Články&Eseje

Chci žít Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 14

Chci žít


Kráčel sněhem. Vlasy měl promrzlé rampouchy, celé tělo se neustále chvělo. Ve vousy porostlé tváři se zračila odhodlanost, i přes nesutále jektajicí zuby.

Muž měl na sobě jen vlněnou halenu a kožené kalhoty. Byl přepásán silným řemenem s medvědí kůže. U pasu se mu pohupovala prázná pochva meče. Byl celý mokrý, oblečení na něm pomalu, ale jistě tuhlo, ale on šel dál.


O meč přišel při souboji s vlkem jenž ho před chvílí napadl. V zápalu boje si nevšiml, že vstoupil na ledem pokrytou řeku. Pak už jen následovalo příšerné křupnutí ledu a on i s vlkem se propadly do ledových vod. V okamžiku odhodil meč, který se v jejich rodu předával z otce na syna. Na tradice nebyl čas, nyní nastal boj o život, boj ve kterém nepoteče krev. Věděl, že šance na přežití je nyní minimální, ale touha žít je silnější.


Zachytil se okraje díry v ledu a snažil se vytáhnout z vody. Vlk, který se sním do vody probořil, zmizel pod ledem. Bylo mu ho líto, i když jej před chvíli byl rozhnodnutý zabít. Cítil jak mu pomalu tuhne krev v žilách. Všechny pokusy o vylezení z vody byly doposud marné, cítil že každý jeho další pokus může být poslední a ledový proud řekyjej strhne pod led.


Konečně jeho nehty se zaryly do spáry v ledu a začal se pomalu soukat z ledové pasti. Po chvíli ležel vedle díry v níž byl vidět dravý proud. Přinutil se vstát, shodil ze kožený kabát, který byl nyní k ničemu a byl příšerně těžký. Boj s vodou trval jen pár okamžiků, ale stál ho spousty sil.


To se stalo před chvílí, nyní byl na cestě k místu kde se společně se svými druhy utábořil. Byl na průzkumu okolí, když jej napadl ten vlk samotář, zřejmě vyhladovělý.


Nyní byl na cestě za jedinou možnou záchranou. v táboře již jistě rozdělali oheň. Kraj se začal pomalu šeřit a slunce mizelo v dáli. Zkusil zavolat, ale zhrouzou zjistil, že je schopen jen sípat. Zmocnila se myšlenka, že zemře. Ale ihned ji zaplašil a kráčel vytrvale sněhem pokrytým lesem dál.



Konečně uviděl před sebou mezi stromy svit ohně. Tma již začínala přebírat kontrolu nad krajem. Oči v jeho namodrale promrzlé tváři se držely pohledem světla. Světla, které znamenalo život. Začínal se chlácholit myšlenkami na teplo, které mu oheň dopřeje. Těšil se na přatele, kteři¨í mu pomohou a zabalí ho do teplých houní. Už cítil vůni teplého pokrmu, z jídla které si na ohni společně uvaří. Začnal se cítit mnohem lépe, už necítil tupou bolest v prstech a po těle...


Vtom mu spadlo něco do tváře, otevřel oči a uvědomil si, že leží na zemi ve sněhu. Po zádech mu přeběhl mráz hrůzy, na malý moment ztratil vědomí usínal, unikal do země klidu...


"Ne" ozval se rázný hlas v jeho mysli. Přinutil se vstát a rozhlédl se. Tam v dáli opět ho spatřil. Oheň, oheň jenž mu zachrání život.


Vydal se pomalým krokem směrem k ohni.



Oheň už byl téměř na dosah. Už rozpoznával kameny okolo ohniště. Už rozpoznávál těla svých přátel.


" Ale co to? Jaktože leží a co tam dělají ta mrtvá vlčí těla?"

Došel do tábora zkázy oheň již pomalu dohoříval a tak rychle přihodil pár větví do ohniště. A pozoroval spoušť kolem. Tři jeho věrní přátelé,se kterými prožil mnohá nebezpečí zde leželi s prokousanými hrdly. Kolem nich byly mrtvoly půl tuctu vlků.


Vlci měli takový hlad, že napadli tábor i když v něm hořel oheň. Ale kam se poděli, jaktože nehodují na své kořisti.


Nehodlal se tím dále zatěžovat musel se zahřát a to hned. přisedl si k ohništi a začal vnímat hřejivý pocit plamenů. Modlil se k bohům aby neusnul aby mohl přikládat dříví celou noc. Modlil se, aby v tom spropadeném lese nežili již další vlci, putujíce hladově černou tmou...



"Chci žít" byla jeho poslední myšlenka než se odebral do říše snů...

Diskuze

 Uživatel úrovně 3

Moc pěkné :)

Nechci být ošklivá, ale neškodilo by občas si text po sobě přečíst ... Ale co, překlep občas udělá každý ... i když ... :)))

P.S.: Co ti udělaly čárky, že je nemáš rád? ;)))


 Uživatel úrovně 0

Docela hezký.
Taky mi toho vlka, co zahučel pod led, bylo líto...
Bejt tam, zpřerážel bych mu hnáty, šmejdovi, že tomu vlčkovi (ze sebe) nedal nažrat, hamoun, a hned se s nim pouštěl do křížku. Zvířátka se nesmí trápit! >:->

pozn. Napsáno s nutnou dávkou ironie.


 Uživatel úrovně 0

Tuax: Tak to jo..... v tom pripade usnul, vyhasnul mu ohen a on umrz.... aspon tak si to predstavuju ja 8-)


 Uživatel úrovně 5

Tyr - díky. Ten závěr je tak záměrně, aby se čtenář mohl unést vlastní fantazií. Nejde oto jen čtenáři něco ukázat, ale i přinutit ho samého tvořit dále...


 Uživatel úrovně 0

Tak to je docela povedeny. Sice kratky, ale to neznamena spatny (nekdy min je vic :-) Moc jsem nepochopil ten zaver (tim bych se asi nemel chlubit, co :-). A nerikam ze je to autorova chyba. Nevim, jestli ho vlci napadli a on umrel, nebo jestli jenom usnul (rise snu... )
Ale je to fakt dobry povidani a zaslouzi si ctyri hvezdy.


 Uživatel úrovně 0

Je to pěkné, chtělo by to trochu rozepsta, ale jinak je to super :-)))

Grim


 Uživatel úrovně 0

Možná trochu propracovat - ale líbí se mi to.


 Uživatel úrovně 0

Jsou tam sice nějaké mušky, ale já sám bych to nenapsal lépe.

deshi: Nemůžu si pomoct, ale taky za tím cítím vlkodlaka. I když autor to tak asi nemyslel...


 Uživatel úrovně 5

Díky za hodnocení i kritiku. Jsem na tomto servru nový a toto byl muj pokus o příspěvěk. Vymyslel jsem jej z hlavy a bez přípravy, bez druhého přečtení. Proto je takový zbrklý. Až bude můj PC v pořádku, umístím sem i některé své delší a lepší práce.


 Uživatel úrovně 0

Pěkné. Myslím si, že by to jako povídka mělo mít o trochu větší délku, ale to v tomhle případě nešlo, takže 4*.