www.Dracidoupe.cz


Články & Eseje



Něco je špatně

Příprava pro tisk (tisknuto 915x)
Autor:axel
Přidáno: 17:13:41 20.08.2009
Hlasovalo: 8
Průměrné hodnocení: 2.5

Anotace: Kdo zjistí co? :-D

Pomalu a klidně se probouzím. Jsem unavený a těším se do postele.
Lehkým a uvolněným krokem mířím k lesní tůňce nedaleko mého domu. Na nebi svítí hvězdy a vychází měsíc.

Osuším se a jsem mokrý, pomalu lezu do chladné vody. Užívám si tu osvěžující koupel po náročném dni, ačkoli jsem stále smutný. Co to má znamenat? Je to přeci již tak dávno.
Nikdo mě takhle nikdy nedostal, je nečím zvláštní.
Rána už přestala krvácet, ale pořád to trochu pálí... Ten trpaslík nebyl normální. Co to na něj přišlo? Vždyť já měl náladu, abych kolem sebe šlehal blesky, tak proč to byl on, kdo na mě zaútočil? Bůh ví. Obvykle bych ho odzbrojil a nechal být, avšak je pochopitelné, že jsem ho dnes takto zřídil.
Rychle skáču ven z vody, jsem suchý, špinavý a smradlavý.

Ještě že v té práci se dnes nic nedělo, alespoň jsem měl dost času přemýšlet. Je to děsivé – ať udělám cokoli, je to stále horší a horší, přitom tohle by mělo fungovat!

Ach, zase doma. Jsem příjemně sytý. Usedám ke stolu a pouštím se do jídla, to maso se jim dnes náramně povedlo. Dojedl jsem. Hladový a rozlámaný z toho celodenního sezení na židli vyrážím ze dveří, nasedám na udýchaného koně a ženu ho cvalem do města.

Proč jsem z toho stále smutný?

Pomalu začíná na západě svítat. Rudý kotouč slunce se objevuje nad obzorem.

Před branami svého milovaného města seskakuji ze sedla a dále vedu svého čerstvého, odpočatého koně běžnou chůzí vedle sebe.
Po cestě mi pomalu začala krvácet ta malá rána na zápěstí a krvácí stále víc.
Procházím mezi lidmi. Někteří na mě zle koukají a pokřikují na mě něco o tom, že si to ten trpaslík nezasloužil, ale já už jsem zcela uklidněn a vím, že to byla jeho chyba – neměl na mě útočit.
Přicházím na náměstí, kde na zemi leží zmlácený trpaslík. Vyskakuje okamžitě na nohy a proti mě, tak jsem ho udeřil pěstí. Spadl na zem.
Jsem docela rozzuřen, tak do něj zběsile kopu, dokud se mu nepodařilo zvednout. Udeřil jsem ho ještě dvakrát pěstí do obličeje a on mě sekl do té rány. Zatáhla se a přestala krvácet, vlastně už tam ani nebyla – ani jizvička.
Nechápavě se otáčím a pokračuji k městské knihovně.

Je již jasný den, když přicházím k té vyvolené budově. Čtu znovu ten elfský nápis: „Láska je mocná, milujte knihy,“ jako každý den, když jdu do práce.
Zrovna na tohle mám dnes náladu, říkám si v duchu ironicky.
Prošel jsem pod branou s tímto nápisem, zavedl koně do stáje a usedl na židli knihovníka. To je má práce.

Ničí mě to zevnitř. Musím se toho problému nějak zbavit – vyřešit ho, jinak já, rozervanec, už nikdy nenabydu klidu. Ovládá mě to, ale proč? Vždyť to byla záležitost pouhých pár týdnů a skončilo to již před několika měsíci. Není normální, abych byl kvůli tomu tak smutný. Dříve, ať už to bylo jakékoli, jsem to přešel s mávnutím ruky a úsměvem, výjimečně mě to pár týdnů trápilo, ale pak to bylo v pohodě.
Pro všechny draky na světě, tohle není normální!
Snad slunce vychází, aby mohlo zapadnout, snad květiny rostou, aby zvadly. Proč všechno krásné začíná a pak brzy končí? Vím, že nic nevydrží věčně, ale proč se vlastně tyto krásné věci dějou? Proč jim to dovolíme? Je to snad jen můj případ, že za jeden krásný den přichází daleko horší týden, nebo všem působí láska stokrát více trápení?

