnat si ilustrace na Trumfech s obálkami nového vydání, které jsou z nich odvozené.

Tenhle cyklus bych doporučil skutečně každému. Jednotlivé knihy na sebe sice navazují, ale každá je dostatečně uzavřená aby bylo možné číst ji samostatně, dohromady se složí do mnohem většího příběhu. I když nejde o klasickou fantasy nemyslím, že by nějakého čtenáře urazily, děj svižně utíká a objevují se stále nové a nové nápady, nudit se jen tak nezačnete. Snad jen vyprávění v první osobě může někomu přijít nezvyklé, u rozsáhlých fantasy není příliš obvyklé. Nevěřím ale, že by někomu skutečně zkazilo požitek z barvitého a výborně podaného příběhu.


Poznámka k vydáním:

Nakladatelství Classic (někdy pod názvem AD Kult, And Classic) vydalo kroniky Amberu zhruba někdy před deseti lety a tohle vydání lze stále ještě v některých knihách získat. Radil bych vám ale počkat na nová vydání, která mají na svědomí Straky na vrbě. Classic za dobu svého působení dokázal získat neuvěřitelně mizernou pověst. Je to zejména mizernými překlady, obvykle nepříliš dobrou vazbou knih, strašnými obálkami nebo pravděpodobně neexistující korekturou. Zejména obálky Amberu jsou opravdu zoufalé, každou knihu překládal někdo jiný a je to dost poznat. Vládci stínů byli dokonce vyhlášeni nejhorším překladem roku. Nyní se nového vydávání ujaly právě Straky na vrbě a soudě podle prvních dvou knih odvádí nesrovnatelně lepší práci. Všem čtenářům bych radil počkat si na toto nové vydání. Jednak jde o nový , mnohem lepší překlad, určitě potěší i pěkné obálky s portréty Amberitů, odvozenými od ilustrací v oficiálním průvodci.


Roger Zelazny
Devět princů Amberu - Vydaly Straky na vrbě, 2006, překlad Jan Kantůrek a Michael Bronec, 150,- Kč, 218 stran
Pušky Avalonu - Vydaly Straky na vrbě, 2006, překlad a Michael Bronec, 150,- Kč, 248 stran

Vládci stínů (ve skutečnosti ovšem Devět princů Amberu, těžko říct proč Classic použilo jiný název, později vydalo knihu ještě jednou, tentokrát skutečně jako Devět princů Amberu)- Vydal Classic, překlad Jana Pešková (později Milan Ondrašek), 109,- Kč, 172 stran
Zbraně Avalonu - Vydal Classic, překlad Martin Janda, 109,- Kč, 220 stran
Stín Jednorožce - Vydal Classic, překlad Zdeněk Hoffmann, 109,- Kč, 203 stran
Oberonova ruka - Vydal Classic, překlad Vladimír Vacek, 109, - Kč, 203 stran
Dvory chaosu - Vydal Classic, překlad Martin Janda, 109,- Kč, 173 stran
Trumfy osudu - Vydal Classic, překlad Věra Šedá, 109,- Kč, 205 stran
Krev Amberu - Vydal Classic, překlad Martin Tkaczyk, 109,- Kč, 220 stran
Znamení chaosu - Vydal Classic, překlad Vlastimil Zuska, 109,- Kč, 220 stran
Rytíř stínů - Vydal Classic, překlad Kateřina Kurstenová, 109,- Kč, 221 stran
Princ chaosu - Vydal Classic, překlad Zdeněk Hoffman, 109,- Kč, 203 stran

Hrad Amber - obrazový průvodce (Roger Zelazny, Neil Randall, ilustrace Todd Cameron Hamilton) - Vydal Mustang, 1995, překlad Petr Hanák, 95,- Kč, 218 stran

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

No dobře, ale taky by se vám nic nestalo, kdybyste tu "druhou stranou mince" nějak dali najevo, jak pak má člověk vědět, že nechcete, aby reagoval?


 Uživatel úrovně 8

Folcwine: Děkuji za uvedení tvého stanoviska. Původně jsem chtěl napsat nějaké protiargumenty, ale jak sám říkáš k tomu by byla vhodnější putika. Své názory jsem napsal už do recenze a nic nového bych asi stejně nepřidal. Pokud bys chtěl na toto téma dále diskutovat navrhuji stůl Pratchett, Tolkien, Gemmell, Feist, Sapkowski, Herbert a jiné literární poklesky (ID 6), který je k tomu určen.


 Uživatel úrovně 5

Nemyslým, že věci typu- "Klidně ti některé z těch knih půjčím" by se měla řešit v rubrice na to bohatě stačí interní pošta.

