www.Dracidoupe.cz


Články & Eseje



Smrt v bílém

Příprava pro tisk (tisknuto 1027x)
Autor:Vedro
Přidáno: 11:28:20 29.12.2006
Hlasovalo: 14
Průměrné hodnocení: 4.29

Anotace: Povídka z cechu zlodějského

Nalezená ztracená povídka. Zveřejněná v roce 2001 na http://NETHAR.wz.cz



Pouliční lampy osvětlovaly ztichlé zimní ulice večerního města a starý, sněhem zapadaný, říční most. Jejich nažloutlé světlo se hebce odráželo v letošní bohaté nadílce sněhu a pomalu se snášela noc. Z kanálů se táhla hustá pára čpící shnilou slámou a zápachem krys. Ani žádné povozy už nejezdily. Jenom kroky občasného pozdního chodce, a vzdálený zpěv z místní taverny rušily to posvátné ticho a připomínaly těm co naslouchají, že město není mrtvé, ale že jen spí.

Naslouchali dva. Oba skrčení pod kamenným klenutím mostního oblouku a částečně ukrytí ve stínu jednoho z pilířů. Sedrik a Bert, oba zloději první třídy, učitel a žák. Sedrik byl starý šedesátiletý lapka s páskou přes oko, který vypadal jako ten nejhorší typ smrdutého zchromlého pijana, co si už ani neumí včas rozepnout poklopec. Lidé okolo něj přes den chodili bez povšimnutí a sem tam mu někdo hodil měďák. A při tom to byl v cechu nejváženější, nejmocnější a nejobávanější muž, který se za svůj "pohnutý" život domohl pohádkového bohatství a majetku nevídaného množství. Za žebráka se přestrojoval už jen z nostalgického zvyku, nebo chtěl-li osobně zkontrolovat přičinlivost svých poddaných. Dnes k tomu měl ale ještě jiný důvod. Druhý zloděj byl mladý, pětadvacetiletý švihák v bezvadné kašmírové tunice pod černým pláštěm a s hlubokou kapucí, která zakrývala dlouhé plavé vlasy a stříbrnou náušnici v uchu. Bert pracoval se Sedrikem už od svých pěti let, kdy jím byl nalezen na ulici jako pohozené dítě nějaké prostitutky. Sedrik ho brzy zasvětil do tajů jejich černého řemesla, a i když o tom nikdy nemluvili, nahradil mu svým přístupem a tvrdou výchovou rodiče. Bert se stal během let Sedrikovým nejlepším žákem a díky svému šarmu a přirozenému talentu brzy i jeho nejdůvěryhodnějším špehem a agentem ve vyšších kruzích.

Oba se uvolnili. Chodec přešel a všude opět zavládlo ticho. Bert se zase sklonil ke své práci na vnitřním zdivu starého Bodénova mostu. Možná by se zdálo, že je jejich přehnaná opatrnost zbytečná, vždyť co je přece možné ukradnout na mostu, zvláště pak na takovéto hromadě kamenů slepených nekvalitní maltou. Bertovi to také nešlo dvakrát pod nos, zvláště poté, co šlápl jednou nohou do stoky a zmáčel si perličkami vykládaný střevíc. Ale co naplat. Sedrik mu vzkázal aby přišel, a aby se moc neptal. Tak tu byl, neptal se, a usilovně obškrabával jeden sedmiboký kvádr. Po delší chvilce namáhavé práce mu náhle hrot kramle zajel hluboko do jakési prohlubně. Zaviklal s ní, zatáhl zpět a kramle lehce vyloupla jeden sedmiboký hranol. Nebyl to ale kamenný kvádr v pravém slova smyslu. Jen jakési kamenné víko, které zakrývalo černý otvor ve zdi. Zároveň s kamenem se ze schránky ve zdi vyvalil odporný zápach. Bert se prudce odvrátil, ale Sedrikovi jako by to nevadilo. Naopak jeho oko žhlo nadšením a hned se hrnul k otvoru.

