Články&Eseje

Partie s Drakem Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 22

Uslyšel řev. Rychle vstal, však znovu klopýtl a upustil meč. Ach ne! Rychle začal hmatat kolem sebe. Jeho konečky prstů se hbitě pohybovaly po chladné kamenné podlaze. Našel ho.

Tak a co teď? Tma kolem byla hustá a on byl vyděšen. Co bude? Bože, pomoz mi! Zauvažoval se a vzpomínal.

Vyšli brzy z rána. Šlo jich pět a každý z nich byl synem knížete či barona.

„Máme zjistit, kde táboří ti hloupí seveřané“, řekl tichým hlasem urostlý muž, zahalený v kožichu a s koženou čapkou na hlavě. Všichni šli bez odpovědi dalších sto sáhů, jen od úst jim vycházel dým.

Náhle promluvil muž robustní postavy zahalený v medvědí kůži:

“ Podle stop by měli směřovat do hor, tam se těm bastardům těžko postavíme.“

Šli jsme tedy do kopců a sledovali jsme tu falešnou stopu smrti. Nevím, proč jsme si byli tak jisti svou dedukcí. Vyrazili jsme vzhůru zasněženou krajinou, po kolena ve sněhu. Po třech hodinách únavné chůze, náhle zastavili. Muž v medvědí kožešině se zastavil a tiše naslouchal, jakoby větřil vlk. Minutové ticho přerušil jeho hlas:

„ Synu Aquilonský, stopy vedou dále vysoko do hor, ale támhle na východě zuří bouře. Míří sem.“

„Jak rychle?“ otázal jsem se.

„Nemohu ti zcela přesně odpovědět, ale nejdříve tu může být do hodiny, “ řekl klidně hraničář.

„A sakra, co teď? Můžeme zkusit zrychlit a vyhnout se jí v horách, ale pokud přijde brzy, může nás zastihnout nepřipravené a to by mohl být náš konec.“

Pravil jsem otáčeje se na ostatní, jako bych žádal rozhodnutí od nich. Chvíli bylo ticho, ale protože jsem nechtěl podrývat svou královskou autoritu, rozhodl jsem: „ Tak tedy rychle!“

Vykročili jsme rychle opět k horám na severu. Zvedl se vítr a sníh se začal lehce snášet k zemi. Náhle se opět hraničář zastavil.

„Hej Aquiloňane podívej!“

Otočil jsem se k východu a uviděl jsem doslova lavinu sněhu neseného vzdušným vírem. „To není bouře! To, to, to je..."

Hraničář nestihl dopovědět. Jeho hlas byl přehlučen větrem a sníh nás smetával zpět do krajiny. Sníh jsem měl všude, nemohl jsem dýchat, jen jsem se snažil odplazit pryč do bezpečí. Už jsem byl se silami na krajíčku, když jsem se dostal do malého výmolu mezi dvěma kupami navátého sněhu. Mí přátelé zmizeli a vítr stále sílil. Náhle se setmělo a já uslyšel smrtelný křik. Nesl se krajinou a přehlušoval vše kolem. Zvuk byl strašlivý a každému, kdo ho uslyšel, musela ztuhnout krev v žilách. Jaktěživ jsem nic takového neslyšel. Přimáčkl jsem se ještě více k zemi, až jsem se obličejem zaryl do sněhu. Již jsem nepociťoval chlad, jen palčivou bolest po těle, která přicházela z omrzlin. Skřek se přenesl a zmizel v hukotu bouře. Chvílemi se mi zdálo, že slyším volání, ale byl to snad jen vítr a má představivost. Když se mi zdálo že vítr ustává, pokusil jsem se plazit kousek dál, jestli nenajdu své ukryté přátele. Sám sebe jsem v duchu přesvědčoval, že oni na rozdíl ode mne, našli úkryt a čekají až bouře ustane. Však mé přesvědčování mělo rychlého konce. Něco jsem zahlédl. Pokusil jsem se vstát. Nohy se mi bořily hluboko do sněhu, ale při troše snahy jsem postupoval kupředu. Když jsem konečně dorazil k místu s onou divnou a již zasněženou věcí, zaslechl jsem prapodivný zvuk. Otočil jsem se a uviděl, jak proud vzduchu podemílá sníh a žene ho obří vlnou rovnou na mě. Zavrávoral jsem a udělal tak dva kroky dozadu. Však druhý krok nenašel pevné země a já se propadl.

Probudil jsem se. Byl jsem v jakési jeskyni, snad jen v průrvě. Seshora jsem dopadalo slabé světlo, které osvětlovalo jen mé nejbližší okolí. Rozhlídl jsem se. Co to? Pane bože! Vedle mě ležela ta věc. Byla to ruka, hned jsem poznal, komu patřila. Polil mě studený pot. Co to sakra mohlo být? Tasil jsem meč, ne proto, že bych si tolik věřil, ale zbraň v ruce mi dodávala alespoň malou naději. Má levá ruka byla škaredě pohmožděná, ale pořád lepší než něco zlomeného. Znovu ten skřek. Přilétl jsem odkudsi ze shora...

Po dlouhém uvažování se rozmyslel.