Minulý příspěvek jsem napsal na požádání jako druhou stranu mince k recenzi. Pokud bychom se chtěli dohadovat o tom, pohled z které mince je správnější, měli bychom využít spíše služeb putyky, protože se bojím, že to vede k oboustrannému osočování bez kapky rozumné debaty ( aneb sémě zla musíme vymítit dříve než zlo začne páchat )

Pozn.: Recenze nehodnotím, protože bych se buď s recenzí 100% stotožnil a dal ***** nebo bych s ní vůbec nesouhlasil a dal bych hodnocení jen 0 až **. Kritikovat kritiku ( tj. recenzi ) nejsem schopen, prosím dále se k mým příspěvkům v této debatě nevyjadřujte. Někdy v budoucnu tento OT vstup smažu, pokud bych zapoměl, tak to prosím udělejte někdo za mě. Děkuji.


 Uživatel úrovně 0

Folcwi, klidně ti některé z nich půjčím. Fyzicky taky nemám všechny, ale některé jsem si vytisknul a vrazil do šanonu. Co se týče prvních pěti, souhlasím - dokonalost sama. Druhých pět jsem ale zhltal stejně nadšeně. Že je Merlin mocnější než Corwin? Corwin je taky "jenom" princ Amberu, Merlin v sobě spojuje Řád i Chaos, takže mi přijde docela logické, že je mocnější. Zase není tak zkušený. Ale navážet se do kvality knížek...čte se to HODNĚ dobře, děj dostatečně složitý(pro někoho možná krkolomný) a vůbec, nevidím důvod proč by měli být o něco horší nebo dokonce špatné? Dokonalé není nic, stejně tak bys určitě našel nedostatky i třeba na Kmotrovi, Dnu Trifidů a tak dál.


 Uživatel úrovně 5

Knihy 1-4 jsou vynikající, hrdinové intrikují a nikdo neví kdo za čím ve skutečnosti stojí. Děj dopředu se velmi špatně odhaduje ( to také důvodem zahalené minulosti ) a vznikají dosti nečekané zvrtaty a děj je napínavý od začátku do konce.
Avšak knihy postupem času ztrácejí čím dál více a více na kvalitě. Od Devíti princů Amberu ( která je jednoznačně nejsepší knihou celé pentalogie ) postupně se ztrácí na kvalitě a čtivosti. U páté knihy menší úpadek se dal čekat, nějaké to vyvrcholení se přeci jen dá víceméně očekávat. I pátá kniha ještě budí respekt.
Ale počínaje druhou pentalogií bych nazval spíše než pokračováním, vařením několikrát převařené kávy. Autor již zavedl techniku do fantysy ad absurdum. Děj je všelijaký krkolomný, hrdina je hned na začátku polobůh ( ne že by Corwin nebyl, ale tomu aspoň chyběla pevná půda pod nohama a paměť za posledních několik set let ) a proto mu autor posílal do cesty ještě větší polobohy. A tak se stalo, že i nějaký úplně obyčejný stín se stal mocnějším než princ Amberu ( tak trochu mi to připomíná úpadek seriálu Stargate ).
Některé části děje se autorovi dostali do slepé uličky a tak jejich řešení nechal zapadnout ( a ani později se k nim moc nevracel ). Už tu není taková propletenost a provázanost v každé větě - je poznat, že autor pouze těží z úspěchu první pentalogie.
To by tak mohlo být vše k obrácené straně Amberu ( určitě jsem toho mnoho vynechat a mohl jsem uvést pár podrobných příkladů, ale již knihami fyzicky nedisponuji a nemohu svá fakta podložit příklady - za to se omlouvám )


 Uživatel úrovně 8


Folcwine:
- Anglické názvy ti rád uvedu (v chronologickém pořadí):
Nine Princes in Amber
The Guns of Avalon
Sign of the Unicorn
The Hand of Oberon
The Courts of Chaos
Trumps of Doom
Blood of Amber
Sign of Chaos
Knight of Shadows
Prince of Chaos
V recenzi jsem je nepsal zejména proto, že málokdo si knihy bude shánět v angličtině a v češtině je stejně bude muset hledat pod českým překladem, jakkoliv je podivný nebo sporný. České názvy zcela jistě odpovídají těm na knihách s uvedeným rokem vydání, pokud jsi někde vyděl nějaké jiné, musí jít o vydání které bohužel neznám.
- Převod do DrD je otázka zkušeností PJ jeskyně a jeho pohledu na věc. Sám hraji docela dlouho Planescape, který se taktéž skládá z mnoha propojených vesmírů a nemám pocit že by tím hra nějak trpěla. Amber sám byl zpracován do podoby RPG hry (Amber Diceless Roleplaying Game), takže se zdá že tak velký problém to být nemůže.
- V recenzi se bohužel nejde vyhnout subjektivnímu pohledu na věc. Zmínil jsem vše co jsem považoval za podstatné, co z toho budou čtenáři považovat za chybu je jejich věc. Zmíněné míchání techniky za chybu nepovažuji a hlavně se snažím nechat čtenáři i po přečtení recenze nějaká překvapení. Do děje nezasahuje nijak rušivě, vzhledem k existenci mnoha paralelních světů se dá očekávat. Pokud máš pocit, že v knize je nějaká zásadní chyba, která narušuje čtení a plynulost děje, uvítám pokud ji napíšeš do diskuze. Alespoň budou mít čtenáři i jiný pohled na věc a diskuze bude plnit svůj účel.
- Amber je natolik výjimečný že ho nedkážu zařadit do žádné z tebou navržených skupin čtenářů. Nepřipomíná ano Conana, ani Pána prstenů nebo Zeměplochu. Zato jde o natolik významné dílo fantasy, že by si ho opravdu mohl přečíst každý.
- Zdá se, že jsem měl při čtení ze spádu děje takřka opačný dojem. Těch několik vysvětlení minulých událostí ho podle mne nijak zvlášť nebrzdilo a tempo vyprávění bylo spíš rychlé. Zejména třeba ve srovnání s Pánem prstenů nebo jinou epickou fantasy.

