Články&Eseje

Bathory Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 8

Představuji vám recenzi na film Bathory kvůli velkému očekávání a nezměrnému lákání ve filmové společnosti i mimo ni, která se dotkla snad každého člověka. Tento snímek je dosavad nejdražším filmem české koprodukce (celkem tři sta třicet miliónu korun). Několik měsíců před premiérou se začaly ozývat takové názory, že můžeme očekávat pouze velký propadák a průšvih za spoustu peněz. Nyní, když je film velice aktuálním lákadlem snad všech velkých sálů nejen v ČR, víme, že tyto názory nepadaly daleko od pravdy.

Erzsébet Báthory, kterou znáte spíše pod pseudonymem krvavá Čachtická paní, je hlavním motivem vyprávění. Celý děj se kolem ní otáčí a slovy režiséra Juraje Jakubiska se snaží odhalit pravdu o největší vražedkyni všech dob. Kdo by však očekával, že se mu dostane legendy, vysvětlení nebo snad obhajoby, krutě by se mýlil. Ačkoli je hraběnka hlavním motivem snímku, je zřejmé, že se režisér snažil prozkoumat mnohem více motivů a nakonec se mu nepodařilo obsáhnout téměř nic. Kdyby se našel člověk, který by na film šel bez vědomosti o spojení slov krvavá vražedkyně a Čachtická paní, z příběhu to nepozná. Tady přichází první velké zklamání.

Po prvních zmatených záběrech a nelogických dialozích je nadmíru jasné, že si Jakubisko ukousl sousto, které nedokáže zpracovat. A že to dávám za vinu pouze režisérovi? Byl bych lhář, kdybych tvrdil, že Bathory nemá žádný potenciál. Naopak. Herecké výkony a doprovodné faktory jako hudba jsou výborné (viz níže), to režisér z toho udělal bláznivou komedii namísto poutavé legendy. „Odlehčující“ vtipy dvou mnichů Polívky a Mádla z toho dělají frašku a Snowborďáky. Když se na scénu dostanou jejich brusle, naslouchadlo, středověký fotoaparát a další, máte chuť odejít z kina. Kdo by očekával klasický Mádlův výkon puberťáka a šaška, nemýlil by se. Opakované vytí je snad ještě horším momentem než motorové lyže. Věci jako zmatenost záběrů a dialogů, nesouvislost, snaha obsáhnout všechno a mít jak legendu tak komedii dělají zároveň s absencí jakéhokoli napětí z filmu frašku.

Abych však pouze nezakrýval povedené momenty filmu režisérovým bahnem, nastíním to, proč má smysl do kina jít. Anna Friel v hlavní roli Čachtické paní podala neuvěřitelný výkon. Na plátně dominovala a svým ztvárněním hraběnky Bathory jednoznačně převýšila neúspěchy režiséra a herců jako Polívka a Mádl. Tato krásná Angličanka dala do role všechno včetně duše. Když na scéně pláče, věříte jí to. Když křičí beznadějí, věříte jí to. Po její pravici ji bezpochyby může stanout Karel Roden v roli intrikářského záporáka Juraje Thurza. Nutno dodat, že i další herecké výkony rozhodně nejsou špatné, avšak těmto dvěma se nevyrovnají. Zmatené a nesouvislé záběry jsou zčásti kompenzovány výborným hudebním doprovodem, který zařídil Jan Jirásek a Simon Boswell. Je velká škoda, že se herci a hudba nemohli ukázat pod lepším vedením.

Těžko se popisuje příběhová linie, když tam něco takového téměř chybí. Představte si film jako šňůrku s korálky. Bathory je náhrdelník, kam byl navlečen každý desátý korálek, protože režisér nedokázal svou zručností navléknout ty ostatní. Přesto se pokusím. Snímek je rozdělen do třech časově stejných částí. Každý z dílů popisuje různé životní úděly Čachtické paní. Na začátku je během pár okamžiků vylíčeno její dětství a vše končí její smrtí. Postupně se prokousáváte skrze životní prohry i úspěchy, které jsou většinou způsobeny jedním ze tří hlavních mužů jejího života (odtud tři kapitoly). Nutno však podotknout, že až ve třetí části dostávají různé události smysl a teprve tehdy se nadobro rozhodnete z kina neodejít.

