Články&Eseje

Andrael Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 7

Bylo to už kdysi dávno, když ještě světem neprocházela žádná magická energie, jen čistá magie. Jakýže je v tom rozdíl? Magie je čistá přírodní esence, která drží náš svět pohromadě, kdežto magická energie je jen produkt, který vzniká při používání přírodní magie.

Já byl tenkrát mladý, zrovna jsem byl naverbován do armády, když se narodilo dítě, které navždy změnilo osud celého světa a jeho řád.

Syn jedné ze služebných královského rodu, který se právě narodil, byl dlouho oslavován a my – já a můj přítel Orael – jsme tenkrát byli pověřeni hlídáním malého. O magii tenkrát nikdo neměl ani potuchy, nic takového pro nás neexistovalo. Jediné, co trápilo naši mysl, byla nesmyslně dlouhá válka mezi námi a trpaslíky. Díky ní jsme nemohli opustit město v naší pustině, abychom šli hledat vodu – a její nedostatek mnohé doslova zabíjel.

Trvala již strašně dlouho a nikdo netušil, že až ten malý dospěje, bude ukončena během několika hodin, co se o ni bude zajímat.

Chtěla tomu zřejmě sama matka příroda, že když chlapec dospěl do svých dvaceti let, začal se zajímat o to nejkrásnější, co tento svět přináší – o život. Nikdo tenkrát nechápal, jak to ten chlapec dělá, ale rostliny díky němu vydržely žít mnohem déle i za nepříznivých podmínek. Za sucha žádné z hospodářských zvířat nepošlo. Město vzkvétalo, avšak jediné, co chybělo samotným elfům, to byla stále voda. Vše bez ní vydrželo, ale oni sami ne. To už mladý Andrael nezvládl, nikdo mu to ale nemohl mít za zlé.

Tuhle situaci ale nemohl přehlížet nikdo, již pět elfů zemřelo na nedostatek pitné vody. Andrael ale nechtěl, aby to takhle šlo i dále. V lese, který byl poblíž, by mohl být dostatek vody. Nikdo se tam však neodvážil, jelikož v lese byl nový tábor trpaslíků, kteří věděli, že elfové se již nebudou moci dlouho bránit. Vyčkávali, dokud se elfové ve svém městě sami nepozabíjejí ze šílenství, které přinášel úpal.

Šel jsem se svým přítelem za Andraelem, já i Orael jsme věděli, že již dlouho nevydržíme na hradbách města, kde slunce pálí nejvíce. Odešli jsme po krátkém rozhovoru s naším bývalým chráněncem, u něhož jsme hledali pomoc. Netušili jsme, že právě my jsme z toho „bylináře“ jak mu všichni říkali, udělali prvního čaroděje i mága v historii.

Andrael se zajímal o umění přírody již velice dlouho, prakticky od svých dvou let, kdy poprvé spatřil květinu. Neuvědomoval si tenkrát, co dělá, ale i tak už o ni dokázal pečovat, a to lépe než kdokoliv jiný. Když za ním teď však přišli dva jeho přátelé, bylo mu jasné, že musí pomoci.

Trpaslíky okupovaný les byl jedinou nadějí. Ano, to byl teď úkol „přírodního elfa“. Bylo poledne a on začal přemýšlet, jak získat vodu. Poté se oblékl a vyrazil skrz tajný průchod v hradbách právě do onoho lesa s trpasličím táborem. Když ho viděli z hradeb, nikdo neměl srdce ani sílu, aby ho zastavil.

Báli jsme se o něj, ale jestli měl někdo sílu vykřiknout, aby se vrátil, tak já to rozhodně nebyl. Navíc, pokud mohl pomoci, nebylo zřejmě lepšího rozhodnutí. Nechali jsme ho tedy jít. Ať už by zemřel v lese, nebo ve městě, jeho osud by byl stejný, Smrt v lese mohla být vlastně i mnohem příjemnější. Kdyby zemřel trpasličí rukou, byla by to milosrdnější smrt. Jeho matce jsme však raději nic neřekli.