Den v práci uběhl jako voda a je ráno. Zavírám knihovnu, nasedám na koně a vracím se domů.
Slunce zapadá a země chladne. Něco je špatně.
Včerejší večer byl krásný. Opět jsem ji potkal, seděl jsem vedle ní. Povídali jsme si a smáli jsme se, jako před půl rokem, avšak bylo to špatně.
Netoužím po ničem jiném, než abych se mohl opět dotýkat její božské pleti, hladit její nádherné vlasy a líbat ji na ty svůdné rty.
Chci ji opět vidět. Musím ji vidět – nejen ta úžasná krása mé Afrodity, ale i sama její přítomnost mě naplňuje pocitem štěstí. A ten její hlas je líbeznější, než nejkrásnější ptačí zpěvy. Ovšem k čemu je to všechno, když už dávno není mou? Je to již mnoho prázdných dní, osamělých nocí a smutných západů slunce, co mě tak ledově opustila, přesto ji stále miluji.
Je to zvláštní. To, co se za dlouhé měsíce i roky nepodařilo žádné z pohledných slečen a mladých dam, zvládlo toto děvče za pouhých pár týdnů. Ona je dokonalá, snad právě proto mě stále tak hrozivě ničí.

Přijíždím ke svému domu, jsem ještě trochu rozespalý. V dáli kokrhá kohout, jinak ještě pořád všichni spí.
Jdu ulehnout i já, avšak stále cítím – něco je špatně.

Vrať se mi, má lásko.


Hlasování

Hlasování u tohoto příspěvku bylo uzavřeno.

Vidět hlasování jednotlivých uživatelů mohou vidět pouze přihlášení uživatelé.

Diskuze

Pro přidání příspěvku do diskuze se musíte přihlásit.

příspěvků. Řadit podle .
  [Předchozí]
Počet zobrazených příspěvků: 1-10 / 20
Ikonka uživatele axel    [pošta] NEW     23:55:11 26.08.2009
Adrien: No... Vlastně: To, co se za dlouhé měsíce i roky nepodařilo žádné z pohledných slečen a mladých dam je o tobě, tedy i ty jsi jednou z hlavních postav.

Ikonka uživatele Adrien    [pošta] NEW     23:08:39 26.08.2009
V pravdě, stávám se důkazem axlíkových slov. jsem jednou z těch subjektivních, přičemž znám nejen osobu, ale i jeho nezveřejněnou básnickou a hudebně-textařskou tvorbu, proto hodnotím výše.

P.S.: Ach, jakou mám radost, žes konečně napsal něco smutného o někom jiném než o mě:o)

Ikonka uživatele Rooz    [pošta] reputace: 1
axel: +1
NEW     11:14:29 26.08.2009
Cour: Klišé o lásce? Já nad tím trochu přemýšlel, co to může znamenat a napadlo mě, že to je láska, kterou by za běžných okolností potkal a žili by spolu šťastně až do smrti. I v tomto příběhu je to přesně taková láska, kdo ale může o takové lásce psát se smutkem? Mně se ten paradox celkem líbí, jen by to chtělo prostě víc promyslet a doladit.

Ikonka uživatele Rooz    [pošta] NEW     11:07:26 26.08.2009
Axel: Ty neznáš Červeného trpaslíka (konkrétně díl Pozpátku)? Pff pff :-P

Ikonka uživatele axel    [pošta] NEW     23:51:58 25.08.2009
Rooz: Ty zrovna neznám. Děkuji za chválu, delší by to být ani nemohlo - nebylo by o čem psát. Snažil jsem se všechno dostat do co nejkratšího úseku z jistých autorských záměrů a nakonec jsem zjistil, že i bez toho by to nebylo na dlouhý příběh.

