Články&Eseje

Vražda mnicha Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 16

Ponurý den, snad jako každý,
vydám se k hrobce své rodiny,
uctít památku, zpytovat svědomí.

Za hřbitovní zdí
jekot ďáblův je slyšet.
Bojím se nahlédnouti,
kvůli té Handlířské kletbě.

Řinčí řetězy, někdo naříká,
co to může být ?
Kroky slyšet jsou,
ohlédnout se nemohu,
pohlédnout té zkáze do očí.

Hledám v kabátě dýku,
ale smysly ovládá strach.
Ohlédnu se
a spatřím, co již nebylo spatřeno.

Přede mnou stojí něco,
co již několik let práchnivělo
ve hřbitovní půdě.

Pachem se mi zvedá žaludek,
ale pud sebezáchovy cítím v sobě,
jako nikdy předtím.

V ruce dýku, chopím se boje,
však dýka projela tělem,
ale známky nějakého zranění jsou ta tam.

Jak mohu zabít to, co nežije ?
Jsem vydán na milost a nemilost.
Z pařátů, které zahlédl jsem náhodou,
přeběhl mě mráz po zádech.

Vím, že již zemřu,
proč tedy riskovat.
Pustím se do boje holýma rukama.
Praskání ztrouchnivělého dřeva,
slyšet je z rukou,
ale nahání mi strach.

Ozářen vítězstvím,
snažím se utéct pryč.
Něco mě chytilo za nohu.

Za mnou běží další nestvůra,
její prsty se mi zarývají do lebky
a kolenem mi láme páteř.
Polykám pachnoucí hlínu.

Nemohu dýchat, nemohu dýchat.
Pomoc o půlnoci na hřbitově nečekal bych.
Silní jak barbaři,
však krvelační jak zrůdní skřeti.

Cítím se na konci svých sil,
život vidím před očima,
je mi do pláče.

Poslední čin v životě, co mohu udělat,
je modlitba.
Tu náhle,
co se to děje ?
Před očima vidím zář,
zář, která se třpytí jako křišťálově čistá voda.

Začínám chápat hrozivou skutečnost.
Jsem mrtev.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Zajímavé... 4*


 Uživatel úrovně 0

Pravda


 Uživatel úrovně 0

Marigold: Přeci nenapravitelný optimista


 Uživatel úrovně 5

já si terda myslím že jsem pesimista..co jsi pak ty?
každopádně je to na 3*


 Uživatel úrovně 0

Poezii extra nerozumím, ale líbí se mi to. Keine připomínke 4U báseň!


 Uživatel úrovně 0

Atmosféra vcelku dobrá, ale ten styl mi nějak nesedne.
No myslím, že ty tři si to určitě zaslouží, možná i o něco více, ale čtyři zas ne.


 Uživatel úrovně 0

Opravdu zvláštní experiment, ale musím dát jen tři. (možná že za pár let bych tě ocenil jinak.) Dobrá dávám čtyři, ale jen proto, že chápu tu atmosféru, která z toho není cítit :o(((((


 Uživatel úrovně 5

Zvláštní styl pro poezii, možná by to bylo lepší napsat jako krátkou povídku. Ale ten příběh se mi líbí, i když třeba trošku víc popisu oné nestvůry by neškodilo.