Na závěr snad jenom poznámku, že krátké upoutávky, které můžete vidět, rozhodně neodpovídají tomu, jaký film skutečně je. Bojové scény jsou negativním přebytkem a napětí je čistě umělé.

Diskuze

 Uživatel úrovně 8

Aj ja som nedávno napísal recenziu na Bathory. Je o niečo kladnejšia než Salmarova a možno by to bola celkom zaujímavá konfrontácia dvoch pohľadov.

V prípade záujmu kliknite na http://rpgportal.cz/?e=ai649-jakubiskova-krvava-gr ofka


 Uživatel úrovně 0

Salmar: Musím souhlasit s Zharradem. Sice to není recenze jaká by měla být, ale film jsem viděl a tvá kritika přesně vystihuje film. Takže 4*


 Uživatel úrovně 0

Salmar: Tak to se pleteš. Recenze má být odborná, obecná, vyvážená a informativní
- Tj. maximálně objektivní, aby měl čtenář možnost udělat si vlastní názor (zda je to něco pro něj nebo ne).
Hlášky typu "máte chuť z kina odejít" jsou neadekvátní.


 Uživatel úrovně 3

Z-M: Nepřipouští subjektivitu? Vždyť je celá svou podstatou subjektivní.

Ona svým způsobem každá recenze je manipulací, protože popisu osobní zážitek jednotlivce, který ho prezentuje dalším lidem. Aby taková nebyla, musela by pouze poukazovat na fakta a faktem v takovém případě je pouze děj recenzované události.


 Uživatel úrovně 0

Jistě, film Bathory má svý chyby (viz. Embir, Erlandil, Maris, Flútek, ...),
nicméně Salmarova recenze je hodně tendenční a v podstatě nepřipouští subjektivitu
- takovou recenzi nepovažuju za přínosnou, ale spíš za manipulaci...


 Uživatel úrovně 3

Děkuji všem za jejich odezvu. Je pravda, že například taková Maris vnesla do celé záležitosti více přínosného, než moje recenze. Ponechávám si tedy alespoň pozici ohniska diskuse. Všichni jste mi pomohli si uvědomit, jak lépe ta recenze mohla vypadat, bohužel s tím teď už nic neudělám, snad tedy u té další.


 Uživatel úrovně 0

ještě jsem tenhle film sice neviděl. Slyšel jsem na něj spoustu názorů. Jedni mi hlásí že je to fraška, jiní že ztráta času. Ostatní ten film zas nemůžou vynachválit. Já osobně se na něj rozhodně podívám, ale snad jen ro to, abych doplnil svou sbírku nově shlédnutých filmů. Spíš ale věřím té valné většině, která film odsuzuje z hlediska tvůrčího i historického. Podle mého zdroje (otce)nemá ten film historický základ ani co by se za nehet vešlo. A z hlediska vedení, které ten film natáčelo, to prý taky "stojí za prd". Ale řekněme si na rovinu - kdo kdy neslyšel o filmu, který je "špatný" a stejně se na něj podíval, možná jen proto, aby si ověřil, jeli to pravda. Takže s chutí do toho a na ten film se podívejte. Třeba budete patřit do té menšiny, které se ten film bude velice líbit a přemluvíte někoho dalšího, aby ho také skousnul.


