Skalisté město Ak-a-Marán
| Autor: | Lyrie |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 15 |
Svitek pergamenu, tak starý a tak křehký, že se při sebemenší manipulaci může rozpadnout v prach. Pergamen je přibitý na bohatě zdobené dřevěné desce. Byl nalezen v království Kartsemské koruny, na úpatí Tisícištítých hor v temné komnatě mága Ventimiglia poté, co byl jeho hrad, ukrytý v hustých lesích, dobyt loupeživou bandou terbrinských skřetů, které vyslal proti Ventimigliovi temný pán Sawyere.
Sawyere se sklání nad dřevěnou deskou se vzácným pergamenem a ve světle několika svic se snaží rozpoznat drobné, složité písmo, jímž je svitek popsán. Do písma se prolínají tajemné runové znaky, jen jejich rozluštění zabere několik měsíců. Ale není pochyb, tento svitek je popsán zapomenutým jazykem draků. Sawyerovi se sevře srdce čímsi, co může při troše dobré vůle nazvat radostí. Je to on! Svitek s popisem Ak-a-Maránu, bájného města draků. Města, které je skryto všem zrakům, města, které se podle dávných legend chvíli vznáší vysoko v oblacích, nebo se jako perla schovává uprostřed Tisícištítých hor. Město vytesané do rudých skal, čarovné město plné tajemství, pokladů a tolika podivuhodností, že by musel žít tisíc let, aby je všechny prozkoumal. A on možná tak dlouho žít bude. Jen najít to město a s ním tajemství života.
Rozsvítí další svíce a začíná luštit starý text.
kde vznášíš se dnes, řekni mi,
se svými domy krásnými,
zahradami, chrámy, hrady svými.
Nestálé město Ak-a-Marán
Poutníče věky, tuláku časem
skrýváš se v hvězdách, či na zemi snad?
Rozpusť svou mlhu, zahal se jasem,
Ztracené město Ak-a-Marán!
V domech tvých věčných do kamene vtisklých
poklady tají se, rubínů zář,
ve zlatých stromech, ve stříbrném listí
nebesky míhá se andělská tvář.
Hradby tvé pevné hlídají draci,
stočení v podhradí napolo spí,
kdo k tobě přišel, se jen nerad vrací,
už není šťasten, jen o tobě sní.
Cest k tobě tisíc je, tajemné město,
na křídlech draků lze k tobě se vznést,
na duších ptáků, když spoutáš jich přes sto,
v otěžích srdce, však nesmíš se splést.
Po břehu bodláčím, modravou dálkou,
hlubinou roklin i po štítech skal,
přes kraje zprahlé, zničené válkou,
přes města mocná – pak najdeš ten grál.
Skalisté město vtesáno do hor,
Skalisté město Ak-a-Marán.
Sawyere kleje. Jen báseň! Jen popis! On potřebuje najít cestu, nějakou mapu, směr, kterým se dát! Už už chce desku se svitkem vztekle odhodit, když vtom se na pergamenu rozhoří tajemné runy, vznesou se do prostoru a začínají se spojovat v jedinečný obraz. Temný pán se radostí chvěje.
Diskuze
Ono, dílko je to opravdu špičkové. Báseň je kritikům_vzdorná. Mohu jen ocenit jemné zacházení s jazykem, verši, větami. A to celé hezky našroubované do fantasy momentky.
5 hvězd si samozřejmě zasloužíš, drahá Lyrie.
Jenom mě napadá nejapná otázka, k čemu tolik práce? [lze doplnit smajlík]
Nějak mne nenapadá žádný jiný důvod, proč něco takového napsat/přečíst, mimo existenci této rubriky. (Případnou odpověď klidně některým ze soukromých informačních kanálů.)
Smekám a závidim:). Moc pěkné...
Já bych to popsal jednou větou: Nemám co říct.
Twin.
Velmi pěkný nápad i forma dílo odlišují od jiných. Mág prostřednictvím básně oslovuje skryté město Ak-a-Marán: prosí a sní, zároveň je opěvuje pro jeho kouzelnou tajuplnost, líčí četné vzácnosti a poklady, které uchovává ve své představivosti, a podává jistý návod, byť nejasný a lyrický.
I. Kouzelník jako by vzýval někoho, a ne jen něco neživotného. Město poháněné prastarou výhní života. Čtenář si náhle vybaví všechny ty hrady, zahrady a především chrámy, architektonicky fascinující, velkolepé a jiné, a hnedle je okouzlen tajemstvím. A co teprv Sawyere?
II. Nestálé město Ak-a-Marán: Jako by tím dával najevo, zda vůbec někdo může město najít? Nestálé Ak-a-Marán, které je možná jen v jeho živé představě, fantazii dychtivého mága, ale třeba ne, a tak představuje obrovskou výzvu.
III. A opravdu - kde vězí toto bájné město? Ve hvězdách, v jiných dimenzích, v nebesích (odkud přilétávají mystičtí černí draci), či snad na pozemské rovině? Ztracené město - bájná kultura... (Kdysi na zemi žila spousta moudrých draků, ti se však časem vytratili, snad do nějaké své neznámé říše.)