Vstal jsem a šel někam do tmy, rukou šmátraje kolem sebe, co jiného mi taky zbývalo? Doufaje, že naleznu východ, nebo alespoň úkryt před něčím tam venku. V hlavě mi hučelo a zvuk jsem měl stále v uších. Náhle jsem zaslechl něco nedaleko ode mne. Namířil jsem hrot tím směrem a ještě chvíli naslouchal.

"To je drak, synu Aquionský" zazněl hlas.

„Jsi to ty, Arvene? Syn barona Lháva?“ otázal jsem se.

„Jistě“ odpověděl hraničář přesvědčivě, "pojď, zde přečkáme, než se venku vše uklidní."

Pak jsem uslyšel jen malé prasknutí a jeskynní prostor osvětlil malý ohýnek otevřené lucerny. Hraničář se posadil na kožešinu a začal v klidu večeřet.

„Jez“ pobídl mě, " zítra nás čeká náročný den..."

Poznámka autora: V příběhu se prolínají 1. a 3.osoby z důvodu přiblížení pocitů hrdiny ke čtenáři.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Jo Zkazilo se píše se "Z", poslední odstavec, poslední slovo.

:-))


 Uživatel úrovně 5

JInak ad povidka...

Kazdopadne to ma neco do sobe, ale...

1) Veta "...šli bez odpovědi dalších sto sáhů..." ve 4.tem odstavci, docela kazi atmosferu.

2)"jen od úst jim vycházel dým" no jak uz Killman podotkl, u draka mozna, ale ve spojeni s clovekem to zni divne... btw problem je, ze me nenapada, jakym slovem ten "dym" nahradit.

3) Ve vete "Po třech hodinách únavné chůze, náhle zastavili" v 7mem odstavci IMHO chyby by melo byt napsano "jsme zastavili", protoze ve vete pred tim pouzivas ich formu, mel bys ji pouzit na cely odstavec. Miseni dvou forem, budiz, ale v kazdem odstavci jednu, takhle to na me pusobi divne.
Navic ted si vsimam, ze cele jeho vzpominky jsou v ich forme, takze to "jsme zastavili", tam ma byt.

4) 16.odstavec... spojeni "silami na krajíčku" zni v tomto pripade detinsky.
TAkova malickost ...kdo ho uslyšel, musela ztuhnout krev v žilách. IMHO by to melo byt, tuhnout.
V tomhle odstavci zajimave kombinujes, nebo bych spise mel rict pletes, tak trochu archaismy a jazyk blizky hovorovemu.

5) 17.odstavec: "Seshora jsem dopadalo slabé světlo" ma tam byt "sem" a ne "jsem". BTW kolikrat sis to po sobe precetl, nez si to tady dal. POkud to pises ve wordu, tak ver tomu, ze nestaci jen zkontrolovat, jestli neco neni cervene podtrzene.
"škaredě pohmožděná, ale pořád lepší než něco zlomeného" zni me to divne.

6) No poznamka na konec... clovek by musel byt fakt idiot, aby si tenhle fakt neuvedomil. Navic, vzdyt se ti tam ty formy ani moc nestridaji. Takove konstatovani, jake je v te poznamce narusuje atmosferu.

NO ale stejne, libi se mi ta povidka, ****

PRISTE SI TO PO SOBE PORADNE PRECTI.

...a pokracovani IMHO nedelej, nevim proc, ale prijde mi, ze by to nemelo pokracovat, mozna by se tim vsechno skazilo.


 Uživatel úrovně 0

No každému se líbí něco jiného.


 Uživatel úrovně 0

Dart: mrknu :o) ale potom musim rict, zeme tvuj styl nevoni... ale co nadelam, lepsi nez na pokracovani.... a trochu mi neneavazuje ten zacatek na konec.


 Uživatel úrovně 0

Taky nejsem příznivcem autorů co dělí svá díla jen aby měli více hvězdiček. Já sám jsem až teď zjistil, že bych měl být fialový alespoŇ 3 týdny a je mi to jedno. A tato povídka neměla pokračování a ještě uvidím jestli ho mít bude.(psal jsem ji ve vlaku Brno - Ostrava). Jsem příznivcem otevřených konců, na které jde vést diskuze a není hned od začátku jasné jak to všechno dopadne.
Maglor: A proto si to neberu osobně. Mrkni na A stále jen pršelo.
Pak pochopíš že je to můj styl a né honba po nějakých levlech.
:-)))


 Uživatel úrovně 0

Nechtel jsem, ale reknu proc nejsem priznivec povidek na pokracovani... Prosim autora teto povidky, at si to nebere osobne.

videl jsem tady dost velmi dobrych povedek, ktere by sly rozdelit na nekolk casti, ale autor to neudelal... Dostal tedy jen jednou 5* kdyz to rozdelil do tri pokracovani tak za tu samou praci dostane 3krat 5* coz uz mu myslim zajisti postup na vyssi level :o(


 Uživatel úrovně 0

Dokazu jen spatne posoudit, povidky.... sam jsem napsal jen jednu. je to pekne ale nejsem prilis velkym priznivcem povidek na pokracovani.


 Uživatel úrovně 0

Možná bych ten příběh trochu více prodloužil, jinak je to povedené.


 Uživatel úrovně 0

Donutils mě to přečíst celé a to je co říct, prolínání je dobré, avšak k dokonalému efektu ještě něco schází, proto to určitě zkoušej dál, chce to jen trošičku dopilovat...


 Uživatel úrovně 0

Fakt super.

Doufám, že bude pokračování.