- Věřím že se se mnou v mnoha bodech neztotožníš a dokonce to považuji za normální. Kniha může každému sednout jinak, s tím nemůžu nic dělat. Skutečně uvítám, pokud napíšeš svůj pohled na věc a nabídneš tak čtenářům rozšířené informace. Chápu, že ti recenze může přijít jednostranná, ale ve většině testu jsem se jen snažil co nejobjektivněji popsat o čem kniha je a jak se čte. V těch několika hodnotících pasážích uvádím svůj názor a skutečně si nejsem vědom žádných částí knih, které by na mě zanechaly negativní dojem.


 Uživatel úrovně 5

- Amber jsem četl, nevím co to bylo za vydání, ale mám dojem, že byly trochu jiné názvy knih ( docela bych byl rát za anglický originál - ten je jednoznačný ) - jako např. "Pušky Avalonu" a "Zbraně Avalonu"
- Tajemný Amber a Dvory chaosu moc nedoporučiji převádět do DrD, protože se tak nevyhnete paralelním vesmírům a podobným do fantasy špatně napasovatelných prvků ( nejhorší je to, že jedním ze stínů je i Země 20. století ) Navíc při RP musí mít PJ svůj svět vymyšlený více do hloubky než autor knihy ( protože v knize je děj daný, kdežto v hře na hrdiny si jej hráči upravují ). Pro vytáhnuzí některých nápadů, jako pevnost 4 světů, samotného Amberu či některých podobných světů nic nemám - inspirace se dá čerpat všude.
- kritiku bych si představoval více objektivní, takto to máme plno chvály a žádnou zápornou kritiku, a že těch chyb v díle je :). Chybý mi zmínka s mícháním techniky a fantasy ( jako třeba střílení čarodějů samopaly, počítač se stane lepším čarodějem než jeho programátor atp. )
- doporučení ve stylu - "doporučuji každému" je naprosto zbytečné a matoucí. To skoro ukazuje, že je to kniha ( resp. série knih ) určená jak pro milovníky Pána Prstenů. tak pro milovníky Terryho Prachetta, tak pro milovníky Kulhánka ( což určitě není pravda )
- chybý zmínka o spádu děje ( Amber je zajímavý mimojiné tím, že děj se více odvíjí směrem dozadu než dopředu - hlavní hrdina ujde do budoucnosti jen pár kroků, ale na nichž se doví velmi mnoho z jeho minulosti - to platí alespoň pro první čtyři knihy )
- sice v předmluvách je napsáno, že lze každý díl číst samostatně, ale moc bych si nelajznul číst nějakou knihu samostatně - děj je na to příliš složitý a propletený ( pokud si vystačíte s "akčními" scémani, tak pak by vám mohlo být jedno, v jakém pořadí knihy čtete, ale takových čtenářů je doufám málo )

Dle mého se recenzent moc dobře nevybarvil. Jednostranná pouze pozitivní kritika není dobrá kritika. A je hodně bodů s nimiž se s autorem v žádném případě neztotožním.


 Uživatel úrovně 0

Tato recenze je velice povedá. Opravdu se mi velice líbyla. Kdyby byly takové všechny recenze, at´ už jsou o čem koli, byl by zážitek každou z nich si přečíst.


 Uživatel úrovně 0

Když už autor kritizuje neexistující korekturu u Amberu, mohl by si přečíst aspoň vlastní recenzi, ale ok.

Amber je jasně jedna z nejlepších fantasy ság, co kdy vznikly, ale abych se přiznal, pamatuju se, že jeden díl mi přišel jako tragická nuda. Corwin tam snad půlku knihy prochází stíny. Jinak jak autor poznamenal, každá kniha je dostatečně uzavřená, aby mohla být čtena samostatně, ale mně osobně vadily opakované vysvětlovací pasáže.


 Uživatel úrovně 0

Na začátku Devíti princů Amberu se na Zemi z omámení muž Carl Corey, bez paměti a násilím držený v nemocnici. - zrejme uslo slovo

Inak velmi zaujimava recenzia. Size som o Ambere doposial nepocul, urcite vsak budem mat oci nastrazene ked pojdem nabuduce do knihkupectva.
Ocenujem namahu s prispevkom spojenu:
vypis diel
uvaha o vyuzitelnosti pri hrani
varovanie pred vydavatelstvom Classic :)

Vdaka tomuto dielu som si spravil myslim dobry obraz o tomto cykle co beriem ako najvacsi prinos.