Články&Eseje

Válečník Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 29


Zmámila ho vůně dálek,
popletla mu hlavu,
zocelit se v žáru válek,
vydobýt si slávu.

Východ slunce, kouzlo jara
na cestu ho láká,
jídlo, dýmka, torna stará
- až dost pro tuláka.

Cesta se do lesa stáčí,
jako had se vine,
králův posel po ní kráčí,
tulákovi kyne:

"Do armády, mladý pane,
tam by o vás stáli..."
Mladé srdce rychle vzplane,
čert vem ideály...


Býval snílek, teď se klaní
slepé poslušnosti,
odvaha a odhodlání
nejlepší jsou ctnosti.

Žhavé letní slunce pálí
na bitevní pole,
aby ulehčili králi,
rozsévají bolest.

Pádná ruka, chladná hlava,
meč a zrádná dýka,
mistrem soubojů se stává,
srdce válečníka.

Za hrdinou vojsko stojí,
slavný vojevůdce
získává trůn země svojí,
jménem revoluce.


Brzy přívrženci vládce
zbavili ho vlády,
z válečníka je teď zrádce,
ztratil čest a mládí.

Ve vyhnanství šednou vlasy,
tvrdnou jeho rysy,
zas jak tulák připadá si,
chudý jako kdysi.

Na vinicích hrozny zrají,
podzim barví sady,
stýská se po rodném kraji,
když vás stáří zradí.

Přátelé kolem něj mizí,
konec už se blíží,
jeho ruce jsou jak cizí,
cítí jejich tíži.


Zahradou zvadlou prochází,
jako už tolikrát.
Jiným radosti neschází,
on přestal se už smát.

Zmrzlé listí trávou žene
chladný vichr z hor,
slunce, mlhou zahalené,
klesá za obzor.

Je to už dlouho, co je sám,
ani stopa po staré síle,
naslouchá jenom ozvěnám,
čeká, až přijde jeho chvíle.

Zmizela sláva s ranní rosou,
šermíř došel konce svých dní,
rezavou čepel zkříží s kosou
až přijde souboj poslední...

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Hezká báseň za kterou by se nemusel nikdo stydět.Patří ti má poklona.......zvlášť ten definitivní konec je tam hezky vyjádřen.


 Uživatel úrovně 0

Krásná báseň... Líbí se mi ten rytmus v prvních třech slokách. V té čtvrté sice trochu upadá, ale neruší. Rýmy jsou povedené a celkově to na mě působilo velmi dobře. Takže to bude za 5*

Samantha


 Uživatel úrovně 0

Báseň má dobrý děj a výborný spád. Nicméně se mi zdá, že ke konci, cca v posledních čtyřech slokách se občas objeví jistá dysrytmie. Jedna slabika sem, jedna tam a rytmus, který držíš nádherně celou báseň, jde do háje. Ovšem celkově to na mě působí tak silně, že ti dám těch zasloužených pět.


 Uživatel úrovně 0

Velmi výborné a podařené...jak samo se to line z úst...souhlasím plnně s Rhiannonnem...dávám 5*...

S pozdravem Rillian.


 Uživatel úrovně 0

Úchvatné.... Báseň má tempo, děj, rýmy se rýmují, všude mi to sedí, hezky se to čte a je to srozumitelné... Díky za jedno z nejkvalitnějších epik...


 Uživatel úrovně 0

Mám pocit jako bych už viděl osudy více takových válečníků. Báseň mě strhla příběhem - je vskutku baladou.


 Uživatel úrovně 0

Ač poezii normálně nehodnotím, toto je výjímka, jedná se o mimořádné dílo. Nebudu to více rozepisovat, vše důležité bylo řečeno.


Zmizela sláva s ranní rosou,
šermíř došel konce svých dní,
rezavou čepel zkříží s kosou
až přijde souboj poslední...


Prostě úžasný ...


 Uživatel úrovně 0

Opravdu nádherná báseň. Zapůsobila na mě především tím, jak jednotlivé části (roční období) mají svoje tempo, které jim skvěle odpovídá - bezstarostnost mládí, tvrdý a rázný boj s vítězstvím, zklamání se slzami v očích a pomalé, rezignované stáří.

Určitě jedna z mejlepších básní, co jsem tu četl.


 Uživatel úrovně 8

Shadowmage - pro totéž můžeš použít jednotné i množné číslo (tedy "jsou nejlepší ctností" i "ctnosti"). Jde jen o to, jak Ti to rytmicky vyhovuje, osobně bych asi volil dlouhé zakončení, protože jsou-ctno-sti jsou ostré "důrazné" slabiky, které by právě dlouhá poslední mohla změkčit a celek by pak nezněl jako staccato.


 Uživatel úrovně 4

Fee:

Býval snílek, teď se klaní
slepé poslušnosti,
odvaha a odhodlání
nejlepší jsou ctnosti.

- cnosti, ne "cností", to znamená, že v prostředí, kde se vyskytoval, byly kladně hodnoceny (sloužily mu ke cti, od toho to slovo) právě vlastnosti jako odvaha a odhodlání.

Snad jsem ti to pomohl pochopit...

Shadowmage