 Uživatel úrovně 0

Diváky filmu by mohl zajmat tento odkaz http://www.reflex.cz/Clanek33209.html


 Uživatel úrovně 0

Tak jsem na filmu dnes byl, po přečtení této recenze jsem od něj příliš nečekal. Takže mě příjemně překvapil, sice ti co byli se mnou se nebavili tak dobře, ale film bych zařadil mezi ty lepší. Mohl být lepší, ale mohl být mnohem horší. Nevím jestli je to tím, že mám historické filmy velmi rád (jediný který se mi zatím nelíbil a vysloveně jsem se u něj nudil byl Alžběta: Zlatý věk), možná bych se jako "běžný divák" bavil méně stejně jako přátelé.
Hudební doprovod bych zase tak nevythoval, nepřišel mi tak dobrý (Moj Bože je mnohem hezčí na sountracku), a ještě ho v mých očích deklasovalo to že jsem pak byl na Temném Rytíři, který měl hudbu mnohem více zapracovanou do děje, ale to odbíhám.
K hereckým výkonům - Dost se mi líbil Srstka v jeho epizodní roličce (nadšeně pálí cejch jakési ženštině a strašně se v tom vyžívá). Proti Polívkovi jsme nic neměl, umí hrát lépe, ale zahrál obstojně. Obě hlavní postavy podaly skvělé výkony o tom není pochyb.
Raketové lyže a podobné kraviny mi vadili, nicméně diváci v kině se zasmáli (takže částečně svůj účel splnili), ale mnohem víc mě štvalo to "Haůůů" od Mádla, chvíli jsem čekal že uslyším i "stříkej", nebo podobnou blbost. Ale ještě se vrátím k těm "odlehčujícím chvílím" v podobě raketových lyží, fotáku a rogala... vím, že Godham city a jeho hrinové jsou hodně odlišné téma, ale odlehčení v něm (v podobě Jockera) je mnohem lépe podanné, škoda že to pan režisér nepodal podobně, vlastně já jsem se u věty "habsburkové zase utíkají z boje první, katolíci podělaný" usmál, takovýhle scén mohlo být víc.
Bojové scény jsou vyloženě ubohé, co jiného říci na 50 lidí co se tam mlátí (když se má jednat o pořádnou bitvu v řádu tisíců mužů) a občas tam jen stojí a míří kopíma zatímco ten jeden mlátí mečem jednoho z nich. Scénicky, ani šermířky to stálo tedy také za kulové.
Posloupnost filmu pro mě byla srozumitelná přijatelná a nenudil jsme se, natož abych přemýšlel nad opuštěním kina.

S tím, že film pracuje jen s jednou verzí počítám, s tím že to mohlo být jinak, nebo podobně s tím že zápornák byl někdo jiný vcelku počítáma příliš to neřeším. :) Z filmu si vemu například to vyšetřování, které bylo pochybné, to jak mohli některé legendy vzniknout (koupání v bylinkách co navozuje v divákovi pocit, že se hraběnka koupe opravdu v krvy) a podobně.

Až na vzdělanost šlo o Thurzovi z filmu vše co Maris vypozorovat, tedy že byl vyloženým rádcem císaře jsem nevěděl, ale že k němu měl blízko je tma vidět. :) Nicméně děkuji za informace, jsem za ně rád. :)

Sečteno a podtrženo, mě se film líbil a s pohledem Salmara nesouhlasím. :)


 Uživatel úrovně 5

Tak z recenzie mám rozpačitý dojem. A to taký, že autor sa nezrovnal s iným pojatím Alžbety B. než je "sadistická zrůda".

A ono pravda nebude presne taká, aká je v rozprávkach (povestiach) O Čachtickej panej.

Na film som počula rozne reakcie, ovšem moje okolie je nadpriemerne historicky vzdelané (prípadne má i formálne vzdelanie tohoto smeru)... a obvyklou reakciou je iná kritika:

Okrem jednostranného výberu úhlu pohľadu - nevinná obeť, podanie časté hlavne u maďarských historikov (ak by to niekomu stálo za to, pôjdem vyhrabať meno hlavne istej maďarskej historičky, ktorá to berie z pre mňa až príliš feministického hľadiska) je podľa mnohých slabou stránkou filmu nutnosť poznať historické pozadie. Film totiž uvádza - ale bližšie neprekresľuje - postavy a reálie, ktoré je nutné vedieť pre dobré pochopenie deja - ak ale nedisponujete dostatočnými vedomosťami - smola...

Čo napríklad viete o palatínovi Thurzovi? Veľmi zaujímavá postava... Film ukazuje Alžbetu B. ako ženu vzdelanú - ale Juraj Thurzo bol nemenej vzdelaný - hovoril latinsky, grécky, nemecky, maďarsky, slovensky a dorozumel sa aj chorvátsky - v gréčtine dokonca písal básne. Z Bytče, svojho sídla (vlastnil 3 panstvá, bytčianske, oravské a lietavské) urobil stredisko humanistickej vzdelanosti. Podporoval umenie, školy i kostoly. Vybudoval na vtedajšie pomery obrovskú - a hodnotnú - knižnicu - mala viac ako 800 kníh... Na koncertoch v Bytči vystupovali hudobníci pozvaní až z Viedne... Bol radcom Rudolfa II... a pozdejšie palatínom Uhorska, teda prvým mužom po panovníkovi... Pre dejiny Slovenska je zaujímavé, že povolil konanie slovenských bohoslužieb v Krupine (r 1610). Slovenčinu používali na jeho panstvách i v úradnom styku... Ako historická osoba teda iste mal prínos.

