Články&Eseje

Hrdina (Prolog) Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 7

Z údolí vztoupal dým a bylo pod mrakem. Každou chvílí se zdálo, že začne pršet. Každý čekal na déšť jako na vysvobození. Déšť, snad ten spláchne tu odpornou atmosféru, jež byla nasáklá smrtí. Smrtí. jež obcházela vesnici se svou broušenou kosou a podřezávala hrdla těm, kdož utrpěli těžká zranění a jen hekali v prachu svírajíc rukama své rány.


Vesnici totiž před několika hodinami napadli skřeti. Nebylo jich mnoho, snad jen pár desítek, ale pro nevyzbrojené vesničany v polovičním počtu to byl nepřemožitelný soupeř. Kdo je uzřel včas a měl rychlé nohy, tak utekl, aby se uchránil před tak hrozným masakrem. Málo jich však mělo štěstí.


Před jedním domem ležel v prachu kovář. Na jeho blankytně modré košili vykvetl nejden rudý květ. Na jazyku měl prach a modlil se, aby už jeho trápení skončilo, neboť jeho celá rodina byla povražděna. Ve zkrvavených rukou držel dýku. Poté vzhlédl k nebi a uzřel postavu v temném hávu s kosou v ruce. Nejprve si myslel, že je to jedna z těch ohavných stvůr, ovšem za chvíli si uvědomil, že to je ten, s kým se ještě nechtěl setkat, ale setkal.


"Tak už si deš pro mě!" zachrchlal "Tak dělej, sekej!" pobízel Smrt.
"Ty," ukázala na něj "Ty jsi vyvolený, tys musel dnes zemřít!"
"Jak vyvolený? Já.."
"Mlč!" utišila ho Smrt a rozpřáhla se.
"Ne! Proč jsem vyvolený? Proč jsem musel dnes zemřít?"
"Protože musíš zachránit svět!" odpověděla stroze postava v temném.
"Já nechci. Já ne. Jak to mám udělat, když zemřu?" tázal se kovář.
"Protože se musíš znova narodit... jako hrdina."
"Nechci se narodit jako hrdina. Chci žít jako kovář!" vzpouzel se dál umírající "Tohle povolání se dědí v naší rodině z otce na syna! Já jsem si vybral, že chci být KOVÁŘ!!!"
"Ty sis nevybral. Vybírá si osud. TY jsi jen pouhou FIGURKOU v jeho rukou!" řekl temný a v kovářových očích se objevil zmatek. Temný zdvihl kosu. Tnul...

Z údolí vytoupal dým a bylo pod mrakem. Začalo pršet. Déšť jakoby smýval tu zlou atmosféru, která v údolí vládla. Byla nasáklá smrtí. Držela se ho doposaváde jako mlha hvozdu, jako pavouk pavučiny, jako Smrt lidí...

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Mne sa to paci, vztoupalstoupal problem a jemu podobne su pre mna ako pre Slovaka nepodstatne. Dal by som 4*, ale som rozhodnuty nehodnotit prilis kratke poviedky.

Dialog ako jadro clanku ma zmysel, takto ma vyzerat prolog. Mozno si mohol zacat inMediasRes:

""Tak už si deš pro mě!" zachrchlal "Tak dělej, sekej!" pobízel Smrt. " ... a potom opisat situaciu

Ber to ako neoficialne 4*

Tesim sa na pokracovanie. DH


 Uživatel úrovně 0

Hmm, zajímavé, ale většinu toho vystihla Shelagh, jestli bude pokračování, měls si jej dopsat hned, je to dost krátké...

T.


 Uživatel úrovně 5

Zdá se, že povídky na pokračování se stávají módou. Podle tohoto úvodu se o příběhu nedá soudit téměř nic, protože je v podstatě o ničem. Budeme si muset počkat na pokračování. Co se týče stylu, kterým je příspěvek psán, je celkem čtivý. Slova jako “jež“ a „kdož“ působí příliš šroubovaně, běžné výrazy „který“ a „kdo“ úplně postačí. „Doposaváde“ je nespisovně, až možná nářečně, takže doporučuji také změnit, stejně jako „vztoupat“, což není žádné slovo, píše se stoupat.


 Uživatel úrovně 0

Nevírazný příběh, ale hezky napsaný.

Jen to chce dávat si pozor na volbu slov a na hrubé chyby.