Články&Eseje

Vzhlédněte k obloze Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 11


Vzhlédněte k obloze, ptáček malý,
svými křidélky urychleně mává.
Tam, kde mrtví svůj klid mají,
ranní koupel si dopřává.

Kamenné napajedlo u pomníku tkvěje,
v něm odráží se voda křišťálová.
Ptáček barevný svou písničku pěje
však neslyší šum a smrt ho volá.

Statný lovec se svým lukem
přichází k pomníku za očistou.
Barevná pírka leží bokem,
"Kdopak uchvátil duši tvou?"

Vzhlédněte k obloze, proti slunci,
to pírko je tak nádherné!
Ani tři neváží více jak unci..
šípy jsou krásou zdobené.

Vzhlédněte k obloze na slunce jasné
a shlédněte na zlatý lán.
To slunce prý nikdy nevyhasne,
vždy bude dávat život nám.

Klasy se hroutí, jak hraboš hryže.
Na nebi silueta - mocný pán.
Dravec slétá stále níže
a hraboš svou bitvu dobojoval.

Vzhlédněte k obloze, toť král orel,
plachtí ve vzduchu, křídla roztažená.
Svým bystrým zrakem rozhlíží se kolem.
Vždyť nic než svou vlastní zemi nemá.

Vzpomínky drásají, vzpomínky rvou,
srdce už má na cáry.
Vzpomínky... létali ve dvou,
v hnízdě vždy čekal naň mladý.

Smrt přineslo pírko barevné,
když tětiva odporný zvuk vydala.
To pírko, přec tak nádherné..
Ona ne! Měl jsem to být já!

Jako by nestačilo spadlé tělo,
on ještě na strom vylezl!
Zabít se mi člověka chtělo!
Ale lovec mi s dítětem utekl.

Vzpomínky bolí, vzpomínky derou,
proč mají v hlavě místo stálé?
Nějaký člověk tkví pode mnou.
Barevné pírko! Padám náhle...

Diskuze

 Uživatel úrovně 8

Maris - podle mých znalostí sloveso "tkvět" "utkvívat" nemá zvratnou podobu.
Narozdíl od slovesa "skvět se".

Přesto toto tvrzení píši u vědomí své omezenosti.


 Uživatel úrovně 0

Básnička je to hezká a já ji řadím mezi ty, které mě tu potěšily spíše více, než méně... Přes místné klopýtání si cením myšlenky a schopnosti předat emoce, jen nemohu dát plný počet hvězd, protože právě po emotivní stránce (která zde má dobrý základ) je to přecejen trochu zmatečné a ještě je potřeba trochu ji doladit.

Avšak, potěšila mě...


 Uživatel úrovně 0

Tahle báseň mě jako laika příliš nezaujala, ale určitě se najdou lidi, kteří to dokážou ocenit. Já bohužel asi ne. Přesto dávám 3, protože mi přišla celkem dlouhá, takže si s tím autor asi dal dost práce. Hodně štěstí do budoucna:-)


 Uživatel úrovně 0

Celkom sa mi pacili basnicke obrazy, ktore si pouzival, najprv sa mi to az tak nepacilo, lebo som mal pocit, ze je to take divne... nie skutocne poezia, bolo to velmi epicke, prislo mi to ako versovana proza. Ale potom sa to ku koncu velmi velmi zlepsilo a naozaj sa mi to zapacilo, hlavne ta chvalim za napad, rozpravat takyto "pribeh" ustami orla. Pekne, hlavne originalne.
A tak som ani na chvilu nezapochyboval, ze dielko mozem oznacit za nadpriemerne.
Tolko.
Ahoj a vela zdaru!


 Uživatel úrovně 8

Maris: ano, máš pravdu


 Uživatel úrovně 5

Přece jenom to pro mě není mateřský jazyk, a mohu se mýlit, ale - podle mě není možné takhle použít "tkvěje" - nemá to jenom zvratnou podobu? "tkví se"? a ještě významově trochu jinak posunutou, než zde užívá autor?


 Uživatel úrovně 0

Hamster: nie, žeby mi tvoj rým nejak vadil, ale niekedy sa zhodujú posledné 2 písmena alebo len 1.

V 6., strofe sa buď mení, alebo si to mal ináč podeliť:

(5.-6.)
Vzhlédněte k obloze na slunce jasné
a shlédněte na zlatý lán.
To slunce prý nikdy nevyhasne,
vždy bude dávat život nám.

Klasy se hroutí, jak hraboš hryže.
Na nebi silueta - mocný pán.
Dravec slétá stále níže
a hraboš svou bitvu dobojoval.


a predposledná strofa - utekl/vylezl

jednoducho: nechcem sa hádať s rýmami, dielko na mňa urobilo malý dojem, uznázam ale mohlo byť podstatne lepšie...


 Uživatel úrovně 8

Raynor: "rým ... alebo vôbec není" ... já jsem žádný trakový nenašel, mohl bys mi je, prosím, ukázat? předem díky

gugílek: život je fajn, všichni se máme dobře... slunce svítí, atd atd... ale když nedáváš pozor, někdo tě dostane ("však neslyší šum a smrt ho volá").
i když si myslíš, že jseš něčím krytý, pořád tě může někdo dostat ("Klasy se hroutí, jak hraboš hryže" klasy skýtaj ochranu, není přes ně tolik vidět, ale..)
pak můžeš dávat pozor.... ale stačí chvilka nepozornosti ("vzhlédněte k obloze") a někdo tě dostane z té drhé strany (než kam se díváš) ... často si toho všimneš až na poslední chvíli ("Nějaký člověk tkví pode mnou. Barevné pírko! Padám náhle...")
chtěl jsem vyhádřít, že v životě si nemůžeš být jistý, že něco bude trvat věčně, že všechno bude pořád fajn... ikdyž, co já prožil za těch 15 let...


 Uživatel úrovně 0

Popravdě musím říct že mi dílko nic moc neříká. Zdá se mi to takové "smutné", ale ne tak jak by mi bylo milo... Jedná se snad o básničku bez cíle? Měla pobavit, rozplakat nebo vnutit zamyšlení? Nic z toho mi tu nebylo dopřáno... Ptám se proč? Chyba je na mé staně? - Možná, ale názor svůj pronáším - je to bez cukru, bez soly , bez ducha, bez cíle.?


 Uživatel úrovně 0

Nehodnotím, co jsem k tomu měla, jsem napsala autorovi v MS, ale s "tkvějícím se kamenným napajedlem u pomníku"a s "urychleným máváním křídel" se prostě neumím vyrovnat. JInak oceňuji poctivou autorovu práci.