Fin: Děkuji za přání, také doufám;-)

Ikonka uživatele Rooz    [pošta] NEW     23:03:15 25.08.2009
Pěkný nápad celkem slušně zpracovaný. Nakousl jsem to bez jistoty, že to právě dnes dočtu, ale celkem mě to vtáhlo a byl jsem zvědavý na závěr, říkal si, že by mohl být velmi slušně vypointovaný. Bohužel nebyl. Ale i tak nejsem tolik zklamán, jako bych asi byl, kdyby to bylo delší.
PS: často se mi do mysli vkrádali bratři Zpátečníci :-D

Ikonka uživatele Findred z Celenu    [pošta] NEW     19:15:44 25.08.2009
axel: Jedna věc. To dílo jsi uveřejnil možná proto, aby se ti ulevilo, možná proto, aby ses dozvěděl něco o své literární tvorbě. Já k němu přistupuji jako kritik, rozhodně se nesnažím zjistit, v jaké náladě autor při psaní díla byl, ani jaký je autor samotný. Posuzuji dílo, nikoliv autorovu náladu.

Proto příkrá slova. To dílo mě prostě po literární stránce v bodech, které jsem jmenoval, zklamalo.

Rozhodně to tedy není tak, že bych se jako kritik nebo jako autor smál hrdinově (spisovatelově) osudu. Kritiku nelze brát jako pohled na samotného autora, ale jako vyjádření k dílu. V díle jsi pro mě s vyjádřením svých pocitů selhal, to ovšem neznamená, že bych ti je jakkoliv přál nebo se jim dokonce vysmíval. Je mi líto, že se tvůj autorský záměr u mě minul účinkem, a pevně věřím, že nejen tvého hrdinu čekají příjemnější dny.

Ikonka uživatele axel    [pošta] NEW     12:28:31 25.08.2009
cour: Přesně tak jsem to myslel. Vy to posuzujete bezprostředně podle sebe, nejste ovlivněni osobností autora, proto je to relativně objektivní (nic není zcela objektivní). Našli by se zde lidé, kteří mě znají a proto by je mohlo u hodnocení více či méně ovlivnit to, že mě znají a ví, v jaké jsem byl situaci, tedy oni jsou zcela subjektivními kritiky.

Ikonka uživatele cour    [pošta] NEW     11:33:07 25.08.2009
axel:
no spíš si dej ty sám nějaký odstup a třeba za rok nebo při nějakém šťastnějším období se na to dílo mrkni znovu a třeba budeš více kritický. a třeba pochopíš, jak a co "kritici" mysleli.
ad objektivní kritici: no já hlavně posuzuji, jak dílo působí na mě, ne v jaké situaci ho psal autor. a myslím, že naprostá většina čtenářůuvažuje při čtení stejně subjektivně. když už kdokoli cokoli prezentuje, měl by s tím počítat.
darian: přečetl jsem zatím jednou, možná se k ní ještě vrátím.

Ikonka uživatele Darian    [pošta] NEW     16:41:07 24.08.2009
Keď už rozprávate o citoch a "vypisovaní" sa z citov príbehmi, rád by som tu dal odkaz na jednu moju poviedku. Dodnes neviem, ako na ľudí pôsobí, dodnes som k nej od nikoho, kto ma lepšie pozná, nedostal objektívnu kritiku. Pre mňa samého ale tá práca znamená niečo zo života, a preto k nej ťažko zaujmem nejaký postoj - ak keď už je to pár rokov, čo som ju napísal.

Prosím, neberte to ako reklamu, tak som to rozhodne nemienil:
http://rpgportal.cz/?e=ai760-takmer-orchidea-a-d ievca

  [Předchozí]


Soutěže
O Hlavu Zlatého Draka


News
Aktuality
Novinky
Bugfix


Vzhled
Family Silver
Historic
Simple Ancient Dark
Simple Ancient Light
Simple Evolved Dark
Simple Evolved Light
Timmothy Gold


Komunikace
7 přihlášených uživatelů
 
Chat (0 online)
Moudrá Sova
Fórum
Ankety


Control
Registrace
Nick:
Heslo:
 
Zapomněl jsem heslo


Doupě jinde
Na PragoConu
last.fm
Facebook

Vygenerováno za 0.062020063400269 sekund.
© 2002 - 2009 Almad a James Timqui, design © 2002 by Almad.
DrD, Dračí doupě a Altar jsou ochranné známky společnosti ALTAR
Všechna práva vyhrazena. Žádná část těchto stránek nesmí být reprodukována, publikována ani jinak
využita bez svolení Redakce serveru DraciDoupe.cz nebo svolení autorů jednotlivých příspěvků.
Novinky je možné sledovat pomocí RSS kanálu. Toto je verze 1.
Verze 2 je v přípravě a vývoj můžete sledovat na informačních stránkách