Vidina neskutečna...
| Autor: | Josh Bieberwok |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 16 |
...Možná jednou, jednou až zmizí temnota...
...možná tehdy až bude mít...
...zaniknout svět...
...možná až všichni budou mít umřít...
...když všechna naděje zmizí...
...když se všechna srdce...
...naplní žalem a strachem...
...a až nikdo nebude moci...
...pozdvihnout meč...
...tehdy ať vyjde jitřní slunce a prozáří...
...rosu na zelených pahorcích...
...Svatého ostrova...
...v ten den, ať všichni poznají svoji úlohu...
...tehdy ať pomine smutek...
...za všechny, které jsme ztratili...
...ať dojdeme na samý konec...
...naší cesty nebo...
...našich sil...
...tehdy, ale jedině tehdy ať si uvědomíme,...
...že to co hledáme...
...je skryto v každém z nás...
...že si to nosíme celý život v sobě...
...a zmizí to, když se zpronevěříme...
...sami sobě...
...zmizí to navěky...
...ale v ten den to poznáme...
...nalezneme všechny odpovědi...
...nalezneme smrt a věčnost...
...nekonečnou jednotu...
...absolutní místo každého z nás...
...budeme splývat opět v jeden...
...nekonečný a dokonalý celek...
...daleká cesta nás však ještě čeká...
...a každý má možnost...
...v ten den kráčet vstříc za sluncem...
...s čistým štítem...
...vím, že jsem sám sebou, nikým jiným...
...jsem dokonale stvořen...
...neboť moje dokonalost...
...tkví v nedokonalosti...
...potom tma odejde...
...odejde navěky a už nikdy se nevrátí...
...ne pro nás...
...my už nikdy nevznikneme...
...vzniknou jiní, další, odlišní od nás...
...a proto si važme každé chvilky života...
...ať je jakýkoliv, jsme tu jen jedinkrát...
...jen na okamžik...
...a kéž dokážeme nalézt ve svém nitru...
...to, co je skryto...
...smysl a princip...
...bytí...
...nalézt to, čím jsme...
...a čím máme být...
...jak máme žít...
Diskuze
Mě, jakožto nenáročného čtenáře, to zaujalo. Líbí se mi nápad zpracování, líbí se mi nápad obsahu. Všechny důležité věci snad už byly zmíněny, takže jsem chtěl jen přihodit svou pochvalu. A objasnit, proč si nechávám jednu hvězdičku rezervu; I když v tom spatřuji něco chytlavého a hmatatelného, i IMHO dobře zpracovaného, není to o tolik nad průměrem, jak si představuji pětihvězdičkovou záležitost. Takže dnes čtyři a hodně štěstí do budoucna.
--Darn--
Ahoj, všem kladným hodnotitelům dík za jich hodnocení. K dílu bych snad jen dodal, že je dílem okamžiku. Nepřemýšlel jsem nad ním, nad jeho úpravou, morfologii textu ani ničím jiným. Prostě oslovení pocitem.
Je to imaginace. Když ji nechcete vidět, neuvidíte ji!
ps: připravuji ještě jiný typ textu, pro příště, snad se brzy objeví!
S pozdravem
Bieberwok
To je tak nádherný... Je tam hodně teček...
ad mít či nemít - tuto vazbu považuji spíše za zachycení hovorového obratu, který byste mohli někdy použít - až budu mět umřít, či až bude mět zaniknout svět (a voni se tuty výrazy někdej i používajó).
Mluvil jsem za sebe, ne pro přesvědčení tebe:) Ale souhlasím, její názor byl lepší a rozhodně poučnější. (= méně zbytečný :o))
Nathakovi: Tímhle si mě nepřesvědčil.
Marsii: Tímhle si mě přesvědčila:-).
Ano, omlouvám se za svůj zbrklý plamenný projev. Pokud někdo máte tu možnost, dejte mi za tu blbost zápornou repku, nechť je mi to ponaučením.
Sethem Tartir: Přeháníš. Mám pocit, že konec světa je i v křesťanské mytologii, něco o tom, že nadejdou dny Hněvu a Trestu, kdy svět zanikne v plamenech a všichni nehodní budou zatraceni, přijedou 4 jezdci a přijde Apokalipsa. Neznám Bibli, ale minimálně nějací křesťané tomu věřili (např. chiliasté, připomeň si husitství, to jsou naše dějiny, nám blízké). Předpokládám, že i v slovanské mytologii by se nějaká ta zkáza světa našla. A to že nelze v češtině vyjádřit budoucí čas slovesa mít také není - ani v nejmenším - vina křesťanů či katolíků. Je úplně jedno jestli má v budoucnu zaniknout svět nebo jestli má za půl hodiny maminka jít vařit oběd. Sloveso mít prostě nemá budoucí čas a mytologie za to nemůže. Pokud se nepletu, čeština není jediný jazyk, kde se tento jev vyskytuje.
Většina z nás už je ateistická a i pro toho, kdo není, nemusí mít báseň základ v českém pojetí světa a katolické víře. Docela živě si umím představit římské biskupy studující při světle svíček s nadšeným výrazem a vyplazeným jazykem svitky se sepsanými vikingskými mýty. Proto se přikláním k tomu nevnímat toto dílo jako Čech, ale jako Já!
Marsii:
Vidíš, to mě nenapadlo... absence časování...
Nedalo mi to a sáhnul jsem po Příručním slovníku jazyka českého, který slovo "míti" vypisuje na čtyři strany, a skutečně obsahuje i vazbu na určitou povinnost, nikoliv však v budoucím čase. Takovou vazbu čeština nezná... a proto je to celé chyba.
Danou skutečnost nebylo nikdy nutno v českém jazykovém prostoru vyjádřit - čeština v tomto smyslu staví na katolické víře, která se zánikem světa nepočítá, ale konec našeho času tvoří sestoupení Krista na zem a jeho tisícileté království.
A ne žádný konec, ve kterém všechno umře a zanikne... to je vikingská představa o Ragnaroku, konci světa.
Což mě přivádí na myšlenku, že obsah vlastně Čechovi nemá co říct, nestaví na jeho pojetí řádu světa a jeho mýtickém světě. Není divu, že to v češtině nejde vyjádřit! I proto jsem ostatně hodnotil tak nízko...
Bože, proč se lidi otrocky dívají na kýče anglosaské mýtiky, když by mohli pracovat s katolickou, popřípadě slovanskou, která nám má jako lidem, žijícím v téhle malé kotlině, mnohem víc co říct?
Marsia má pravdu, některé fráze byly trošku zvláštní, ale jako celek na mě báseň udělala dojem. Nutila mě k zamyšlení. Trošku si filosoficky vzpomenout na to co jsme a proč tu jsme, co jsou pravé hodnoty. Nestává se často, že by my takové myšlenky poskytly právě básně a poezie, ale tobě se to podařilo, toho si cením a velice se mi tvá práce líbila, jen tak dál :o)