IV. Jako by se čaroděj znovu zabýval hlubinou dějin, ze které vzešlo mýty zapředené Ak-a-Marán, i se svými lákavými poklady, čarovnými relikviemi, i se svým nebeským původem. Město vsazené do kamene, který symbolizuje nepoddajnost a stálost, a zlatého stromu stáří a moudrosti...
V. A kdo sídlí v onom opěvovaném městě mnoha chutí a svodů? Staří tvorové, kteří střeží jeho brány, přitom dílem bdí a dílem spí, jako by byli přikováni k věčným hradbám z času. A čaroděj představuje Ak-a-Marán jako místo, po němž všichni touží, ať už jsou jakéhokoli smýšlení, protože svými svody předčí vše ostatní. A jeho vlivy jsou omamné a svazující, neboť nikdo již nedychtí po ničem jiném.
VI. Ak-a-Marán může být hmotné město stejně jako stav vyvrcholení mysli a duše, přechod dimenzí, centrum veškeré pozornosti, médium všech tématických látek a chtíčů; k němu vedou všechny cesty. A jelikož ke všemu pradávnému vede spleť dějinných cest, neboť jedině z toho vyvěrají vývoje a nejen lidská pokolení, i Ak-a-Marán je neuvěřitelné letité a znalé (určitě tedy nejde pouze o něco neživotného a neměnného).
Nutné je však mít v srdci víru: nezáleží na chladném odmítavém rozumu a černočerném srdci, protože takové srdce je zkažené a nevěřící. Fantazie, ale zajisté i magie a nutná víra vytvářejí podivuhodný jev Ak-a-Marán, ať už existuje kdekoli.
VII. A honba za pokladem nevyčíslitelné hodnoty je vskutku náročná a pro bezvěrce nemožná. Nutné je překonat mnohé nástrahy a překážky a rovněž mnohé zažít a poznat; brána jinak neustále zůstane za obzorem. A snad i pochopit podstatu času a samotných dějinných hlubin, z nichž Ak-a-Marán vychází...
A to je čistě můj výklad, jak lze jedním způsobem "návod" uchopit a zkoumat. Především jde ale o tajemství, které se v něm skrývá a kvůli kterému popadl temného mága vztek - dokud se ve vzduchu nezačal utvářet obrazec.
Je jedno, jestli někdo vezme v potaz okolnosti kolem pergamenu, důležité je zahloubat se do básně a něco si z ní vytáhnout. Třeba celý námět.
Kromě výňatku z jakéhosi díla výtvor rozhodně poslouží jako inspirace ke tvorbě interesantního dobrodružství s monumentální myšlenkou, kterak docílit (bájného) přenádherného Ak-a-Maránu.
Jsem velmi potěšen a po dlouhé době hodnotím hvězdičkami - a to jako špičkové dílo, protože námět je ukázkově použitelný.
Inu... zřídkakdy se zde setkám s dílkem, které by bylo pro hru využitelné do takové míry, že mi stačí napsat jedno dobrodružství a podobnou událost a věc do něj zakomponovat. Ovšem toto dílko mezi ně patří... ba dokonce uvažuji a zakomponování podobné zápletky, možná i použít báseň v našem tažení. Naposledy jsem podobnou věc udělal tak před rokem u jedné básně a byl jsem spokojen.
Tedy pokud dílko ve mě vyvolá tuto myšlenku, je myslím potom mé hodnocení jasné :o)
A děkuji
Řekněme, že jsem autorem poněkud překvapen...
Děkuji Lyr.
.. aneb jak pojmout suchopárný výklad událostí jinak, trochu obrazněji, méně exaktně s magií, která se k pouze naznačenému váže odnepaměti.
Třebaže vlastní verše nejsou vždy řemeslně dokonalé s rytmikou brouka Ringa, přesto (nebo možná i právě proto) se autorovi daří budovat atmosféru očekávání, světla procházejícího pootevřenými dveřmi, decentně poodhaleného ňadra, která probouzí více, než kdyby bylo přímo popsáno, přímo vyřčeno, slovem zachyceno a zapsáním pokutováno.
Možná právě proto nakonec temný (že by nejasný?) pán nachází řešení – to jeho očekávání, imaginace, přání se zhmotňuje a ukazuje cestu.
V archaických kulturách měli ti, kteří ovládali slovo (dovedli jím vládnout), velkou moc, byla jim přisuzována moc slovem měnit realitu. Slovo jimi zachycené mělo v tradici vyprávění možnost stát se živoucím a být přítomno, poskytovat ochranu i záhubu, nebo přinést radu, věštbu...
Právě tyto střípky jsem zahlédl v celku tohoto příspěvku a děkuji autorovi, že se do celkové kompozice pustil.
Považuji toto dílko za ukázkové – k němu by se měl upírat zrak autorů, kterým pro „obecnost“ odmítám dílka a nutím je do tvorby podobných kompozic.
Tomu bude také odpovídat i moje hodnocení.
Hodně špásu
H.