"Vpravdě ďáblova kuchyně, co?" zamumlal, otevřel svoji žebráckou mošnu a vyndal zlatem vyšívaný ubrus a flakón s nějakou tekutinou. Otevřel ho a chrstl do prohlubně ve zdi. Bert uviděl oblak páry, který se z otvoru se zasyčením vyvalil a s trochou paniky ho napadlo, jestli je to neprozradí. Pak si ale vzpomněl na ty věčné výpary z kanálů a tuto myšlenku s úlevou zaplašil. Raději sledoval svého mistra, který s rukama obalenýma v bílé látce cosi obratně vyndával z úkrytu. Nevšiml si ale o co jde, protože Sedrik předmět hned pečlivě zabalil do ubrusu a rychle ukryl ve své torně.

Po několika dnech se Bert za Sedrikem vypravil. Ke svému překvapení ho našel ležet v posteli v jeho apartmánu se šátkem okolo hlavy a bledého jako smrt. Když vstoupil dovnitř, stařec dokázal jen stěží otočit hlavou. Bert šel blíže, usedl na kraj postele a s obavami sledoval svého adoptivního otce.

"Vidím, že se chceš zeptat, co mi schází, chlapče," přerušil po chvíli ticho stařec. "Umírám hochu a za chvíli už budu v pekle. Ale neboj se o mě, zasloužím si to. Tebe ale, chlapče, prosím o jednu věc. Nikdy za žádných okolností neotví..." řekl a zbytek slov mu vzal z úst náhlý záchvat chraplavého kašle. Znervózněný Bert vyšel za dveře a zavolal na posluhovačku, aby rychle přinesla čaj a teplé obklady, ale když se vrátil k lůžku zjistil, že Sedrik právě vydechl naposledy. A ať mu už chtěl říci cokoliv, vzal si to s sebou do hrobu.

Pohřeb se konal za dva dny a byl vskutku velkolepý, protože Sedrik byl nejuznávanějším Králem zlodějů v celé historii cechu. Hned po pohřbu ale nastal mezi vůdci zlodějských band tvrdý boj o moc, který skoro zapříčinil rozpad jednoty. Bert, nyní jako jeden z šéfů Temiranského podsvětí, se také začal ucházet o prázdný trůn, a i když byl ze všech nejmladší, provázelo ho ve všem, co od té doby dělal až neuvěřitelné štěstí.

Nesváry a rozbroje trvaly dlouhých šestnáct let. Za tu dobu potyček a střetů zemřelo hodně lidí, ale Král stále nebyl zvolen. Menší tlupy se spojily a v konečném sporu stály proti sobě už jen dvě skupiny. Garrinova horda kapsářů a vykradačů, ke které se ale přidalo i bratrstvo nájemných vrahů Tan-Raa, a Bertovi věrní lapkové a podvodníci z vyšších kruhů, kteří ale zase měli vliv a peníze. Díky Bertovu soustavnému tlaku na přední velitele Městských stráží a hlavně díky tomu, že Garrin byl jednoho rána nalezen s dýkou v hrdle, se po dalších dvou letech stal konečně Bert Králem všech zlodějů v prohnilém Temiranu a usedl na Sedrikův zaprášený trůn. Kralování ho hodně změnilo. Po několika letech vlády upevnil své postavení včasným "odsunutím" případných konkurentů, jež ho neuznávali a stal se tak opravdovým Králem. Snad z nostalgie si za své obydlí vybral stejný pokoj jako jeho bývalý učitel, snad tomu tak chtěl osud... kdo ví? Pravdou bylo, že kdykoliv spal v tomto apartmánu, slýchával ve snu jakoby zdálky svého mistra jak mu odpovídá a radí ve věcech, které ho právě trápily. Bylo to vskutku podivné, ale kdykoliv se jeho radou řídil, tak byl úspěšný.

