Gex byl v podstatě obyčejný kapsář, který se živil příležitostně i prací, obzvlášť v zimě, kdy ve městě nebylo zrovna mnoho turistů či obchodníků. O svém černém řemesle s ostatními lidmi nikdy nemluvil, ba ani ve spolku kapsářském se nikdy příliž nevytahoval, ač to byl velice šikovný zloděj a když se svou skupinou v noci v jedné z temných uliček města Ormutz měřil "síly" v tom, kolik toho kdo ukradl, byl vždy tichý a hodil na stolek svou značně "osekanou" kořist k rozdělení. Pravidlem však bylo, aby každý zloděj vyrukoval minimálně z 5 zlaťáky na večer, jinak druhý den musí ukořistit dvojnásobek!

Ve skupině byly tři takoví "králové". Jeden z nich byl právě i náš Gex a ač si to ani většina neuvědomovala, byl to právě on, kdo vždy získal největší kořist. Ovšem byli tu i druzí dva. Člověk Martin "Dlouhoprsťák" Nožíř, jež vynikal právě svými šikovnými prsty, jemiž se dokázal dostat i na dno té nejhlubší kapsy. Navíc se netajil tím, že pro pár zlaťáků by byl schopen i zabít. Byl velmi vychloubavý a velice přitahoval pozornost také svým uměním s dýkou a fyzickou silou. Byl skutečně velmi silný, ale také i obratný.

Posledním králem byl hobit, kterému nikdo neřekl jinak než Vtípek. Ano. Byl skutečně tak zábavný. Jeho hlava by vystačila na 3 kodexy vtipů. Pro každou příležitost měl nějaký a nestávalo by se mu, že by se opakoval. Za nejzdařilejší vtip považoval Gex ten, kdy Vtípek přišel skvěle oblečen s váčkem viditelně u pasu a tvářil se jako obchodník, přičemž pravil: "Otevřel jsem si přátelé starožitnictví.... šperhákem!". Nu a hned bylo veselo. Vtípka však Gex také neměl příliž v lásce, neboť do každého rýpal. Obzvlášť do něho a Martina, který to těžce nesl a nejednou se kvůli tomu i servali. Vtípek sice většinou prohrál, ale o to větší byla jeho výhra morální. Byl spíše chytrý, obratný a s jeho takřka "dětskou" tvářičkou budil dojem nevinnmosti.

Dalšími členy bandy byli: člověk Salim, přistěhovalec z Vatosu, jež zkrachoval jako obchodník s květinami, bývalý vězeň a padělatel kudůk Erik, krásná a přeci jedovatá Marika, jež jako osmiletá utekla ze sirotčince, od té doby vyrůstá na ulici a nakonec její kamarádka, též člověk, ale ne už tak krásná Alice, která zdrhla s ní. Dodejme ještě, že tito zloději patřili mezi mladíky - nejstaršímu Erikovi bylo 23 let, nejmladší Alici pak 17.

Jednou, když takhle banda lupičů seděla ve své oblíbené uličce (bylo to tuším na konci června) a odhalovala své úspěchy za dnešní den kdosi přišel s tvrzením, že chytili Dlouhoprsťáka.

Jakmile to Erik dořekl, hrdel mu proletěla šipka z kuše. Gex neváhal a lehl si na zem žmoulajíc svou dýku. Když to uviděl Salim, bez menšícxh rozpaků vytáhl sekyru a uťal Vtípkovi ruku. Poté do něho ještě několikrát sekl. Vtípek se ranám však bravůrně vyhýbal. Jeho nohy však třikrát ostří sekery poznali. Při třetím zásahu padl na zem. Rozvzteklený Salim se ho snažil dodělat a rozmách se. Jeho rána však již nikdy nedopadla, neboť jeho zády projel krátký meč patřící Alici, který bezproblému zasáhl srdce. Bohuže i střelec nezahálel a Alice padla na zem s šipkou v boku.

Gex byl čímdál nervóznější a dýkyu žmoulal čím dál víc a tiskl ji takřka ocelovým sevřením. Několik sáhů od něho se krčila Marika. Měla v očíchj děs. Díval se jí přímo do panenek. Měla panickou hrůzu z toho neznámého tam vzadu. Něco nebo spíš někdo tam je. Sleduje ji. Možná na ni míří a říká si... "Do krku? Do srdce? Nebo nejdřív do nohy, ať pozná bolest?". Marika byla o mnoho nervóznější než Gex, který byl přeci jen zkušenějším zlodějem.

Nevydržela to. S odporným hrdelním křikem se rozběhla směrem ze slepé ulice. Míjel příbytek vrahův. Bylo slyšet zasvištění. Marika padla na zem jako podťatá. TEĎ MÁŠ ŠANCI!!! ozvalo se v Gexovi a ten vyrazil jako pominutý s dýkou k vrahovi. Ten se vztyčil tasíc také dýku. Gex vrhl dýku. Zásah! Gex začal utíkat jak nejrychleji mohl. Co to? Podivil se zvukům, kterého velice rychle doháněli. Otočil se. Cosi se zalesklo. Palčivá bolest v hrudníku. Padl zády na zem.