V lese bylo vlhko a stín. Andrael si připadal, jako by po dlouhé době byl někde, kde se dá žít. Vše okolo něj bylo tak krásně zelené, a to bez jeho přičinění. Krása všeho okolo ho uchvátila, šel a nevnímal kam. Levá noha střídala pravou a jeho postava se ve svém stínu ztotožňovala s tajemnou přírodou, která byla všude okolo něj.

Po chvíli cesty se dostal až k náhrobku, před kterým se zastavil. Zadíval se na něj, bylo tam trpasličími runami vyškrábáno cosi jako epitaf. Mladý elf to nebyl schopen přečíst, přesto cítil potřebu dát tomuto tvorovi, který bojoval za svůj život, trochu své úcty. Pak spatřil tábor trpaslíků, kteří popíjeli nějaký nápoj, jehož pěna jim zůstávala na vousech. Jedli k tomu vepřové a hlasitě se smáli historkám jednoho z jejich vůdců.

Elf se s úsměvem na tváři vydal do jejich tábořiště, aniž by přemýšlel nad strachem – ze smrti. Byl přece v přírodě, tady se mu nic stát nemohlo.

„Elfisko! Hóši, máme prácu, sejměte ho!“ zařval jeden z těch, co spatřili Andraela jako první. Elf se však přibližoval stále víc a stále více se usmíval. Nakonec promluvil: „Páni trpaslíci dobré vůle, pojďme si promluvit.“ Trpaslíky to trošku zaskočilo a stáhli se, nezaútočili, ale zbraně měli přichystané pro okamžité použití.

„Já se jmenuji Andrael, nepřišel jsem, abych bojoval s tolika protivníky. Nejsem blázen, co si hraje na hrdinu, to vás mohu ujistit,“ prohlásil s klidným výrazem na tváři, ze kterého se z tváří jejich úsměv skoro vytratil „…jsem jen obyčejný obyvatel tohoto světa, který chce dohodnout podmínky míru.“

„Áááá, hóši, elfiska sa už vzdávajó, dolehlo to naň, zabijem aj toho!“ ozval se jeden z robustnějších trpaslíků, jeho pohyb však zastavila ruka toho, co stál vedle něj: „Hej, všák vidéš, ne? Ty si říká bojovnék, outočit na neozbrojené?!“ Trpaslík uznal, že má jeho přítel pravdu a stáhl se.

„Vím, že vy tu máte dostatek vody a všeho, ale u nás je to již pouze mýtus. Voda v našem městě chybí,“ pokračoval Andrael „…není však pravdou, že pokud zemřeme my, vyhrajete. Pokud se náš lid zničí, celá země přijde o mnoho dobrého.“

„Typické namyšlené elf!“ ozvalo se z hloučku.

„Podívejte,“ dodal elf držící v ruce malou větvičku, kterou sebral právě v tu chvíli ze země. Natáhl nad ní ruku a zavřel oči. Jakmile to udělal, větvička se rozložila na prach a spoustu malých jisker, které prostoupily vzduch. Když Andrael opět otevřel své oči, větvička byla pryč. Po chvilce pozorování všichni trpaslíci zjistili, že ze země zmizely všechny větvičky a les se zhustil, všechno dřevo bylo opět živé a každý strom vypadal o mnoho šťastněji. Nikdo netušil proč, ale všichni to podvědomě cítili.

Trpaslíci zhlédli něco, co je zřejmě přesvědčilo o tom, že elfové jsou spjati s přírodou, protože nechali nového přítele odejít a do dvou dnů přijeli vyjednávat o míru. Samotný král trpaslíků si s tím elfským podal ruku a tento okamžik navždy znamenal přátelství mezi oběma národy. Trpaslíci přivezli vodu a zásoby ze svých jeskynních komplexů, kde byl vždy dostatek vody a taktéž nabídli elfům, aby se u nich schovali, než velká sucha přejdou.

Během několika měsíců se Andrael stal miláčkem všech trpasličích bojovníků, kterým pomocí svých ojedinělých schopností pomohl najít zlaté i stříbrné žíly. V půli druhého roku začalo konečně pršet a dlouhé období plné smrti národ elfů přežil.

