Jerkyn  8. 12. 2006 v 16:44:23

No dielo vie cleko mdobre zaujat, celkom ma potesila slovencina aj ked par chyb sa naslo, ktore nebudem spominat kedze tu uz vypisane boli. Opakovanie viet (rovnakych viet za sebou) ako je

Armády, ktoré mala byť pod znamením kríža neporaziteľná. Armády, ktorá mala byť neporaziteľná.

na mna velmi dobry dojem neurobilo. Pripadalo mi to ako keby to autor pisal unaveny a stracal pojem o tom co napisal (:....Mozno lepsie by to znelo keby si tam na koniec druhej vety dal vykricnik (skus si to precitat s vykricnikom ci to neznie lepsie), ale tak ci tak je ta druha veta zbytocna. A nasiel som viac slov co si opakoval uplne bez efektu.

P.S: este k tej vijne Boha a Allaha. Ked sa mam vyjadrit no ani mne sa to nezda, skor taka hra na sachy by pasovala do vojny bohov z mytologie (napriklad Zeus a Hera) avsak ty bojovali inymi prostriedkami ako sachovnicou (:...Aj ked istym sposobom, mojim vnimanim, osudom ludi hybali dokonale (vravim oymtologii, fantasy a nie realite). Avsak ja Boha a Allaha povazujem za ten isty element, ktory kazda viera vnima inak. Aj tak su vstky tie prikazania (ako krestanske i moslimske) len sracky (sorry za vyraz), prostriedok na dosiahnutie absolutistickej moci, sracky ktore pripravuju cloveka o slobodu (samozrejme nie cloveka rozumneho ako som ja :D...)....no ja vieru nikomu neberiem tiez ju mam avsak kriziacke vypravy ..to je privela..je to vsak..nastastie...historia...

Lyrie: rozlisuj slova boh a Boh...v tvojom prispevku som pomaly stracal jasno o com hovoris (:...

Apea  17. 10. 2006 v 12:50:20

Krteček

Ano, hra bohů je tradiční schéma, ale to je třeba hrdina, který hledá svojí milovanou po všech koutech světa a zásvětí taky. Jsou tací, kteří tvrdí, že těch skutečně dobrých příběhů je pár - a každý z ních, že má tisíce variací. Alanil tu variaci zvládl, docela citelný byl jak protiklad božského klidu hry a pozemského boje, tak i rozlišení obou bohů. Pokud bych něco vyčítala, pak je to konkrétní určení bitvy, posílené ještě posledním odstavcem - historická situovanost povídky dává autorovi určité pozadí, se kterým může pracovat, pozadí historického obrazu, který si čtenáři nesou v hlavě. Malér je v tom, že ten historický obraz je obvykle zmatený, průměrný čtenář si vzpomíná, že byla nějaká bitva, že Saladin smetl křižácké království, vybaví si pár jmen, terá obvykle neumí přesně zařadit. Ale autor by se při přiznané historické situovanosti dílka měl opírat o dosti pevnou představu o době a úloze jednotlivých hráčů. Tomu Alanil dost dluží. Ale přesto, hlasovala jsem za plný počet.

Krtecek  16. 10. 2006 v 18:53:27

Mé pocity jsou velmi smíšené.

Na jednu stranu historické téma. Historie mě baví, křížové výpravy patří k mým oblíbeným tématům. Jazyk a stylistika díla mě nepovznáší do závratných výšin, ale ani mě nijak neuráží.

Na druhou stranu se nemůžu zbavit dojmu, že tohle není nic nového pod sluncem. Hra v šachy na pozadí dějin, na pozadí souboje dvou mocí - mohl bych jmenovat minimálně tři nebo čtyři díla, která na serveru s touto látkou pracovala. Abych pravdu řekl, většina z nich mě zaujala víc.

Hodnotím za 3*, přičemž můj subjektivní pocit je o něco horší.

Darian  16. 10. 2006 v 14:56:22

Zdravím,

Keďže je tento text v mojej materčine, tak si dovolím zareagovať aj na niektoré chyby, ktoré sa v ňom vyskytli.

natož
horkom
- obe tieto slová sú české, v slovenčine nie sú spisovné.
Slovíčko „horko“ sa už dosť často – a chybne – používa aj v slovenčine, podobne ako napr. slová ako rohlík, princezny, (ústredné) topenie, ale nie je to správne. Slovenský ekvivalent by boli slová horúčava, úpek.

Občas sa objavili preklepy – ktoré miesto ktorá a podobne.

Jeho vojaci boli masakrovaný.
- nominatív množného čísla; správne má byť masakrovaní.

Niektoré opakovania viet v zmysle gradácie a navodenia atmosféry sa mi veľmi nepáčili, pretože na mňa pôsobili skôr rušivo.

Celkovo sa táto poviedka zakladá na dojme z tej bitky. Autor sa zameral na atmosféru a myslím, že v tomto dielo dotiahol do dosť zdarného konca. Samozrejme, je na čitateľovi, či ho tá atmosféra upúta.

