Eden  8. 6. 2007 v 8:14:45

Dobrábáseň je dobrá chytlavá.

Darnathorn  21. 5. 2007 v 10:12:31

Na mě je těch hvězdiček asi vždycky málo, protože se mi čím dál častěji stává (jako teď), že si okamžitě po přečtení řeknu něco jako "tři a půl" a toho už se nezbavím. "Poslední bitva" nebyla výjimkou.

Nuže, co k tomu říct? Nemohu se zbavit dojmu, že je báseň taková rozházená, rým tady, támhle dva, někde pomlčku a někde ne, někde na začátku verše, jinde na jeho konci. Tohle jsou všechno sice npodstatné věci, které se při čtení neprojeví, ale, jak se říká, stokrát nic umořilo osla. Navíc mi vadí i pár jiných věcí. Jednak čárky, kterých jde dle mého využit šikovněji (3.3. - za "dříve", 4.1. - před "lásko" atp.). a pak samozřejmě neodpustitelné prohřešky proti češtině. Ty už ale byly zmíněny, proto se v tom nebudu hrabat.

Kromě těch gramatických chyb se má dosavadní kritika dá odpustit, pokud autor nelhal, když mluvil o tom zpívání *úsměv*. A já navíc nechci jen vytýkat, taky bych rád pochválil onu zmíněnou červenooranžovou atmosféru, navození pocitu pohledu z dálky á la film (druhá sloka) a pár hezkých obratů, které báseň v mých očích vyzdvihují.

Hodnocení? Nechci básni ublížit a soudě podle počtu hlasujících a průměrného hodnocení myslím, že kdybych dal tři, báseň by mohla klesnout na tři hvězdičky, což by ji vyřadilo z možnosti soutěžit v OHyZDě. Proto budu dnes zase hodný a dám čtyři :o)

--Darn--

Aritma  15. 5. 2007 v 8:57:15

Je těžké hodnotit básně a povídky. V této práce jsem nenašel nic co by mě nadchlo. Nedá se říct, že by byla špatná, jen mě nijak neuchvátila.

sir Axel  13. 5. 2007 v 21:58:30

Hezké.

Nicméně jsem tam pár nedostatků objevil a to hlavně v tom, že některé spojky,nebo krátká slova tam byly zbytečné navíc. Občas jsem v tom neviděl smysl. Trochu zmatená časová osa.

Nicméně nebudu jen kritizovat, sic jsem od názvu sliboval si něco trochu jiného, ale tohle mne taky překvapilo...a co hlavně...je to kratšího rázu a proto jsem to stihl přečíst už napoprvé a potom důkladněji pročíst.

Takže, jak říkají francouzi: "en general" (čili něco ve smyslu : všeobecně, z toho prvního a druhého pohledu) , se mi to líbí.

Ano, ano, ano.

Jsem dědeček mrazíček, a to hodný. Rád bych dal více než 4*, leč brání mi tomu věci a chybky, které jsem tady vypsal na začátek.

Každopádně je to dílko, resp. báseň povedená, celkem se i rýmující a docela hodící se k názvu.

I když možná by nebylo na škodu to trochu rozvést.

Hodnotím tedy: za 4*

Astrální oko  12. 5. 2007 v 23:01:41

//Ehm, já osobně žádný problém v umístění poezie do MS nespatřuji, je pouze na autorovi, jestli využije sovu nebo některý z básnických stolů v putyce.//

Co mi už dopředu zkazilo dojem z příspěvku byla nevkusná anotace se smajlíkem... ale po počátečním opovržení jsem přečetl krásnou klasickou romantickou básničku, která si rozhodně zaslouží kvalitní odměnu ve formě hvězdiček.

anarion  12. 5. 2007 v 9:30:53

Krásná báseň. Mělo to energii, náboj, nádech romance a vše to bylo podané v takové míře a hudební sladěnosti, které lahodí jak mému oku, tak sluchu. Slohově musím velmi pochválit práci a i volení slov a námět se mi líbil. Opravdu, tato báseň se mi velmi líbí a hodnotím jí vysoko.

Snad jen věta: – zda naše nebo nepřítele, kdo ví, kdo to ví?
Toto jediné mi trošku kazilo onen romanticko baladový nádech básně, ale i tak musím autora pochválit, tohle se mu povedlo :o)

Darian  11. 5. 2007 v 20:42:55

Táto lyricko-epická báseň s náznakom elegického pátosu sa mne osobne páči najmä kvôli svojej jednoduchosti, v ktorej sú obsiahnuté veľmi plné obrazy. Samozrejme, takto komplexný výklad ako Elvisov by mne na um nezišiel, čo si budem nahovárať, rozhodne však vidím - a oceňujem! :-) Aby som dokončil myšlienku: Ide proste o to, že pri obrazoch slová nezvyšujú, ani nechýbajú. Autorovi sa podarilo dosiahnuť konsenzus medzi formou a obsahom. Forma, forma, tí ste už spomínali. Vážení, i fresky veľkých umelcov sa rozpadajú;-). A tiež sa pripájam k Marsii a Elvisovi v názore na MS a "opravovanie" poézie. Autor buď predstavu má, alebo nemá; niečo medzi obvykle nevyjde.

No posledný verš. Spája v sebe akoby vyústenie deja, myšlienok i hlboké osobné posolstvo adresované žene – jednak pôsobivo zobrazenej (ako element atmosféry diela), jednak aj myšlienkovým.

Hodnotím plným počtom.

Marsia  11. 5. 2007 v 12:47:42

Sethem Tartir: Poezie do Moudré sovy spíše nepatří, nevěřím, že poezii může prospět. Snad opravit pravopisné chyby, ale jinak, pokud nejsou radiči hodně dobří a autor dost zkušený, může spíše uškodit. Poezie je něco, co vyvěrá z nitra autora a na každého čtenáře to působí jinak. Nikdo nemůže chápat báseň tak, jako její autor, a i autor ji časem vnímá jinak. Do umění dává autor svůj cit - při úpravách na základě připomínek se cit rozmělňuje a ztrácí (myslím, že jen zkušený básník si může něco takového dovolit, aby básni neublížil a i pak je to drobet diskutabilní). Duše díla umírá - a co jí pak pomůže, že bude dokonalá, když bude mrtvá?

Loren Saneth  11. 5. 2007 v 9:51:44

Až na nějaké pravopisné chyby se mi to líbí.Ikdyž vzhledem k tomu , že to není tolik dlouhé by některá spojení a verše mohla být lepší..Například na konci 3tí části by se podle mě spíš hodilo kdo ví , kdo ví.. To slůvko "to" mi tam zní fakt špatně.

Josh Bieberwok  10. 5. 2007 v 15:18:55

Děkuji za Vaše ohlasy, předem. Chtěl bych se vyjádřit asi jen k těm "pokulháváním v základech". Celá báseň je psaná jako píseň, tzn. že se zpívá (resp. já ji zpívám). A to si žádalo úpravy jak ve slovosledech původního díla, tak ve slovech. Tudíž, aniž bych se chtěl nějak ospravedlnit, jsem považoval za nutné napsat to tak, jak jsem to napsal...a zpívat místo:..."jako"....slovo..."jak&quo t;...je, věřte mi, rozdíl :-)