Nikdy jsme nezjistili, co přesně se v tom lese stalo, trpasličí válečníci o tom odmítali mluvit a Andrael ctil jejich přání, aby se o tom nikdo nedozvěděl. Možná je porazil v boji, a tak si uvědomili, že i elf umí bojovat. Nebo jim ukázal něco, co je naprosto okouzlilo – a to zní pravděpodobněji, protože bojovat se Andrael nikdy neučil. Jednoho slunného dne však náš hrdina odešel, říkal, že musí naučit své umění i někoho jiného.

Nyní po dvou stech letech mohu říci, že vím přesně, co tenkrát začalo – éra kouzelníků, které Andrael naučil využívat magickou energii, která byla produktem jeho pečování o přírodu. Jestli však někoho naučil i ovládat přírodní magii, to jsem nikdy nezjistil a zřejmě to zůstane ve hvězdách. Tím totiž končí příběh o největším elfovi všech dob – Andrealovi zachránci.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Ostatne tolik kritika, ale pribeh velmi dobry a me to cist bavilo. pa pa tala


 Uživatel úrovně 0

Jeste par veci, ktere zustaly neoznamene:bylo receno, ze na to jak bylo sucho umrelo jen 5 elfu nebo neco na ten smysl. Ale i kdyby byli elfove nejak zahadne odolni proti suchu, v 7 radku mas napsano, ze: jeji nedostatek MNOHE doslova zabijel. nevim, kolik je pro tebe mnohe, ale 5 to asi nebude. No, to jenom mensi dodatek k tomu, co tu uz vyznelo. Potom, jak jsi rikal, ze byl sobecky a zajimal se o prirodu, tak mi k tomu nesedi 5 odst. posledni veta: to uz mlady Andrael nezvladl... To, ze tam pises, ze to nezvladl, mi pride, jakoby to skousel, ale bylo to nad jeho sily. A asi posledni vec : 7 odst. od spoda rika Andrael, ze pokud elfove vyhynou, pride tim trpaslici zeme - rikal jsi v komentari, ze elfove pricestovali - o mnoho dobreho. Ale o co by prisla? Elfove tam, jak jsem pochopila, jen pricestovali, ale nic jineho tam o jejich minulosti nebylo, takze predpokladam, ze proste pricestovali do strasneho sucha, nejakym zpusobem se jim podarilo postavit mesto - to je dalsi vec, proc staveli mesto na takovem miste? Ostatne ted me napada tolik otazek... - A pak na ne hned zautocili trpaslici, protoze jim obsadili uzemi, nebo jak jsi to psal. Proc vlastne tu svou planetu opustili? Mohla bych rict asi 1 000 proc, ale necham to na pozdeji. Predem diky za tvoji odpoved. tala


 Uživatel úrovně 0

Děkuji za odpovědi. Nemyslím, že bys nebyl schopný vznik magie v příběhu vysvětlit, možná jsi předpokládal (přiznám, že oprávněně), že potenciální čtenář zde na serveru je nějak v tomto oboru vzdělán, bohužel se našel jeden, který moc ne :-) Co se týče odvahy jít do lesa: chce to jen trochu zapřemýšlet o chování postav, co by logicky mohly či nemohly udělat, zda jsou k tomu uzpůsobeni nebo takový povahový rys nemají v genech. Jako je jasné, že upír nepoleze v poledne na náměstí, tak je logické, že elf se bude spravedlivě bít za svá i cizí práva.

O té válce jsi se mohl zmínit, ona je vlastně pozadím, na kterém se příběh odehrává. Sice nevypadá až tak důležitě, ale zásadním způsobem příběh ovlivňuje, postavy vlastně jednají právě proto takhle, protože je válka. (Mimochodem, jak se vlastně elfové dostali na tu planetu? To mě zajímá. Měli nějakou loď?)

Ad sobecký Andrael: ano, tohle jsi tam měl napsat, byla by stačila jediná věta a příběh by vypadal úplně jinak :-)

Ještě jednou díky za vysvětlení.