Faktom je, že súd s Alžbetou B. bol... zvláštny. Vraj 610 obetí - a vyšetrovanie prebiehalo iba 5 (!) dní... a to stihli i právo útrpné! Ovšem ak sa pozrieme na záznamy o vyšetrovaní, tak nájdeme iba a jedine výpovede - ako mučených služobníkov, tak i ďalších pod prísahou vypovedajúcich (úprimne, čítala som ich, a možno vedeli o pár mŕtvych slúžkach, ale nejaké hromadné vraždy výpovede týchto "ctihodných" občanov nepotvrdzujú... a i tak znejú vačšinou ako "počul som že" a "hovorí sa" - teda nepriame výpovede, ktoré by dnes určite neobstáli.

Priame dokazy - teda napríklad exhumované telá, zienená železná panna, ktorá mala zabezpečiť krv pre povestné kúpele - nič z toho, žiaden fyzický dokaz predložený nebol! Zvláštne, že?

Na druhú stranu - scénár predpokladá, že ak bola Alžbeta B. nevinná, tak vinník musí byť niekto iní - a to Thurzo. ASi pretože padlo i obvinenie z pokusu o vraždu (otrávenieä palatína a kráľa - a za to bolo skutočne možné uložiť konfiškáciu majetku... a Alžbeta mala potomkov, dedičov, a nie hocakých - veď jej manžel, František Nádásdy (ktorý vraj tiež trápil slúžky a vlastne naučil svoju ženu týrat ich, podľa niektorých výpovedí) bol významným hrdinom vo vojne s Turkami...

Ale - bolo to skutočne tak?

Thurzo mal ako palatín právo vyniesť rozsudok smrti aj nad osobami šľachtického pôvodu. Alžbeta B. bola jeho prvým veľkým prípadom - a i posledným, ono sa osoby jej postavenia často pred súd nedostávali - pokiaľ neviedli rebéliu proti panovníkovi...

Thurzo bol blízky priateľ Nádasdyovskej rodiny - teda rodiny Františka Nádasdyho, manžela Alžbety B. Thurzova manželka si s ňou dopisovala, rodiny sa navštevovali, chodili na svadby svojich detí (súpisy hostí sa dochovali). Umierajúci Nádasdy poručil celú svoju rodinu do Thurzovej ochrany... Zradil ho Thurzo, alebo naopak - zachránil, tým, že sama Alžbeta v tichosti zomrela, aniž predstúpila pred súd, majetok pre jeho (a jej, samozrejme) deti? A neušetril ich svojím postupom verejnej potupy? I keď pravda, legenda o krvavej grófke vznikla... Lenže podľa všetkého, táto dáma bola krutá. Na druhú stranu - v tej dobe to bolo bežné... a bežné bolo i to, keď nejaký ten poddaný pri fyzickom trestaní skonal. Alebo poprípade bol i rovno... popravený...

A vtedajšie tresty i popravy boli... veľmi odstrašujúce. Pre nás a dnešný pohľad hrozne kruté... takže je nesúrávne súdiť krutosť Alžbety B. dnešným, metrom, musíme ju porovnávať s inými vtedajšími zemepánmi. Faktom je, že na svojom panstve nebola obľúbená, ale priam nenávidená, a pohybovala sa mimo svoj hrad len s ozbrojeným doprovodom... asi mala dôvod.

Ak si chcete prečítať solídnu knižku o Alžbete, ale i vtedajších časoch včetne súdobej "bežnej krutosti" - doporučujem úžasnú knižku Pavel Dvořák, Karol Kállay : Krvavá grófka. Nájdete v nej i pár ďalších historických osôb s krvavou legendou... a tiež úžasné fotografie jedného z najlepších slovenských fotografov, Karola Kállaya.

Pokiaľ dáte prednosť dobre napísanej rozprávke, kde je jasne dané zlo a dobro, kde nájdete horor i romantiku, krv i lásku, ako to v dobrých rozprávkach pre dospelých býva, doporučujem Čachtickú pani od Joža Nižnánskeho - moju zamilovanú knižku na základnej škole :-) Táto knižka je doplnená kópiami výpovedí, ktoré zapísali súdny pisári v procese s napomáhačmi Alžbety B...