Životní úzká stezka ke světlu
| Autor: | Eddy |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 16 |
vysychá života studna.
Nad zemřelým nepláče,
je už jen bez peří, malé ptáče.
Jako je klika bez dveří,
je porušit svaté příměří.
Nikdy už neuslyším slova jeho,
když stalo se, stalo něco zlého.
Jako řeka jež nemá proud,
po světě už nebude plout.
Snad zmámení světla vyžádalo,
co nikomu neodepřelo, už dlouho chtělo.
Jako oheň bez plamene,
na život už nikdy nevzpomene.
Dotkne-li se zla, navždy zkamení,
na konci bude záře, velkého znamení.
Jako ostrá rudá růže,
smrt do duše, do kůže.
V kouři, jen hrsti prachu,
srdce nabývá smutku, velkého strachu.
Jako na oči páska
je neupřímná láska.
Jeden o přítele prosí,
druhý jen o sobě, slovy se honosí.
Jako přítel v samotě,
neopustí matku malé kotě.
Já nechci na tento svět,
snad dobro přinášet, chci jen zpět.
Jako voda bez ohně,
je moje pouť výhně.
Nebezpečná je, jedu miska,
tak jako moje cesta, úzká stezka
.
Slyšíš ještě tichý hlas mé flétny ?
Diskuze
no tak nevim, působí to na mně poněkud divně, ale zas tak špatný to neni. Sorry, ale **
Eddy: skvělý nápad, ale jak to skřípe..je to technicky nejnedokonalejší báseň kterou jsem od tebe četl...
Hmm - trochu slabší spravcování - možná zkus příště ABAB - takle se to čte až moc jednoduše. Tam asi měla býti Matka než Matku - sedí to tam lépe.
S pozdravem SAT
Nápad docela dobrý,ale nemá to své kouzlo...podle mě by měla mít každá báseň své určité kouzlo např: již zmíněného nápadu či používáním slov.No nic moc...ale učený přece z nebe nespadl ne?:0)
Je pravda, že některý rýmy bys měl změnit, ale podle mě si to minimálně tři zaslouží.
To skřípání mi drásá uši... Je mi líto, ale je to horší průměr. Jak již bylo řečeno, námět a obsah je skvělý , ale provedení...
Námět je moc hezký, dojemný. Ale nezlob se, některá slovní spojení mi přijdou neobratná a v některých slovech na konci veršů cítím moc velkou snahu o rým.
Ta básnička je fakt hezká, ale technicky... rýmy... někdy to úplně bije do uší... a pozor na rytmus!