Jednoho večera, byl právě sychravý podzim, seděl dnes už pětapadesátiletý Bert ve svém pokoji a podepisoval jakýsi rozsudek k popravě za zpronevěru, když mu náhle v kalamáři došel inkoust. Nejprve chtěl zavolat synka posluhovačky, aby mu přinesl nový, ale pak si vzpomněl, že má v sekretáři ještě nějaký starší a rozhodl se obsloužit sám. Láhev ležela až na dně v zadním rohu kredence a ve chvíli, kdy ji Bert vyndával, zavadil s ní o stěnu staré skříně, a ta zaduněla jako kravský buben. Berta to překvapilo. Zaklepal tedy zkusmě na to místo prstem, ale zvuk se opakoval. Bert zapomněl na své povinnosti Krále a s dětskou zvědavostí se začal dobývat do schránky ve skříni. Po třech minutách byla tenká přepážka proražena a užaslý Bert vyjmul malý předmět zabalený v bílé látce. Nevědomky tím ušetřil život onomu zpronevěrci.

O pár dnů později vtrhl bez dechu do budovy cechu Zlodějů vytáhlý učeň Jarek s překvapivou novinou. "Král Bert je mrtev. Našel jsem ho právě v jeho pokoji. Ještě žil a snažil se mi něco říct. Asi že ho někdo otrávil. Myslím, že to byli ti z Tan-Raa. Vždycky ho nenáviděli..." jeho slova zanikla v bouři převracených židlí, jak se ostatní z cechu hrnuli ke Králově apartmánu, aby zjistili, co je na tom pravdy. Jediný, kdo zůstal v místnosti byl Jarek. Nejprve se opatrně rozhlédl, a potom vyndal zvědavě zpod záňadří nějaký bílou látkou obalený...


Napsal Vedro


Hlasování

Hlasování u tohoto příspěvku bylo uzavřeno.

Vidět hlasování jednotlivých uživatelů mohou vidět pouze přihlášení uživatelé.

Diskuze

Pro přidání příspěvku do diskuze se musíte přihlásit.

příspěvků. Řadit podle .
Počet zobrazených příspěvků: 1-7 / 7
Ikonka uživatele Fee    [pošta] NEW     15:01:03 16.01.2007
příběh je pěkný, poutavý ale nazaujal mě až natolikabych mohla dát pět.proto dávám 4*

Ikonka uživatele Raynor    [pošta] NEW     17:19:09 01.01.2007
Keď si na začiatku začal tak pomaly pitvať postavy a ich čin, myslel som, že pôjde o nejakú Puzovskú zradu. Potom som potočil koliesko na myši a všimol som si dľžku. "Tam asi nepôjde o príbeh" napadlo ma.

Na polovici článku je tá "akcia" a potom tam pretečie kopa rokov. Myslím že nápad i prostredie je OK, ten príbeh mohol byť iný, ale je to pekné. Začiatok sa kope do hĺbky, keby tak bol celý článok bolo by to za 5*.

Veľmi mi to pripomína Poea.

Ikonka uživatele Sheil    [pošta] NEW     21:41:46 30.12.2006
Hmm, prosim aby nikdo zatim nedaval ZP jsem tu nový... takže k dílu:
Dílko je pěkné čtívé a líbí se mi, až na pravopis, čárky... háčky...
ale to bych se opakoval... jo taky velká a malá písmena...
no, jinak dávám 4* protože to jinak skoro žádnou chybu a líbí se mi.