Ak sa mám vyjadriť k zmienenému k súboju Boha s Alahom, tak si myslím, že to naozaj bol jeden element braný z dvoch strán náboženského spektra. Ten súboj preto mohol prebiehať len v hlavách veriacich. Neviem, osobne sa mi veľmi nepozdáva, že tvorí vlastnú dejovú a ideovú líniu.

Musím povedať, že mám z diela zmiešané pocity. Nemôžem mu celkom dobre uprieť zrejmé klady, ale ani nevidieť zápory, a to najmä v tom, že vo mne – ako v čitateľovi – nezanechalo hlbší dojem. Tuším budem musieť ešte chvíľu pouvažovať nad hodnotením.

Prajem autorovi mnoho inšpirácie a úspechov v ďalšej tvorbe, na ktorú sa teším.

Pekný deň

Stigeril  16. 10. 2006 v 10:48:14

Velmi zajímavý nápad,jako atejista bych řekl.že je jedno jesli bůh a Alah je jedna a tataž osoba,

Jestli ste četli Prachetta tak víte že Smrť hrála karty s Morem,Válkou a Hladem.

Apea  16. 10. 2006 v 10:23:19

Alanil a Lyrie
V pojetí obou bojujících stran byl Allah a Bůh jeden. I když u té křesťanské to platí méně - u muslimů jsou křesťanství, islám a judaismus tři náboženství knihy, která uctívají jediného boha (jenže ta dvě druhá vždy špatně a nedostatečně). Proto by Saladin nemluvil o pohanech. Saracéni jsou lid, nikoliv označení věřících nějakého boha, tudíž by jim slušelo velké písmeno.

Ale to jsou výhrady, které by platily, kdybychom mluvili o té povídce jako o literatuře faktu. A o to v ni nejde.

Lyrie  15. 10. 2006 v 23:39:03

Tento příběh, jehož vyvrcholením je rozdrcení unavené a žíznivé křižácké armády r. 1187 v bitvě u Hattínu, je opravdu velice dobře napsán, jenže...
Mám k němu nějaké výhrady, které jsou opravdu ryze osobní a týkají se mého pohledu na souboj "Bohů". Předně si myslím, že existuje jen jeden Bůh (tímto bohem ale nemyslím Boha tak, jak ho chápou křesťané) a když ne přímo Bůh, tak aspoň jedno univerzum, jakási tajemná síla, kterou si ale lidé pojmenovali pokaždé jinak. Tak se objevuje Bůh křesťanský, Hospodin, Jehova, Alláh, Budha, Zeus, Manittou a tak bych mohla pokračovat... Pokud nás ta síla nebo Bůh nebo prostě evoluce stvořila, pak nám dala do vínku vůli jednat podle svých schopností, rozumu a zkušeností, dala nám právo chybovat a moc chyby napravovat. Proto se mi v této povídce nelíbí skutečnost, že celou bitvu měli v rukou bozi, kteří se patrně na nebesích nudili a tak pro své pobavení dali vzniknout křížovým výpravám a prakticky nechali křižáky zemřít pro... pro co vlastně??
Pak tu zákonitě narážím na další důvod a tím jsou ti dva bozi, Bůh a Alláh... Jelikož se přikláním k myšlence, že je jen jedno "něco" tam nahoře, co si lidé pojmenovali po svém, rozhodla jsem se vzdát hlasování, protože bych strhávala hvězdy autorovi za svůj názor, který je odlišný od jeho.
*
S pozdravem
*
Lyrie

Fenqel  15. 10. 2006 v 21:46:02

Byla to povídka, která byla psána hodně na rozvahu a přitom byla zčásti velmi jednoduchá, ale pokud se nad tím člověk zahloubal, tak zjistil, že je to velice dobře udělané tím, že se přenáší děj z místa činu do (nebe?), kde proti sobě zápolí Bůh s Alláhem.

První část pěkně vnese čtenáře do děje a přiblíží mu tamní atmosféru písku, sucha a žízně. Další části už čtenář hltá s otevřenou pusou, aby věděl co je dál. Pěkný příběh přiblížený postavami do děje a přitom to nijak nepřehání.

Jen možná chybka v poslední větě, dle mě by tam mělo být Bol to ...

Nekroskop  15. 10. 2006 v 21:31:48

Velmi se mi tento článek líbil, o to více, že mám rád teplářské rytíře a věci s nimi spojené.
Je to pěkně čtivé, a i přesto, že byl příběh poměrně krátký byla kvalitně vyobrazena atmosféra děje.

Jen tak dál :)

Nekroskop

Shelagh  15. 10. 2006 v 21:20:01

Pěkná hříčka, psaná pěkným jazykem, sice s očekávaným průběhem, ale patřičně gradovaná a zakončená. Krátké odstavce posouvají s patřičným rytmem dílko kupředu, dialogy jsou věcné a nemají slovo navíc.

Velmi slušné čtyři.