Lyrie


 Uživatel úrovně 0

Ahoj,

první, co bych chtěl říci je to, že dílo mělo být spíše takovým zápisem v deníku, snažil jsem se ho proto psát spíše jako učebnici dějepisu. Informace o vzniku magie jsem příliš nevysvětlil, asi jsem se přecenil, když jsem si myslel, že bych to byl schopný to vysvětlit v příběhu.

Logicky jsem úplně opomněl fakt, že by se někdo mohl odvážit jít do lesa, jsem to vůl :-)

Války trpaslíků s elfy má v mém světě své kořeny, ale nikdo z žijících postav si je už nepamatuje. Možná bych jen tak okrajově řekl, že se jedná o spor, kdy elfové přišli na planetu čistě náhodou, jsou totiž rasou, která žije úplně v jiném vesmíru - všechny své tamější znalosti už dávno zapomněla, právě jediná věc, která jim zůstala, je nesmrtelnost, a to díky výzkumu. Neprávem obsadili trpaslíkům území, aniž by o tom věděli.

Co se týče toho, že vypravěč udělal z Andraela mága... hlavní myšlenka měla být tak, že Andrael se do téhle doby vůbec nezajímal o to, co bude s městem, byl takový více méně druidský sobec, co dbal jen na přírodu - proto ve městě vzkvétala vegetace, ale jeho samotní obyvatelé byli na pokraji záhuby. Postupem času se z Andraela má stát silný kouzelník, který začně experimentovat.

No a asi si svoje teorie o magii a magické energii nechám do jiné rubriky, jestli budu mít čas to sepsat do zkoušek - než to zapomenu :D

Jinak děkuji za rady, Lyr, Ministre,

Found


 Uživatel úrovně 0

Upoutána anotací jsem se začetla do foundova příběhu (legendy?) a těšila se, že se něco dozvím o magii, jejím vzniku, podstatě (páč takovéhle věci jdou nějak mimo mě, proto se vždycky nechám ráda poučit a vysvětlit, co to vlastně je a na co se to používá). Tady jsem dostala bohužel tak všeobecné informace, že jsem se nedozvěděla vůbec nic, krom toho, že existuje magie a mladý elfík nějakým způsobem přišel na to, jak ji použít a tím zachránil lidstvo, ehm elfstvo před vyhynutím.

Autor je teprve na samém počátku svého spisovatelského rozmachu a vytýkat mu začátečnické chyby by bylo ošklivé. Snad přijme pár doporučení (nikoli poučení):

V první řadě by se měl zaměřit na příběh, co chce psát, jak to začne a jak to skončí, což se mu v podstatě povedlo. Za druhé by si měl rozmyslet charakteristiku postav, kdo je takový (a proč), proč ten jedná tak a ne naopak, vybarvit tu postavu, aby byla čtenáři blízká, aby se do ní dokázal vžít, s něčím či s někým si ji ztotožnit, aby mu vyskočila před očima jako živoucí bytost. Tohle už autor nezvládl. Vypravěč je popsán naprosto ploše a nezajímavě stejně jako jeho přítel a jako hlavní hrdina. Nelze si k nim vybudovat žádný vztah, nelze jim fandit, bát se o jejich život, cítit radost, když se jim něco povede. Takže doporučuji postavy vykreslit, vyzvednout jejich vlastnosti nejlépe na nějakém drobném příkladu (hrdina je soucitný -> převádí babičky přes přechod; hrdina je zlý -> rozšlapal Nanynce košíček), apod.

Za třetí by bylo dobré, kdyby autor vedl své postavy po logických cestičkách, rozuměj, aby byl příběh a hrdinové uvěřitelní. Opravdu se mi nechce věřit, že v situaci, kdy už kolik let trvá suchopár, zemře žízní pouhých pět elfů. Opravdu se mi nechce věřit, že ve městě plném zcela jistě učených a moudrých a statečných bytostí se ani jeden neodvážil vypravit se do lesa, najít vodu, obsadit pramen a bít se s trpaslíky o každičkou kapku. Nechce se mi věřit, že elfové jen tak odevzdaně čekali, až pomřou žízní. (Ono totiž takové zoufalství dokáže divy). Co kdyby se Andrael nenarodil, či zemřel již v kolébce? Město by vyhynulo, páč si nikdo netroufl do lesa? Myslím, že lepší by bylo popsat pár neúspěšných pokusů, zmínit se o velikých ztrátách, které elfové od trpaslíků utrpěli... a až pak tam dosadit hrdinu Andraela.

