Legenda první - O stvoření světa Erinel

Otec Stvořitel měl tři děti. Jednu dceru a dva syny. Dva nejstarší synové - Rayen a Erk - se od malička odlišovali. Rayen miloval světlo, smích a radost a nadevše svého Otce, stejně jako svou sestru Imay a bratra Erka. Imay chce být jako Rayen, také nadevše miluje svého Otce a bratry. Její vlasy září zlatem, její povaha je skromná a rozumná, je krásná, inteligentní a čistá. Její mluva je vybíravá a slušná, šat neušpiněn. Zato Erk dělal Otci starosti. Rád se oblékal do černého, ve svém pokoji měl vystaveno spoustu prapodivných obrazů, hudba, kterou poslouchal, vzbuzovala sklíčenost. Před světlem své sestry se skrýval a téměř s nikým nehovořil. Vyhledával samotu a většině bytostí naháněla jeho přítomnost podivný strach. Rayen a Imay si spolu často hráli, a stejně tak často hádali a prali. Na jejich výchovu dohlížel hlavně Otec. Erk se rád toulal, měl spousty tajemství, hlavu plnou temných myšlenek a stranil se rodiny.

Jednou se Otec rozhodl, že svým dětem dá dárek - hračku, s níž se bude dát dělat spousta zajímavých věcí. I řekl: "Buď!", a stvořil vesmír a rozdělil jej na spousty světů: nejdůležitějším udělal Erinel. Dále vytvořil Řád světa a co je nejdůležitější, vytvořil Dvoranu. Oním darem jeho dětem byl právě Erinel a schopnost realizovat své myšlenky, využívat možností Dvorany, dávat tedy život. Nakonec Otec stvořil dračí bytosti obdařené nekonečnou moudrostí a nechal je žít na obou světadílech, na Erinelu a Quelu. Každý z draků má na podobě světa svůj podíl, a přestože jich hodně z Erinelu odešlo a jiní časem ztratili svou moudrost, někteří zůstali do dnešních dnů. Pak jim Otec řekl: "Stvořil jsem pro vás svět, abyste si s ním hráli, bavili se, chápali jej a učili se na něm. Toto je váš nový domov, zde má vaše mysl volnou ruku. Tvořte, co chcete! Už se nikdy neuvidíme." A odešel a tisíce let nebyl spatřen.

Děti nelenili a hned se dali do práce. Rayen a Imay si chtěli práci rozdělit, ale Erk na tuto hru nepřistoupil a odešel do ústraní. Rozhodli se tedy bez Erka. Rayen stvořil pevninu, Imay oceány. I pokračovali v práci dál. Společnými silami dali život artemidům, nejstaršímu národu vůbec. Teď už se naučili, jak život dávat a pracovali každý zvlášť, stále však byli v kontaktu a vzájemná láska je neopustila. Imay se plně oddala práci s oceány, stvořila život v moři. Rayen nelenil a vytvořil všechny živočichy, na souši i ve vzduchu, a rostliny. Po této práci se spolu Rayen a Imay sešli a odpočívali. Ale svět jim stále připadal prázdný. A tak opět spojili své síly a vytvořili všechny další rasy Erinelu. Erk se mezitím uzavřel sám do sebe a přemýšlel, jak překazit svým sourozenců plány. Pak jednou, když snil, dostal přímo ďábelský plán. Probudil se a řekl si:" Ty budeš pokoušet a škodit, neb jen z utrpení se rodí moudrost", a vytvořil zlé rasy: gobliny, skřety a další. Mohla by tedy nastat rovnováha mezi dobrem a zlem.

A čas běžel dál, svět se vyvíjel a měnil. Pak se však stalo něco, co nikdo neočekával, a už vůbec ne Erk. Otec se totiž vrátil! Svolal své děti a řekl: "Přišel jsem vás varovat, milované děti. Musíte najít společnou cestu, neb jeden z vás zemře. Musíte učinit Velký slib, a dodržet ho! Již nesmíte zasahovat do dění na Erinelu, tak zní vůle má! Slíbíte mi to!?" Rayen a Imay dali Otci Velký slib hned, bez otázek, milovali ho a bezmezně mu důvěřovali. Erk však váhal a pokládal všetečné otázky. Otec opět promluvil: "Erku!, nic se mě již neptej, dej mi jen slib!" Erk slíbil též. "Děkuji, děti. Jedině tak všichni přežijete. Sbohem", pravil Otec a než mohl někdo něco říci, zmizel a nikdy se již na Erinel nevrátil.

Voda proudila, slunce svítilo a uběhla spousta let než se přihodilo to, čeho se Rayen a Imay tajně obávali. Erk totiž porušil Velký slib, s kentaurskou ženou zplodil syna Sargotha. Začalo temné období Erinelu, kdy zemřeli tisíce artemidů. Pak se mezi sebou utkali samotní sourozenci. Výsledkem byla smrt Rayena. Tak skončila éra Starých bohů a na svět přišli Noví bohové. … .