Ikonka uživatele Sethem Tartir    [pošta] NEW     20:54:32 30.12.2006
Já autorovi závidím. Jediné, co mu chybí k pomyslné "jedničce" je už jen správná diakritika a psaní velkých písmen (narozdíl od např. angličtiny je čeština háklivá na psaní slov jako "Král", "Vyvolený" nebo třeba "Mistr"). Zní to, pravda, majestátně, ale je to chyba. To bychom mohli taky brzo psát já s velkým J.
Co se týče obsahu, nejdřív se mi děj zdál jako další náběh na odrbaná klišé, ale pointa má (doufám, že to tak Vedro zamýšlel(o)) hloubku a nutí k přemýšlení. Takže štvery hvězdy.
A ty čárky si nech aspoň od někoho opravit, tohle není místo pro polotovary.

Ikonka uživatele Darian    [pošta] NEW     16:33:34 30.12.2006
Nech už tam bude čokoľvek, je jasné, že je to nádherný prvok, pomocou ktorého autor poukazuje na mamonu, ktorá ovláda okruh postáv v poviedke... a vlastne sa im stane osudnou.
Veľká moc so sebou nesie i túžbu po ešte väčšej moci - obaja Králi mohli mať všetko ostatné, no je jasné, že by sa neuspokojili s tým, keby nemohli mať kontrolu čo len nad jediným aspektom akejsi tajomnej zvláštnosti, ktorá sa znenazdajky objavila v ich svete. Túžba po odhalení tajomstva a po jeho opanovaní je príčinou skazy. No to, že odhaliť tajomstvo nie je v ich moci, zistili, až keď bolo neskoro.

Poviedka v sebe spája celkom pekne podaný záhadný motív, ktorý je nositeľom peknej myšlienky, s jednoduchým dejom. Môj celkový dojem je tentoraz na 4*. Naozaj ma to zaujalo.

Naozaj netreba otvárať každú skrinku, precedensom by nám mohla byť chudera Pandora.

Ikonka uživatele Astrak    [pošta] NEW     12:19:12 30.12.2006
Celkem se mi tato povídka líbila. Na gramatické chyby a stylistyku se nějak výrazně nedívám(vůbec=)), takže od toho budeš u mě odproštěn. Necháme to na jiných, povolanějších lidech.
Příběh mě zaujal od začátku, tedy ne od úplného začátku, až v té části, kde se dozvídáme o povoláních hlavních postav.
Jediná věc, která mě na tvé povídce štve, je ta, že se nedozvíme, co je zabalené v té látce. Opravdu by mě to zajímalo.=)

Astrak

Ikonka uživatele Shelagh    [pošta] NEW     11:28:20 29.12.2006
Příjemně čtivá krátká povídka z atraktivního zlodějského prostředí.

V dílko chybí, jak už jsme si mohli u pana Vedra všimnout, některé čárky, jinak je psáno na úrovni. Drobné stylistické nedostatky se také najdou („majetek nevídaného množství“ – lépe „majetek nevídané velikosti“), většinou jsou to však záležitosti vkusu a preferencí.

Tentokrát hodnotím za čtyři mínus.



Soutěže
O Hlavu Zlatého Draka


News
Aktuality
Novinky
Bugfix


Vzhled
Family Silver
Historic
Simple Ancient Dark
Simple Ancient Light
Simple Evolved Dark
Simple Evolved Light
Timmothy Gold


Komunikace
16 přihlášených uživatelů
 
Chat (0 online)
Moudrá Sova
Fórum
Ankety


Control
Registrace
Nick:
Heslo:
 
Zapomněl jsem heslo


Doupě jinde
Na PragoConu
last.fm
Facebook

Vygenerováno za 0.66442203521729 sekund.
© 2002 - 2009 Almad a James Timqui, design © 2002 by Almad.
DrD, Dračí doupě a Altar jsou ochranné známky společnosti ALTAR
Všechna práva vyhrazena. Žádná část těchto stránek nesmí být reprodukována, publikována ani jinak
využita bez svolení Redakce serveru DraciDoupe.cz nebo svolení autorů jednotlivých příspěvků.
Novinky je možné sledovat pomocí RSS kanálu. Toto je verze 1.
Verze 2 je v přípravě a vývoj můžete sledovat na informačních stránkách