Články&Eseje
Byla noc a já
po cestičce šel,
okolo bylo nádherně
skvěle sem se měl.
Hvězdy svítily,
strašně se mi líbily,
nedělám si srandu.
Ani nejsem opilý.
Byla to krása.
Hvězdná klasa.
Sakra co to bylo teď,
u ďasa?
Zašustělo houští,
někdo tětivu pouští,
letí šíp
a mě zasáhnout zkouští.
Osudy mě spasily,
šíp letěl dál.
Opeřenému konci sem
z dáli zamával.
Popad sem břitvu,
připravil se na bitvu,
svůj věrný meč
sem svíral jako na pitvu.
Otočil sem se,
a strašně sem se lek!
Přede mnou stál
na nohách špek.
Škaredé postavy,
vtloukly do hlavy mi obavy,
že tady nejde o peníze,
ale o ruce a hlavy.
Zkoušel sem se domlouvat,
zkoušel sem věty,
mé domněnky se potvrdily,
šlo o obludné skřety!
Pustili se do mě,
nebili se skromně,
vypadalo to
že bude do vteřiny po mně.
Já však, bil se jak rek
kdo by to byl řek,
že ubráním se skřetům?
Pes by po mně štěk.
Vlkové vyli.
Když sme se bili.
Však nakonec mě veškeré
síly opustily.
Sekera zubatá,
začala krev chtít.
Co měl sem dělat?
Neměl sem se bít.
Ránu sem si chytl,
klopýtl a škytl,
před smrtelnou ránou,
sem modlitbu k bohu špitl.
A pak viděl sem jen černou,
starou černou věrnou
byl sem jí celou obklopenou.
Tak takové je umrtí?
Sem jdou lidé po smrti?
Kvůli tomu se člověk
celej život lopotí?
A pak svitlo,
světélko vzlítlo,
vzhlédl sem zrakem
před očima mi kmitlo.
Hvězda svítila,
když sem se smál.
Tak tohle je smrt?
Proč sem se jí bál?
Já byl na nebi hvězdném.
Hvězda do ráje jest vězdem.
Tak co vy ostatní?
Sem dem?
Světla mě oslnila,
krása mě obklopila,
atmosféra ráje mě,
celého uchvátila.
Na mráčku kráčel sem,
trošku se mi stesklo,
že už neuvídím rodnou zem.
A pak sem šlápl,
mráček pod nohoma zříd.
Padal sem dolů,
už na zem přestal sem chtít.
Zrak opustil,
chlad mě obklopil
Postele sem se chytil,
když sem se probudil!
Probudil?
Byl to jen sen?
Nádherná představa?
Božský vjem?
Asi ano,
tak já hned ráno
napíšu proč o
hvězdách je tu hráno.
Mějte hvězdy rádi,
jsou to kamarádi.
V noci nebraňte se pohledu,
buďte jejich světla rádi.
Někdy v noci.
Zkuste hvězdy zřít,
podívat se na ně,
a vnímat jejich svit.
Tak teď po textu dlouhém
já dám vám, hvězdné,
osudové Sbohem...
Diskuze
Loski: Pobavilo, ale zkusil sis to přečíst nahlas? Au, to bolí, co?:o) Parodie na říkanku je to sice fajn, ale i recese se dá dělat vkusněji...
děkuji .)
Tedy já nevím, co od toho čekáte. Bral jsem to jako spíše humorný příběh než nějaké drama. Dobře, tak tu a tam neseděly verše, rytmus...no a? Nepřijde mi, že by se autor k něčemu nutil. Spousta básní je horší porod. A tady? No tak autor řekl, co chtěl, a řekl to svými slovy. To, že zrovna té¨ámhle nevychází slabiky, je mi, upřímně, úplně ukradený. Skvěle jsem se pobavil. Ta báseň, ať už tomu ostatní říkají jak chtějí, mě chytla. Sice jsem závěr čekal, ale tak bravurně zazděný konec jsem nečekal. Tedy rýmy. Rádi - kamarádi, to jsem uměl v druhé třídě. A proto se mi líbí, že to někdo dal do vážné poezie. A koneckonců, proč psát vážnoü poezii? ...takže hodnotím, jak hodnotím.
Good work, Osina.
Marigold: Jo, jo zraju...
dám 3*..ne proto, že to nedosahuje kvalit Tiary, Kaiserin a spol...ne proto, že je to řemeslně slabší..je to prostě proto, že zraješ a je třeba pomáhat zrajícím, ať se víc snaží..tzn, že za 5* dostaneš až si to skutečně zasloužíš...
Marat: Díky...
Hm, já dám taky čtyři, trochu z přesvědčení. Už mě začínají nudit eposy, osudové příběhy, tragédie. Takových už jsem tu četl a opravdu zajímavých jich bylo málo. Měly ale obvykle (i ty nezajímavé) čtyři až pět hvězd. Myslím, že ač tohle je řemeslně slabší, má to mnohem lepší nápad.
Musim říct, že se mi to líbilo. Nepotřebuju supr kvalitní rýmy a supr dlouhý verše. Tohle mi stačí. A ty rýmy se mi líbí. Trapný mi nepřipadaj, vůbec ne. Je to jednoduchý a pěkný.
"Předemnou stál na nohách špek" :o) Zajímavý... :o)
Dal bych 3,5...ale to tady neni a jelikož se 5 zaokrouhluje nahoru....4*
KILL: handup... díky 8-)
Protože já sem na tom s básničkama dosti mizerně, tak za 4*, ale chtělo by to zkavalitnit třeba na úkor zkrácení.