Články&Eseje
Postava v rudé kápi zahalená,
potichu jde chodbou chladnou.
Ví, že na konci té chodby,
temná místnost je se skřety.
Pochodně slabě plápolající,
přináší slaboučké světlo,
jako sirka v nekonečné tmě.
Odhaluje svoji chladnou tvář,
zakrývaje svoji temnou zář.
Zjizvená tvář od pařátů skřetích
na vždy v paměti ho zanechá,
přítelovu mrtvolu v sutích.
Značný čin teď spáchá,
se svojí krví potřísněnou dýkou obětní
a s chladným srdcem svým
přichází ke krvelačným skřetům.
Po té ledové chvilce krátké,
teplá krev mu po rukou stéká.
Tak jako je ostrá dýka,
touha po pomstě láká.
To bezejmenné ticho,
které narušuje kapání vody občasné.
I nebohé krysy písknutí,
nekrotheurga Eddyho vyleká,
když nad svým činem vzlyká.
Do srdce jeho se mu vrážejí jehly ledové,
v pomyšlení na jeho činy krvelačné.
Do světa věčného odejde,
když dýkou svou se probodne...
Diskuze
Dobrá postava, když si tak člověk promítá u toho veršování, pěkný :o)
Jo, docela fajn. Příběh se mi líbí a myslím si, že zpracování je taky dobré.
Kronikar: Ale notak, nejdřív se nauč správně psát "ti" ignorante a potom mluv k ostatním jo? (Já si jen trochu rejpnu jo? Neměj mi to zas až tak za zlé :-)
zajímavé pojetí..každý jsme však nějací...
Tadle postava musí být dost dobrá :)
Mithril ti si ale zaky ignorant!!! Chod domou a uz sa tu neukazuj!!!
Ta tvoje poezie - máš vůbec nejaké jiné příspěvky? Ale tadle báseň je dost dobrá! I když zvláštní - to její působení.
No tohle se mi líbilo o nějakej ten kus více než ta předešlá věc.
Takové trochu zmatečné, i když je pravda, že poezie skoro žádná pravidla nemá. Záleží jen na autorovi. Asi máš tenhle styl rád, ale možná by to alespoň nějaký rytmus mít mělo:)), jinak je to docela hezké.