Články&Eseje

Z OBRAZŮ Z DÝMU Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 15

STÍN NA DRUHÉ STRANĚ

Ze zahrady života
povstal první den
paprsek světla unikl mu ven
a tak vznikla slepota
léčivý zázrak, nicota
kdy všechno přišlo v plen

Kolem byly skvrny
oheň byl jim dán
jak hůl co třímá Pán
však obrostlá trny
jen přinášela změny
a záměr zůstal nepoznán

Bylo to první poprvé
svrhnuvší nepaměť
jako svou první oběť
však další přijdou teprve
až odí se do krve
těch jimž není rozumět

Vítr přišel z šesti směrů
pryč odvál nevinnost
připomněl nepříjemnou povinnost
pod nápory úderů
vydali jsme se dopředu
a způsobili příčinnost

Vše jiné bylo jiné
tekoucí jak olej
vykácená hvězdná alej
zvěstovala že vše hyne
tak ti říkám stíne
„To pivo dolej!“

Až naše poslední naposled
dá snům smysl
jen slabě jsem hlesl
„Znám to všechno nazpaměť
jen tvou hru jsem neprohléd“
do dalších dní klesl


TAJEMSTVÍ NIČEHO

Tajemství jež se nezjeví
navždy skryto zůstává
otázka však vyvstává
zdali ještě tajemství
o němž nikdo neví
k něčemu přispívá

Proč každý den
nutno je se vzbudit
vstát, jíst a chodit
když krásný zdál se sen
ze snu nechce se mi ven
po ulicích bloudit

Co je cit neprojevený
pod maskou v skrytu hořící
plamen tajně zuřící
či v mrazu ztracený
v pasti sám sobě chycený
jen sebe ničící

Oč má se cenu snažit?
co je dobré získat?
jakou píseň pískat?
naš pro prachy se mořit
lepší chvíle daj se prožít
na co chcete čekat?

K čemu je život
v bolesti a smutku
plný zbytečných skutků
je jak zlého psa štěkot
a stále teče do bot
odsouzení bez rozsudku

K čemu je se znovu rodit?
existence je tak tíživá
a na konci zas jen smrt plíživá
vždyť není již čemu se učit
tak nač se jen stále mučit
nicota je tak lákavá!


ČAS ŠIBENIČNÍKŮ

Na kopci tam u vesnice
stojí krásná šibenice
sbita je z dřeva dubového
smyčka z provazu konopného

Na ní se houpe viselec
vždy studený oběšenec
on děravé má boty
bídně špinavé šaty

Jen hleďte krutého vraha
jenž dbal vždy jen svého blaha
jak krkavec mu oko klove
vy ničemní a bídní zlové

Vám určen je ten pohled
lůze jež nemá rozhled
kdož kradete brak i jmění
stračí vás kat v snech i bdění

Jste to vy – vám čas se chýlí
k této neodvratné chvíli
kdy krky v oprátkách spočinou
končíce tak cestu zločinnou

Mrchožrouti už chystají hody
brousí si zuby na ztuhlé údy
tam za vesnicí na kopci
se větrem klátí viselci


BÁSNÍKŮV POVZDECH

Jen tak si ležet a rýmovat
před sluncem či mrazem se schovat
se slovy pro radost žertovat
jen rytmem experimentovat

Vidět svět jak mouchy opilé
za závojem dívky spanilé
žít životem ryby vždy čilé
myslet jako ovce zvlčilé

Prozkoumat city a nálady
psát zpěvy, ódy a balady
tvořit touhy, sny a poklady
odkrýt tajemství a záhady

Být mudrc a blázen zároveň
padlý básník jež má úroveň
dát temnotu světlu naroveň
oděn nahý napoloveň

Jak se slova a zvuky spojí
odhalí skrytou krásu svojí
staré rány se možná zhojí
pokud tyhle verše obstojí

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Mozna trosicku pribrzdit kvantitu a pritlacit na kvalitu?


 Uživatel úrovně 0

Myslím, že Tobě, Killmane, více sedne volný verš. Myslím, že více zajímavé by byly ty básně bez rýmů…


Nesouhlasím s deshim, že je nutno dodržovat jím napsaná pravidla čárek. Ano, možná to působí úhledněji, ale poezie přece není o tom, kde uděláš velké písmeno a kde čárku! Pokud mu osobně se to líbí, tak ať si píše tak, jak uzná za vhodné, ale nemusel by svá pravidla vnucovat ostatním. Ať si každý autor udělá vykřičník, kde chce.


 Uživatel úrovně 0

Některý rýmy mi připadaly dost slabý a rytmus taky nic moc.Taky mi připadá, že se to nějak divně čte(nevim, jestli špatně, ale každopádně divně). To vysoký hodnocení máš "jen" proto, že se mi to vlastně líbí...


 Uživatel úrovně 0

No,moc se kolem toho rozepisovat nebudu, ale celkově bych na to řekl: ? Prostě jaksi nevím....... Ale některé sloky se mi opravdu líbily, takže mi bych tak řekl něco daly, ale ty ostatní (většina), ty jen kolem prolétly, bez jákéhokoliv smyslu a nic mi neřekly.

S přáním nekonečné inspirace - ObrLuda


 Uživatel úrovně 0

Ctěný KILLMANe,

co se čárek týče, tak buď začínáš každý verš velkým písmenem a nemusíš dělat, nebo začneš každý první verš nové sloky velkým písmenem a poslední verš končí tečkou (otazní, vykříčník, tři tečky) nebo děláš interpunkci tak, jak má být, čili že báseň je několik (u tebe více) vět. Možnost je také psát vše velkými písmeny nebo malými (nevím jestli znáš třebas od Morgensterna Trychtýř) atd, ale to už je spíše "grafická poezie", ale to ta tvá být asi neměla ...

Přečtu a zhodnotím později ...

S úctou deshi


 Uživatel úrovně 0

KILLMAN: Aha. Tak to ja ich dávam vždy. Záleží niekedy na tom celá báseň. Tvoja báseň sa čítala ako " na jedno kopyto", ale aj tak je to pekné...


 Uživatel úrovně 0

Cefeus: Jo čárky! Ty já neřeším, prostě je nedělám. Ono jeden tvrdí, že se dělat mají, jiný zase, že ne. Takže je nedělám.


 Uživatel úrovně 0

KILLMAN: Na konci rýmov, nemáš čiarky, dokonca som si nevšimol, že by si tu mal niekde bodky, atď...


 Uživatel úrovně 0

Na prvy precitanie ma to chytilo tak ti neskor napisem moje pocity.Len tak dalej:-)


 Uživatel úrovně 0

Cefeus: Ty pravopisné chyby mi prozraď kde jsi viděl? Já tam vidím jen jeden překlep!

Co se týče toho větru, v podstatě symbolizuje tlak či puzení. A šest směrů? Obvykle je v činnosti více různých tlaků či motivů. Se světovými stranami to nemá nic společného.