Dále píšeš, že trpaslíci vedli s elfy dlouhou válku, ale kromě této zmínky se už o válce nevyjadřuješ. Proč bojovali? Jenom proto, že to byli elfi a trpaslíci? Jak mohlo pak ve válce elfí město vzkvétat? Když je válka, jde všechno do háje, hlavní je počet vojáků a zásobování armády (řekla bych).

Hrdinovu osamělou výpravu do lesů velice oceňuji, je napsána přesně v duchu heroických eposů - on sám, obestřen aurou tajemství kráčí vstříc jisté smrti a díky svému umění, které okouzlí trpaslíky, ukončí válku a rozjede bezva byznys, ehm, spolupráci mezi nedávnými nepřáteli. Vše díky magii, kterou ovládá. Jen mi pořád nejde na rozum, jak vypravěč společně se svým přítelem udělali z Andraela prvního mága v historii. Vůbec jsem nevyčetla, jak k tomu přispěli. Snad mi to autor vysvětlí.

Přeji hezký den

Lyrie


 Uživatel úrovně 0

Napadá mě jedna zásadní věc.Jak mohlo město vzkvétat, když chyběla voda?
Hanit budou ostatní, já se autora trochu zastanu.

Volba tématu, jak autor psal v MS měla to být historie zrodu, objevení magie v jeho světě.Věčný spor elfové x trpaslíci.Všichni je poštvávají proti sobě, chudáky.Ale proti gustu...trošku problém vidím v malé činnosti lidí v MS, kteří
zřejmě buď nemají čas, neumí v toto směru poradit, nebo se jim zkrátka
jenom nechce(což doufám že tomu tak není).
Zkrátka není špatné občas uhnat někoho literárně nadaného a ochotného, aby udělal nějakou korekci.Chtělo by to se trochu vyžít v charakterech postav, takhle to působí trošku povrchně-ano, ono je dáno taky hodně tím, že jde spíš
o mlhavou legendu.

Hodilo by se trochu více popisu, šťávy, a hlavně, děj by měl gradovat-pak by si dílo zasloužilo o nějakou tu hvězdu navíc.Jinak, viz. Shelagh-nikdo nenapsal své první povídky na nějaké extra úrovni.Člověk roste, vypracovává se.
Dej tomu čas, pohrávej si s dějem, slovy, postavami.

Hodně zdaru do další tvorby,
minister


 Uživatel úrovně 5

Je to takový ten příběh – začátečník. Namícháme obvyklá klišé – trpaslíci versus elfové, válka, vyvolený hrdina se zvláštními schopnostmi, přepepříme zpatlanou mluvou nebohých trpošů, dlouze pečeme expozici a pak připálíme jedinou dějotvornou scénou.

Normálně bych takový dort vyhodila, ale zalíbilo se mi, s jakou pečlivostí a snahou byl vytvářen. I některé ozdoby ukazují, že není vše ztraceno, že k originalitě bude sice ještě dlouhý kus cesty, ale potenciál tu je: pokus o osvětlení vztahu magie, magické energie a popisovaného světa (ano, toto téma hned v z prvního odstavce by bylo na samostatnou diskuzi), elfové ve městě v pustině a trpaslíci v lese, vhodně vytvořený rámec příběhu.

Nízké hodnocení vyplývá z nelogičností v příběhu, z nezvládnutí vyprávěcích postupů, ze stylistických chyb. Všechno jsou to chyby začátečnické, chyby nevypsané ruky. Ráda bych s ostatními uživateli tyto chyby identifikovala a rozebrala, aby se nejen autor poučil a mohl psát další, lepší příběhy. Proto dávám prostor obecenstvu, aby začalo.

Ještě musím podotknout, že jsem nepřipojila autorův komentář, který byl umístěn na konci díla, protože ten tam nepatří, v takovéto formě patří do diskuze. Pokud bude chtít autor připojit přímo k příspěvku poděkování, lze to dodatečně udělat.